Evropská komise > ESS > Organizace soudnictví > Rakousko

Poslední aktualizace: 04-11-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Organizace soudnictví - Rakousko

NEJVYŠŠÍ SOUD

OGH

|

v závažných případech

|
|

v závažných prípadech
|
|

VRCHNÍ ZEMSKÝ SOUD

OLG

 

GH 2. stupně

|
|
|

______________________

ODVOLACÍ SENÁT

 

na 2. stupni

ZEMSKÝ SOUD

GH 1 stupně

rozhodují

SENÁT SAMOSOUDCI

na 1. stupni

Hodnota sporu vyšší než 10.000 EUR

OKRESNÍ SOUD

Hodnota sporu do 10.000 EUR a určité právní záležitosti (např. záležitosti v oblasti rodinného nebo nájemního práva)

I. Občanské soudní řízení

Ve všeobecném občanském soudním řízení se rozhodují takové soukromoprávní záležitosti, které nenáleží soudům v oblasti obchodního nebo pracovního práva, nebo které jsou určeny pro řízení s vyloučením sporu.

V zásadě existují dvě různé instanční cesty, které mohou mít tři stupně. V prvním stupni se spory přidělují buď okresním soudům nebo zemským soudům. Vymezení příslušnosti se v zásadě provádí podle druhu sporné věci (vlastní příslušnost) a u všech ostatních záležitostí podle hodnoty předmětu sporu (příslušnost podle hodnoty). Vlastní příslušnost vždy předchází příslušnosti podle hodnoty.

Příslušnost podle hodnoty je dána pro hodnotu sporu do 10.000 EUR, vlastní příslušnost okresních soudů například pro většinu sporů v oblasti rodinného nebo nájemního práva. Odvolání se podává u nadřazeného zemského soudu, kde rozhoduje odvolací senát druhého stupně. Ve zvláště závažných případech,v nichž je nutno řešit základní právní problémy, je možný vůči rozhodnutí druhého stupně ještě další opravný prostředek u nejvyššího soudu.

Příslušnost zemských soudů podle hodnoty je dána pro spory s hodnotou od 10 000 EUR, vlastní příslušnost zemských soudů například pro spory podle zákona o atomové energii, zákona o ochraně dat, pro konkurenční spory nebo spory o autorských právech. Odvolání se podává u vrchního zemského soudu druhého stupně. Ve zvláště závažných případech, v nichž je nutno řešit základní právní problémy, je možná právní cesta u nejvyššího soudu.

Na prvním stupni rozhoduje v převládajícím počtu případů samosoudce (a pouze ve sporech nad 50.000 EUR na žádost jedné ze stran senát složený ze tří soudců). Na druhém stupni rozhoduje senát složený ze tří soudců, u nejvyššího soudu senát složený z pěti soudců. Pokud se jedná o základní právní problém (například změna ustálené judikatury), pak u nejvyššího soudu zasedá takzvaný posílený senát složený z jedenácti soudců.

NahoruNahoru

Proti rozhodnutí soudů prvního stupně je možné se postavit opravným prostředkem odvolání. Odvolání lze ve všech případech podávat z důvodu neplatnosti nebo nesprávného posouzení, v určitých záležitostech nebo vždy od hodnoty sporu 2.000 EUR také z důvodu vady řízení nebo nesprávného zjištění skutečností.

Soudy druhého stupně jsou povolávány pouze k prověření rozhodnutí soudů prvního stupně. Proto zásadně ve věcech rozhodují pouze na základě návrhů předkládaných na konci ústního jednání soudu prvního stupně a na základě uvedení skutečnosti stávající k tomuto okamžiku. Soudy druhého stupně mohou v záležitosti rozhodovat samy (potvrdit ji nebo změnit). Za tímto účelem mohou v rámcích vymezených návrhy a vyjádřeními u soudů prvního stupně zcela nebo částečně opakovaně provádět nebo doplňovat řízení nebo zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně a vynést k němu nové rozhodnutí nebo žalobu zamítnout.

Proti rozhodnutí soudů druhého stupně je možné se postavit opravným prostředkem odvolání. Tento opravný prostředek však v závislosti na záležitosti podléhá u nejvyššího soudu různým omezením. Nejvyšší soud v zásadě rozhoduje většinou pouze o závažných právních problémech; existence takových je proto předpokladem k tomu, aby nejvyšší soud schvaloval revizi. Kromě toho nelze rozhodnutí soudů druhého stupně v určitých záležitostech s hodnotou sporu pod 4.000 EUR v žádném případě popírat nebo musí být revize u nejvyššího soudu povolena i soudem druhého stupně (bezprostředně nebo novou žádostí), pokud se hodnota sporu nepohybuje nad 20.000 EUR.

Nejvyšší soud rozhoduje většinou pouze o právních problémech a je proto ve svém rozhodnutí vázán na doposud zjištěné skutečnosti. Posuzuje proto většinou pouze správnost rozhodnutí přijatých na tomto základě nebo prohlašuje neplatnost a v omezeném rozsahu i vady při dosavadním řízení. Nejvyšší soud je činný pouze jako zrušovací; může ve věci rozhodovat i sám (potvrdit ji nebo změnit), může zrušit dosavadní rozhodnutí a soudu prvního nebo druhého stupně zadat nové rozhodnutí nebo žalobu zamítnout.

II. Řízení v oblasti pracovního práva

Záležitosti v oblasti pracovního práva, to jsou například občanskoprávní spory uváděné v § 50 pracovního a sociálního zákona (ASGG) v souvislosti s pracovními vztahy, jsou projednávány ve vlastním řízení. To odpovídá občanskému soudnímu řízení doplněnému zvláštními předpisy.

NahoruNahoru

záležitostech v oblasti pracovního práva rozhodují na prvním stupni zemské soudy (ve Vídni: Soudní dvůr v oblasti pracovního a sociálního práva), na druhém stupni vrchní zemské soudy a na posledním stupni nejvyšší soud.

V řízení v oblasti pracovního práva rozhodují senáty, které se ve všech stupních skládají z jednoho nebo několika soudců z povolání a vždy z jednoho soudce z lidu ze strany zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Řízení o opravném prostředku s odvoláním a revizí rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně odpovídá občanskému soudnímu řízení, existují však některá omezení opravných prostředků. Tak je u záležitostí v oblasti pracovního práva revize u nejvyššího soudu nezávisle na mezích hodnot přípustná pouze tehdy, pokud se jedná o závažný právní problém.

III. Obchodní záležitosti

Obchodní záležitosti, to jsou například občanskoprávní spory uvedené v § 51 zákona o soudní příslušnosti, v nichž se účastní obchodník, se s několika zvláštními předpisy projednávají v občanském soudním řízení. V obchodních záležitostech, v nichž rozhodují senáty, se však u soudů prvního a druhého stupně (ale ne u nejvyššího soudu) účastní soudce z lidu z obchodního prostředí.

IV. Řízení s vyloučením sporu

V řízení mimo sporné záležitosti se rozhodují takové soukromoprávní záležitosti, které byly na základě jejich zvláštní povahy (většinou: řízení o úpravách, nebo řízení, v nichž proti sobě typicky nestojí dvě strany s protichůdnými zájmy) tomuto (srovnatelné s dobrovolnou soudní pravomocí) druhu řízení přiděleny.

V převážném počtu případů rozhodují na prvním stupni okresní soudy, na druhém stupni zemské soudy a na posledním stupni nejvyšší soud.

V řízení s vyloučením sporu rozhodují obvykle na prvním stupni buď samosoudci nebo justiční úředníci (zvláště vzdělaní soudní úředníci), na druhém a třetím stupni senáty složené ze tří nebo pěti soudců z povolání.

Řízení o opravném prostředku je srovnatelné s občanským soudním řízením. Ovšem na základě zvláštní povahy tohoto řízení existuje několik omezení opravných prostředků. Mimoto je i nad rámec vymezený návrhy a vyjádřeními u soudů prvního stupně přípustné v omezeném rozsahu ještě nové vyjádření u soudu druhého stupně.

Z důvodu rozmanitosti záležitostí projednávaných v tomto řízení existují u různých věcí zvláštní odchylná ustanovení.

« Organizace soudnictví - Obecné informace | Rakousko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 04-11-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království