Evropská komise > ESS > Vyživovací (alimentační) pohledávka > Lotyšsko

Poslední aktualizace: 10-04-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Vyživovací (alimentační) pohledávka - Lotyšsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co zahrnují pojmy „výživa“ a „vyživovací povinnost“ podle práva Lotyšska? 1.
2. Do jakého věku má dítě nárok na výživu? Do jakého věku má dítě nárok na výživné? 2.
3. V jakých případech je použitelné lotyšské právo? 3.
4. Pokud toto právo není použitelné, jaké právo soudy Lotyšska použijí? Jaké právo se použije, jestliže se oprávněný i povinný k výživě nacházejí v Lotyšsku? 4.
5. Musí se žadatel obrátit s nárokem na výživné na určitou organizaci, státní orgán (ústřední či místní) nebo na soud? 5.
5.A. Jakým způsobem mohu požádat tuto organizaci nebo státní orgán (ústřední či místní) o výživné a jaké je příslušné řízení? 5.A.
6. Je možné podat žádost jménem příbuzného, blízké osoby nebo nezletilého dítěte? 6.
7. Jak žalobce, který hodlá předložit věc soudu, zjistí, který soud je k řízení příslušný? 7.
8. Potřebuje žalobce k předložení věci soudu prostředníka (např. právního zástupce, zvláštní organizaci, státní orgán (ústřední či místní) atd.)? Pokud ano, jaký je postup? 8.
9. Vzniknou žalobci v souvislosti se soudním řízením nějaké náklady? Pokud ano, jaká je přibližná výše těchto nákladů? Může žalobce, který nemá dostatek finančních prostředků, požádat o právní pomoc na uhrazení nákladů? 9.
10. Jakou formu poskytování výživy soud pravděpodobně přizná? Jakým způsobem se určí výše výživného, je-li přiznáno? Může být rozhodnutí soudu změněno, je-li třeba zohlednit změny životních nákladů či rodinné situace? 10.
11. Jakým způsobem a komu se výživné platí? 11.
12. Pokud osoba povinná k výživě neplatí výživné dobrovolně, jak je možné ji k platbě donutit? 12.
13. Existuje organizace nebo státní orgán (ústřední či místní), které mi pomohou výživné vymáhat? 13.
14. Mohou tyto orgány zastoupit povinného k výživě a hradit celou platbu výživného nebo část platby výživného namísto něj? 14.
15. Může žalobce obdržet pomoc od určité lotyšské organizace nebo státního orgánu (ústředního či místního)? 15.
16. Pokud ano, jakým způsobem se lze na tuto organizaci nebo státní orgán (ústřední či místní) obrátit? 16.
17. Jaký druh pomoci může žalobce od této organizace nebo státního orgánu (ústředního či místního) obdržet? 17.
18. Může žalobce předložit žádost přímo určité lotyšské organizaci nebo státnímu orgánu (ústřednímu či místnímu)? 18.
19. Jakým způsobem se lze na tuto organizaci či státní orgán (ústřední či místní) obrátit? 19.
20. Jaký druh pomoci může žalobce od této organizace, či státního orgánu (ústředního či místního) obdržet? 20.

 

1. Co zahrnují pojmy „výživa“ a „vyživovací povinnost“ podle práva Lotyšska? 

Lotyšské právní předpisy nepodávají obecnou definici výživy a vyživovací povinnosti, ale ohledně určitých otázek s nimi souvisejících existuje vzájemná shoda. Například „výživou dítěte“ se rozumí výdaje, které je na dítě povinen vynakládat každý rodič bez ohledu na své majetkové poměry a jejichž minimální výše je stanovena kabinetem ministrů. Definice „výživy dítěte“ je obsažena v zákonu o Fondu pro záruku poskytování výživy. Vývoj judikatury však přinesl obecné porozumění určitým otázkám týkajících se výživy, aniž by bylo zapotřebí odkazovat na přesné pojmy (výživa, vyživovací povinnost, základní živobytí).Existuje také například vzájemná shoda ve věcech týkajících se výživy mezi manžely: „výživou“ se rozumí dlouhodobá finanční pomoc jednoho manžela druhému, nachází-li se tento v horší finanční situaci.

Jaká osoba je povinna poskytovat výživu jiné osobě?

- Existuje vyživovací povinnost rodičů vůči dětem?

Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud nejsou děti samy schopny se živit. Trvání vyživovací povinnosti k dětem není tudíž omezeno dosažením zletilosti dítěte. Jestliže však již dítě zletilosti dosáhlo, může soud posoudit, zda má být vyživovací povinnost dále uspokojována, zejména tehdy, nepokračuje-li dítě v přípravě na budoucí povolání nebo pokud je dítě schopno samo se živit, ale nečiní tak. Je třeba přihlédnout k tomu, aby oba rodiče přispívali na výživu svých dětí úměrně podle svých majetkových poměrů. Oba rodiče jsou však povinni poskytovat bez ohledu na své majetkové poměry výživu, jejíž minimální výši stanoví kabinet ministrů. Vyživovací povinnost je závazná bez ohledu na to, zda dítě žije s jedním z rodičů nebo samostatně.

NahoruNahoru

Výživou dítěte se rozumí poskytování stravy, ošacení, bydlení a péče o jeho zdraví; celková péče, výchova a vzdělávání (poskytující duševní i tělesný rozvoj s ohledem na jeho individuální osobnost, dovednosti i zájmy, a dále příprava dítěte na budoucí veřejně prospěšné povolání).

- Existuje vyživovací povinnost dětí k rodičům?

Vyživovací povinnost k rodičům spočívá na všech dětech rovným dílem. Jsou-li majetkové poměry jednotlivých dětí rozdílné, může jim soud stanovit vyživovací povinnost k rodičům takovým dílem, který odpovídá jejich majetkovým poměrům.

- Existuje vyživovací povinnost k rozvedenému manželovi?
  1. Je-li manželství prohlášeno za neplatné a jeden z manželů si byl v době uzavírání manželství možnosti prohlásit manželství za neplatné vědom, je druhý manžel oprávněn žádat od bývalého manžela prostředky přiměřené jeho majetkovým poměrům, jsou-li tyto prostředky nezbytné k zachování stávající životní úrovně a nebo k zajištění základního živobytí.
  2. Při rozvodu nebo po rozvodu může bývalý manžel žádat od druhého manžela, který se na rozvratu manželství svými skutky převážně podílel, prostředky přiměřené jeho majetkovým poměrům, jsou-li tyto prostředky nezbytné k zachování stávající životní úrovně nebo k zajištění základního živobytí.
- Existuje vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými?
- Existuje vyživovací povinnost prarodičů k dětem?

Pokud dítě nemá rodiče nebo rodiče nemohou své vyživovací povinnosti dostát, přechází tato povinnost rovným dílem na prarodiče. Jsou-li majetkové poměry jednotlivých prarodičů rozdílné, může jim soud stanovit vyživovací povinnost takovým dílem, který odpovídá jejich majetkovým poměrům.

NahoruNahoru

- Existuje vyživovací povinnost dětí k prarodičům?

Pokud toho prarodiče potřebují, mají vůči nim vyživovací povinnost rovným dílem všechny děti. Jsou-li majetkové poměry jednotlivých dětí rozdílné, může jim soud stanovit vyživovací povinnost takovým dílem, který odpovídá jejich majetkovým poměrům.

- Existuje vyživovací povinnost mezi manžely?

Jestliže manželé nežijí ve společné domácnosti, může manžel, pokud toho potřebuje, požadovat na druhém manželovi, který prosazuje oddělené bydlení:

  1. aby tento druhý manžel přiměřeně svým majetkovým poměrům přispíval na zachování stávající životní úrovně oprávněného manžela; nebo
  2. aby tento druhý manžel přiměřeně svým majetkovým poměrům poskytoval oprávněnému manželovi základní živobytí, čímž se myslí strava, ošacení, bydlení a v případě potřeby také osobní péče.
- Existuje vyživovací povinnost plynoucí ze smluvního závazku?

Strany mohou o výživném (vyživovací povinnosti) a způsobu jeho vyplácení uzavřít smlouvu. Podle této smlouvy bude jedna strana poskytovat straně druhé v penězích nebo jiném druhu finančního plnění výživu po dobu života oprávněného k výživě, pokud není o délce trvání období poskytování výživy dohodnuto jinak. Nedohodnou-li se strany jinak, bude výživa zahrnovat stravu, bydlení, ošacení a péči; jestliže je oprávněným k výživě nezletilá osoba, bude výživné zahrnovat rovněž výchovu a vzdělání v zařízeních primárního vzdělávání.

- Existuje vyživovací povinnost plynoucí ze způsobení újmy na zdraví jiné osobě?

Vyživovací povinnost může vzniknout také způsobením újmy na zdraví jiné osobě. Taková vyživovací povinnost se považuje za část odpovědnosti za náhradu škody plynoucí z újmy způsobené jiné osobě. Pokud tedy dojde k situaci, že poškozená osoba, která má vůči někomu vyživovací povinnost, v důsledku újmy na zdraví zemře, přechází vyživovací povinnost na osobu, která je touto újmou na zdraví s následkem smrti vinna. Výši takové náhrady stanoví soud podle své vůle, přičemž vezme v úvahu věk zemřelého, jeho schopnost zajišťovat za svého života živobytí a také to, zda osoba, jíž má být poskytována výživa, toho potřebuje. Pokud osoba, jíž má být poskytována výživa, disponuje dostatečnými prostředky, bude trvání vyživovací povinnosti ukončeno.

NahoruNahoru

2. Do jakého věku má dítě nárok na výživu? Do jakého věku má dítě nárok na výživné?

Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud nejsou děti samy schopny se živit. Trvání vyživovací povinnosti k dětem tudíž podle lotyšských (občanskoprávních) zákonů není omezeno dosažením zletilosti dítěte.

3. V jakých případech je použitelné lotyšské právo?

Lotyšské právo se použije ve věcech vyživovací povinnosti, přičemž se přihlédne k výše uvedenému obecnému chápání určitých otázek týkajících se výživy a odlišných druhů právních vztahů. Příklady:

  1. Právní vztahy mezi dětmi a rodiči upravuje lotyšské právo tehdy, má-li dítě v Lotyšsku trvalé bydliště. Nachází-li se majetek v Lotyšsku, podléhají rodiče i děti vzhledem k tomuto majetku lotyšskému právu bez ohledu na to, že dítě trvalé bydliště v Lotyšsku nemá.
  2. Osobní i majetkové vztahy mezi manžely upravuje lotyšské právo tehdy, mají-li manželé v Lotyšsku trvalé bydliště. Nachází-li se majetek manželů v Lotyšsku, podléhají manželé vzhledem k tomuto majetku lotyšskému právu bez ohledu na to, že oni sami trvalé bydliště v Lotyšsku nemají.
  3. Co se týče práv a povinností ze smluv (např. vyživovací povinnosti vznikající jako smluvní závazek), podléhají lotyšskému právu vzájemné vztahy smluvních stran tehdy, pokud se na tom strany dohodly.
  4. Vyživovací povinnost, která nevznikla jako smluvní závazek, podléhá lotyšskému právu tehdy, nacházejí-li se důvody vzniku této povinnosti v Lotyšsku (např. vyživovací povinnost vznikající ze způsobení újmy na zdraví jiné osobě).

4. Pokud toto právo není použitelné, jaké právo soudy Lotyšska použijí? Jaké právo se použije, jestliže se oprávněný i povinný k výživě nacházejí v Lotyšsku?

Ve většině případů se zahraniční právo na věci vyživovací povinnosti nepoužije. V některých případech jej však použít lze, stanoví-li to mezinárodní smlouvy, které jsou pro Lotyšsko závazné. Zahraniční právo se použije do té míry, není-li v rozporu s kogentními (imperativními) normami lotyšského práva.

NahoruNahoru

Nachází-li se oprávněný i povinný k výživě v Lotyšsku, pak se použije lotyšské právo.

5. Musí se žadatel obrátit s nárokem na výživné na určitou organizaci, státní orgán (ústřední či místní) nebo na soud?

Aby žalobce vymohl výživné (odpovídající vyživovací povinnosti nebo poskytování základního živobytí), musí se v souladu s postupem stanoveným zákonem o občanském soudním řádu obrátit na soud.

Lotyšsko založilo pro poskytování výživného nezletilým dětem z prostředků státního rozpočtu Fond pro záruku poskytování výživy. Správcem prostředků je Správa Fondu pro záruku poskytování výživy (Uzturlidzekļu Garantiju fonda administrācija). Správa je podřízena Ministerstvu mládeže a rodinných věcí.

Výživné lze obdržet od Správy Fondu pro záruku poskytování výživy za podmínky, že byl nejprve učiněn pokus vymáhat výživné soudně; je-li vykonávací řízení bezvýsledné, je žalobce způsobilý obrátit se na Správu Fondu pro záruku poskytování výživy.

Správa Fondu pro záruku poskytování výživy přizná výživné pouze tehdy, jestliže byl výkon soudního rozhodnutí o vymáhání výživného provedený v souladu s příslušným civilním postupem, např. se zákonem o občanském soudním řádu, prohlášen za bezvýsledný nebo pokud povinný k výživě se soudním rozhodnutím o výživném souhlasí, ale neposkytuje výživné ani v minimální předepsané výši.

5.A. Jakým způsobem mohu požádat tuto organizaci nebo státní orgán (ústřední či místní) o výživné a jaké je příslušné řízení?

Způsoby podání žádosti o poskytování výživného u Správy Fondu pro záruku poskytování výživy:

NahoruNahoru

  1. Žalobce se může obrátit přímo na Správu Fondu pro záruku poskytování výživy. Předloží žádost a tyto písemnosti:
    • přepis soudního rozhodnutí o přiznání výživného;
    • osvědčení vydané soudním vykonavatelem o tom, že výkon rozhodnutí o přiznání výživného vedený proti povinnému byl bezvýsledný, nebo o tom, že povinný k výživě se soudním rozhodnutím o výživném souhlasí, ale neposkytuje výživné ani v minimální předepsané výši. Toto osvědčení musí být Správě Fondu pro záruku poskytování výživy předloženo do jednoho měsíce od dne vydání.
    • opis rodného listu dítěte (prvopis má být poskytnut k nahlédnutí);
    • plná moc nebo její opis (prvopis má být poskytnut k nahlédnutí), je-li výživné vymáháno pověřeným zástupcem.
  2. Žalobce může rovněž zaslat svou žádost poštou, za splnění těchto podmínek:
    • žalobcův podpis na žádosti musí být notářsky ověřen;
    • k žádosti musejí být přiloženy tyto písemnosti:
      • přepis soudního rozhodnutí o přiznání výživného;
      • osvědčení vydané soudním vykonavatelem o tom, že výkon rozhodnutí o přiznání výživného vedený proti povinnému byl bezvýsledný, nebo o tom, že povinný k výživě se soudním rozhodnutím o výživném souhlasí, ale neposkytuje výživné ani v minimální předepsané výši.
      • notářsky ověřený opis rodného listu dítěte;
      • je-li výživné vymáháno pověřeným zástupcem, plná moc nebo její notářsky ověřený opis.

6. Je možné podat žádost jménem příbuzného, blízké osoby nebo nezletilého dítěte?

Ano, pověřený zástupce může vymáhat pohledávku jménem příbuzného nebo jiné blízké osoby.

NahoruNahoru

V případě nezletilých dětí lze pohledávku vymáhat jménem jejich rodičů nebo jiných osob, které mají vůči těmto dětem práva rodičovské zodpovědnosti.

7. Jak žalobce, který hodlá předložit věc soudu, zjistí, který soud je k řízení příslušný?

Žaloby o vymáhání výživného (vyživovací povinnost nebo prostředky pro základní živobytí) jsou šetřeny příslušným okresním (městským) soudem v souladu s ustanoveními o soudní příslušnosti.

V Lotyšsku je k šetření žalob o vymáhání výživného (vyživovací povinnost nebo základní živobytí) příslušný okresní (městský) soud.

  • v souladu s ustanoveními nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22.prosince o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech;
  • v souladu s ustanoveními dvoustranných či vícestranných smluv, které jsou pro Lotyšskou republiku závazné;
  • podle zákona o občanském soudním řádu (s výjimkou ustanovení nařízení 44/2001 a ustanovení dvoustranných a vícestranných mezinárodních smluv, které jsou pro Lotyšskou republiku závazné):
    • žaloba proti žalované straně může být podána u soudu, který je příslušný pro místo trvalého bydliště žalované strany;
    • žaloba proti žalované straně, jejíž trvalé bydliště je neznámé nebo se nenachází v Lotyšsku, může být podána u soudu příslušného pro místo, kde se nachází majetek žalované strany nebo poslední známé trvalé bydliště žalované strany;
    • žaloba o vymáhání výživného může být také podána u soudu příslušného pro místo trvalého bydliště žalobce;
    • žaloba týkající se vyživovací povinnosti vzniklé způsobením újmy jiné osobě (soukromoprávní delikty; jedná se o újmu na zdraví, např. s následkem trvalého postižení, a dále o újmu na zdraví s následkem smrti) může být také podána u soudu příslušného pro místo trvalého bydliště žalobce nebo u soudu příslušného pro místo, kde k deliktům došlo.

8. Potřebuje žalobce k předložení věci soudu prostředníka (např. právního zástupce, zvláštní organizaci, státní orgán (ústřední či místní) atd.)? Pokud ano, jaký je postup?

Ne, žalobce není povinen činit před podáním žaloby soudu jakékoli kroky ke smíru.

NahoruNahoru

Při přípravě věci na soudní řízení by však měl o smír obou stran usilovat soudce. Strany jsou proto pobízeny, aby se ještě před šetřením žaloby u soudu pokusily o urovnání.

Je také třeba zdůraznit, že se strany mohou na věcech výživy dohodnout samy, aniž by jedna z nich podávala žalobu u soudu.

9. Vzniknou žalobci v souvislosti se soudním řízením nějaké náklady? Pokud ano, jaká je přibližná výše těchto nákladů? Může žalobce, který nemá dostatek finančních prostředků, požádat o právní pomoc na uhrazení nákladů?

Ve věcech týkajících se žaloby o vymáhání výživného nemusí žalobce hradit státu náklady spojené se soudním řízením (státní poplatky, úřední poplatky a náklady týkající se rozhodnutí soudu ve věci).

Žalobce nemusí hradit státu náklady spojené se soudním řízením (státní poplatky, úřední poplatky a náklady týkající se rozhodnutí soudu o věci), jedná-li se o pohledávky vzniklé ze způsobení osobní újmy na zdraví, například s následkem trvalého postižení nebo s následkem smrti.

Žalovaná strana je od hrazení nákladů osvobozena ve věcech týkajících se rozhodování soudu o snížení výživného a rozhodování soudu o snížení výživného vzniklého ze způsobení újmy na zdraví jiné osobě, například s následkem trvalého postižení nebo s následkem smrti.

Obecně poskytuje stát právní pomoc tehdy, činí-li majetkové poměry a výše celkových příjmů dotčené osoby objektivní překážky tomu, aby se osoba domáhala řádné ochrany svých práv. Právní pomoc se poskytuje v souladu s ustanovením zákona o právní pomoci poskytované státem.

NahoruNahoru

Právní pomoc většinou zahrnuje náklady spojené s přípravou procesních písemností, právním poradenstvím během řízení a zastoupením u soudu. V přeshraničních věcech má tato osoba nárok rovněž na obdržení právní pomoci pro uhrazení nákladů na tlumočnické služby a na překlad některých soudních a mimosoudních písemností i písemností touto osobou předkládaných, je-li těchto písemností zapotřebí, a v některých situacích rovněž na uhrazení cestovních nákladů spojených s účastí v soudním řízení.

Státní pomoc se nebude vztahovat na soudní výlohy, které je osoba povinna zaplatit podle rozhodnutí soudu. Náklady spojené se soudním řízením jsou státní poplatky, úřední poplatky a náklady týkající se rozhodnutí soudu o věci, např. svědečné a znalečné, náklady spojené s vyslechnutím svědků, náklady spojené s vyhotovením a vystavením pravých opisů stanovení žalobního nároku, se soudními obsílkami atd.

Viz téma „Právní pomoc - Lotyšsko”.

10. Jakou formu poskytování výživy soud pravděpodobně přizná? Jakým způsobem se určí výše výživného, je-li přiznáno? Může být rozhodnutí soudu změněno, je-li třeba zohlednit změny životních nákladů či rodinné situace?

Přizná-li soud výživu dítěti, může ji stanovit jako určitou peněžní částku – výživné, ale jestliže soud stanoví vyživovací povinnost nebo povinnost zajistit základní živobytí, může ji stanovit v jiných než peněžních prostředcích, např. ve formě stravy, ošacení, bydlení atd., nebo i v prostředcích peněžních i nepeněžních.

NahoruNahoru

Při posuzování a přiznávání určité částky výživného (vyživovací povinnosti nebo základního živobytí) vezme soud v úvahu nejprve majetkové poměry stran a také jejich životní i rodinné poměry, přičemž řádně zváží důkazy, které strany předložily.

Úprava částky přiznané platby výživného (vyživovací povinnost nebo základní živobytí) a doba pro její úhradu i zproštění povinnosti platit výživné je možné jen na základě nového návrhu podaného dotčenou stranou. Soud tedy může na základě změn životních nákladů nebo rodinných poměrů zahájit nové řízení, v němž výši přiznaného výživného přezkoumá.

11. Jakým způsobem a komu se výživné platí? 

Povinný k výživě poskytuje výživné osobě k výživě oprávněné. V případě, kdy pohledávku vymáhá jménem nezletilých dětí jejich rodič nebo jiná osoba, která má vůči těmto dětem práva rodičovské zodpovědnosti, bude výživné vypláceno namísto samotnému dítěti tomuto rodiči nebo této osobě, která má vůči dítěti práva rodičovské zodpovědnosti. Výživné se obvykle platí pravidelně po určitých peněžních částkách, např. ve formě srážek ze mzdy; jinou než peněžní formu má výživné méně často.

12. Pokud osoba povinná k výživě neplatí výživné dobrovolně, jak je možné ji k platbě donutit?

Pokud povinný k výživě neposkytuje výživné osobě, v jejíž prospěch bylo výživné přiznáno, dobrovolně, je třeba získat od soudu, který o výživném rozhodl, příkaz k vykonání rozhodnutí. Příkaz k vykonání soudního rozhodnutí musí být předložen k výkonu soudnímu vykonavateli do 10 let ode dne, kdy soudní rozhodnutí nabylo právní moci, ledaže platí jiné promlčecí doby. Soudní vykonavatel zahájí výkon soudního rozhodnutí na základě písemné žádosti osoby, v jejíž prospěch bylo výživné přiznáno. Soudní vykonavatel je povinen přijmout příkaz k vykonání soudního rozhodnutí, nachází-li se v oblasti jeho úřední pravomoci místo trvalého bydliště povinného k výživě nebo jeho majetek nebo jeho pracoviště.

NahoruNahoru

13. Existuje organizace nebo státní orgán (ústřední či místní), které mi pomohou výživné vymáhat?

  1. Oprávněný se může obrátit na Správu Fondu pro záruku poskytování výživy, aby vymáhal výživné na nezletilé dítě, jestliže byl výkon soudního rozhodnutí o vymáhání výživného provedený v souladu s příslušným civilním postupem prohlášen za bezvýsledný nebo pokud povinný k výživě se soudním rozhodnutím o výživném souhlasí, ale neposkytuje výživné ani v minimální předepsané výši.
  2. Usiluje-li žalobce o uznání a výkon rozhodnutí či rozsudku lotyšského soudu v zahraničí nebo o uznání a výkon rozhodnutí či rozsudku zahraničního soudu v Lotyšsku, může mu lotyšské ministerstvo spravedlnosti poskytnout pomoc a informace týkající se postupu předložení dotčeného rozhodnutí či rozsudku soudu, který jej má uznat a vykonat.

14. Mohou tyto orgány zastoupit povinného k výživě a hradit celou platbu výživného nebo část platby výživného namísto něj?

Povinného k výživě může nahradit Správa Fondu pro záruku poskytování výživy, jedná-li se o výživné pro nezletilé dítě (viz otázky 5 a 5A). Pokud Správa Fondu pro záruku poskytování výživy výživné vymohla, může vymáhat i již vyplacené částky.

Nachází-li se žalobce v Lotyšsku a povinný k výživě má trvalé bydliště v jiné zemi:

I když se žalobce nachází v Lotyšsku a povinný k výživě má trvalé bydliště v jiné zemi, může se žalobce obrátit na Správu Fondu pro záruku poskytování výživy, pokud byl výkon soudního rozhodnutí o vymáhání výživného v souladu s příslušným civilním postupem prohlášen za bezvýsledný nebo pokud povinný k výživě se soudním rozhodnutím o výživném souhlasí, ale neposkytuje výživné ani v minimální předepsané výši. Než se žalobce obrátí na Správu Fondu pro záruku poskytování výživy, měl by předložit rozhodnutí soudu o uznání rozhodnutí a doložku vykonatelnosti v příslušné jiné zemi, pokud povinný k výživě v této jiné zemi trvale pobývá a nemá v Lotyšsku žádný majetek, který by mohl být předmětem vykonávacího řízení. Pokud není výkon soudního rozhodnutí v příslušné jiné zemi možný nebo se jej také nepodařilo provést, může se žalobce obrátit na Správu Fondu pro záruku poskytování výživy.

NahoruNahoru

15. Může žalobce obdržet pomoc od určité lotyšské organizace nebo státního orgánu (ústředního či místního)?

Oprávněná osoba se pro pomoc s příslušnou žádostí může obrátit na lotyšské ministerstvo spravedlnosti nebo na Správu Fondu pro záruku poskytování výživy (viz otázka 5 a 5.A.).

16. Pokud ano, jakým způsobem se lze na tuto organizaci nebo státní orgán (ústřední či místní) obrátit?

Ministry of Justice of the Republic of Latvia

[Ministerstvo spravedlnosti Lotyšské republiky]

Brivibas blvd. 36, Riga,

LV-1536

Telefon: +371 7036801, +371 7036716

Fax: +371 7210823, +371 7285575

E-mail: tm.kanceleja@tm.gov.lv

Administration of the Maintenance Guarantee Fund

[Správa Fondu pro záruku poskytování výživy]

Pulkveža Brieža street 115, Riga,

LV-1010

Telefon: +371 7830626

Fax: +371 7830636

E-mail: pasts@ugf.gov.lv

17. Jaký druh pomoci může žalobce od této organizace nebo státního orgánu (ústředního či místního) obdržet?

Usiluje-li žalobce o uznání rozhodnutí či rozsudku lotyšského soudu v zahraničí nebo o uznání rozhodnutí či rozsudku zahraničního soudu v Lotyšsku, může mu lotyšské ministerstvo spravedlnosti poskytnout pomoc s předložením dotčeného rozhodnutí či rozsudku soudu, který jej má uznat či vykonat. Ministerstvo spravedlnosti může rovněž poskytovat informace o výše zmíněných otázkách.

NahoruNahoru

Osobu povinnou k výživě může nahradit Správa Fondu pro záruku poskytování výživy. Správa může platit výživné na nezletilé dítě a také poskytovat informace o otázkách vyživovací povinnosti (viz otázka 5 a 5A).

Nachází-li se žalobce v jiné zemi a povinný k výživě pobývá v Lotyšsku:

Je-li žalobce v jiné zemi a povinný k výživě je v Lotyšsku, nebude vždy možné výše zmíněnou pomoc poskytnout, zejména jestliže oprávněná osoba hodlá žádat o výživné pro nezletilé dítě Správu Fondu pro záruku poskytování výživy.

18. Může žalobce předložit žádost přímo určité lotyšské organizaci nebo státnímu orgánu (ústřednímu či místnímu)?

Usiluje-li žalobce o uznání rozhodnutí či rozsudku lotyšského soudu v zahraničí nebo o uznání rozhodnutí či rozsudku zahraničního soudu v Lotyšsku, může předložit všechny dokumenty důležité pro uznání a výkon soudního rozhodnutí lotyšskému ministerstvu spravedlnosti.

Aby mohla oprávněná osoba pobírat výživné na nezletilé dítě od Správy Fondu pro záruku poskytování výživy, může se obrátit přímo na ni, a to podáním žádosti a předložením požadovaných dokumentů.

19. Jakým způsobem se lze na tuto organizaci či státní orgán (ústřední či místní) obrátit?

Viz Otázka 16.

20. Jaký druh pomoci může žalobce od této organizace, či státního orgánu (ústředního či místního) obdržet? 

Viz Otázka 17.

Bližší informace

  • Portál "Lotyšský soudní systém" latviešu valoda
  • Průvodce po lotyšském právu English
  • Středisko pro překlady a terminologii English - latviešu valoda
  • Ministerstvo mládeže a rodinných věcí English - latviešu valoda
  • Uzturlidzekļu Garantiju fonda administrācija English - latviešu valoda (Správa Fondu pro záruku poskytování výživy)

« Vyživovací (alimentační) pohledávka - Obecné informace | Lotyšsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 10-04-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království