Evropská komise > ESS > Organizace soudnictví > Belgie

Poslední aktualizace: 28-06-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Organizace soudnictví - Belgie

Tento informativní spis je rozdělen do tří základních částí. Po všeobecném úvodu k organizaci soudní moci v Belgii v první části se druhá část věnuje rozpracování soudnictví s obecnou příslušností. Poslední část ukazuje formou organizačních schémat různé úrovně soudů, a to od prvního stupně soudů, až ke stížnosti u kasačního soudního dvora.

1. Úvodem

a) Zásady

Před začátkem představování organizace soudnictví v Belgii je třeba připomenout některé ústavní a obecné zásady týkající se organizace soudní moci.

Ústavou [1] byla , stejně jako obě další moci, zákonodárná moc a výkonná moc, zřízena soudní moc, zajišťovaná soudními dvory a soudy. Soudní dvory a soudy tak souběžně s ostatními ústavními mocemi vytvářejí nezávislou moc.

Soudní moc je zajišťována soudy v rámci ustanovení ústavních a zákonných.

Podle ustanovení článků 144 a 145 ústavy náleží občanskoprávní spory výhradně do pravomoci soudů a veřejnoprávní spory náleží do pravomoci soudů, nejsou-li zákonem stanoveny výjimky.

Žádný soud, žádný trestný soud nemůže být ustanoven pouze na základě zákona. V souladu s článkem 146 ústavy nemůže být vytvořen zvláštními komisemi ani soudy ať už s jakýmkoliv názvem.

Soudní jednání jsou veřejná, pokud tento veřejný charakter není nebezpečný pro řád a nebo zvyklosti; a v tomto případě to soud vyhlašuje rozhodnutím (čl. 148 pododst. 1 ústavy). Zásada veřejného charakteru mimo jiné umožňuje zaručení transparentnosti soudnictví.

Každé rozhodnutí se zdůvodňuje. Vyslovuje se při veřejném soudním jednání (článek 149 ústavy). Povinnost zdůvodnění uložená ústavou a článkem 780 trestního zákoníku znamená, že soudce musí odpovídat na skutečné a právní námitky, které strany vysloví ve svých závěrech. Zdůvodnění musí být ucelené, jasné, přesné a přiměřené. Povinnost zdůvodnění rozhodnutí stejně jako nezávislost soudce chrání osobu podléhající pravomoci soudu proti případné svévoli soudce a pokud jde o zdůvodnění, dává jí možnost posoudit podání odvolání u odvolacího soudu nebo u kasačního soudního dvora.

Čl. 151 odst. 1 ústavy je stanovena jak nezávislost soudců při provádění jejich soudních pravomocí, tak nezávislost prokuratury při provádění jednotlivých pátrání a stíhání, aniž by byla dotčena práva zmocněného prokurátora nařizovat stíhání a přijímat omezující směrnice v oblasti trestní politiky včetně politiky vyšetřování a stíhání.

NahoruNahoru

Podle odstavce 4 téhož ustanovení jsou smírčí soudci, soudci, soudní radové a radové kasačního soudního dvora jmenováni králem za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

Soudci jsou jmenováni doživotně. Ve věku určeném zákonem odcházejí do důchodu a pobírají zákonem stanovený důchod. Žádný soudce nemůže být zbaven svého místa a ani odvolán jinak než rozhodnutím. Přeložení soudce může být provedeno pouze novým jmenováním a s jeho svolením (článek 152 ústavy). Král jmenuje a rovněž odvolává úředníky prokuratury u soudních dvorů a soudů (článek 153 ústavy).

Plat členů soudcovského stavu je stanoven zákonem (článek 154 ústavy).

Žádný soudce nemůže kromě toho přijímat od vlády placené funkce, ledaže by je vykonával zdarma a s výjimkou případů neslučitelnosti stanovených zákonem (článek 155 ústavy).

b) Několik slov k rozhodčímu soudu [2]

Realizace federální struktury v Belgii vedla v roce 1983 ke zřízení rozhodčího soudu.

Pro celou Belgii je jeden rozhodčí soud, jehož složení, pravomoc a chod jsou stanoveny zákonem (čl. 142 pododst. 1 ústavy).

Rozhodčí soud je zmocněn (čl. 142 pododst. 2 ústavy):

  • ke sporům stanoveným v článku 141 ústavy, tj. ke kompetenčním sporům mezi zákonem, vyhláškou a nařízením a také mezi vyhláškami a nařízeními navzájem z důvodu porušení předpisů stanovených ústavou nebo na základě ústavy k určení vzájemných pravomocí státu, obcí a regionů;
  • k porušení zákonem, vyhláškou nebo nařízením článků 10, 11 a 24 ústavy, tj. ústavních ustanovení týkajících se zásady rovnosti, zásady nediskriminace a zásady svobody vzdělávání.

Může se k němu obracet rada ministrů, správa obcí a regionů, předsedové federálních zákonodárných komor, sněmy obcí a regionů (na požádání dvou třetích osob, které jsou jejich členy), u kterých se předpokládá závažnost a jakákoliv osoba (fyzická nebo právnická), která závažnost odůvodní, nebo předběžně jakýkoliv soud (čl. 142 pododst. 3 ústavy a článek 2 zvláštního zákona z dne 6. ledna 1989 o rozhodčím soudu).

Jakákoliv osoba (soukromá osoba nebo veřejný subjekt), která odůvodní závažnost, může u rozhodčího soudu podat návrh na zrušení předpisu, který považuje za diskriminační nebo v rozporu se svobodou vzdělávání. Zásady rovnosti a nediskriminace se použijí nejen na práva a svobody uznávané vnitřním právním řádem, ale i na práva a svobody stanovené mezinárodními smlouvami přímo použitými v belgickém právním řádu, zejména Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950.

NahoruNahoru

2. Koncepce soudnictví

a) Zásady organizace soudních dvorů a soudů

Soudní dvory a soudy se soudcovským stavem jsou organizovány do hierarchické struktury.

Na vrcholu této struktury je kasační soudní dvůr. Kasační soudní dvůr je jako nejvyšší soud nadřízen veškerému soudnictví království. Nezná záležitosti úplně, ale vyšetřuje, zda rozsudky, které jsou mu předkládány, nepřestupují zákon nebo pravidla řízení (článek 608 trestního zákoníku). Jeho pravomoc je rozšířena na celé území.

Na úrovni pod kasačním soudním dvorem (na stupni odvolání) máme odvolací soudy, uváděné v ústavě. Odvolacích soudů je pět a oblast jejich územních pravomocí je určena ústavou. Těchto pět odvolacích soudů je následujících: odvolací soud v Bruselu pro provincii Wallonský Brabant, Vlámský Brabant a dvoujazyčnou oblast Bruxelles-Capitale; odvolací soud v Gentu pro provincie Západní Flandry a Východní Flandry; odvolací soud v Antverpách pro provincie Antverpy a Limbourg; odvolací soud v Lutychu pro provincie Lutych a Luxembourg a nakonec odvolací soud v Monsu pro provincii Hainaut.

Na úrovni odvolání, a to na úrovni odvolacích soudů existují soudní dvory v oblasti pracovního práva, které zasedají s pravomocí výše uvedených odvolacích soudů.

Na ještě nižším stupni této struktury se nachází soud prvního stupně, soud v oblasti obchodního práva, soud v oblasti pracovního práva a policejní soud. Územní pravomoc těchto soudů je založena na pravomocích podle obvodů. V celé Belgii existuje dvacet sedm obvodů. Ve většině soudních obvodů je na jeden obvod policejní soud a v určitých obvodech, zejména v Bruselu, je policejních soudů několik [3].

Na posledním stupni pyramidy se nacházejí smírčí soudy. Belgie má sto osmdesát sedm smírčích soudů. Pravomoc těchto soudů závisí na kantonu, k němuž náleží. Každý soudní kanton má smírčí soud.

Kromě ústavních předpisů v kapitole VI o „soudní moci“ se organizace soudnictví řídí druhou částí trestního zákoníku a zvláště články 58 až 555d tohoto zákoníku.

První kniha této druhé části se zabývá „orgány soudní moci“. Druhá kniha se týká „funkcí soudu“, téma „advokátní komory“ je zpracováno v třetí knize a konečně ustanovení týkající se „soudních vykonavatelů“ jsou obsažena ve čtvrté knize této druhé části.

NahoruNahoru

Předpisy organizace smírčího soudu, policejního soudu, obvodního soudu [4], soudu prvního stupně, soudu v oblasti pracovního práva, soudu v oblasti obchodního práva, odvolacího soudu, soudního dvora v oblasti pracovního práva, porotního soudu a kasačního soudního dvora jsou stanoveny zvláštními články trestního zákoníku (článek 58 trestního zákoníku).

Kromě toho je nutno poznamenat, že trestní senáty odvolacího soudu, porotního soudu [5] rozhodují rovněž vedle soudů s obecnou příslušností o obecných žalobách (které se týkají hlavně náhrady škod) podaných soukromými žalobci, tj. oběťmi trestních činů v obecném smyslu.

Níže uvádíme pyramidovou strukturu soudnictví (s obecnou příslušností):

Kasační soudní dvůr

Odvolací soudSoudní dvůr v oblasti pracovního práva
  • Soud prvního stupně
  • Soud v oblasti obchodního práva
  • Soud v oblasti pracovního práva
Smírčí soudPolicejní soud

b) Úloha prokuratury v obecných záležitostech

U kasačního soudního dvora, odvolacího soudu a soudního dvora v oblasti pracovního práva zajišťuje funkci prokuratury generální prokurátor. U soudu prvního stupně, soudu v oblasti obchodního práva, policejního soudu a smírčího soudce zajišťuje tytéž funkce královský prokurátor a u soudu v oblasti pracovního práva je zajišťuje auditor v oblasti pracovního práva.

Prokuratura zasahuje v obecných věcech jednáním, rekvizicí nebo vyhlášením. Z úřední moci jedná v případech specifikovaných zákonem a jinak vždy, pokud veřejný pořádek vyžaduje její zásah (čl. 138 pododst. 3 trestního zákoníku).

NahoruNahoru

Prokuratura jedná v případech předložených odvolacímu soudu, soudnímu dvoru v oblasti pracovního práva, soudu prvního stupně, soudu v oblasti pracovního práva, soudu v oblasti obchodního práva, policejnímu soudu a smírčímu soudci.

Jednou z nejdůležitějších úloh prokuratury v obecných věcech je vyhlášení. Prokuratura povinně dostává zprávu k vyhlášení případů, které se vztahují ke zvláštním záležitostem, uvedeným v čl. 764 pododst. 1 trestního zákoníku. Rovněž může dostat zprávu k vyhlášení všech ostatních případů, pokud pověří příslušného soudce a zasedá při nich, soud nebo soudní dvůr to může i úředně nařídit (čl. 764 pododst. 2 trestního zákoníku).

Mnohá ustanovení trestního zákoníku, ale i další zákonné předpisy ukládají předávání určitých případů prokuratuře k vyhlášení. Článkem 764 trestního zákoníku, jednání při dané záležitosti, se stanoví sdělení k vyhlášení neplatnosti zejména žalob osob, pokud se jedná o nezletilé nebo nezpůsobilé osoby, žalob týkajících se listin o občanskoprávním stavu, žádostí o soudní pomoc a žádostí o nucené vyrovnání, o vyhlášení konkurzu, o odklad data zastavení plateb a také jednání o zrušení odkladu plateb a ukončení konkurzu.

U kasačního soudního dvora dochází ve všech případech k vyslechnutí prokuratury (čl. 1105 pododst. 2 trestního zákoníku).

c) Podrobný výklad soudnictví PDF File (PDF File 135 KB)

3. Organizační schémata

a) Předběžné poznámky

V pozitivním daném právu se způsoby odvolání, tj. postupy stanovené zákonem, které umožňují stranám z důvodu nebo v určitých případech třetím stranám získat nové rozhodnutí v soudem již rozhodnuté záležitosti, dělí na dvě skupiny: způsoby běžného odvolání a způsoby mimořádného odvolání.

Způsoby běžného odvolání jsou dva: námitka a odvolání (čl. 21 pododst. 1 trestního zákoníku). Tato odvolání jsou stranám v zásadě vždy otevřená.

Kromě těchto běžných odvolání existují ještě odvolání nazývaná jako „mimořádná“, jejichž základem je zrušovací stížnost u kasačního soudního dvora (čl. 21 pododst. 2 trestního zákoníku). Odvolání podané u kasačního soudního dvora není třetí úrovní nebo třetím stupněm soudní pravomoci. Kasační soudní dvůr kontroluje dodržování zákonnosti a nepřezkoumává skutečnosti případu, kterým mu byl předán.

NahoruNahoru

Námitka (článek 1047 až 1049 trestního zákoníku)

Předmětem námitky se mohou stát všechny provedené kontumační rozsudky (v případě nedostavení se odpůrce). Ta se oznamuje obsílkou soudního vykonavatele, obsahující předvolání k soudu, který provedl kontumační rozsudek. Strany se mohou rozhodnout i pro dobrovolné dostavení se k soudu (čl. 1047 pododst. 1 až 3 trestního zákoníku) – viz „Soudní žaloba – Belgie“ – „Saisine des tribunaux - Belgique“. Jediným soudem, který je zmocněný k posouzení námitky, je soud, jenž vydal kontumační rozsudek (čl. 1047 pododst. 2 trestního zákoníku).

Lhůta pro podání námitky je jeden měsíc od data soudního doručení rozsudku nebo jeho oznámení. Tato jednoměsíční lhůta se prodlužuje, pokud strana, která se nedostavila k soudu, nemá v Belgii trvalé bydliště, ani bydliště nebo ani zvolené místo bydliště (čl.1048 a 55 trestního zákoníku).

Odvolání (čl. 1050 až 1072a trestního zákoníku)

Odvolání je postup, kterým se straně, jež se považuje rozhodnutím za poškozenou, umožňuje požádat o změnu rozhodnutí ze strany vyšší soudní pravomoci. Prostřednictvím soudců vyšších soudů umožňuje opravu případných chyb, kterých se dopustili první soudci, ale i opravu chyb vzniklých na prvním stupni při obhajobě jejich zájmů. Odvolací řízení je nové řízení a vzhledem k řízení, které probíhalo u prvního soudce a bylo ukončeno rozsudkem, jenž je předmětem odvolání, se jedná o řízení rozdílné a samostatné. Odvolání je možné podat ve všech záležitostech po vyhlášení rozsudku, a to i když je tento rozhodnutím před vynesením konečného rozsudku nebo pokud byl rozsudek proveden kontumačně (článek 1050 trestního zákoníku).

Lhůta pro podání odvolání je jeden měsíc od data soudního doručení rozsudku nebo jeho oznámení. Jako v případě námitky se tato lhůta prodlužuje, pokud jedna ze stran, které je rozsudek soudně doručen nebo oznámen nebo na žádost které byl soudně doručen, nemá v Belgii trvalé bydliště, ani bydliště nebo ani zvolené místo bydliště (čl. 1051 pododst. 1, 3 a 4 a článek 55 trestního zákoníku).

Zrušovací stížnost (čl. 1073 až 1121 trestního zákoníku)

Stížnost u kasačního soudního dvora se podává proti konečným rozsudkům ve všech věcech a vyhlášených s konečnou platností (článek 608 a 609 trestního zákoníku). Rozsudky jsou kasačnímu soudnímu dvoru předávány z důvodu přestupku proti zákonu nebo z důvodu porušení způsobů, buď zásadních nebo neplatně nařízených.

NahoruNahoru

Kromě případů, kdy se zákonem stanoví kratší lhůta, je lhůta podání zrušovací stížnosti tři měsíce ode dne soudního doručení příslušného rozsudku nebo jeho oznámení. Pokud žalobce nemá v Belgii trvalé bydliště, ani bydliště nebo zvolené místo bydliště, výše uvedená tříměsíční lhůta se prodlužuje v souladu s článkem 55 trestního zákoníku (čl. 1073 pododst. 1 a 2 trestního zákoníku).

b) Organizační schémata

1) Organizační schéma č. 1 PDF File (PDF File 74 KB)

Průběh při rozsudku vyhlášeném na prvním stupni smírčím soudcem nebo policejním soudem, po němž následuje odvolání u soudu prvního stupně nebo u soudu v oblasti obchodního práva a poté případně stížnost u kasačního soudního dvora:

Rozsudky vyhlášené smírčím soudcem a policejním soudem

Odvolání proti rozsudkům vyhlášeným na prvním stupni smírčím soudcem a v případech stanovených v článku 601a policejním soudem musí být podáno u soudu prvního stupně (článek 577 trestního zákoníku).

Odvolání proti rozsudkům vyhlášeným na prvním stupni smírčím soudcem ke sporům mezi obchodníky a týkající se uzákoněných obchodních smluv nebo sporů týkajících se směnek se předává soudu v oblasti obchodního práva (článek 577 trestního zákoníku).

Rozsudky vyhlášené smírčím soudcem a rozsudky vyhlášené policejním soudem v případě žaloby týkající se náhrady škody vyplývající z dopravní nehody, i když k ní došlo v místě, které není veřejnosti přístupné, jsou vyhlášeny s konečnou platností, pokud je rozhodnuto o žalobě, jejíž částka nepřesahuje 1.240 EUR. Toto jinak znamená, že se odvolání na žaloby, jejichž částka nepřesahuje 1.240 EUR, a na rozsudky smírčího soudce a policejního soudu ve výše uvedených záležitostech nevztahuje.

Rozsudky vyhlášené s konečnou platností smírčím soudcem nebo policejním soudem však mohou být předmětem stížnosti u kasačního soudního dvora.

2) Organizační schéma č. 2 PDF File (PDF File 70 KB)

Průběh při rozsudku vyhlášeném na prvním stupni soudem v oblasti obchodního práva nebo soudem prvního stupně, po němž následuje odvolání u odvolacího soudu a poté případně stížnost u kasačního soudního dvora:

NahoruNahoru

Rozsudky vyhlášené soudem prvního stupně a soudem v oblasti obchodního práva

Odvolání proti rozsudkům vyhlášeným na prvním stupni soudem prvního stupně a soudem v oblasti obchodního práva a také proti rozsudkům vyhlášeným na prvním stupni předsedou soudu prvního stupně a předsedou soudu v oblasti obchodního práva se podávají odvolacímu soudu (čl. 602 1°a 2° trestního zákoníku).

3) Organizační schéma č. 3 PDF File (PDF File 70 KB)

Průběh při rozsudku vyhlášeném na prvním stupni soudem v oblasti pracovního práva, po němž následuje odvolání u soudního dvora v oblasti pracovního práva a poté případně stížnost u kasačního soudního dvora:

Rozsudky vyhlášené soudem v oblasti pracovního práva

Rozsudky vyhlášené na prvním stupni soudem v oblasti pracovního práva a předsedou soudu oblasti pracovního práva se ve 2. stupni postupují soudní pravomoci soudního dvora v oblasti pracovního práva (článek 607 trestního zákoníku).

Užitečné odkazy

  • Internetová stránka „Veřejná federální služba SOUDNICTVÍ“ - Service Public Fédéral JUSTICE Deutsch - français - Nederlands
  • Internetová stránka „soudní moc v Belgii“ - pouvoir judiciaire de Belgique français - Nederlands

--------------------------

[1] odvolávka na ústavu v tomto spisu odkazuje na znění ústavy sepsané dne 17. února 1994 (Moniteur belge ze dne 17. února 1994

[2] Viz rovněž zvláštní zákon ze dne 6. ledna 1989 o rozhodčím soudu zveřejněný v Moniteur belge ze dne 7. ledna 1989 a na internetové stránce Rozhodčí soud - Cour d'arbitrage Deutsch - English - français - Nederlands

[3] Článek 3 přílohy trestního zákoníku o vymezení území a sídlech soudních dvorů a soudů.

[4] Obvodní soud se skládá z předsedy soudu prvního stupně, z předsedy soudu v oblasti pracovního práva a předsedy soudu v oblasti obchodního práva nebo ze soudců, kteří je v těchto soudech zastupují (článek 74 trestního zákoníku). V první řadě rozhoduje o vyřízení sporů o pravomoci příslušného soudce, pokud je tato zpochybňována (článek 639 trestního zákoníku).

[5] Porotní soud rozhoduje o závažnějších trestních činech, jako například úkladná vražda, vražda, atd.], trestní senáty soudu prvního stupně (přestupkový soud) policejní soud (který zasedá ve věcech trestních

« Organizace soudnictví - Obecné informace | Belgie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 28-06-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království