Evropská komise > ESS > Vyživovací (alimentační) pohledávka > Německo

Poslední aktualizace: 27-07-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Vyživovací (alimentační) pohledávka - Německo

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co se v německém právu rozumí pojmy „výživné“ a „vyživovací pohledávka“? Komu přísluší vyživovací pohledávka vůči jiným osobám? 1.
2. Do kolika let věku má dítě nárok na výživné? 2.
3. V jakých případech je použitelné německé právo? 3.
4. Právo kterého státu použijí německé soudy, pokud není použitelné německé právo? (pokud strana, která má nárok na výživné, i strana, která je povinná platit výživné, mají bydliště v Německu) 4.
5. Musí se strana, která má nárok na výživné, obrátit na určitou organizaci, (ústřední nebo místní) správní orgán nebo na soud, aby byla její vyživovací pohledávka uznána? 5.
5.A. Jakým způsobem mohu požádat tuto organizaci nebo (ústřední nebo místní) správní orgán o výživné, a jaké je příslušné řízení? 5.A.
6. Mohu podat žádost jménem příbuzného, blízkého přítele nebo nezletilého? 6.
7. Jak žadatel, který hodlá předložit věc soudu, zjistí, který soud je k řízení příslušný? 7.
8. Potřebuje žadatel právního zástupce (advokáta nebo jiného), aby mohl věc předložit soudu? 8.
9. Vzniknou žadateli v souvislosti se soudním řízením nějaké náklady? Pokud ano, jaká je přibližná výše těchto nákladů? Mohou žadatelé, kteří nemají dostatek finančních prostředků, požádat o právní pomoc? 9.
10. Jakou formu pomoci soud pravděpodobně poskytne? Jakým způsobem se určí výše výživného? Jak se upravuje výše výživného podle změn nákladů na bydlení a rodinné situace? 10.
11. Jakým způsobem a komu se výživné platí? 11.
12. Pokud dlužník odmítá uhradit vyživovací pohledávku, jak je možné jej k platbě donutit? 12.
13. Podílejí se příslušné organizace nebo (ústřední nebo místní) správní orgány na vymáhání plateb výživného? 13.
14. Mohou tyto orgány samotné uhradit celou nebo část platby výživného namísto dlužníka? Co se stane v případě, že žadatel žije v Německu, avšak dlužník žije v zahraničí? 14.
15. Může žadatel požadovat pomoc od příslušné organizace nebo (ústředního nebo místního) správního orgánu? 15.
16. Pokud ano, jaké jsou názvy a adresy těchto organizací nebo správních orgánů? 16.
17. Jakou formou poskytují tyto organizace nebo správní orgány pomoc? 17.
18. Může žadatel předložit žádost přímo těmto organizacím nebo správním orgánům? 18.
19. Pokud ano, jaké jsou názvy a adresy těchto organizací nebo správních orgánů? 19.
20. Jakou formou poskytují tyto organizace nebo správní orgány pomoc? 20.

 

1. Co se v německém právu rozumí pojmy „výživné“ a „vyživovací pohledávka“? Komu přísluší vyživovací pohledávka vůči jiným osobám?

  • děti vůči rodičům
  • rodiče vůči dětem
  • manželé mezi sebou navzájem
  • (pra-) vnoučata vůči (pra-) prarodičům
  • (pra-) prarodiče vůči (pra-) vnoučatům
  • rodiče, kteří nejsou manželé, vůči sobě navzájem
  • partneři žijící v registrovaném partnerství vůči sobě navzájem

2. Do kolika let věku má dítě nárok na výživné?

Není stanoven žádný věkový limit.

3. V jakých případech je použitelné německé právo?

Německá spolková republika ratifikovala Haagskou úmluvu o právu použitelném na vyživovací povinnosti (dále jen: úmluva) ze dne 2. října 1973. Ve vztahu k Německé spolkové republice vstoupila úmluva v platnost dne 1. dubna 1987. Z důvodu jednoznačnosti byly kolizní normy obsažené v úmluvě začleněny v článku 18 německého úvodního zákona k občanskému zákoníku (Einführungsgesetz zum Bürgerlichen Gesetzbuch - EGBGB).

Podle tohoto ustanovení je při stanovení jakékoli vyživovací povinnosti rozhodné právo státu, kde má obvyklé bydliště oprávněná osoba. To znamená, že německé právo je použitelné v případě, že osoba, která má nárok na výživné, má bydliště v Německu. Pokud právo státu, kde má oprávněná osoba bydliště, nestanoví žádnou vyživovací pohledávku, stanoví druhá věta čl. 18 odst. 1 EGBGB, že se použije právo státu, jehož jsou oprávněná strana i povinná strana příslušníky. V případech, kdy ani právo státu, kde má dotčená strana bydliště, ani právo společného domovského státu nestanoví žádnou vyživovací povinnost, je podle čl. 18 odst. 2 EGBGB použitelné německé právo.

NahoruNahoru

Ze základní vazby mezi čl. 18 odst. 1 a čl. 18 odst. 2 EGBGB existují dvě výjimky:

Podle čl. 18 odst. 5 EGBGB se použije německé právo, pokud jsou oprávněná strana i povinná strana německými státními příslušníky, a povinná strana má obvyklé bydliště v Německu. Článek 18 odst. 4 navíc obsahuje zvláštní ustanovení o výživném po rozvodu. Podle tohoto ustanovení se vyživovací pohledávky mezi rozvedenými manžely rozhodují v souladu s právem, podle kterého bylo manželství rozvedeno, pokud bylo rozhodnutí o rozvodu vydáno nebo uznáno v Německu.

4. Právo kterého státu použijí německé soudy, pokud není použitelné německé právo? (pokud strana, která má nárok na výživné, i strana, která je povinná platit výživné, mají bydliště v Německu)

Pokud mají strana, která je povinná platit výživné, i strana, která má nárok na výživné, bydliště v Německu, použije se německé právo, neboť skutečnost, že oprávněná strana má bydliště v Německu, je rozhodujícím kritériem pro účely použití německého práva. Pokud bydliště oprávněné osoby v Německu nesplňuje podmínku obvyklého bydliště, použije se právo státu, kde má oprávněná osoba obvyklé bydliště. Podpůrně je použitelné právo společného domovského státu oprávněné strany a povinné strany. Konečně, německé právo se výslovně použije, pokud oprávněná strana nemá nárok na výživné ani podle práva státu, kde má obvyklé bydliště, ani podle práva společného domovského státu.

NahoruNahoru

5. Musí se strana, která má nárok na výživné, obrátit na určitou organizaci, (ústřední nebo místní) správní orgán nebo na soud, aby byla její vyživovací pohledávka uznána?

Pro uznání své pohledávky se oprávněná osoba musí obvykle obrátit na soud, odbor péče o mládež nebo notáře, aby získala vynutitelný titul, na jehož základě lze vynutit zaplacení určité peněžité částky.

Sporné řízení se vede výhradně u soudu. Povinnost vyrovnat pohledávky se však uznává před notářem nebo odborem péče o mládež. Rozsah příslušnosti odboru péče o mládež je v porovnání s rozsahem příslušnosti notářů omezený, tj. odbor péče o mládež určuje vyživovací povinnost u dítěte mladšího 21 let nebo pohledávky matky nebo otce spojené s narozením dítěte.

5.A. Jakým způsobem mohu požádat tuto organizaci nebo (ústřední nebo místní) správní orgán o výživné, a jaké je příslušné řízení?

Veškeré zákonné vyživovací pohledávky musí být uplatněny jako rodinná věc na základě žaloby nebo ve zjednodušeném řízení u rodinného soudu. Příslušné řízení se řídí občanským soudním řádem.

6. Mohu podat žádost jménem příbuzného, blízkého přítele nebo nezletilého?

Zásadně musí každý žadatel uplatnit svou pohledávku osobně. Není možné podat žádost jménem známého. Výjimka platí, pokud je žadatelem nezletilý. V tomto případě může jeden z rodičů uplatnit nárok nezletilého vůči druhému rodiči svým jménem.

NahoruNahoru

7. Jak žadatel, který hodlá předložit věc soudu, zjistí, který soud je k řízení příslušný?

Obecná zásada, že příslušný je soud v místě bydliště žalovaného, platí zásadně i v řízení o výživném. V řízení o zákonné vyživovací povinnosti jednoho nebo obou rodičů vůči nezletilému dítěti je výhradně příslušný soud, který je obecně příslušný pro toto dítě nebo rodiče, který jej pro právní účely zastupuje. Toto ustanovení se však nepoužije, pokud se obecný příslušný soud dítěte nebo jeho rodiče nachází v zahraničí.

Dítě může rovněž zahájit řízení, ve kterém požaduje, aby oba rodiče plnili svou vyživovací povinnost, u soudu, který je příslušným soudem otce nebo matky.

8. Potřebuje žadatel právního zástupce (advokáta nebo jiného), aby mohl věc předložit soudu?

Obvykle není potřeba mít právního zástupce při soudním řízení o vyživovacích pohledávkách. Neplatí to pouze pokud jsou vyživovací pohledávky spojené se zákonnou vyživovací povinností vyplývající z manželství a nároky ve vztahu k společnému dítěti uplatňovány v rámci rozvodového řízení. V takovém případě musejí být manželé zastoupeni advokátem, který smí vystupovat u okresního nebo zemského soudu.

9. Vzniknou žadateli v souvislosti se soudním řízením nějaké náklady? Pokud ano, jaká je přibližná výše těchto nákladů? Mohou žadatelé, kteří nemají dostatek finančních prostředků, požádat o právní pomoc?

Účtují se náklady (poplatky a výdaje) vzniklé v souvislosti se soudním řízením o zákonné vyživovací povinnosti vyplývající z rodinného vztahu nebo manželství. Při předložení nároku soudu se hradí soudní poplatek, který je splatný ve třech splátkách. Výše poplatku se určuje v závislosti na hodnotě předmětu sporu. Veškeré dodatečné náklady soudu (například odměna svědků a znalců) se určují podle hodnoty předmětu sporu. Příslušnou částkou je výše výživného požadovaného na prvních dvanáct měsíců po předložení nároku, v každém případě však nejvýše celková požadovaná částka. K této částce se připočtou částky, které jsou splatné jako výživné v okamžiku uplatnění pohledávky.

NahoruNahoru

Příklad:

Zákonný zástupce desetiletého dítěte uplatňuje pohledávku běžného výživného (v současnosti ve výši 241 eur měsíčně), hodnota sporu tedy činí 2 892 eur. V tomto případě činí soudní poplatek obecně 267 eur (89 € x 3). Pokud manželka architekta požaduje výživné za rozluku a na zdravotní péči ve výši 1 900 eur měsíčně, dosahuje hodnota sporu 22 800 eur. Soudní poplatek činí 933 eur (311 € x 3). Obecně se tedy neprovádí svědecké výpovědi o výši nákladů. Případná odměna advokáta pověřeného hájením dotčeného práva je splatná vedle soudních poplatků.

Výše poplatků podle hodnoty sporu do výše 500 000 eur je uvedena v tabulce níže:

Hodnota sporu do výše ... euro

Poplatek ... euro

Hodnota sporu do výše ... euro

Poplatek ... euro

300

25

40.000

398

600

35

45.000

427

900

45

50.000

456

1.200

55

65.000

556

1.500

65

80.000

656

2.000

73

95.000

756

2.500

81

110.000

856

3.000

89

125.000

956

3.500

97

140.000

1.056

4.000

105

155.000

1.156

4.500

113

170.000

1.256

5.000

121

185.000

1.356

6.000

136

200.000

1.456

7.000

151

230.000

1.606

8.000

166

260.000

1.756

9.000

181

290.000

1.906

10.000

196

320.000

2.056

13.000

219

350.000

2.206

16.000

242

380.000

2.356

19.000

265

410.000

2.506

22.000

288

440.000

2.656

25.000

311

470.000

2.806

30.000

340

500.000

2.956

35.000

369

Náklady hradí především strana, které náhradu nákladů uloží soud ve svém rozsudku. Zásadně hradí náklady strana, která ve sporu neuspěla.

Žadatelé, kteří nemají dostatek finančních prostředků, mohou požádat o právní pomoc.

10. Jakou formu pomoci soud pravděpodobně poskytne? Jakým způsobem se určí výše výživného? Jak se upravuje výše výživného podle změn nákladů na bydlení a rodinné situace?

Výživné je obvykle splatné jako finanční platba. Výše výživného se určí podle požadavků a potřeb strany, která má nárok na výživné, a schopnosti povinné strany platit výživné. Vrchní zemské soudy vypracovaly v tomto ohledu tabulky a pokyny, které pomáhají stanovit paušální sazbu pro určení příslušné výše výživného. Nejznámější je tabulka vypracovaná soudem v Düsseldorfu, která je široce využívána k výpočtu výše výživného na dítě.

NahoruNahoru

Pokud je výživné určeno jako konkrétní finanční částka, může být v případě podstatné změny okolností upraveno. V tomto případě je třeba podat žalobu na změnu výše výživného.

Pokud bylo výživné na dítě rodiče, se kterým nežije ve společné domácnosti, stanoveno jako procentní podíl z příslušného běžného výživného, upravuje se výživné automaticky každé dva roky v souladu se změnou výše běžného výživného. V tomto případě tedy není třeba podávat žalobu na změnu výše výživného.

11. Jakým způsobem a komu se výživné platí?

Výživné je zásadně splatné měsíčně předem prostřednictvím finanční platby, která se hradí osobě, která má nárok na výživné, nebo, v případě nezletilých dětí, rodiči, který o dítě pečuje, nebo osobě, která je oprávněna přijmout platbu výživného.

12. Pokud dlužník odmítá uhradit vyživovací pohledávku, jak je možné jej k platbě donutit?

Jednou z možností je nucený výkon stanovené vyživovací pohledávky. Nucený výkon rozhodnutí se provádí v souladu s obecnými předpisy.

Povinnost uložená straně, která má platit výživné, je však dále posílena tím, že její porušení lze stíhat podle trestního práva.

Kdokoli poruší svou vyživovací povinnost, může být potrestán odnětím svobody až na tři roky nebo mu může být uložena pokuta. Pokud je trest odnětí svobody nezbytný, avšak jeho výkon je odložen, může soud přikázat odsouzenému, aby splnil vyživovací povinnost. Soud zruší rozhodnutí o odložení výkonu trestu, pokud odsouzený hrubě nebo trvale porušuje tento příkaz a existuje tak důvodná obava, že bude páchat další trestné činy, především porušení vyživovací povinnosti.

NahoruNahoru

V případě pachatelů, kteří spáchali trestný čin poprvé, však může kancelář prokurátora prozatímně upustit od podání obžaloby a soud může prozatímně zastavit trestní stíhání, pokud je viníkovi zároveň nařízeno splnit vyživovací povinnost zaplacením konkrétní částky.

13. Podílejí se příslušné organizace nebo (ústřední nebo místní) správní orgány na vymáhání plateb výživného?

Příkaz k placení výživného představuje běžný exekuční titul vztahující se k finanční pohledávce, a osoba, která má nárok na výživné, se tudíž musí zásadně řídit obecnými předpisy o výkonu rozhodnutí a vynucovat svou pohledávku osobně.

Odbor péče o mládež se však podílí na vymáhání pohledávky v případě příspěvku na dítě (články 1712 a násl. německého občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch - BGB)). Přípěvek na dítě je upraven v článku 1713 občanského zákoníku v případě, kdy má rodič předkládající žádost dítě ve výlučné péči, nebo pokud je dítě ve společné péči obou rodičů, avšak rodič podávající žádost má dítě v opatrovnictví.

Tento institut je třeba odlišovat od případů, kdy jsou straně, která má nárok na výživné, vypláceny některé dávky sociálního zabezpečení (pokrývající potřebu, která by byla jinak kryta výživným). Pokud příjemci těchto dávek sociálního zabezpečení přísluší vyživovací pohledávka vůči povinné straně, která dosud nebyla vyrovnána, převádí se tato vyživovací pohledávka zásadně na příslušný orgán veřejné moci, který ji poté může uplatnit vlastním jménem:

NahoruNahoru

  • V některých případech (pokud dítě vychovává jeden z rodičů sám a druhý rodič neplatí žádné výživné v hotovosti) se po omezenou dobu dávky platí podle německého zákona o zálohách na výživné (Unterhaltsvorschussgesetz - UVG). V těchto případech vymáhá úřad pro zálohy na výživné vyživovací pohledávku, která na něj přešla.
  • Vedle toho, pokud povinná strana neplatí žádné výživné a je nutné platit dávky sociálního zabezpečení (za podmínky, že jsou splněny ostatní náležitosti nároku), přechází vyživovací pohledávky na poskytovatele sociálních dávek (stejným způsobem jako u výše zmíněných záloh na výživné), který je pak může uplatnit. V případě dávek základní podpory v nezaměstnanosti se právo převádí pouze na základě písemného oznámení poskytovatele dávky osobě povinné platit výživné.

14. Mohou tyto orgány samotné uhradit celou nebo část platby výživného namísto dlužníka? Co se stane v případě, že žadatel žije v Německu, avšak dlužník žije v zahraničí?

Dávky podle zákona o zálohách na výživné, dávky sociálního zabezpečení a základní podpora v nezaměstnanosti, uvedené v otázce č. 13, jsou nezávislé dávky sociálního zabezpečení, které jsou omezené ve svém rozsahu, a nejsou platbami výživného v původním smyslu slova. Žadateli je vyplácejí přímo příslušné orgány veřejné moci. Nezávisí ani na tom, zda je vyživovací pohledávka vynutitelná (v Německu nebo v zahraničí). Orgány veřejné moci, na které pohledávka přešla, ji mohou svým jménem uplatnit rovněž v zahraničí.

NahoruNahoru

Narozdíl od plateb podle zákona o zálohách na výživné a dávek sociálního zabezpečení a základní podpory v nezaměstnanosti nezakládá příspěvek na dítě podle článku 1712 BGB zvláštní pohledávku vůči příslušnému orgánu veřejné moci. Činnost orgánu veřejné moci je v tomto případě omezena na podporu oprávněné strany při uplatnění a vynucení vyživovací pohledávky.

15. Může žadatel požadovat pomoc od příslušné organizace nebo (ústředního nebo místního) správního orgánu?

Příkaz k placení výživného představuje běžný exekuční titul vztahující se k finanční pohledávce, a osoba, které má nárok na výživné, se tudíž musí zásadně řídit obecnými předpisy o výkonu rozhodnutí.

Pomoc je poskytována způsobem uvedeným v otázce č. 13, pokud vznikl nárok na příspěvek.

16. Pokud ano, jaké jsou názvy a adresy těchto organizací nebo správních orgánů?

Odbory péče o mládež jsou zpravidla součástí městských nebo místních úřadů příslušných podle místa bydliště dítěte nebo rodiče, který má nárok na výživné.

Totéž platí v případě úřadů sociálního zabezpečení a úřadů pro zálohy na výživné.

17. Jakou formou poskytují tyto organizace nebo správní orgány pomoc?

Viz otázka č. 13.

18. Může žadatel předložit žádost přímo těmto organizacím nebo správním orgánům?

Ano.

19. Pokud ano, jaké jsou názvy a adresy těchto organizací nebo správních orgánů?

Viz otázka č. 16.

20. Jakou formou poskytují tyto organizace nebo správní orgány pomoc?

Viz otázky č. 13 a 14.

« Vyživovací (alimentační) pohledávka - Obecné informace | Německo - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 27-07-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království