Evropská komise > ESS > Vyživovací (alimentační) pohledávka > Rumunsko

Poslední aktualizace: 29-04-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Vyživovací (alimentační) pohledávka - Rumunsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co zahrnují pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ podle rumunského práva? 1.
2. Do jakého věku má dítě nárok na výživné? 2.
3. V jakých případech se použijí rumunské právní předpisy? 3.
4. Pokud nelze postupovat podle rumunského práva, jaké právo budou rumunské soudy aplikovat? 4.
5. Aby navrhovateli mohlo být přiznáno právo na výživné, musí se obrátit na nějakou konkrétní organizaci, vládní instituci nebo na soud? 5.
5.A. Jakým způsobem mohu požádat tuto organizaci nebo (ústřední nebo místní) správní orgán o výživné, a jaké je příslušné řízení? 5.A.
6. Je možné podat návrh jménem rodiče, příbuzného nebo nezletilého dítěte? 6.
7. Pokud se chce navrhovatel obrátit na soud, jak pozná, který soud je pro jeho případ příslušný? 7.
8. Potřebuje navrhovatel prostředníka (např. advokáta, konkrétní organizaci, správní orgán apod.) k tomu, aby se mohl obrátit na soud? Pokud ne, jak má postupovat? 8.
9. Musí navrhovatel hradit nějaké poplatky spojené s uplatněním svého nároku u soudu? Pokud ano, v jaké přibližné výši se budou pohybovat? V případě, že finanční prostředky navrhovatele nedostačují, má nárok na náhradu nákladů řízení? 9.
10. Jaký druh vyživovací povinnosti soud nejspíše stanoví? Pokud soud určí povinnost platit výživné, jakým způsobem se bude hodnotit? Je možné soudní rozhodnutí později v případě změny životních nákladů nebo rodinné situace změnit? 10.
11. Jak a komu se bude výživné vyplácet? 11.
12. Pokud plátce výživného neplní dobrovolně svou vyživovací povinnost, jak ho lze k plnění jeho povinnosti přimět? 12.
13. Existuje nějaká organizace nebo správní orgán (ústřední či místní), který může vypomoci s úhradou výživného? 13.
14. Může nějaká organizace nebo správní orgán zastoupit povinného a platit výživné nebo jeho část místo něj? 14.
15. Může navrhovatel požádat o pomoc nějakou rumunskou organizaci nebo správní orgán? 15.
16. Pokud ano, jakým způsobem lze tuto organizaci nebo správní orgán kontaktovat? 16.
17. Jakým způsobem může navrhovateli tato organizace nebo správní orgán pomoci? 17.
18. Může se navrhovatel obrátit přímo na nějakou organizaci nebo správní orgán v Rumunsku? 18.
19. Pokud ano, jakým způsobem lze tuto organizaci nebo správní orgán kontaktovat? 19.
20. Jakým způsobem může navrhovateli tato organizace nebo orgán pomoci? 20.

 

1. Co zahrnují pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ podle rumunského práva?

Kdo a komu musí platit výživné?:

  • rodiče svým dětem?
  • děti svým rodičům?
  • rozvedený manžel bývalé manželce a naopak?
  • ...?

V jakých případech?

Zákonem stanovenou vyživovací povinností se rozumí prostředky, které povinný poskytuje oprávněnému k uspokojení jeho hmotných a duševních potřeb. Rodiče s vyživovací povinností vůči nezletilým dětem jsou jim povinni poskytovat prostředky na výchovu, vzdělávání a odborné vzdělávání. Vyživovací povinnost existuje mezi manželi, rodiči a dětmi, osvojiteli a osvojenci, prarodiči a vnuky, praprarodiči a pravnuky, mezi bratry a sestrami a také mezi ostatními osobami, které stanoví zákon. Vyživovací povinnost je stanovena v tomto pořadí:

  • rodiče vůči nezletilým dětem (prostřednictvím právního zástupce);
  • povinný vůči bývalému partnerovi;
  • povinný vůči partnerovi, který přispíval na výživné jeho dítěte;
  • povinný vůči dítěti, které bylo vychováno jinou osobou, a kde nedošlo k adopci;
  • povinný vůči dědici osoby, která měla vyživovací povinnost vůči nezletilému nebo která výživné poskytovala, aniž k tomu měla zákonnou povinnost.

2. Do jakého věku má dítě nárok na výživné?

Dítě má nárok na výživné až do dosažení plnoletosti. Vůči plnoletému dítěti, které pokračuje ve studiu, mají rodiče vyživovací povinnost až do jeho 25 let věku (případně 26 let, jedná-li se o obor vyššího vzdělávání se standardní dobou studia, která překračuje pět let). Zákon stanoví, že nárok na výživné pro plnoleté dítě, které pokračuje ve studiu, musí být potvrzen soudním rozhodnutím; vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti, které dosáhlo plnoletosti, končí okamžikem, kdy dítě dokončí svá studia nebo přípravu na povolání, a nejpozději v 25 letech věku.

NahoruNahoru

3. V jakých případech se použijí rumunské právní předpisy?

Podléhá-li manželství rumunskému právnímu řádu, je jím za následujících podmínek upravována také vyživovací povinnost rodičů vůči manželským dětem:

  • Rodiče mají rumunské občanství;
  • rodiče mají různá občanství, ale společné trvalé bydliště na území Rumunska;
  • rodiče mají různá občanství, různá trvalá bydliště, ale na rumunském území mají společný pobyt nebo s Rumunskem udržují těsné vazby;
  • (jestliže bylo manželství ukončeno/zrušeno před narozením dítěte) rumunský právní řád upraví dopady manželství v okamžiku jeho ukončení/zrušení.

Nemanželské děti, které měly při narození rumunské občanství, podléhají rumunskému právnímu řádu.

Vyživovací povinnost mezi osvojitelem a osvojencem se řídí rumunskými právními předpisy, jestliže má osvojitel rumunské občanství. Jestliže si manžel/manželka osvojí partnerovo dítě, použijí se rumunské právní předpisy za těchto podmínek:

  • Obě strany mají rumunské občanství;
  • strany mají různá občanství, ale společné trvalé bydliště v Rumunsku;
  • strany mají různá občanství i bydliště, ale mají nebo měly společný pobyt v Rumunsku nebo s Rumunskem udržují těsné vazby.

Na vyživovací povinnost mezi manželi se rumunský právní řád vztahuje za těchto podmínek:

  • Oba manželé mají rumunské občanství;
  • manželé mají různá občanství, ale společné trvalé bydliště na území Rumunska;
  • manželé mají různá občanství i bydliště, ale mají nebo měli společný pobyt v Rumunsku nebo s Rumunskem udržují těsné vazby.

Na vyživovací povinnost mezi bývalými manželi se rumunský právní řád vztahuje za těchto okolností:

NahoruNahoru

  • Oba bývalí manželé mají rumunské občanství;
  • bývalí manželé mají různá občanství, ale společné trvalé bydliště na území Rumunska;
  • bývalí manželé mají různá občanství i bydliště, ale mají nebo měli společný pobyt v Rumunsku nebo s Rumunskem udržují těsné vazby;
  • cizí právo rozvod nedovoluje nebo jeho povolení přísně omezuje a jeden z partnerů má v okamžiku návrhu na rozvod rumunské občanství.

Na vyživovací povinnost mezi prarodiči a vnuky, praprarodiči a pravnuky, bratry a sestrami atd. (dále jen oprávnění a povinní) se rumunský právní řád vztahuje za těchto podmínek:

  • Oprávněný má rumunské občanství;
  • oprávněný byl původně cizím státním příslušníkem a přijal rumunské občanství (týká se pouze následných příspěvků).

Spory mezi stranami bude řešit soud, na kterém se strany dohodnou, stejně jako jiné spory ohledně této dohody.

4. Pokud nelze postupovat podle rumunského práva, jaké právo budou rumunské soudy aplikovat?

Jestliže se žadatel o výživné i povinný nacházejí v Rumunsku:

  1. Tam, kde nelze postupovat podle tuzemského práva, může rumunský soud použít cizí právo. [Avšak pouze v mezích stanovených rumunským právem (lex fori)]. Rumunské soudy jsou ex officio povinny stanovit, podle jakého práva se mají posuzovat občanskoprávní vztahy obsahující mezinárodní nebo cizí prvek. To z toho důvodu, že v některých případech je třeba aplikovat právě cizí právo, a také je třeba brát ohled na kogentní povahu kolizních norem. Zároveň s tím může zúčastněná strana požádat o aplikaci určitého práva, návrh na zahájení však musí obsahovat faktické i právní důvody, na nichž je tento návrh založen. Jestliže zúčastněná strana nepožádá o použití aplikovatelného práva, o kterém se předpokládá, že je cizí, soud sám rozhodne o jeho použití. Při řešení obecných problémů se budou soudy, které aplikují cizí právo, řídit vlastním právem (lex fori).
  2. Jestliže se u vyživovací povinnosti oprávněný i povinný nacházejí v Rumunsku (tedy pokud mají či měli společné trvalé či přechodné bydliště v Rumunsku nebo je k Rumunsku váží společné těsné vazby), bude vždy použito rumunské právo, avšak s těmito výjimkami:
    • Vyživovací povinnost rodiče vůči nemanželskému dítěti podléhá cizímu právu, jestliže má dítě při narození cizí státní občanství;
    • vyživovací povinnost mezi osvojitelem a osvojencem podléhá cizímu právu, jestliže má osvojitel cizí státní občanství;
    • vyživovací povinnost mezi prarodiči a vnuky, praprarodiči a pravnuky, bratry a sestry atd. (zde věřiteli a dlužníky) podléhá cizímu právu, jestliže má oprávněný cizí státní občanství, nebo pokud byl, z hlediska následného vyplácení výživného, původně rumunským občanem, avšak změnil státní příslušnost.

5. Aby navrhovateli mohlo být přiznáno právo na výživné, musí se obrátit na nějakou konkrétní organizaci, vládní instituci nebo na soud?

5.A. Jakým způsobem mohu požádat tuto organizaci nebo (ústřední nebo místní) správní orgán o výživné, a jaké je příslušné řízení?

Navrhovatel musí svůj návrh podat u soudu, v jehož obvodu se nachází trvalé bydliště žalované strany (povinného). Návrh na zahájení řízení ve věci výživného může být podán zvlášť nebo současně s návrhem na rozvod, na uznání otcovství, na svěření do výchovy nebo s návrhem na určení bydliště nezletilých dětí. V rámci rozvodového řízení se obvykle podává návrh na zahájení řízení nebo vzájemná žaloba v dalších souvisejících otázkách: např. na stanovení výše příspěvku, který bude každý rodič poskytovat na vývoj, výchovu a vzdělávání dítěte. Rodič může požádat soudní orgány, aby vydaly rozhodnutí ve věci výživného. Soudní orgán může na dobu trvání rozvodového řízení nařídit dočasná opatření ve věci opatrovnictví nezletilých dětí, vyživovací povinnosti, přídavků na dítě a užívání obydlí. Tato opatření platí pouze do ukončení základního rozvodového řízení.

NahoruNahoru

Soudní řízení prvního stupně má několik fází. Písemná část zahrnuje podání návrhu na zahájení řízení, vyjádření k žalobě a vzájemné žaloby. Mohou být přijata předběžná opatření, jako např. odebrání nebo zabavení. Strany jsou předvolány a jsou obeznámeny s příslušnou procesní dokumentací. Do ústní části patří soudní jednání, během kterého mohou být uplatněny procesní výjimky a předloženy důkazy. Následuje rozhodovací fáze, na jejímž konci vydá soudce své rozhodnutí.

6. Je možné podat návrh jménem rodiče, příbuzného nebo nezletilého dítěte?

Jestliže je návrh na stanovení výživného podáván v souvislosti s rozvodovým řízením, návrh na rozvod předkládá žadatel osobně předsedovi senátu. Návrh na rozvod, který vychází ze vzájemné dohody stran, podepíší oba manželé, avšak předsedovi senátu ho předloží jenom jeden z nich. Jedná-li se o oddělený návrh na stanovení, zvýšení nebo snížení výživného, návrh může u soudu uložit zákonný zástupce nezletilého (rodič, kterému bylo dítě svěřeno do výchovy). Návrh, který se týká plnoletého dítěte, předkládá dítě osobně.

7. Pokud se chce navrhovatel obrátit na soud, jak pozná, který soud je pro jeho případ příslušný?

Příslušný soud lze vyhledat v atlasu soudů, který je zveřejněn na internetových stránkách rumunského ministerstva spravedlnosti.

8. Potřebuje navrhovatel prostředníka (např. advokáta, konkrétní organizaci, správní orgán apod.) k tomu, aby se mohl obrátit na soud? Pokud ne, jak má postupovat?

Navrhovatel prostředníka nepotřebuje.

NahoruNahoru

9. Musí navrhovatel hradit nějaké poplatky spojené s uplatněním svého nároku u soudu? Pokud ano, v jaké přibližné výši se budou pohybovat? V případě, že finanční prostředky navrhovatele nedostačují, má nárok na náhradu nákladů řízení?

Ne. Návrh na stanovení výživného je osvobozen od soudních poplatků.

Ano. Právní pomoc se za určitých podmínek stanovených zákonem (občanským zákoníkem) vztahuje na náklady spojené s řízením (odměna za zastupování).

10. Jaký druh vyživovací povinnosti soud nejspíše stanoví? Pokud soud určí povinnost platit výživné, jakým způsobem se bude hodnotit? Je možné soudní rozhodnutí později v případě změny životních nákladů nebo rodinné situace změnit?

Ustanovení článku 94 rumunského rodinného zákoníku:

Článek 94 - Výživné je stanoveno v souladu s potřebami navrhovatele a možnostmi povinného.

Soud může výživné zvýšit, snížit nebo rozhodnout o jeho zrušení, a to v závislosti na ekonomické situaci poskytovatele výživného nebo na potřebách příjemce.

Jestliže je výživné vypláceno rodičem nebo osvojitelem dítěte, může dosahovat až čtvrtiny výdělku na jedno dítě, třetiny výdělku na dvě a poloviny výdělku na tři a více dětí.

Ano. Lze podat návrh na navýšení částky výživného, jestliže se zvýšily náklady na výživné a v určitých rodinných situacích.

11. Jak a komu se bude výživné vyplácet?

Ustanovení článku 93 rumunského rodinného zákoníku:

NahoruNahoru

Článek 94 - Výživné bude vypláceno v naturáliích nebo v penězích.

O způsobu placení výživného rozhodne soud s ohledem na výjimečné okolnosti.

K příjemci výživného viz odpověď na otázku č. 1.

12. Pokud plátce výživného neplní dobrovolně svou vyživovací povinnost, jak ho lze k plnění jeho povinnosti přimět?

Jedním ze způsobů, jak přimět povinného k platbě, je exekuce.

Náklady na poštovní, bankovní a další poplatky, které vzniknou ve spojitosti s jinými metodami převodu, hradí povinný, neboť jsou považovány za náklady na nucenou exekuci.

13. Existuje nějaká organizace nebo správní orgán (ústřední či místní), který může vypomoci s úhradou výživného?

Ne.

14. Může nějaká organizace nebo správní orgán zastoupit povinného a platit výživné nebo jeho část místo něj?

Jestliže má navrhovatel bydliště v Rumunsku a příjemce v jiné zemi:

Ne.

15. Může navrhovatel požádat o pomoc nějakou rumunskou organizaci nebo správní orgán?

Jestliže navrhovatel nemá bydliště v Rumunsku, ale v jiném členském státě Newyorské úmluvy z roku 1956, může svoji záležitost předložit advokátské komoře v Bukurešti (Baroul Bucureşti).

Jestliže navrhovatel nemá bydliště v Rumunsku a ani v jiném členském státě Newyorské úmluvy z roku 1956, ale v některém ze států (mimo EU), se kterými Rumunsko uzavřelo dohodu o mezinárodní soudní spolupráci, která obsahuje ustanovení o vzájemném uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanskoprávních a obchodních záležitostech (např. Albánie, Severní Korea, Egypt, Makedonie, Moldavsko, Rusko, Srbsko a Sýrie), může svoji žádost o uznání a výkon soudního rozhodnutí zaslat rumunskému soudu, v jehož obvodu se nachází bydliště žalované strany.

NahoruNahoru

16. Pokud ano, jakým způsobem lze tuto organizaci nebo správní orgán kontaktovat?

Bukurešťská advokátní komora (Baroul Bucureşti), str. Dr. Râureanu nr. 3, Sector 5, Bucureşti, PSČ 050047.

Ministerstvo spravedlnosti Rumunska (Ministerul Justiţiei), str. Apolodor nr. 17, Sector 5, Bucureşti, PSČ 050741.

17. Jakým způsobem může navrhovateli tato organizace nebo správní orgán pomoci?

Jestliže navrhovatel sídlí v zahraničí a povinný v Rumunsku:

V souladu s články 2 a 6 Newyorské úmluvy z roku 1956 o vymáhání výživného v cizině se lze se návrhy o stanovení výživného, kdy má povinný bydliště v Rumunsku a navrhovatel v jiném členském státě konvence, obrátit na prostředníka - advokátní komoru se sídlem v Bukurešti (Baroul Bucureşti).

18. Může se navrhovatel obrátit přímo na nějakou organizaci nebo správní orgán v Rumunsku?

Navrhovatel se musí obrátit na ústřední předávající orgán státu nebo orgán, který určila Newyorská konvence o vymáhání výživného v zahraničí, nebo může jednat přímo, a to buď osobně nebo v právním zastoupení.

19. Pokud ano, jakým způsobem lze tuto organizaci nebo správní orgán kontaktovat?

Viz odpověď na otázku č. 18.

20. Jakým způsobem může navrhovateli tato organizace nebo orgán pomoci?

Viz odpověď na otázku č. 18.

Bližší informace

Ministerul Justiţiei, www.just.ro română, Cooperare judiciară internaţională.

Baroul Bucureşti, http://www.baroul-bucuresti.ro/ română.

« Vyživovací (alimentační) pohledávka - Obecné informace | Rumunsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 29-04-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království