Evropská komise > ESS > Vyživovací (alimentační) pohledávka > Česká republika

Poslední aktualizace: 03-05-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Vyživovací (alimentační) pohledávka - Česká republika

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

1. Co zahrnují pojmy “výživné” a “vyživovací povinnost” podle práva České republiky?

„Výživné“ = souhrn toho, co povinný poskytuje oprávněnému k uspokojení jeho životních potřeb.

Rodiče mají vyživovací povinnost vůči svým dětem, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost, stejně jako manželé. Manželé mají v zásadě nárok na stejnou životní úroveň. Soud uloží vyživovací povinnost soud v případě, že manželé spolu nežijí ve stejné domácnosti. Poskytování výživného mezi manžely je složité vzhledem k existenci právního institutu společného jmění, v jehož rámci jsou oba manželé oprávněni nakládat společným majetkem

 Rozvedený manžel, který není schopen se sám živit, může žádat výživné od svého bývalého manžela.

Soud výživné nepřizná, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy (contra bonos mores).

Otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, je povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím.

Osoba, která má dítě v péči, má nárok na výživné od rodiče / rodičů, stejně tak rozvedený rodič má nárok na výživné na dítě od druhého rodiče.

2. Do jakého věku má dítě nárok na výživné?

Dítě má nárok na výživné, dokud není schopno se samo živit. Takový okamžik nastává zejména dosažením plnoletosti, tj. 18 let věku. Může to být také později - v případě delšího studia - anebo dříve - v případě, že dítě již nastoupilo do zaměstnání nebo má příjem například z vlastní nemovitosti, díky němuž je schopno si hradit své potřeby.

NahoruNahoru

O výživném pro nezletilé dítě rozhoduje soud i bez návrhu. Výše výživného může být stanovena, případně snížena nebo zvýšena, do tří let od zahájení soudního řízení. Výživné zletilých dětí upraví soud jen na návrh.

3. V jakých případech se právo ČR aplikuje?

Právo ČR se aplikuje ve všech případech, kdy vyživující i vyživovaná osoba má trvalý nebo dlouhodobý pobyt na území ČR. Právo ČR se dále aplikuje v případě, že osoba žijící v ČR uplatňuje nárok na výživné vůči osobě v zahraničí.

4. V případě, že podle tohoto práva nelze postupovat, jaké právo budou soudy ČR aplikovat?

Vztahy výživy se řídí právem státu, jehož příslušníkem je navrhovatel, který uplatňuje právo na výživné. V případě, že tedy navrhovatel trvale žijící v cizině uplatňuje právo na výživné vůči osobě v ČR, budou soudy ČR aplikovat právo státu navrhovatele. Naopak pokud navrhovatel žijící v ČR uplatňuje právo na výživné proti osobě v zahraničí, budou soudy aplikovat právo ČR.

5. Aby žadateli mohlo být přiznáno právo na výživné, musí se obrátit na nějakou konkrétní organizaci, vládní instituci nebo na soud?

O vyživovací povinnosti rozhoduje soud.

6. Je možné podat žádost jménem rodiče, příbuzného nebo nezletilého dítěte?

Rodič, který má dítě v péči, má právo jménem dítěte žádat o výživné vůči druhému rodiči. Stejně tak může jménem dítěte vystupovat jeho poručník, popřípadě opatrovník.

7. Pokud se chce žadatel obrátit na soud, jak pozná, který soud je pro jeho případ příslušný?

Ve věcech přiznání nároku na výživné rozhodují v prvním stupni okresní soudy. Žadatel podá návrh na zahájení řízení u toho okresního soudu, v jehož obvodu má trvalé bydliště on nebo osoba, kterou má v péči a jejímž jménem o výživné žádá.

8. Potřebuje žadatel prostředníka (např. advokáta, konkrétní organizaci, správní orgán apod.) k tomu, aby se obrátil na soud? Pokud ne, jak má postupovat?

Zákon nevyžaduje, aby byl žadatel zastoupen. Pouze fyzická osoba, která nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena zákonným zástupcem, kterým je buďto soudem stanovený opatrovník, nebo v případě nezletilého dítěte rodiče. Žadatel se však může ze svého vlastního rozhodnutí nechat před soudem zastupovat na základě plné moci zástupcem, kterého si zvolí, např. advokátem.

9. Musí žadatel hradit nějaké poplatky spojené s uplatněním svého nároku u soudu? Pokud ano, v jaké přibližné výši se budou pohybovat? V případě, že finanční prostředky navrhovatele nedostačují, má nárok na náhradu nákladů řízení?

Navrhovatel v řízení o určení výživného je osvobozen od soudního poplatku. Pokud se žadatel nechá zastupovat advokátem, musí mu – nedohodnou-li se jinak - zaplatit odměnu podle sazeb advokátního tarifu. V případě, že to odůvodňují sociální a majetkové poměry navrhovatele, odměna advokáta může být přiměřeně snížena nebo prominuta.

10. Jaký druh vyživovací povinnosti soud nejspíše stanoví? Pokud soud určí povinnost platit výživné, jakým způsobem se bude hodnotit? Je možné soudní rozhodnutí později v případě změny životních nákladů nebo rodinné situace změnit?

Soud může na návrh stanovit rozsah vyživovací povinnosti zahrnující péči o životní potřeby dítěte, jeho výživu a životní úroveň. Obvykle soud rozhodne o stanovení povinnosti platit výživné, jeho změně nebo zrušení, přičemž přihlédne k odůvodněným potřebám oprávněného a ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného s tím, že dítě má právo sdílet životní úroveň svých rodičů. Při určení rozsahu vyživovací povinnosti rodičů se přihlíží k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Žijí-li rodiče spolu, přihlédne se i k péči rodičů o společnou domácnost.

NahoruNahoru

Změní-li se poměry, může soud i bez návrhu změnit dohody a soudní rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti, jinak tak učiní na návrh. Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného, spotřebované výživné se nevrací.

11. Jak a komu se bude výživné vyplácet?

Výživné je třeba platit v pravidelných opětujících se částkách buďto přímo oprávněné osobě nebo tomu, kdo má takovou osobu v péči. U výživného pro dítě může soud v určitých případech rozhodnout o povinnosti složit celkovou peněžní částku pro výživné splatné v budoucnosti. Učiní přitom příslušná opatření zaručující pravidelnou výplatu měsíčních splátek odpovídajících stanovenému výživnému.

12. Pokud plátce výživného neplní dobrovolně svou vyživovací povinnost, jaké kroky lze podniknout pro vynucení plnění jeho povinnosti?

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, který lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí, prodejem podniku a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem.

13. Existuje nějaká organizace nebo správní orgán (ústřední či místní), který může vypomoci s úhradou výživného?

Nezaopatřenému dítěti, které se považuje za sociálně potřebné a ke kterému povinná osoba nežijící s dítětem v domácnosti neplní vyživovací povinnost stanovenou jí rozhodnutím soudu, náleží příspěvek na výživu dítěte ve výši stanoveného výživného. O jeho poskytování rozhoduje příslušný obecní, respektive městský úřad.

14. Mohou vstoupit do postavení dlužníka a platit výživné nebo jeho část sami místo něj?

Správní orgán (obec) může za jiného zcela nebo zčásti splnit vyživovací povinnost, je však poté oprávněn na něm požadovat úhradu tohoto plnění.

Pokud se žadatel o výživné nachází v ČR a dlužník má pobyt v jiném státě:

15. Může žadatel požadovat pomoc ze strany nějaké organizace nebo správního orgánu ČR?

Vymáhání výživného je umožněno dvoustrannými smlouvami o právní pomoci s některými státy, jimiž je Česká republika vázána a dále mnohostrannými úmluvami, jejichž je ČR členem. Ve vztahu k některým státům, s nimiž není smluvní úprava, je vymáhání výživného možné na základě vyhlášené vzájemnosti.

NahoruNahoru

Žadatel se tedy může obrátit na Ministerstvo zahraničí ČR, které na základě uvedené úmluvy placení výživného v případě, že dlužník žije na území cizího státu, zprostředkuje. Žadatel žijící v ČR může také požádat jakýkoliv soud v ČR (nejen soud příslušný podle místa bydliště) o sepsání návrhu, každý soud v ČR je povinen takové žádosti vyhovět. Soud poté prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti ČR kontaktuje příslušný justiční orgán v zahraničí, kterému věc postoupí.

V případě výživného pro děti se lze obrátit na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

16. Pokud ano, jakým způsobem je lze kontaktovat?

Žadatel se může obrátit na níže uvedené kontakty:

Ministerstvo zahraničních věcí
Loretánské náměstí 5
118 00 Praha 1
Tel:+420 224 18 1111,
E-mail
Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí
Benešova 22
602 00 Brno
tel.: +42 05/42215443-5
fax : +42 05/42212836
E-mail

17. Jakým způsobem může žadateli tento orgán pomoci?

Výživné lze vymáhat na základě již existujícího titulu, tedy vykonatelného rozhodnutí českého nebo zahraničního soudu, které placení výživného konkrétní osobě ukládá. Žadatel se písemně obrátí na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se žádostí, v níž uvede základní údaje o dítěti, o sobě a o povinné osobě a základní skutečnosti, proč žádá o vymáhání výživného. K žádosti připojí kopie písemností, zejména soudních rozhodnutí, které se k případu vztahují. Úřad bude poté postupovat stanoveným způsobem.

Ministerstvo zahraničních věcí předá žádost osoby, která uplatňuje nárok na výživné, kompetentnímu orgánu příslušného státu. Ten dlužníka kontaktuje a pokusí se věc vyřešit.

Pokud se žadatel o výživné nachází v cizině a dlužník má pobyt v ČR:

18. Může se žadatel obrátit přímo na nějakou organizaci nebo správní orgán v ČR?

Žadatel o výživné žijící v cizině se musí obrátit na příslušný orgán svého státu, který bude kontaktovat Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, případně jiný kompetentní orgán v ČR.

19. Pokud ano, jakým způsobem je lze kontaktovat?

Viz odpověď na otázku č. 18

20. Jakým způsobem může žadateli tento orgán pomoci?

Viz odpověď na otázku č. 18

« Vyživovací (alimentační) pohledávka - Obecné informace | Česká republika - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 03-05-2006

 

OBSAH

1. Co zahrnují pojmy “výživné” a “vyživovací povinnost” podle práva České republiky? 1.
2. Do jakého věku má dítě nárok na výživné? 2.
3. V jakých případech se právo ČR aplikuje? 3.
4. V případě, že podle tohoto práva nelze postupovat, jaké právo budou soudy ČR aplikovat? 4.
5. Aby žadateli mohlo být přiznáno právo na výživné, musí se obrátit na nějakou konkrétní organizaci, vládní instituci nebo na soud? 5.
6. Je možné podat žádost jménem rodiče, příbuzného nebo nezletilého dítěte? 6.
7. Pokud se chce žadatel obrátit na soud, jak pozná, který soud je pro jeho případ příslušný? 7.
8. Potřebuje žadatel prostředníka (např. advokáta, konkrétní organizaci, správní orgán apod.) k tomu, aby se obrátil na soud? Pokud ne, jak má postupovat? 8.
9. Musí žadatel hradit nějaké poplatky spojené s uplatněním svého nároku u soudu? Pokud ano, v jaké přibližné výši se budou pohybovat? V případě, že finanční prostředky navrhovatele nedostačují, má nárok na náhradu nákladů řízení? 9.
10. Jaký druh vyživovací povinnosti soud nejspíše stanoví? Pokud soud určí povinnost platit výživné, jakým způsobem se bude hodnotit? Je možné soudní rozhodnutí později v případě změny životních nákladů nebo rodinné situace změnit? 10.
11. Jak a komu se bude výživné vyplácet? 11.
12. Pokud plátce výživného neplní dobrovolně svou vyživovací povinnost, jaké kroky lze podniknout pro vynucení plnění jeho povinnosti? 12.
13. Existuje nějaká organizace nebo správní orgán (ústřední či místní), který může vypomoci s úhradou výživného? 13.
14. Mohou vstoupit do postavení dlužníka a platit výživné nebo jeho část sami místo něj? 14.
Pokud se žadatel o výživné nachází v ČR a dlužník má pobyt v jiném státě: Pokud se žadatel o výživné nachází v ČR a dlužník má pobyt v jiném státě:
15. Může žadatel požadovat pomoc ze strany nějaké organizace nebo správního orgánu ČR? 15.
16. Pokud ano, jakým způsobem je lze kontaktovat? 16.
17. Jakým způsobem může žadateli tento orgán pomoci? 17.
Pokud se žadatel o výživné nachází v cizině a dlužník má pobyt v ČR: Pokud se žadatel o výživné nachází v cizině a dlužník má pobyt v ČR:
18. Může se žadatel obrátit přímo na nějakou organizaci nebo správní orgán v ČR? 18.
19. Pokud ano, jakým způsobem je lze kontaktovat? 19.
20. Jakým způsobem může žadateli tento orgán pomoci? 20.
 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království