Evropská komise > ESS > Vyživovací (alimentační) pohledávka > Polsko

Poslední aktualizace: 18-03-2008
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Vyživovací (alimentační) pohledávka - Polsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co se v polském právu rozumí pojmy „výživné“ a „vyživovací pohledávka“? Kdo má na výživné právo? 1.
2. Do kolika let věku má dítě nárok na vyživovací příspěvek? 2.
3. V jakých případech je použitelné polské právo? 3.
4. Pokud soud nepoužije polské právo, které právo je použitelné (nachází-li se v Polsku jak žadatel výživného, tak dlužník)? 4.
5. Jakým způsobem mohu požádat soud, vládní orgán nebo jinou organizaci o výživné? 5.
6. Lze návrh podat jménem pokrevního příbuzného, blízkého známého nebo nezletilého? 6.
7. Jak navrhovatel zjistí, který soud je příslušný ve věci jeho nároku? 7.
8. Musí navrhovatel při předložení věci soudu postupovat prostřednictvím profesionálního zprostředkovatele, nebo musí podat žalobu prostřednictvím příslušného orgánu? 8.
9. Musí navrhovatel hradit soudní náklady? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li finanční prostředky navrhovatele nedostačující, může mu být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů na řízení? 9.
10. Jak je v soudním řízení stanovena výše výživného? Jaký dopad mají změny v životních nákladech a rodinných poměrech na výši výživného? 10.
11. Kdo platí vyživovací příspěvek a jak? 11.
12. Nebude-li dlužník platit výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byl k placení přinucen? 12.
13. Existuje nějaký orgán nebo organizace, která může oprávněným osobám pomoci získat výživné? 13.
14. Může některý z těchto orgánů nebo organizací zaplatit výživné zcela nebo zčásti namísto dlužníka? 14.
15. Může oprávněný získat pomoc organizace nebo státního orgánu (místního nebo ústředního) v Polsku, jestliže má v Polsku bydliště, avšak dlužník výživného žije v zahraničí? 15.
16. Pokud ano, jakým způsobem se má na tuto organizaci nebo státní orgán obrátit (uveďte prosím přesný název a adresu)? 16.
17. Jaký druh pomoci může oprávněný získat od tohoto státního orgánu nebo organizace? 17.
18. Může navrhovatel předat návrh přímo tomuto orgánu nebo předávajícímu orgánu v Polsku, žije-li v Polsku a dlužník výživného v jiné zemi? 18.
19. Pokud ano, jakým způsobem se má navrhovatel na tuto organizaci nebo státní orgán obrátit (uveďte prosím přesný název a adresu)? 19.
20. Jaký druh pomoci může navrhovatel získat od tohoto státního orgánu nebo organizace? 20.

 

1. Co se v polském právu rozumí pojmy „výživné“ a „vyživovací pohledávka“? Kdo má na výživné právo?

Podle článku 128 zákona o rodině a opatrovnictví je vyživovací povinnost požadavkem, aby přímý pokrevní příbuzný nebo sourozenec poskytoval finanční prostředky na pokrytí nákladů na výživu (včetně oděvů, potravin, ubytování, paliv a léků) a také, je-li to nutné, na výchovu (včetně poskytnutí prostředků pro tělesný a duševní rozvoj a přístupu ke vzdělání a kultuře).

Výživné je peněžní nebo naturální plnění, který v případě dětí zahrnuje také osobní péči o jejich výchovu a práci ve společné domácnosti v souladu s vyživovací povinností.

Nárok na výživné je právo jedné osoby žádat od jiné osoby splnění vyživovací povinnosti vůči ní.

Obecnou zásadou je, že vyživovací povinnost plyne z různých druhů rodinných vztahů. Polské právo podle druhu rodinného vztahu rozlišuje následující druhy vyživovací povinnosti:

  1. vyživovací povinnost mezi pokrevními příbuznými a zvláštní kategorie vyživovací povinnosti vůči dítěti: V případě pokrevních příbuzných mají na výživné nárok pouze ti příbuzní, kteří jsou ve hmotné nouzi. Rodiče však mají povinnost poskytnout výživné na dítě dětem, které ještě nejsou schopny se o sebe postarat samy, pokud příjem z majetku dítěte nedostačuje na jeho výživu a výchovu. Po osmnáctých narozeninách děti ztrácejí právo na výživné, pokud se nerozhodnou pokračovat ve vzdělání a jejich dosavadní výsledky tuto volbu neopodstatňují. Rodiče navíc nemusí platit výživné dítěti, které je starší osmnácti let a které se, ačkoli může pracovat, rozhodne pokračovat ve studiu, avšak studium zanedbává, nedosahuje uspokojivého pokroku, jeho známky nedostačují, aby postoupil do dalšího ročníku, a neskládá zkoušky ve stanoveném termínu, a proto nedokončí své studium v době stanovené studijním programem,
  2. vyživovací povinnost plynoucí z osvojení: Jestliže se osvojení týká výhradně vztahu mezi osvojitelem a osvojencem, má vyživovací povinnost ze strany osvojitele přednost před vyživovací povinností příbuzných ve vzestupné linii a sourozenců osvojence, zatímco vyživovací povinnost příbuzných ve vzestupné linii a sourozenců je na posledním místě. V ostatních ohledech se na osvojence vztahují zásady uvedené v bodě 1,
  3. vyživovací povinnost mezi osobami spřízněnými sňatkem (nevlastní matka, nevlastní otec, nevlastní děti): Na výživné mají právo pouze osoby, které jsou ve hmotné nouzi, a to pouze tehdy, jestliže by stanovení vyživovací povinnosti v dané situaci bylo v souladu s obecně přijímanými společenskými normami. Podle polských právních předpisů a judikatury znamená pojem „hmotná nouze“ neschopnost dostatečně uspokojit své vlastní přiměřené potřeby z vlastních zdrojů a vlastním úsilím,
  4. vyživovací povinnost mezi manželi během trvání manželství: Podle článku 27 zákoníku o rodině a opatrovnictví mohou členové rodiny uplatnit právo na „stejnou životní úroveň“ všech členů rodiny,
  5. vyživovací povinnost mezi manželi po skončení manželství: Jestliže jeden z manželů je zodpovědný za rozpad manželství a rozvod znamená podstatné zhoršení hmotné situace druhého z manželů, může tento manžel žádat uspokojení svých přiměřených potřeb, i když není ve hmotné nouzi. V ostatních případech manžel ve hmotné nouzi může od svého bývalého manžela žádat výživné na pokrytí svých přiměřených potřeb, a to úměrně k výdělečné schopnosti a finanční situaci bývalého manžela. Vyživovací povinnost k manželovi končí, když tento manžel uzavře nové manželství. Jestliže však výživné hradí rozvedený manžel, který nenesl odpovědnost za rozvrat manželství, končí vyživovací povinnost pět let po vyhlášení rozvodu, pokud soud nerozhodne o prodloužení této pětileté lhůty na základě návrhu manžela oprávněného přijímat výživné a za mimořádných okolností,
  6. vyživovací povinnost otce dítěte narozeného mimo manželství vůči matce tohoto dítěte: Otec, který není manželem matky, musí přispívat podle okolností na výlohy související s těhotenstvím a s porodem a na výdaje na výživu matky v době porodu po dobu tří měsíců. Z naléhavých důvodů může matka žádat o příspěvek na výživu po dobu delší než tři měsíce.

2. Do kolika let věku má dítě nárok na vyživovací příspěvek?

Předpokladem pro vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti je, že se dítě není schopno živit samo. Více informací viz v bodě 1.1.

NahoruNahoru

3. V jakých případech je použitelné polské právo?

Otázka rozhodného práva se v Polsku řídí zákonem o mezinárodním právu soukromém ze dne 12. listopadu 1965, Úmluvou o právu použitelném pro vyživovací povinnost podepsanou v Haagu dne 2. října 1973 a dvoustrannými dohodami uzavřenými s Rakouskem, Bulharskem, Běloruskem, Kubou, Českou republikou, Slovenskem, Estonskem, Francií, Maďarskem, Litvou, Lotyšskem, Severní Koreou, Rumunskem, Ruskem, Ukrajinou a Vietnamem (informace o těchto dohodách viz na internetových stránkách polského Ministerstva spravedlnosti: www.ms.gov.pl polski).

Nestanovuje-li Úmluva nebo ustanovení dvoustranných dohod jinak, řídí se nároky na výživné mezi pokrevními příbuznými nebo nevlastními rodiči a nevlastními dětmi právem země, jejíž státním příslušníkem je osoba, která má na výživné nárok. Polské právo se proto použije v případě, je-li tato osoba polským státním občanem.

4. Pokud soud nepoužije polské právo, které právo je použitelné (nachází-li se v Polsku jak žadatel výživného, tak dlužník)?

Na volbu rozhodného práva nemá vliv místa pobytu nebo trvalého bydliště stran. Jediným kritériem je státní občanství žadatele. Viz bod 3.

5. Jakým způsobem mohu požádat soud, vládní orgán nebo jinou organizaci o výživné?

Nárok na výživné lze uplatnit prostřednictvím:

NahoruNahoru

  1. dobrovolného plnění vyživovací povinnosti,
  2. uzavření dohody o vyživovací povinnosti mezi stranami nebo
  3. prostřednictvím podání návrhu na plnění vyživovací povinnosti soudu, jestliže osoba, která má vyživovací povinnost, tuto povinnost neplní.

6. Lze návrh podat jménem pokrevního příbuzného, blízkého známého nebo nezletilého?

Návrh na stanovení výživného může jménem oprávněné osoby podat:

  • zmocněnec, kterým může být kromě advokáta také rodič, manžel, sourozenec, příbuzný ve vzestupné linii nebo osoba, která je s oprávněnou osobou, ve vztahu založeném osvojením,
  • zástupce odboru orgánu místní samosprávy odpovědného za sociální péči [podle zákona o sociální péči ze dne 12. března 2004 (Dziennik Ustaw z roku 2004, č. 64, položka 593) takovým zástupcem je: vedoucí obecního [gmina] střediska pro sociální péči nebo okresního [powiat] střediska pro podporu rodiny],
  • zástupce společenské organizace s pravomocí podporovat rodiny [seznam těchto organizací je uveden v nařízení Ministerstva spravedlnosti ze dne 10. listopadu 2000 (Dziennik Ustaw z roku 2002, č. 100, položka 1080)],
  • státní zástupce, pokud to je vhodné v zájmu prosazení právního státu a veřejného zájmu.

Za nezletilé osoby mající právo na výživné jedná zákonný zástupce.

Blízký známý nemůže jednat jménem oprávněné osoby, pokud tento známý není jednou z osob uvedených výše.

NahoruNahoru

7. Jak navrhovatel zjistí, který soud je příslušný ve věci jeho nároku?

Podle občanského soudního řádu je příslušným soudem okresní soud. Příslušnost je stanovena podle místa bydliště navrhovatele nebo odpůrce.

Informace o tom, který soud je příslušný v určitém případě, lze získat také u advokátních kanceláří a osob uvedených v bodě 15 nebo v Evropském soudním atlase, který je k dispozici na internetových stránkách Komise:

http://ec.europa.eu/justice_home/judicialatlascivil/html/index_cs.htm.

8. Musí navrhovatel při předložení věci soudu postupovat prostřednictvím profesionálního zprostředkovatele, nebo musí podat žalobu prostřednictvím příslušného orgánu?

Zastoupení advokátem není ve věcech výživného povinné. Navrhovatel se může rozhodnout, zda bude jednat sám za sebe nebo prostřednictvím profesionálního zprostředkovatele.

Konkrétní informace o možnosti ustanovení advokáta, který bude jednat jménem navrhovatele, soudem viz v bodě 9.

9. Musí navrhovatel hradit soudní náklady? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li finanční prostředky navrhovatele nedostačující, může mu být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů na řízení?

Podle polského práva je osoba uplatňující nárok na výživné osvobozena od soudních nákladů. Toto osvobození je úplné, tzn. dotčená osoba nehradí žádné soudní náklady, náklady na odvolání nebo náklady na výkon rozhodnutí.

NahoruNahoru

Kromě toho osoba, která je osvobozena od úhrady soudních nákladů, může požádat o právní pomoc ve formě advokáta ustanoveného soudem. Je-li na návrh ustanoven advokát, hradí náklady na právní zastoupení odpůrce účastníka, jemuž byl advokát ustanoven. Pokud tato osoba ve věci neuspěje, nese náklady na právní zastoupení stát.

Práva státních občanů členských států v této otázce jsou upravena zákonem o právu na pomoc v občanskoprávních řízeních vedených v členských státech Evropské unie. Informace o tomto zákoně jsou uvedeny v rámci informací o právní pomoci v Polsku.

10. Jak je v soudním řízení stanovena výše výživného? Jaký dopad mají změny v životních nákladech a rodinných poměrech na výši výživného?

Rozsah vyživovacího příspěvku závisí na výdělečných a finančních možnostech osoby, která musí vyživovací příspěvek platit, a na přiměřených potřebách navrhovatele. Přiměřené potřeby zahrnují vše, co je nezbytně nutné pro zajištění výživy navrhovatele, a to nejen z materiálního hlediska, ale také z jiných hledisek (kulturních a duchovních). Potřeby nezletilých zahrnují náklady na výchovu. Při posuzování výdělečných a finančních možností osoby, která musí platit výživné, se nepřihlíží k příjmu, který tato osoba skutečně má, nýbrž k příjmu, který by mohla mít, kdyby svých výdělečných možností plně využila.

Pokud dojde ke změně poměrů, lze žádat o změnu soudního rozhodnutí nebo dohody o výživném. O změnu mohou požádat obě strany vyživovacího vztahu. V závislosti na okolnostech mohou žádat o zrušení vyživovací povinnosti nebo o zvýšení nebo snížení výše výživného. Podmínkami pro změnu výše výživného jsou vyšší nebo nižší přiměřené potřeby osoby oprávněné pobírat výživné, nebo vyšší nebo nižší výdělečné možnosti osoby platící výživné.

NahoruNahoru

11. Kdo platí vyživovací příspěvek a jak?

Osobou, která musí platit, je osoba označená za dlužníka ve vykonatelném [soudním] rozhodnutí. Zásadou je, že náklady na vyživovací příspěvek nese výhradně osoba, jež má vyživovací povinnost. Neplatí-li tato osoba dobrovolně, smí osoba s nárokem na výživné požádat o výkon rozhodnutí příslušný orgán zabývající se výkonem soudních rozhodnutí. Výkon může být zahájen ex officio na žádost soudu prvního stupně, který rozhodnutí o stanovení výše výživného vydal. Osoba s nárokem na výživné může také předložit vykonatelné rozhodnutí na pracovišti dlužníka nebo u ústavu vyplácejícího dlužníkovi důchod a požádat, aby výživné bylo z částky vyplácené dlužníkovi strháváno. Tato žádost je pro platební orgán závazná.

12. Nebude-li dlužník platit výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byl k placení přinucen?

Jestliže osoba s vyživovací povinností tuto svou povinnost dobrovolně neplní, může k tomu být přinucena. Viz bod 11.

Neplacení výživného je navíc podle trestního zákoníku trestným činem, který lze trestat uložením pokuty, nevazebními opatřeními nebo odnětím svobody až na dva roky.

13. Existuje nějaký orgán nebo organizace, která může oprávněným osobám pomoci získat výživné?

Jak je uvedeno v bodě 6, mohou návrh na stanovení výživného předložit jménem oprávněné osoby mj. některé společenské organizace, zástupci místní samosprávy odpovědní za sociální péči a, v některých případech, státní zástupce. Tyto organizace a osoby mohou také navrhovateli pomoci tím, že se budou účastnit probíhajícího řízení ve věci výživného. Jejich úkolem pak je podporovat osobu s nárokem na výživné v žalobě u soudu.

NahoruNahoru

14. Může některý z těchto orgánů nebo organizací zaplatit výživné zcela nebo zčásti namísto dlužníka?

Ne, žádný orgán nebo organizace za něj nemůže zaplatit.

Zákon o řízeních proti dlužníkům výživného a o zálohách na výživné ze dne 22. dubna 2005, který vstoupil v platnost dne 1. září 2005, však stanovuje, že není-li možné vykonat příkaz k platbě výživného vydaný soudem, může obecní [gmina] úřad a centrum sociální péče udělit právo na „zálohu na výživné“.

O tuto zálohu mohou žádat pouze osoby uvedené v zákoně. Zálohy na výživné vyplácí vedoucí místního zastupitelstva, starosta nebo představený města podle místa bydliště žadatele výživného, přičemž tyto zálohy nesmí překročit výši výživného stanoveného soudem nebo částky uvedené v zákoně. Žadatelé mají právo na zálohy ve výši výživného stanoveného soudem, avšak nezaplaceného.

Žije-li však osoba, která má právo na zálohu na výživné, v ústavu poskytujícím neustálou péči (např. centrum sociální péče, dětský domov, nápravné zařízení nebo soudní vazba) nebo v náhradní rodině, nebo pokud tato osoba uzavřela manželství nebo má dítě a nárok na rodinné dávky, nebude jí záloha poskytnuta.

Tento zákon se použije, pouze žije-li osoba oprávněná dostat výživné v Polsku.

15. Může oprávněný získat pomoc organizace nebo státního orgánu (místního nebo ústředního) v Polsku, jestliže má v Polsku bydliště, avšak dlužník výživného žije v zahraničí?

Jestliže dlužník žije v zahraničí a oprávněný v Polsku, potom okresní soud [Sąd Okręgowy] příslušný v místě bydliště oprávněného pomůže oprávněnému sestavit návrh na stanovení výživného tím, že mu poskytne veškeré informace a nezbytnou pomoc pro vyplnění požadovaných dokladů a že zkontroluje formální správnost žádosti.

NahoruNahoru

16. Pokud ano, jakým způsobem se má na tuto organizaci nebo státní orgán obrátit (uveďte prosím přesný název a adresu)?

Název soudu

Adresa

Předvolba

Tel.

Fax

Centrála

Předseda

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Białystok

ul. M.C.Skłodowskiej 1

15-950 Białystok

085

742-04-41

745-91-00

745-92-00

745-92-17

742-46-40

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Bílsko-Bělá

ul. Cieszyńska 10

43-300 Bielsko-Biała

033

499-04-99

499-03-16

499-03-18

812-39-15

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Bydhošť

ul. Wały Jagiellońskie 2

85-128 Bydgoszcz

052

325-31-00

325-31-04

321-31-01

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Čenstochová

ul. Dąbrowskiego 23/35

42-200 Częstochowa

034

324-50-15

324-16-80

324-16-80

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Elbląg

Pl. Konstytucji 1

82-300 Elbląg

055

611-22-00

611-22-07

611-22-15

611-22-17

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Glivice

ul. Kosciuszki 15

44-100 Gliwice

032

338-02-00

338-01-01

338-01-02

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Gdaňsk

ul. Nowe Ogrody 30/34

80-958 Gdańsk

058

321-31-99

321-31-00

321-31-01

321-31-04

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Gorzów Wielkopolski

ul. Mieszka I 33

66-400 Gorzów Wielkopolski

095

722-42-80

do 85

720-28-07

720-28-07

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Jelení Hora

ul. Wojska Polskiego 56

58-500 Jelenia Góra

075

641-51-00

752-24-34

641-51-51

752-51-13

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Kalisz

Al. Wolnosci 13

62-800 Kalisz

062

765-77-00

765-77-64

757-37-04

765-78-50

757-49-36

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Katovice

ul. Andrzeja 16/18

40-957 Katowice

032

251-14-21

251-40-91

251-69-83

251-67-28

251-69-83

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Kielce

ul. Seminaryjska 12

25-372 Kielce

041

340-23-00

344-59-45

344-49-23

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Konin

ul. Energetyka 5

62-510 Konin

063

242-30-22

242-38-16

242-65-69

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Koszalin

ul. Waryńskiego 7

75-541 Koszalin

094

-

342-50-71

342-88-04

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Krakov

ul. Przy Rondzie 7

31-547 Kraków

012

619-50-00

619-58-00

619-58-22

619-57-77

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Krosno

ul. Sienkiewicza 12

38-400 Krosno

013

436-84-78

436-85-49

432-05-70

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Lehnice

ul. Złotoryjska 40

59-220 Legnica

076

722-59-00

722-59-11

722-59-12

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Lublin

ul. Krakowskie Przedmiescie 43

20-076 Lublin

081

535-91-00

do 10

532-08-40

532-99-95

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Łomża

ul. Dworna 16

18-400 Łomża

086

216-62-81

216-38-07

216-67-53

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Lodž

Pl. Dąbrowskiego 5

90-921 Łódź

042

677-89-00

677-89-99

677-89-91

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Nový Sadec

ul. Pijarska 3

33-300 Nowy Sącz

018

443-89-00

443-89-22

443-81-14

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Olštýn

ul. Dąbrowszczaków 44

10-001 Olsztyn

089

523-02-30

523-01-85

527-30-48

527-76-95

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Opole

siedziba tymczasowa

ul. Prószkowska 67

45-758 Opole

077

457-22-64

457-28-33

402-48-35

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Ostrołęka

ul. Kosciuszki 19

07-400 Ostrołęka

029

764-29-22

764-29-40

764-37-22

764-32-88

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Piotrków Trybunalski

ul. J. Słowackiego 5

97-300 Piotrków Trybunalski

044

-

647-21-94

649-64-14

647-89-19

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Płock

Pl. Narutowicza 4/6

09-404 Płock 6

024

262-52-44

268-85-84

268-85-79

262-25-26

262-25-26

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Poznaň

ul. Marcinkowskiego 32

60-967 Poznań

061

856-60-00

852-33-06

852-93-85

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Radom

ul. Marszałka

J. Pilsudskiego 10

26-600 Radom

048

368-02-00

368-03-00

368-03-01

368-03-03

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Řešov

Pl. Śreniawitów 3

35-959 Rzeszów

017

875-62-00

875-62-36

862-72-65

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Siedlce

ul. Sądowa 2

08-110 Siedlce

025

632-52-35

do 39

632-62-11

632-61-98

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Sieradz

Al. Zwycięstwa 1

98-200 Sieradz

043

827-13-20

827-12-87

827-10-14

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Słupsk

ul. Zamenhofa 7

76-200 Słupsk

059

842-20-41

do 44

842-83-25

842-83-01

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Suwałki

ul. L.Waryńskiego 45

16-400 Suwałki

087

563-13-30

563-13-01

563-13-03

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Štětín

ul. Kaszubska 42

70-952 Szczecin

091

448-00-02

448-96-36

448-99-15

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Svídnice

Pl. Grunwaldzki 14

58-100 Świdnica

074

851-83-00

851-82-46

851-82-70

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Tarnobrzeg

ul. Sienkiewicza 27

39-400 Tarnobrzeg

015

823-48-80 do 81

823-49-20

823-05-51

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Tarnów

ul. J. Dąbrowskiego 27

33-100 Tarnów

014

632-74-00

632-75-00

621-16-38

621-34-74

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Toruň

ul. Piekary 51

87-100 Toruń

056

610-56-00

610-56-04

655-57-06

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Varšava

Al. Solidarnosci 127

00-951 Warszawa

022

620-03-71

620-13-57

620-13-57

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Włocławek

ul. Wojska Polskiego 22

87-800 Włocławek

054

411-62-00

411-62-05

411-62-05

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Vratislav

ul. Sądowa 1

50-950 Wrocław

071

370-42-00

370-42-01

343-64-75

344-49-59

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Zamosć

ul. Akademicka 1

22-400 Zamosć

084

-

638-48-13

639-33-59

Sąd Okręgowy (Okresní soud)

Zelená Hora

Pl. Słowiański 1

65-958 Zielona Góra

068

-

322-01-40

322-01-41

17. Jaký druh pomoci může oprávněný získat od tohoto státního orgánu nebo organizace?

V případě, kdy je předávajícím orgánem podle newyorkské úmluvy z roku 1956 nebo dvoustranné dohody polský soud, poskytne oprávněnému veškeré nezbytné informace, pomůže mu vyplnit požadované doklady, zkontroluje formální správnost žádosti a předá návrh do zahraničí.

18. Může navrhovatel předat návrh přímo tomuto orgánu nebo předávajícímu orgánu v Polsku, žije-li v Polsku a dlužník výživného v jiné zemi?

V situacích, kdy o výživném rozhodne soud, může navrhovatel žijící v jiném státě, v případě, kdy se na věc vztahuje newyorkská úmluva, využít postup stanovený v této úmluvě a žádost podat příslušnému předávajícímu orgánu země, ve které žije.

Žije-li navrhovatel v zemi, se kterou Polsko uzavřelo dvoustrannou dohodu, poskytuje se pomoc v souladu s ustanoveními této dohody. Tyto dohody zpravidla stanovují předložení návrhu polskému soudu přímo nebo prostřednictvím soudu v zemi, ve které bylo rozhodnutí vydáno. V ostatních případech je návrh předán prostřednictvím ústředního státního orgánu – nejčastěji prostřednictvím ministerstva spravedlnosti.

19. Pokud ano, jakým způsobem se má navrhovatel na tuto organizaci nebo státní orgán obrátit (uveďte prosím přesný název a adresu)?

V případech, na které se vztahuje newyorkská úmluva, jsou předávající orgány cizích zemí uvedeny v prohlášeních zemí tvořících přílohu newyorkské úmluvy, kterou lze nalézt na internetu.

20. Jaký druh pomoci může navrhovatel získat od tohoto státního orgánu nebo organizace?

V případech, na které se vztahuje newyorkská úmluva, poskytnou předávající orgány cizích zemí uvedené v prohlášeních tvořících přílohu newyorkské úmluvy navrhovateli veškeré důležité informace, pomohou mu vyplnit požadované doklady, zkontrolují formální správnost žádosti a předají ji dotčené druhé zemi.

« Vyživovací (alimentační) pohledávka - Obecné informace | Polsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 18-03-2008

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království