Organizace soudnictví - Lotyšsko

OBSAH 1. Obecné informace  2. Soudní systém  2.a) Okresní (městské) soudy  2.b) Krajské soudy  2.c) Nejvyšší soud  2.d) Správní soudy  2.e) Katastrální odbory  3. Soudní samospráva  4. Soudní správa  5. Ústavní soud

 

1. Obecné informace

Lotyšsko má třístupňový soudní systém. Ústava Lotyšské republiky stanovuje, že rozsudky vynášejí lotyšské okresní (městské) soudy, krajské soudy a nejvyšší soud. Ve válečném stavu nebo ve stavu nouze se využívají také vojenské soudy.

Okresní (městské) soudy jsou soudy prvního stupně pro občanskoprávní, trestní a správní věci.

Krajské soudy mohou být jak soudy prvního stupně, tak odvolacími soudy. Krajský soud je soudem prvního stupně v případě, kdy procesní právní předpisy stanovují, že určitý případ musí být projednán v prvním stupni krajským soudem. Obvykle se jedná o případy, které jsou složitější nebo mají větší rozsah.

Krajské soudy působí jako odvolací soudy pro občanskoprávní, trestní a správní věci, které byly projednány okresním (městským) soudem nebo samosoudcem.

Nejvyšší soud Lotyšské republiky se skládá ze 1) senátu a 2) dvou komor: komory pro věci občanskoprávní a komory pro věci trestní. Tyto komory slouží jako odvolací soudy pro věci projednané na prvním stupni u krajských soudů.

Senát nejvyššího soudu působí jako kasační soud ve všech věcech projednaných u okresních (městských) soudů a krajských soudů. Senát je soudem prvního stupně ve věcech souvisejících s rozhodnutími přijatými Státním kontrolním úřadem podle § 55 zákona o Státním kontrolním úřadu. Senát se skládá ze čtyř odborů: odbor pro občanskoprávní věci, odbor pro trestní věci, odbor pro správní věci a odbor pro disciplinární věci.

Nahoru

Ústavní soud je nezávislým soudním orgánem.

Soudci jsou nezávislí a jsou podřízení pouze zákonu.

Senát nejvyššího soudu   (PDF File 89 KB) 

V současnosti je soudnictví v Lotyšsku upraveno zákonem o příslušnosti soudů. Je však třeba podotknout, že parlament (Saeima) nyní projednává návrh zákona o soudnictví, který má upravovat soudnictví v Lotyšsku po svém vstupu v účinnost.

Zásady a postupy pro projednávání věcí soudem jsou stanoveny v ústavě , občanském soudním řádu , trestním řádu a správním řádu .

Zákon o příslušnosti soudů upravuje také činnosti rejstříkových odborů krajských soudů, které odpovídají za zápisy do pozemkových knih a za zápisy práv souvisejících s nemovitostmi.

Nahoru

Činnosti ústavního soudu jsou upraveny v zákoně o ústavním soudu .

Činnosti vojenských soudů jsou upraveny zákonem o vojenských soudech .

Symboly soudní příslušnosti

Znak soudní moci představuje přísaha soudce, přísaha přísedícího, talár a úřední odznak. Soudci vykonávají své povinnosti oděni v taláru a s úředním odznakem. Soudci obdrží úřední odznak při převzetí své funkce, kdy zároveň skládají přísahu do rukou prezidenta.

Soudci pracující na katastrálním odboru nenosí talár, mají však úřední odznak soudců katastrálního odboru, který jim byl předán, když přijímali svoji funkci.

Všechny soudy a katastrální odbory nesou insignie složené z velkého státního znaku a názvu soudu nebo katastrálního odboru.

2. Soudní systém

2.a) Okresní (městské) soudy

Občanský soudní řád , trestní řád a správní řád stanovují příslušnost okresních (městských) soudů v občanskoprávních, trestních a správních věcech.

Nahoru

Okresní (městské) soudy jsou soudy prvního stupně pro občanskoprávní, trestní a správní věci, není-li stanoveno jinak (viz oddíl o krajských soudech).

U okresních (městských) soudů projednává občanskoprávní a správní věci samosoudce. V případech, kdy předseda soudu považuje správní případ za zvlášť složitý, může ho projednat senát tří soudců. U okresních (městských) soudů projednává trestní případy senát složené z jednoho soudce a dvou přísedících soudců. V určitých případech stanovených v právních předpisech řízení projednává samosoudce.

V Lotyšsku existují následující okresní (městské) soudy:

V oblasti spadající do obvodu Kuronského krajského soudu:

1. Okresní soud v Kuldīze,
2. Soud v Liepāji,
3. Okresní soud v Saldusu,
4. Okresní soud v Talsi,
5. Soud ve Ventspilsu.

V oblasti spadající do obvodu Latgalského krajského soudu:

1. Okresní soud v Balvi,
2. Soud v Daugavpilsu,
3. Okresní soud v Krāslavě,
4. Okresní soud v Ludze,
5. Okresní soud v Preiļi,
6. Soud v Rēzekne.

V oblasti spadající do obvodu Rižského krajského soudu:

1. Městský soud v Jūrmale,
2. Okresní soud v Ogre,
3. Ústřední okresní soud města Rigy,
4. Kuronský okresní soud v Rize,
5. Latgalský předměstský soud v Rize,
6. Vidzemský předměstský soud v Rize,
7. Zemgalský předměstský soud v Rize,
8. Severní okresní soud v Rize,
9. Okresní soud v Rize,
10. Soud v Siguldě.

V oblasti spadající do obvodu Vidzemského krajského soudu:

1. Okresní soud v Alūksne,
2. Okresní soud v Cēsisu,
3. Okresní soud v Gulbene,
4. Okresní soud v Limbaži,
5. Okresní soud v Madoně,
6. Okresní soud ve Valce,
7. Okresní soud ve Valmieře.

V oblasti spadající do obvodu Zemgalského krajského soudu:

1. Okresní soud v Aizkraukle,
2. Okresní soud v Bausce,
3. Okresní soud v Dobele,
4. Soud v Jelgavě,
5. Okresní soud v Jēkabpilsu,
6. Okresní soud v Tukumsu.

V oblasti spadající do obvodu Krajského správního soudu:

Krajský správní soud (viz oddíl Správní soudy).

Nahoru

2.b) Krajské soudy

Lotyšsko má šest krajských soudů: Krajský soud v Rize, Korunský krajský soud, Latgalský krajský soud, Vidzemský krajský soud, Zemgalský krajský soud a Krajský správní soud.

Krajské soudy jsou soudy prvního stupně pro občanskoprávní a trestní věci spadající podle právních předpisů do příslušnosti krajských soudů. Krajské soudy slouží jako odvolací soudy v občanskoprávních, trestních a správních věcech, které již byly projednány okresním (městským) soudem nebo samosoudcem. Občanskoprávní a trestní případy projednávají v prvním stupni kolegia krajských soudů složená z krajského soudce a dvou přísedících. Občanskoprávní případy projednává kolegium krajských soudů složené ze tří soudců.

Kolegium soudců krajského soudu vede předseda, který může zároveň působit jako místopředseda krajského soudu. Kolegium se skládá ze soudců. Pokud počet soudců v kolegiu přesahuje patnáct soudců, mohou být zřízena dvě zvlášť určená kolegia.

2.c) Nejvyšší soud

Nejvyšší soud Lotyšska se skládá ze:

1. senátu,
2. dvou komor: komora pro občanskoprávní věci a komora pro trestní věci.

Každá komora je složena z předsedy a soudců nejvyššího soudu patřících do této komory. Komora jedná jako odvolací soud v případech, které byly v prvním stupni projednány u krajského soudu.

Řízení před komorou projednávají kolegia složená ze tří soudců.

Všichni soudci nejvyššího soudu představují plénum (valné shromáždění soudců).

Nahoru

Senát nejvyššího soudu působí jako kasační soud ve všech případech projednaných u okresních (městských) soudů a krajských soudů.

Senát je soudem prvního stupně v případech souvisejících s rozhodnutími přijatými Státním kontrolním úřadem podle § 55 zákona o Státním kontrolním úřadu .

Senát je složen z předsedy nejvyššího soudu a členů senátu (soudců senátu).

Senát se skládá ze čtyř odborů: odbor pro občanskoprávní věci, odbor pro trestní věci, odbor pro správní věci a odbor pro disciplinární věci. U nejvyššího soudu projednává věci kolegium složené ze tří členů senátu. Pokud tak stanovují právní předpisy, projednává věci větší počet členů senátu.

Plénum a jeho pravomoci

Plénum je valné shromáždění soudců komor nejvyššího soudu a senátu. Plénum se využívá k projednání otázek souvisejících se současným výkladem ustanovení právních předpisů.

Plénum zřizuje odbory komor a senátu a vydává prohlášení odůvodňující zproštění funkce předsedy nejvyššího soudu nebo nejvyššího státního zástupce.

2.d) Správní soudy

Správní řád stanovuje, že správní soudy mají na základě diskreční pravomoci zvláštní pravomoc kontrolovat zákonnost správních aktů vydávaných orgány nebo zákonnost opatření orgánů a jejich účelnost, zajistit zákonné povinnosti a práva soukromých osob a projednávat spory mezi občany a správními orgány.

Nahoru

Místní příslušnost krajského správního soudu a okresního správního soudu pokrývá celé správní území Lotyšska.

V některých případech uvedených ve správním řádu soud projednává také jiné než správní žalobní nároky.

Správní soud zjišťuje skutkový stav v rámci ústních nebo písemných řízení.

Správní věci se v zásadě projednávají v prvním stupni u krajského soudu, avšak v případech, kdy účastník správního řízení podá opravný prostředek proti rozhodnutí krajského soudu, projedná případ ve druhém stupni v odvolacím řízení krajský správní soud.

Účastník řízení ve správním sporu může napadnout rozhodnutí ve druhém stupni v rámci kasačního řízení u odboru pro správní věci senátu nejvyššího soudu.

2.e) Katastrální odbory

Katastrální odbory pracují pod krajskými soudy a jejich úkolem je vést pozemkové knihy. Katastrální odbory jsou soudní orgány.

Soudci katastrálních odborů zodpovídají za zápis nemovitého majetku do pozemkových knih a za zápis práv souvisejících s tímto majetkem. Právní postavení soudců katastrálních odborů odpovídá postavení okresních (městských) soudců. Katastrální odbory jsou součástí soudnictví a jsou zřízeny proto, aby zapisovaly nemovitý majetek a s ním související práva do pozemkových knih. Katastrální odbory spadají do příslušnosti krajských soudů, avšak jejich organizační řízení spadá pod soudní správu.

Katastrální odbor se skládá ze soudců katastrálního odboru.

Nahoru

3. Soudní samospráva

Valné shromáždění soudců

1. Valné shromáždění soudců je samosprávný orgán. Všichni lotyšští soudci jsou členy valného shromáždění.

Valné shromáždění soudců:

1. přezkoumává současné otázky týkající se judikatury,
2. podává předsedovi nejvyššího soudu žádosti týkající se výkladu právních předpisů k projednání v plénu nejvyššího soudu,
3. projednává otázky o poskytování hmotného a sociálního zabezpečení a o jiných důležitých záležitostech týkajících se práce soudců,
4. volí v tajném hlasování odborné kolegium soudců, včetně předsednictva kolegia, na období čtyř let,
5. volí disciplinární kolegium soudců na období čtyř let.

Valné shromáždění soudců katastrálního odboru může být svoláno za účelem přezkumu současných otázek týkajících se obvyklých postupů zápisu nemovitého majetku a s ním souvisejících práv.

4. Soudní správa

Pravomoci ministerstva spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti je hlavním státním orgánem v oblasti soudní správy a vykonává následující funkce stanovené právními předpisy:

1. vydává metodologické pokyny o organizaci správní činnosti okresních (městských) soudů, krajských soudů a katastrálních odborů,
2. žádá informace od okresních (městských) soudů, krajských soudů a katastrálních odborů požadované pro provádění úkolů stanovených právními předpisy,
3. kontroluje organizaci okresních (městských) soudů, krajských soudů a katastrálních odborů.

Soudní správa

Soudní správa organizuje a určuje správní činnost okresních (městských) soudů, krajských soudů a katastrálních odborů a je podřízena ministerstvu spravedlnosti.

Nahoru

Funkce ministra spravedlnosti s ohledem na organizační řízení soudů

Ministr spravedlnosti:

1. žádá vyjádření soudců pracujících u okresních (městských) soudů, krajských soudů a katastrálních odborů,
2. pověřuje soudní správu prováděním kontrol na okresních (městských) soudech, krajských soudech a katastrálních odborech, a to, případně za pomoci soudců nejvyššího soudu nebo krajského soudu za souhlasu předsedy příslušného soudu,
3. zahajuje disciplinární řízení se soudci.

5. Ústavní soud

Ústavní soud je nezávislý soudní orgán, který projednává případy týkající se souladu zákonů a jiných právních předpisů s ústavou a jiné případy, které mu jsou svěřeny právními předpisy v rámci pravomoci stanovené ústavou Lotyšské republiky a zákonem o ústavním soudu.

Podle § 16 zákona o ústavním soudu ústavní soud projednává případy týkající se:

1. souladu zákonů s ústavou,
2. souladu mezinárodních smluv podepsaných nebo uzavřených Lotyšskem s ústavou (také dokud tyto smlouvy neschválí parlament),
3. souladu jiných právních předpisů nebo částí právních předpisů s právními předpisy (zákonodárnými akty) vyšší právní síly,
4. souladu jiných aktů (s výjimkou správních aktů) přijatých parlamentem, vládou, prezidentem, předsedou parlamentu a předsedou vlády s právními předpisy,
5. souladu všech nařízení, kterými ministr jednající s pověřením vlády dočasně ruší platnost rozhodnutí přijatého orgánem místní samosprávy (radou),
6. souladu lotyšských vnitrostátních právních předpisů s mezinárodními smlouvami uzavřenými Lotyšskem, které nejsou v rozporu s ústavou.

Ústavní soud nemá právo zahajovat soudní řízení bez návrhu. Projednává věci pouze na základě žádosti osob stanovených v právních předpisech.

Nahoru

Současné právní předpisy stanovují, že právní věc může ústavnímu soudu předložit prezident, parlament, alespoň dvacet poslanců parlamentu, vláda, nejvyšší státní zástupce, státní kontrolní úřad, lotyšský Národní úřad pro lidská práva a orgány místní samosprávy (rady). Návrhy mohou podat také obecné soudy projednávající občanskoprávní, trestní nebo správní věc, soudci katastrálního odboru zapisující nemovitý majetek nebo s ním související práva do pozemkových knih a kterákoli fyzická nebo právnická osoba, jejíž základní práva stanovená ústavou byla porušena.

Případy týkající se souladu aktů a nařízení vlády s ústavou projednává ústavní soud jen za přítomnosti počtu soudců potřebného pro usnášeníschopnost.

Všechny ostatní případy projednává komora tří soudců, pokud není v rozhodnutí ústavního soudu stanoveno jinak.

Rozsudky ústavního soudu jsou konečné. Jsou pravomocné vyhlášením a jsou závazné pro všechny státní instituce, orgány a úředníky a pro všechny instituce, orgány a úředníky místních samospráv, včetně soudů, jakož i pro fyzické a právnické osoby.

Každé ustanovení právních předpisů, které ústavní soud shledal v rozporu s jiným ustanovením právních předpisů vyšší právní síly, se považuje za neplatné ode dne vyhlášení rozsudku ústavního soudu, pokud ústavní soud nestanoví jinak. Jestliže ústavní soud zjistí, že je mezinárodní smlouva podepsaná nebo uzavřená Lotyšskem v rozporu s ústavou, vláda musí okamžitě vypracovat návrh změn dotčené dohody, vypovědět smlouvu, dočasně pozastavit její provádění nebo odvolat přistoupení ke smlouvě.

Jednací řád ústavního soudu stanovuje strukturu ústavního soudu, organizaci jeho práce, právní řízení a disciplinární povinnosti soudců v souladu se zákonem o ústavním soudu.

« Organizace soudnictví - Obecné informace | Lotyšsko - Obecné informace »

Nahoru

Poslední aktualizace: 20-02-2008