Evropská komise > ESS > Vyživovací (alimentační) pohledávka > Portugalsko

Poslední aktualizace: 28-02-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Vyživovací (alimentační) pohledávka - Portugalsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co zahrnují pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ podle portugalského práva? Kdo má nárok na „vyživovací příspěvek“ od jiných osob? 1.
2. Do kolika let věku má dítě nárok na vyživovací příspěvek? 2.
3. V jakých případech je použitelné portugalské právo? 3.
4. Není-li toto právo použitelné, které právo použijí portugalské soudy? 4.
5. Měl by se žadatel obrátit se žádostí o výživné na určitou organizaci, na správní úřad (ústřední nebo místní) nebo na soud? 5.
6. Je možné podat příslušnému orgánu žádost jménem jednoho z manželů, blízké osoby nebo nezletilého dítěte? 6.
7. Jestliže má žadatel v úmyslu podat žalobu, jak zjistí, který soud je příslušný? 7.
8. Musí žadatel podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, určitou organizaci nebo správní úřad (ústřední nebo místní) atd.)? Pokud ne, jak se má postupovat? 8.
9. Musí žadatel platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li finanční prostředky žalobce nedostačující, může mu být poskytnuta právní pomoc? 9.
10. Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Bude-li výživné přiznáno, jak bude stanoveno? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, aby se přihlédlo ke změnám životních nákladů nebo rodinných poměrů? 10.
11. Jak a komu bude výživné vypláceno? 11.
12. Nebude-li dlužník platit výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byl k placení přinucen? 12.
13. Existuje nějaká organizace nebo správní úřad (ústřední nebo místní), které mi mohou pomoci při vymáhání výživného? 13.
14. Mohou dlužníka zastoupit a vyplácet výživné nebo část výživného místo něj, pokud je žadatel v Portugalsku a dlužník výživného má bydliště v jiné zemi? 14.
15. Může být žadateli poskytnuta pomoc některé organizace nebo správního úřadu (ústředního nebo místního) v Portugalsku? 15.
16. Pokud ano, jak se lze obrátit na tyto organizace nebo správní úřady (ústřední nebo místní)? 16.
17. Jaký druh pomoci může žadatel obdržet od těchto organizací nebo správních úřadů (ústředních nebo místních)? 17.
18. Může se žadatel obrátit se žádostí přímo na některou organizaci nebo některý správní úřad (ústřední nebo místní) v Portugalsku? 18.
19. Pokud ano, jak se lze obrátit na tyto organizace nebo správní úřady (ústřední nebo místní)? 19.
20. Jaký druh pomoci může žadatel obdržet od těchto organizací nebo správních úřadů (ústředních nebo místních)? 20.

 

1. Co zahrnují pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ podle portugalského práva? Kdo má nárok na „vyživovací příspěvek“ od jiných osob?

Podle portugalského práva termín „výživné“ zahrnuje vše, co je nezbytné pro výživu, ubytování a oblečení jedince. Výživné zahrnuje také výchovu a vzdělání vyživované osoby, pokud se jedná o nezletilé dítě.

Výživné musí platit v uvedeném pořadí tyto osoby:

  1. manžel nebo bývalý manžel,
  2. potomci,
  3. předkové v přímé linii,
  4. bratři a sestry,
  5. strýcové a tety během nezletilosti vyživované osoby,
  6. nevlastní otec a nevlastní matka ve vztahu k nevlastním nezletilým dětem, které jsou v péči manžela, nebo které byly v jeho péči v době jeho úmrtí. U osob podle písmene b) a c) se povinnost uplatňuje podle dědických pravidel. Jestliže osoba, jejíž povinností je platit výživné, nemůže výživné platit anebo nemůže své povinnosti plně dostát, přechází tato povinnost na následující osoby, na něž se tato povinnost vztahuje.

Rodiče se musí o své děti starat vždy, pokud se nemohou živit z vlastních prostředků.

Rodiče nemají povinnost podporovat své děti a nést náklady na jejich bezpečnost, zdraví a vzdělávání, pokud mohou tyto náklady hradit děti z příjmů z vlastní práce nebo z jiných příjmů.

Pokud dítě po dosažení plnoletosti nebo po té, co nad ním skončí povinnost rodičovského dohledu, neukončilo své odborné vzdělávání, vyživovací povinnost platí i nadále, pokud lze na rodičích rozumně požadovat, aby tuto svou povinnost plnili, a to po dobu běžně nutnou pro dokončení vzdělávání.

NahoruNahoru

Bližší informace hledejte, prosím, na stránce věnované rodičovské odpovědnosti.

Během platnosti manželství se musí manželé starat o sebe navzájem.

Tato povinnost může dále platit i po rozvodu, rozluce nebo prohlášení manželství za neplatné.

Pro bližší informace viz téma „Rozvod - Portugalsko“ na těchto webových stránkách.

Jestliže jeden z manželů zemře, vdova nebo vdovec mají právo být vyživováni z majetku zemřelého. V tomto případě mají povinnost platit výživné dědicové nebo osoby, kterým byla zanechána určitá část majetku příslušné hodnoty. Právo na výživné zaniká, pokud se vyživovaná osoba znovu vdá/ožení nebo pokud ztratí právo na příspěvek z důvodu svého morálního chování.

Co se týče manželství podle obyčejového práva, portugalské zákony stanovují, že každý, kdo žil s neoddanou nebo s odloučenou osobou v době jejího úmrtí po dobu delší než dva roky v podmínkách podobných manželství, má právo požádat o výživné z majetku zemřelého, pokud výživného nemůže dosáhnout prostřednictvím pravidla dávajícího následně povinnost platit výživné manželovi nebo bývalému manželovi, potomkům, předkům v přímé linii a bratrům a sestrám. Toto právo zaniká, pokud není uplatněno do dvou let od data úmrtí osoby, jíž se týká pozůstalost.

Adoptivní děti nebo jejich potomci mají povinnost platit výživné adoptivnímu rodiči v případě, že není žádný manžel, potomci nebo předkové v přímé linii, kteří by se mohli této povinnosti ujmout.

NahoruNahoru

Povinnost platit výživné může plynout také z právních úkonů.

2. Do kolika let věku má dítě nárok na vyživovací příspěvek?

Obecně platí, že dítě může dostávat výživné, dokud nedosáhne plnoletosti, tj. do 18 let. Pokud však dítě po dosažení plnoletosti neukončilo své odborné vzdělávání, platí vyživovací povinnost i nadále, pokud lze na rodičích rozumně požadovat, aby tuto svou povinnost plnili, a to po dobu obvykle nutnou pro dokončení vzdělávání.

Tato povinnost zaniká také tehdy, pokud je dítě, ačkoli ještě nedosáhlo 18 let, v situaci, kdy je schopno se samo živit buď z příjmů své vlastní práce, nebo z jiných příjmů. Nezletilá osoba starší 16 let smí zákonně vykonávat placenou práci nebo povolání.

3. V jakých případech je použitelné portugalské právo?

Pravidlem je, že portugalské právo se použije na státní příslušníky Portugalska a na osoby s trvalým bydlištěm v Portugalsku.

Rodinné vztahy se řídí zákonem vztahujícím se na příslušné jednotlivce, tj. podle jejich státní příslušnosti.

Vztahy mezi manžely se řídí obecnými vnitrostátními právními předpisy. Nejsou-li manželé stejné státní příslušnosti, vztahuje se na ně právo jejich společného obvyklého bydliště nebo v opačném případě právo země, se kterou se nejvíce pojí jejich rodinný život.

Vztahy mezi rodiči a dětmi se řídí obecnými vnitrostátními právními předpisy rodičů nebo, v opačném případě, právními předpisy jejich společného obvyklého bydliště. Pokud rodiče žijí v různých zemích, uplatňuje se právo vztahující se na dítě. Je-li stanoveno otcovství pouze s ohledem na jednoho rodiče, uplatňuje se právo tohoto rodiče. Zemřel-li jeden z rodičů, uplatňuje se právo přeživšího rodiče.

NahoruNahoru

4. Není-li toto právo použitelné, které právo použijí portugalské soudy?

Pro tuto otázku platí odpověď na předchozí otázku.

Ustanovení o kolizi právních předpisů se systémem cizího práva umožňuje pouze, v případě, že neexistuje opačné ustanovení, aby bylo použito vnitrostátní právo tohoto právního systému.

Příslušnost udělená určitému právnímu systému zahrnuje pouze ty právní předpisy, které podle svého obsahu a funkce, kterou v daném systému mají, představují pravidla pro zahájení řízení v dané otázce.

Pokud se však mezinárodní právo soukromé systému cizího práva, na který se odvolávají portugalská ustanovení o kolizi právních předpisů, odvolává na jiný právní systém, přičemž se tento systém považuje za příslušný pro řešení případu, musí se použít vnitrostátní právo tohoto právního systému. Není tomu tak v případě, že se právní systém, na který se odkazuje v portugalských ustanoveních o kolizi právních přepisů, vztahuje na osobu, která obvykle žije v Portugalsku nebo v zemi, jejíž ustanovení o kolizi právních předpisů považují za příslušné vnitrostátní právo země státní příslušnosti této osoby. V této souvislosti uvedenému pravidlu podléhají pouze případy týkající se majetkových vztahů mezi manželi, rodičovské autority, vztahů mezi adoptivním rodičem a adoptovaným dítětem a pozůstalosti z důvodu úmrtí, a to pokud systém vnitrostátního práva uvedený v ustanoveních o kolizi právních předpisů odkazuje na právní systém o umístění nehmotného majetku a pokud se tento právní systém považuje za příslušný.

NahoruNahoru

Jestliže mezinárodní právo soukromé právního systému určeného ustanoveními o kolizi právních předpisů odkazuje na portugalské vnitrostátní právo, potom se použijí portugalské vnitrostátní právní předpisy.

Pokud se však jedná o otázku osobního statutu, použije se portugalské právo pouze tehdy, má-li dotčená osoba obvyklé bydliště v Portugalsku, nebo mají-li podle právního systému země trvalého bydliště dané osoby portugalské vnitrostátní právní předpisy rovnocennou příslušnost.

Odvolání se na právo třetí země nebo na portugalské právo zaniká, když jeho použití vede k neplatnosti nebo neúčinnosti právního úkonu, který by byl platný nebo účinný podle pravidla, podle kterého odkaz vycházející z ustanovení o kolizi právních předpisů se systémem cizího práva povoluje v případě neexistence opačného ustanovení pouze použít vnitrostátní právní předpisy tohoto právního systému, nebo k nezákonnosti stavu, který by byl jinak zákonný. Odvolání se na právo třetí země nebo na portugalské právo také zaniká, pokud byl systém cizího práva určen dotčenými osobami v případech, kdy je toto určení povoleno.

V případech, kdy z důvodu státní příslušnosti určité osoby má příslušnost právní systém země, ve které spolu současně existují různé místní právní systémy, určuje se použitelný systém pro daný případ podle vnitrostátních právních předpisů této země.

V případě, že nejsou k dispozici specifická pravidla, použije se mezinárodní právo soukromé stejné země a, pokud to nestačí, bude se mít za to, že se na dotčenou osobu vztahuje právní systém země, kde má dotčená osoba obvyklé bydliště.

NahoruNahoru

Pokud příslušný právní systém představuje územně jednotný právní řád, avšak na různé kategorie osob se uplatňují odlišné právní systémy, musí se vždy dodržovat ustanovení tohoto právního systému o kolizi právních předpisů.

Při uplatňování těchto ustanovení o kolizi právních předpisů jsou všechny de facto nebo de iure situace vytvořené s podvodným záměrem vyhnout se použití právního systému, který by za jiných okolností byl příslušný, nepodstatné.

Ustanovení systému cizího práva uvedená v ustanoveních o kolizi právních předpisů se nepoužijí, pokud by jejich použití porušovalo základní zásady mezinárodního veřejného pořádku Portugalska. V tomto případě se použijí nejvhodnější pravidla systému cizího práva, který má příslušnost, nebo pravidla portugalských vnitrostátních právních předpisů.

Cizí právo se vykládá v rámci systému, do kterého náleží, a v souladu s pravidly výkladu v něm stanoveném. Není-li možné určit obsah použitelného cizího práva, bude se odkazovat na zákon, který má alternativní příslušnost. Stejný postup je třeba přijmout vždy, když není možno určit de facto nebo de iure prvky, na nichž závisí stanovení příslušného práva.

5. Měl by se žadatel obrátit se žádostí o výživné na určitou organizaci, na správní úřad (ústřední nebo místní) nebo na soud?

Dotčená osoba, která chce získat vyživovací příspěvek, smí využít soudní cesty a uplatnit svá práva u příslušného soudu, nebo smluvní cesty a tak dosáhnout právního úkonu.

NahoruNahoru

V souvislosti s vyživovací povinností založené na právních úkonech se použijí ustanovení o vyživovací povinnosti posouzená soudy s nezbytnými úpravami, a to za předpokladu, že neodporují uvedenému záměru nebo zvláštním ustanovením zákona.

Jestliže osoba, která má výživné platit, toto výživné dobrovolně neplatí, bude muset věřitel za účelem uplatnění svých práv podat žalobu.

Pokud jde o výživné na děti, které dosáhly plnoletosti nebo na které se nadále nevztahuje rodičovský dohled, lze žádost předložit soudu nebo matričnímu úřadu v místě, kde má žadatel bydliště (v tomto případě se zásah matrikáře omezuje na situace, ve kterých odpůrce nenamítá proti žádosti a kdy mohou strany dosáhnout dohody).

6. Je možné podat příslušnému orgánu žádost jménem jednoho z manželů, blízké osoby nebo nezletilého dítěte?

Je-li výživné určeno pro nezletilé dítě, může státní zastupitelství u příslušného soudu, pokud je mu případ předložen, podat žalobu. Nutnost stanovit nebo změnit výživné může státnímu zástupci oznámit jakákoli osoba. Státní zastupitelství má kanceláře u všech soudů a jeho státní zástupci mohou poskytnout právní informace komukoli, kdo o ně požádá.

Kromě státního zastupitelství může o stanovení výživného pro nezletilé dítě nebo změnu výživného stanoveného dříve požádat právní zástupce dítěte, jeho poručník nebo ředitel výchovného nebo pečovatelského zařízení, kterému bylo dítě svěřeno.

NahoruNahoru

7. Jestliže má žadatel v úmyslu podat žalobu, jak zjistí, který soud je příslušný?

V Portugalsku je příslušným soudem pro stanovení výživného pro nezletilé děti nebo pro děti, které po dosažení plnoletosti nebo po dosažení nezávislosti nedokončily své odborné vzdělání, soud pro rodinná řízení. Tento soud má také příslušnost při vymáhání výživného. V zeměpisných oblastech, ve kterých tyto soudy nepůsobí, jsou příslušné okresní soudy.

Z územního hlediska má příslušnost k vynesení rozhodnutí v těchto případech soud příslušný v místě, ve kterém má nezletilý v době zahájení řízení bydliště. Není-li bydliště známo, má soudní příslušnost soud v místě bydliště držitelů rodičovské autority. Mají-li držitelé rodičovské autority bydliště na různých místech, je příslušným soudem soud v místě bydliště osoby, které byl nezletilý svěřen do péče, nebo, v případě společné péče, v místě bydliště osoby, se kterou nezletilý žije. Týká-li se jakékoli řízení dvou nebo více nezletilých, kteří jsou dětmi těchž rodičů, avšak žijí v různých okresech, má příslušnost soud v místě bydliště, kde žije většina nezletilých. Jsou-li všechny ostatní okolnosti rovnocenné, je příslušný soud v místě, kde bylo o výživné požádáno na prvním stupni. Pokud v době zahájení řízení nezletilý nežije v Portugalsku, má příslušnost soud příslušný v místě bydliště žadatele nebo odpůrce. Žije-li i odpůrce v zahraničí a portugalský soud má mezinárodní příslušnost, projednává případ soud v Lisabonu.

NahoruNahoru

Řízení týkající se stanovení a uplatnění výživného mezi manželi a bývalými manžely probíhají také u soudu pro rodinná řízení a v oblastech, kde tyto soudy nemají působnost, u okresních soudů.

S ohledem na jiné žádosti o výživné jsou příslušné okresní soudy.

8. Musí žadatel podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, určitou organizaci nebo správní úřad (ústřední nebo místní) atd.)? Pokud ne, jak se má postupovat?

V souvislosti s řízením pro stanovení výživného pro nezletilé děti není nutno vyhledat právníka, jelikož o zásah soudu lze požádat přímo.

Žadatel může na základě svých vlastních prostředků předložit žádost, která stručně uvádí skutečnosti vedoucí k nutnosti stanovit výživné nebo změnit dříve stanovené výživné a veškeré okolnosti, k nimž má být při stanovení výše výživného přihlédnuto. Jedná se o jednoduchou žádost, která nemusí být podána formou písemné žaloby, ve které jsou uvedeny strany, popsány skutečnosti a předložené důkazy (zejména seznam svědků).

Žádost musí doprovázet osvědčení vydané matričním úřadem, které dokazuje stupeň příbuznosti mezi žadatelem a odpůrcem.

V případě žádosti o změnu dříve stanoveného výživného musí být přiložen také doklad o rozhodnutí o předchozím stanovení výživného.

Pokud žadatel nemůže tyto doklady doložit z důvodu nedostatku prostředků, může o tyto doklady požádat příslušné úřady sám soud.

NahoruNahoru

Jakmile je žádost soudu předložena, soudce zařídí konání jednání do čtrnácti dnů. Jednání by se měl účastnit žadatel a odpůrce a osoba, která má nezletilé dítě v péči.

Účastní-li se žadatel a odpůrce jednání a dosáhnou-li dohody, soudce vynese rozhodnutí, kterým se schvalují body dohody, která odpovídá zavedeným právním předpisům.

Nemůže-li se jednání konat (například z důvodu nepřítomnosti odpůrce), nebo pokud není dosaženo dohody, soudce nařídí, aby byl odpůrce informován o tom, že musí předložit písemnou odpověď (obhajobu).

Pokud odpůrce předloží písemnou odpověď, bude následovat soudní řízení, na jehož konci vynese soudce rozhodnutí.

Jestliže odpůrce písemnou odpověď nepředloží, soudce přijme nezbytné kroky pro posouzení prostředků odpůrce a potřeb žadatele a vynese rozhodnutí.

Co se týče jiných řízení, nutnost obrátit se na právníka závisí na částce, o kterou v případě jde. Jestliže tato částka přesahuje 3 740,98 eur, musí strany zastupovat právník. Je-li tato částka nižší, není zastupování právníkem povinné.

Není-li jmenování právníka povinné, může žadatel předložit soudu žádost (počáteční žádost), která bude uvádět soud, u kterého bude řízení probíhat, strany s uvedením jejich jmen, míst bydliště nebo adres kanceláří a případně zaměstnání a míst pracoviště, formu řízení, vysvětlení skutečností a právní důvody řízení, podání žádost a stanovení částky, o kterou se v případě jedná. Na konci žádosti může být uveden seznam svědků a další požadované důkazy. K počáteční žádosti musí být připojen doklad o zaplacení počátečních soudních poplatků nebo o udělení právní pomoci formou celkového nebo částečného osvobození od tohoto poplatku.

NahoruNahoru

Druhá strana má v tomto druhu řízení vždy právo na vyjádření námitek. Během řízení jsou stanoveny skutečnosti, které mají být v řízení posouzeny, přičemž proběhne šetření, během kterého jsou zajištěny a druhé straně předloženy důkazy, jenž mají být podány. Během řízení se koná soudní přelíčení, po kterém je vyneseno konečné rozhodnutí.

9. Musí žadatel platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li finanční prostředky žalobce nedostačující, může mu být poskytnuta právní pomoc?

Při podání žaloby je nutné zaplatit počáteční soudní poplatek, který představuje zálohu na konečné náklady.

Na konci řízení bude připraveno vyúčtování nákladů zahrnující soudní poplatek a náklady na řízení, které představují zejména:

  1. náhradu výdajů, s výjimkou výdajů souvisejících s administrativními náklady,
  2. platby úřadům za osvědčení, které soud nezískal z vlastní iniciativy, doklady, posudky, plány, další informace nebo důkazy a služby, o které soud požádal, zejména platby vztahující se k využití telekonferencí,
  3. náhrady nákladů vzniklých osobám náhodně se účastnícím řízení,
  4. cestovní náklady a částky vyčleněné na výdaje,
  5. náhradu poštovních poplatků, telefonních hovorů, telegramů, faxů nebo komunikace prostřednictvím telekomunikačních a informačních prostředků,
  6. náhradu koupě magnetických médií potřebných pro záznam důkazů,
  7. náhradu vlastních nákladů vítězné strany a nákladů na právní zastoupení vítězné strany.

Aby bylo možno stanovit částku, která se má platit, je nutné znát částku, o kterou se v případě jedná. Na základě této částky se stanoví podle zvláštní tabulky částka počáteční platby a soudní poplatek splatný na konci řízení.

NahoruNahoru

V této souvislosti je třeba poznamenat, že řízení týkající se konečného výživného dosahují výše pětinásobku důchodu požadovaného v žádosti, tj. částku získanou vynásobením požadovaného měsíčního výživného šedesáti.

Nezletilé osoby, které zastupuje státní zastupitelství, jsou od náhrady nákladů osvobozeny.

Jestliže nemá žadatel prostředky na zaplacení řízení, může získat právní pomoc. Portugalský systém právní pomoci se uplatňuje u všech soudů a u všech forem řízení, přičemž u žadatele o výživné platí presumpce platební neschopnosti.

Bližší informace hledejte, prosím, na stránce Právní pomoc – Portugalsko.

10. Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Bude-li výživné přiznáno, jak bude stanoveno? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, aby se přihlédlo ke změnám životních nákladů nebo rodinných poměrů?

Do konečného stanovení výživného může soud na žádost osoby, které má být výživné vypláceno, nebo z vlastní iniciativy, pokud se jedná o nezletilou osobu, udělit předběžné výživné, které soud stanoví na základě vlastního důkladného uvážení. Toto výživné, které nebude nikdy nahrazeno, bude poskytováno během projednávání případu do té doby, než je částka výživného stanovena s konečnou platností.

Pravidlem je, že výživné musí být stanoveno jako měsíční platby, s výjimkou případů, kdy existuje opačná dohoda nebo právní ustanovení, nebo v případě důvodů ospravedlňujících výjimečná opatření. Jestliže však dlužník výživného prokáže, že nemůže částku platit jako výživné, ale pouze formou poskytnutí svého domu a své společnosti, může být nařízena tato forma.

NahoruNahoru

Výživné bude úměrné prostředkům dlužníka výživného a potřebám věřitele výživného. Při stanovení výživného budou posouzeny také možnosti dlužníka výživného živit sama sebe.

Při určování výše výživného pro manžele musí soud přihlédnout k věku a zdravotnímu stavu manželů, jejich odborné kvalifikaci a možnostem zaměstnání, času, který bude pravděpodobně potřeba k výchově společného dítěte, k jejich výdělku a příjmům a, obecně, ke všem okolnostem, které mají vliv na potřeby manžela, kterému bude poskytováno výživné, a k možnostem dlužníka výživného.

Pokud se po stanovení výživného soudem nebo prostřednictvím soudem schválené dohody mezi dotčenými stranami okolnosti, na jejichž základě bylo výživné stanoveno, změní, lze výživné snížit nebo případně zvýšit, anebo může být povinnost platit výživné přenesena na jiné osoby.

O změnu dříve stanovené výše výživného smí žádat dlužník výživného (jestliže se například jeho finanční prostředky zmenší) nebo věřitel výživného (jestliže například nedostal příjem, ke kterému bylo přihlíženo při stanovování výživného, jestliže se jeho rodinná situace změnila, nebo jestliže došlo k nějakým změnám v životních nákladech).

11. Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se bude vyplácet na základě podmínek uvedených v rozhodnutí soudu nebo v soudem schválené dohodě, a to osobě, která je v rozhodnutí soudu nebo soudem schválené dohodě uvedena.

NahoruNahoru

Jak je uvedeno výše, výživné musí být stanoveno jako měsíční platby, pokud ovšem neexistuje opačná dohoda nebo právní ustanovení, nebo důvody pro výjimečná opatření.

Jestliže však dlužník výživného prokáže, že nemůže částku platit jako výživné, ale pouze formou poskytnutí svého domu a své společnosti, může být nařízena tato forma.

Pravidlem je, že jestliže je příjemcem svéprávná dospělá osoba, bude jí výživné vypláceno přímo. Pokud se jedná o nesvéprávnou dospělou osobu, bude výživné vypláceno té straně, která má právní povinnost vykonávat finanční práva jménem této osoby (pečovatel, opatrovník nebo soudní správce majetku). Výživné může získat dokonce i ústav.

Je-li příjemcem nezletilá osoba, bude výživné vypláceno rodiči, kterému je dítě svěřeno do péče, případně řediteli ústavu, kterému bylo dítě svěřeno.

Zákon pevně nestanovuje způsob platby a strany se mohou dohodnout na tom, jak bude platba uskutečněna.

Nedošlo-li k žádné dohodě, soud rozhodne o nejpraktičtějším a nejméně nákladném způsobu jak pro plátce, tak pro příjemce výživného.

Obvykle se musí měsíční výživné platit na začátku měsíce, za který má být vyplaceno, a může být vyplaceno jakýmikoli prostředky, které příjemce navrhne a které jsou zákonné. Nejběžnějším způsobem je bankovní převod nebo vložení na účet otevřený u banky, může se však také jednat o zaslání poštovní poukázky nebo šeku nebo dokonce o osobní doručení hotovosti.

NahoruNahoru

12. Nebude-li dlužník platit výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byl k placení přinucen?

Právo na výživné je podepřeno velmi silným a pevným systémem právní ochrany.

Dostupné prostředky zahrnují zahájení řízení před soudem.

Toto právo je chráněno jak trestním, tak občanským právem.

Každá osoba, která má právní povinnost platit výživné a je schopná toto výživné platit a která tuto povinnost neplní, čímž může bránit naplnění základních potřeb příjemce výživného bez pomoci třetích stran, může být na trestní úrovni odsouzena k trestu odnětí svobody nebo k pokutě. Trestní řízení vyžaduje podání žaloby. Je-li tato povinnost následně splněna, smí soud prominout nebo zrušit celkově nebo částečně dobu trestu.

Pokud osoba mající právní povinnost platit výživné nezaplatí dlužné částky do deseti dní od data, kdy byly splatné, dojde na občanskoprávní úrovni a v případě výživného pro nezletilou osobu k následujícímu:

  1. jestliže se jedná o státního úředníka, příslušné částky budou na žádost soudu odeslanou příslušnému úřadu odečteny z jeho platu,
  2. jestliže se jedná o zaměstnance nebo pracovníka s měsíčním platem, budou částky odečteny ze mzdy nebo platu. Zaměstnavatel bude za tímto účelem informován a bude jmenován oprávněným depozitářem,
  3. Jestliže se jedná o osobu, která má zisky, důchod, podporu, provize, procenta, poplatky, prémie, sdílené výnosy nebo podobný příjem, odečte se platba z těchto částek po jejich zaplacení nebo připsání, přičemž budou za tímto účelem podány nutné žádosti nebo vydána oznámení a informované orgány budou jmenovány oprávněnými depozitáři.

Odečtené částky budou zahrnovat také částky výživného, u nichž hrozí, že se stanou dlužnými. Tyto částky budou zaplaceny přímo věřiteli.

NahoruNahoru

V jiných situacích je možné zahájit zvláštní donucovací řízení pro platbu výživného.

Toto donucovací řízení zahrnuje zejména:

  1. Právo určit majetek, který má být obstaven (majetek, který bude prodán v zájmu získání dlužných částek) má výhradně žadatel (osoba, která zahájila donucovací řízení), přičemž žadatel toto právo uplatní v počáteční žádosti.
  2. Osoba, proti které bylo donucovací řízení zahájeno, je vyzvána až po obstavení.
  3. Odvolání (odvolací řízení proti výkonu rozhodnutí) za žádných okolností nepřeruší výkon.
  4. Žadatel smí žádat o přiznání (výnos soudu) podílu částek, platů nebo důchodů druhé strany nebo o zastavení příjmu (výnos soudu o příjmu) druhé strany v zájmu zaplacení dlužného výživného, přičemž toto přiznání nebo přislíbení je nezávislé na obstavení.

Jestliže žadatel žádá přiznání částek nebo důchodů, soud nařídí, aby orgán odpovědný za placení těchto částek nebo důchodů nebo za zpracování příslušných mzdových listin byl informován o tom, že má přiznanou část platit přímo žadateli. Pokud žadatel žádá o přislíbení příjmu, uvede majetek, o který se má jednat, a soudce nařídí, aby byl majetek považovaný za dostačující pro úhradu výživného zastaven. Za tímto účelem může být vyslechnuta druhá strana.

Jestliže se po zastavení zjistí, že zastavený příjem nedostačuje, může žadatel určit další majetek.

Jestliže naopak vyjde najevo, že je tento příjem nadměrný, má žadatel povinnost přeplatek okamžitě zaplatit druhé straně. Druhá strana smí také požádat o to, aby zástava byla omezena na část majetku nebo převedena na jiný majetek. Výše uvedené se v závislosti na okolnostech uplatní také tehdy, když se výše vyživovacího příspěvku během řízení o výkonu rozhodnutí změní.

NahoruNahoru

Došlo-li k prodeji majetku za účelem platby dlužného výživného, nemělo by být nařízeno navrácení rozdílu z výkonu rozhodnutí o platbě výživného plátci výživného, dokud není zaručena platba dlužného výživného do výše, kterou považuje soudce z hlediska spravedlnosti za odpovídající, s výjimkou případů, kdy je poskytnuta jistina nebo jiná vhodná záruka.

13. Existuje nějaká organizace nebo správní úřad (ústřední nebo místní), které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Jestliže dlužník výživného pro nezletilou osobu nemůže uskutečnit platbu z důvodu úplné finanční neschopnosti (například z důvodu nezaměstnanosti, nemoci, fyzické neschopnosti nebo drogové závislosti), může do té doby, než dlužník splní podmínky potřebné pro převzetí svých povinností, zajistit platbu výživného Fundo de Garantia dos Alimentos Devidos a Menores (Záruční fond pro výživné pro nezletilé), který prostřednictvím zvláštního účtu spravuje Instituto de Gestão Financeira da Segurança Social (Ústav pro finanční správu sociálního zabezpečení). Tento fond bude platit výživné na základě příkazu příslušného soudu prostřednictvím regionálních středisek sociálního zabezpečení v místě bydliště nezletilého.

Za účelem plateb výživného v zahraničí je možno získat pomoc podle příslušné úmluvy od Direcção-Geral da Administração da Justiça (Odbor soudní správy), který působí jako předávající orgán a zprostředkující instituce.

NahoruNahoru

Účelem úmluvy je pomoci věřiteli výživného na území jedné ze smluvních stran získat výživné, na které má tato osoba nárok v souvislosti s jinou osobou (dlužník) podle soudní příslušnosti jiné smluvní strany.

Portugalsko také uzavřelo s Francií úmluvu o právní spolupráci při ochraně nezletilých, přičemž ústředním orgánem pro tuto úmluvu je v Portugalsku Instituto de Reinserção Social (Ústav pro sociální reintegraci). Cílem této úmluvy je chránit nezletilé, kteří jsou státními příslušníky jedné z těchto dvou zemí.

14. Mohou dlužníka zastoupit a vyplácet výživné nebo část výživného místo něj, pokud je žadatel v Portugalsku a dlužník výživného má bydliště v jiné zemi?

Fundo de Garantia dos Alimentos Devidos a Menores (Záruční fond pro výživné pro nezletilé) zajišťuje platbu výživného přiznaného nezletilým, jejichž místem bydliště je Portugalsko, pokud dlužník výživného nemůže platit dlužné částky nebo pokud není možno platbu vynutit a nezletilý nemá čistý příjem vyšší než národní minimální plat a v této souvislosti nedostává žádný příjem od jiné osoby, která má nezletilého v péči.

Ostatní uvedené organizace mají důležitou úlohu v procesu získání výživného, nemají však možnost nahradit dlužníka.

15. Může být žadateli poskytnuta pomoc některé organizace nebo správního úřadu (ústředního nebo místního) v Portugalsku?

V tomto ohledu platí odpovědi na předchozí otázky.

NahoruNahoru

16. Pokud ano, jak se lze obrátit na tyto organizace nebo správní úřady (ústřední nebo místní)?

Podle úmluvy o získání výživného v zahraničí jsou v Portugalsku předávajícím orgánem a zprostředkující institucí:

Direcção-Geral da Administração da Justiça,

Av. 5 de Outubro, n.º 125,

P - 1069-044 Lisbon,

Telefon: +351 21 790 36 00,

Fax: + 351 21 790 36 98/9,

E-mail: correio@dgsj.pt.

Podle dohody uzavřené mezi portugalskou vládou a francouzskou vládou je ústředním orgánem:
Instituto de Reinserção Social,

Av. Almirante Reis, n.º 101,

P - 1150-013 Lisbon,

Telefon: + 351 21 317 61 00,

Fax: + 351 21 317 61 71

E-mail: irs@irsocial.mj.pt

17. Jaký druh pomoci může žadatel obdržet od těchto organizací nebo správních úřadů (ústředních nebo místních)?

Nachází-li se dlužník výživného na území smluvní strany úmluvy o získání výživného v zahraničí, avšak v soudní příslušnosti jiné smluvní strany, smí tato smluvní strana v zájmu získání výživného od dlužníka výživného zaslat žádost předávajícímu orgánu země, ve které se dlužník nachází.

Nachází-li se proto věřitel výživného v jedné ze smluvních zemí a dlužník výživného v Portugalsku, Odbor soudní správy, jakožto zprostředkující instituce jednající v rámci pravomocí udělených jí věřitelem výživného, přijme veškeré kroky k zajištění získání výživného jménem věřitele výživného. Odbor soudní správy může vyjednat a případně zahájit řízení v otázce výživného a může také zajistit výkon rozhodnutí, příkazu nebo jiného právního úkonu.

Podle úmluvy o právní spolupráci při ochraně nezletilých uzavřené mezi Portugalskem a Francií smí Instituto de Reinserção Social (jakožto portugalský ústřední orgán) požádat příslušné soudní orgány o co nejrychlejší zásah prostřednictvím státního zastupitelství při příslušném soudu a prohlásit, že rozhodnutí o vyživovací povinnosti je vykonatelné.

V souladu s ustanoveními svých vnitřních zákonů předají ústřední orgány žádosti o výkon rozhodnutí již prohlášených za vykonatelné, přičemž příslušné úřady se žádají, aby za tímto účelem zasáhly.

18. Může se žadatel obrátit se žádostí přímo na některou organizaci nebo některý správní úřad (ústřední nebo místní) v Portugalsku?

Ano. Žadatel pro uvedené účely nepotřebuje žádného prostředníka.

19. Pokud ano, jak se lze obrátit na tyto organizace nebo správní úřady (ústřední nebo místní)?

Viz odpověď na otázku č. 16.

20. Jaký druh pomoci může žadatel obdržet od těchto organizací nebo správních úřadů (ústředních nebo místních)?

Viz odpověď na otázku č. 17.

Bližší informace

Bližší informace lze získat na následujících webových stránkách:

  • Nejvyšší soud English - français - português;
  • Ústavní soud português;
  • Ministerstvo spravedlnosti English - português;
  • Odvolací soud v Lisabonu português;
  • Odvolací soud v Coimbře português;
  • Odvolací soud v Évoře English - français - português;
  • Odvolací soud v Oportu português;
  • Úřad generálního prokurátora português;
  • Sociální zabezpečení English - português;
  • Instituto de Reinserção Social English - português (Ústav pro sociální reintegraci);
  • Odbor soudní správy português (který poskytuje mj. kontaktní údaje soudů a informace o jejich místní příslušnosti a přístup na stránky soudních úředníků);
  • Úřad pro právní politiku a plánování English - português Ministerstva spravedlnosti;
  • Odbor pro veřejné rejstříky a notářkou profesi português;
  • Sdružení státních zástupců português;
  • Advokátní komora português;
  • Online databáze právních předpisů português (obsahuje zákony zveřejněné v řadě I Úředního věstníku od 1. ledna 1970; umožňuje volný přístup k právním předpisům zveřejněným v řadě I od 1. ledna 2000).

« Vyživovací (alimentační) pohledávka - Obecné informace | Portugalsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 28-02-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království