Evropská komise > ESS > Vyživovací (alimentační) pohledávka > Slovinsko

Poslední aktualizace: 30-08-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Vyživovací (alimentační) pohledávka - Slovinsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co zahrnují pojmy „výživné” a „vyživovací povinnost” podle práva Slovinska? 1.
2. Do jakého věku má dítě nárok na výživné? 2.
3. V jakých případech je použitelné slovinské právo? 3.
4. Pokud není použitelné slovinské právo, jaké právo soudy Slovinska použijí? 4.
5. Musí se osoba oprávněná k výživě obrátit s nárokem na výživné na určitou organizaci, státní orgán nebo na soud? 5.
5.A. Jakým způsobem mohu požádat tuto organizaci nebo státní orgán o výživné? 5.A.
6. Je možné podat žádost jménem příbuzného, blízké osoby nebo nezletilého dítěte? 6.
7. Který soud je příslušný? 7.
8. Potřebuje navrhovatel k předložení věci soudu prostředníka? 8.
9. Vzniknou navrhovateli v souvislosti se soudním řízením nějaké náklady? Pokud ano, jaká je přibližná výše těchto nákladů? Může navrhovatel, který nemá dostatek finančních prostředků, obdržet právní pomoc na uhrazení nákladů? 9.
10. Jakou formu pomoci soud pravděpodobně poskytne? Jakým způsobem se určí výše výživného, je-li přiznáno? Může být rozhodnutí soudu změněno, je-li třeba zohlednit změny životních nákladů nebo rodinné situace? 10.
11. Jakým způsobem a komu se výživné platí? 11.
12. Pokud povinný neplatí výživné dobrovolně, jak je možné jej k platbě donutit? 12.
13. Existuje organizace nebo státní orgán (ústřední nebo místní), který mi pomůže vymoci výživné? 13.
14. Mohou tyto orgány uhradit celou platbu nebo část platby výživného namísto povinného? 14.
15. Může navrhovatel obdržet pomoc od nějaké organizace nebo státního orgánu? 15.
16. Pokud ano, jakým způsobem se má na tuto organizaci nebo státní orgán obrátit? 16.
17. Jaký druh pomoci může navrhovatel od této organizace nebo státního orgánu získat? 17.
18. Může navrhovatel předložit žádost této organizaci nebo státnímu orgánu přímo? 18.
19. Pokud ano, jakým způsobem se má na tuto organizaci nebo státní orgán obrátit? 19.
20. Jaký druh pomoci může navrhovatel od této organizace nebo státního orgánu získat? 20.

 

1. Co zahrnují pojmy „výživné” a „vyživovací povinnost” podle práva Slovinska?

Koncepce výživného, prosazující čestné a morální vztahy u blízkých členů rodiny, je jedním z nejvýznamnějších institutů rodinného práva.

Vyživovací povinnost a výživné jsou institucí rodinného práva spočívající na jedné z jeho hlavních zásad: na rodinné solidaritě a vzájemné pomoci mezi členy rodiny. Výživné je obecně placeno dobrovolně, zejména díky osobním vazbám mezi rodinnými příslušníky; může však být také vymáháno soudní cestou.

Slovinský pojem pro výživné „preživnina“ zahrnuje zajištění výživy (preživljanje) (bývalého) manžela, dětí a rodičů. Vedle obecného významu „zajištění výživy“ a „podpora“ se jím také rozumí příspěvek přiznaný dětem soudem. Tento pojem tedy zahrnuje vše, co je osoba podle zákona povinna poskytovat na životní potřeby svých dětí nebo manžela. Také jej lze použít pro výživu rodičů, kteří nemají dostatek prostředků, aby svou výživu zajišťovali sami; jejich děti k nim tedy mají vyživovací povinnost. Rovněž může tento pojem vztahovat na částku peněz, jež byla pro výživu přiznána.

Které osoby jsou povinny poskytovat výživné jiné osobě?

  1. rodiče mají vyživovací povinnost vůči dětem (články 103 a 123 zákona o manželských a rodinných vztazích (Zakon o zakonski zvezi in družinskih razmerjih – ZZZDR); toto se rovněž vztahuje na adoptivní rodiče;
  2. děti mají vyživovací povinnost vůči rodičům (článek 124 ZZZDR); toto se rovněž vztahuje na osvojené děti;
  3. manžel nebo partner, který neuzavřel manželství, má vyživovací povinnost vůči dítěti svého manžela nebo partnera, s nímž neuzavřel manželství, pokud je dítě nezletilé a žije s ním ve společné domácnosti, ledaže je manžel nebo partner či jiný rodič schopen poskytovat dítěti výživu sám (článek 127 ZZZDR);
  4. manžel, který je bez prostředků k obživě a bez vlastního zavinění je nezaměstnaný, má právo být vyživován druhým manželem do té míry, do jaké je toho druhý manžel schopen (články 50 a 81 ZZZDR);
  5. závislý manžel může žádat výživné při rozvodovém řízení nebo podáním zvláštní žádosti do jednoho roku ode dne, kdy rozvod nabyl právní moci (článek 81a ZZZDR).

2. Do jakého věku má dítě nárok na výživné?

Rodiče mají vyživovací povinnost k dítěti do jeho zletilosti, navštěvuje-li soustavně vzdělávací zařízení. Navštěvuje-li však dítě soustavně vzdělávací zařízení podle zvláštního studijního plánu („izredni studij“), musejí jej rodiče vyživovat i po dosažení jeho zletilosti, nejdéle však do věku dvaceti šesti let.

NahoruNahoru

3. V jakých případech je použitelné slovinské právo?

Vztahy mezi rodiči a dětmi jsou posuzovány podle práva země, jejímiž jsou státními příslušníky.

Jsou-li rodiče a děti státními příslušníky odlišných zemí, použije se právo země, v níž mají trvalé bydliště. Jsou-li rodiče a děti státními příslušníky různých zemí a nemají trvalé bydliště ve shodné zemi, použije se právo země, jejímž státním příslušníkem je dítě (článek 42 zákona o mezinárodním právu soukromém a o soudním řádu (Zakon o mednarodnem zasebnem pravu in postopku – ZMZPP)).

4. Pokud není použitelné slovinské právo, jaké právo soudy Slovinska použijí?

Viz bod 3

5. Musí se osoba oprávněná k výživě obrátit s nárokem na výživné na určitou organizaci, státní orgán nebo na soud?

Pokud rodiče nežijí společně nebo nebudou nadále žít společně, dohodnou se na výživě pro své společné dítě. Jestliže se nedohodnou sami, pomůže jim dohody dosáhnout Odbor sociálního zabezpečení (Center za socialno delo). Pokud se ani přes tuto pomoc rodiče na výživném pro své dítě nedohodnou, rozhodne na žádost jednoho či obou rodičů soud.

5.A. Jakým způsobem mohu požádat tuto organizaci nebo státní orgán o výživné?

Nejdéle do 15 dnů od obdržení návrhu na rozvodové majetkové vyrovnání nebo žádosti o rozvod navrhne odborný poradce Odboru sociálního zabezpečení dvojici schůzku. Na schůzce bude poradce usilovat zejména o to, aby dvojice urovnala své vzájemné vztahy ke svým společným dětem. Poradce vyhotoví písemný zápis o výsledcích této schůzky nebo o dohodách, které z ní vzešly, a  na jejím konci požádá dvojici, aby jej podepsala. Na základě tohoto písemného záznamu pak vypracuje zprávu, kterou Odbor sociálního zajištění zašle soudu, jenž je pro věc příslušný.

NahoruNahoru

6. Je možné podat žádost jménem příbuzného, blízké osoby nebo nezletilého dítěte?

Žádost může za dítě podat jeho zákonný zástupce.

7. Který soud je příslušný?

Příslušný je místní soud (článek 32 zákona o občanském soudním řádu – ZPP), který je obecně příslušný pro odpůrce, tj. soud, na jehož území má odpůrce trvalé či přechodné bydliště (článek 47 ZPP). Ve sporech o zákonnou vyživovací povinnost, v nichž o výživné žádá navrhovatel (článek 50 ZPP), je příslušný nejen soud s obecnou místní příslušností, ale rovněž soud, na jehož území má trvalé či přechodné bydliště navrhovatel.

8. Potřebuje navrhovatel k předložení věci soudu prostředníka?

Ano. Žadatel se nejprve musí obrátit na Odbor sociálního zabezpečení. Jestliže není možné dosáhnout dohody prostřednictvím tohoto odboru, může požádat o rozhodnutí ohledně výživného soud. K žádosti podané u soudu jedním z rodičů musí být přiloženo potvrzení Odboru sociálního zabezpečení o tom, že rodiče se s jeho pomocí pokusili na výživném na dítě dohodnout.

9. Vzniknou navrhovateli v souvislosti se soudním řízením nějaké náklady? Pokud ano, jaká je přibližná výše těchto nákladů? Může navrhovatel, který nemá dostatek finančních prostředků, obdržet právní pomoc na uhrazení nákladů?

Za podání žádosti o poskytování výživného se platí soudní poplatek v hodnotě 250 bodů, což činí 4 750,00 SIT. Strana, která je ve finanční tísni, může požádat o bezplatnou právní pomoc nebo o to, aby byla platby soudních poplatků a nákladů na soudní řízení zproštěna. Bezplatná právní pomoc se řídí zákonem o bezplatné právní pomoci (Zakon o brezplačni pravni pomoči – ZBPP); tento zákon stanoví podmínky pro poskytnutí této pomoci a její rozsah (právo na prostředky na úplné či částečné uhrazení právní pomoci a zproštění povinnosti hradit náklady na soudní řízení). Je také možno žádat o zproštění povinnosti hradit soudní poplatky nebo povinnosti hradit náklady na soudní řízení během vlastního řízení; příslušné podmínky jsou stanoveny v článcích 168 a 169 ZPP.

NahoruNahoru

10. Jakou formu pomoci soud pravděpodobně poskytne? Jakým způsobem se určí výše výživného, je-li přiznáno? Může být rozhodnutí soudu změněno, je-li třeba zohlednit změny životních nákladů nebo rodinné situace?

Výživné je stanoveno jako měsíční částka splatná předem a lze ji vymáhat ode dne, kdy byl podána žádost. Při určování částky je povinně brán zřetel na potřeby žadatele a materiální možnosti povinného i na jeho dosažitelný příjem z výdělečné činnosti. Při posuzování výživného na dítě musí soud jednat v nejlepším zájmu dítěte a stanovit výši dostačující k zajištění uspokojivého tělesného i duševního rozvoje dítěte. Výživné musí pokrývat životní náklady dítěte, zejména náklady na bydlení, stravu, oblečení, obuv, péči a ochranu, výchovu, vzdělání, zotavení, zotavení, zábavu a další zvláštní potřeby. Na žádost oprávněného či povinného může soud rozhodnutím o výkonu částku výživného zvýšit, snížit či zrušit, nastanou-li změny v potřebách oprávněného nebo v možnostech povinného, z nichž se při určení výživného vycházelo (články 129, 129a, 131c a 132 ZZZDR).

11. Jakým způsobem a komu se výživné platí?

Výživné na určitý měsíc se platí do určeného dne v daném měsíci rodiči, který má dítě v péči. Dojde-li k prodlení, je splatný rovněž zákonem stanovený úrok z prodlení.

12. Pokud povinný neplatí výživné dobrovolně, jak je možné jej k platbě donutit?

Je nutné podat u odboru vymáhání soudních rozhodnutí civilního soudu návrh na výkon soudního rozhodnutí v souladu se zákonem o výkonu soudních rozhodnutí v civilních věcech a o vymáhání pohledávek (Zakon o izvršbi in zavarovanju).

NahoruNahoru

13. Existuje organizace nebo státní orgán (ústřední nebo místní), který mi pomůže vymoci výživné?

Ano. Je to Veřejný záruční a vyživovací fond Republiky Slovinsko (Javni jamstveni in preživninski sklad Republike Slovenije). (Zákon o Veřejném záručním a vyživovacím fondu Republiky Slovinsko – ZJSRS – Úřední věstník č. 25/1997 v platném znění.)

14. Mohou tyto orgány uhradit celou platbu nebo část platby výživného namísto povinného?

Uvedený fond hradí platby zákonnému zástupci dítěte namísto výživného do 15. dne daného měsíce. Dítě má nárok na tyto náhradní platby, bylo-li mu přiznáno výživné konečným soudním rozhodnutím, předběžným soudním příkazem nebo dohodou uzavřenou na Odboru sociálního zabezpečení a povinný platby nehradí, pokud dítě ještě nedosáhlo věku 18 let, je státním příslušníkem Republiky Slovinsko a má tam trvalé bydliště nebo je cizím státním příslušníkem s trvalým bydlištěm ve Slovinsku a vztahuje se na něj dvoustranná mezinárodní dohoda nebo vzájemné uspořádání. Dítě má nárok na náhradní platby, bylo-li řízení o výkonu soudního rozhodnutí řídící se předpisy o vymáhání a zajištění pohledávek neúspěšné nebo probíhá-li již déle než tři měsíce. Právo se přiznává od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost podána.

Částka náhrad za výživné je následující:

  • pro dítě do 6 let věku: 14 167 SIT;
  • pro dítě od 6 do 14 let věku: 15 583 SIT;
  • pro děti nad 14 let věku: 18 416 SIT.

Pokud je výživné nižší než částka uvedená výše, je náhradní platba rovna částce výživného přiznaného soudním rozhodnutím, předběžným soudním příkazem nebo dohodou. Byla-li alespoň část výživného uhrazena povinným, náhradní platba se o tuto část snižuje.

NahoruNahoru

15. Může navrhovatel obdržet pomoc od nějaké organizace nebo státního orgánu?

Podle systému bezplatné státní pomoci se vám může dostat pomoci obnášející právní poradenství, právní zastupování i jiné právní služby stanovené zákonem. Nedostává-li dítě od povinného výživné, může se jeho zákonný zástupce obrátit se žádostí na Veřejný záruční a vyživovací fond Republiky Slovinsko, aby zde uplatnil právo na náhradní platby.

16. Pokud ano, jakým způsobem se má na tuto organizaci nebo státní orgán obrátit?

Bezplatnou právní pomoc lze získat podáním žádosti na zvláštním odboru pro bezplatnou právní pomoc u okresních soudů. Žádosti Veřejnému záručnímu a vyživovacímu fondu Republiky Slovinsko zasílejte na tuto adresu:

    Jamstveni sklad Republike Slovenije

    Kotnikova ulica 28

    1000 Ljubljana

17. Jaký druh pomoci může navrhovatel od této organizace nebo státního orgánu získat?

Bezplatná právní pomoc obnáší právní poradenství, právní zastupování i jiné právní služby stanovené zákonem. Veřejný záruční a vyživovací fond Republiky Slovinsko hradí náhradní platby a poté žádá jejich uhrazení od osoby povinné k výživě.

18. Může navrhovatel předložit žádost této organizaci nebo státnímu orgánu přímo?

Ano.

19. Pokud ano, jakým způsobem se má na tuto organizaci nebo státní orgán obrátit?

Veřejný záruční a vyživovací fond Republiky Slovinsko může navrhovatel kontaktovat přímo na této adrese:

    Jamstveni sklad Republike Slovenije

    Kotnikova ulica 28

    1000 Ljubljana

    Tel: +386 1 472 09 90

    Fax: + 386 1 472 09 91

nebo, pokud je osoba žádající o výživné cizím státním příslušníkem, může tento fond oslovit prostřednictvím určeného orgánu své země původu, jak je stanoveno v Úmluvě OSN o vymáhání výživného v cizině.

20. Jaký druh pomoci může navrhovatel od této organizace nebo státního orgánu získat?

Viz odpověď v bodu 17.

« Vyživovací (alimentační) pohledávka - Obecné informace | Slovinsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 30-08-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království