Evropská komise > ESS > Vyživovací (alimentační) pohledávka > Belgie

Poslední aktualizace: 30-08-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Vyživovací (alimentační) pohledávka - Belgie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co znamenají výrazy „Výživné" a „Vyživovací povinnost“ podle belgického zákona? 1.
2. Do jakého věku má dítě nárok na „výživné“? 2.
3. V jakých případech se použije belgický zákon? 3.
4. Jestliže tento zákon nelze použít, jaký zákon použijí belgické soudy? 4.
5. Musí se žadatel o „výživné“ obrátit na zvláštní subjekt, na správní orgán nebo na soud? 5.
6. Může být příslušný subjekt, správní orgán nebo soud požádán jménem některého příbuzného, velmi blízké osoby nebo nezletilého dítěte? 6.
7. Jak ví žadatel, který má v úmyslu případ řešit před soudem, který soud je pro jeho záležitost příslušný? 7.
8. Potřebuje žadatel právní zastoupení (advokáta, specializovaný subjekt, aj.), aby se mohl obrátit na soud? Pokud ne, jaký musí provést postup? 8.
9. Platí se soudní řízení? Pokud ano, jakou výši celkových nákladů lze předpokládat? Jestliže jsou prostředky žadatele nedostačující, může dosáhnout převzetí nákladů na řízení jako soudní pomoc? 9.
10. Jakou formu může mít podpora, která by mohla být poskytnuta rozhodnutím soudu? Pokud se jedná o výživné, jak bude stanovena jeho výše? Jak ho lze měnit, aby bylo přizpůsobeno vývoji životních nákladů nebo změnám situace? 10.
11. Jak a komu se výživné vyplácí? 11.
12. Jak může být nedobrovolně platící dlužník donucen k placení výživného? 12.
13. Může subjekt nebo správní orgán pomáhat při vymáhání výživného? 13.
14. Mohou tyto subjekty výživné místo dlužníka úplně nebo částečně hradit? 14.
15. Může žadatel využít pomoci nějakého subjektu nebo belgického správního orgánu? 15.
16. Pokud ano, jaký je název a adresa tohoto subjektu nebo správního orgánu? Jakým způsobem je možné se na ně obrátit? 16.
17. Jakou formu pomoci může tento subjekt nebo tento správní orgán žadateli poskytnout? 17.
18. Může se žadatel obracet na subjekt nebo belgický správní orgán přímo? 18.
19. Pokud ano, jaký je název a adresa tohoto subjektu nebo správního orgánu? Jakým způsobem je možné se na ně obrátit? 19.
20. Jakou formu pomoci může tento subjekt nebo tento správní orgán žadateli poskytnout? 20.

 

1. Co znamenají výrazy „Výživné" a „Vyživovací povinnost“ podle belgického zákona?

„Vyživovací povinnost“ je možné definovat jako povinnost uloženou zákonem osobě poskytovat jiné osobě, která to potřebuje a která je s ní spojena „pevným rodinným“ svazkem podporu nezbytnou k životu. „Výživné“ nezahrnuje pouze stravu, ale také vše ostatní, co je nezbytné k životu: potraviny, oblečení, bydlení, lékařskou péči, atd.

Které osoby jsou vzhledem k druhé osobě vázány „vyživovací povinností“:

Vyživovací povinnost se zakládá na příbuzenském poutu nebo příbuzenství nebo i na povinnosti zastupovat, pokud je toto pouto přerušeno. Existuje mezi určitými rodiči a příbuznými, mezi manželi, mezi zákonnými spolubydlícími. Svým způsobem se zakládá na úloze „solidarity“, která může být v určitých případech silnější.

- Rodiče vzhledem ke svým dětem?

V tomto případě existují dva druhy vyživovací povinnosti:

  • širší vyživovací povinnost, na základě které jsou otec a matka povinni ujmout se úměrně podle svých možností ubytování, výživy, dohledu, výchovy a vzdělání svých dětí. Pokud není dokončeno vzdělání, povinnost pokračuje i po plnoletosti dítěte. Tato povinnost je spojena s rodičovskou autoritou, ale přetrvává do plnoletosti nebo do prohlášení dítěte za plnoleté. Existuje při jakýkoliv prostředcích rodiče a nezávisle na úrovni potřeb dítěte. Je širší v tom smyslu, že kromě výživy dítěte zahrnuje i jeho výchovu, vzdělání, atd. (článek 203 občanského zákoníku).
  • vyživovací povinnost, založená na příbuzenství, související s úrovní potřeb dítěte a s prostředky rodiče (čl. 205, 207 a 208 občanského zákoníku).
- Děti vzhledem ke svým rodičům?

Vyživovací povinnost, která platí pro rodiče vzhledem ke svým dětem (článek 205 občanského zákoníku), je oboustranná. Děti jsou tedy dlužny výživné svému otci a matce, pokud to potřebují.

NahoruNahoru

- Manželé?

Vyživovací povinnosti mezi manželi se zakládají na povinnosti podpory a pomoci a na povinnosti přispívat na výlohy vyplývající z manželství stanovené občanským zákoníkem (články 213 a 221 občanského zákoníku). Tyto povinnosti související s povinností společného bydlení, která je manželům rovněž uložena, jsou oboustranné. Jestliže nejsou plněny, mohou být podnětem k soudnímu řízení vedoucímu k dosažení ekvivalentního plnění ve formě vyživovacího řízení nebo postoupení částek - viz otázka 12 - (články 213, 221 a 223 občanského zákoníku).

- Rozvedení manželé navzájem?

Je třeba rozlišovat podle druhu rozvodu: rozvod z určitého důvodu nebo rozvod po vzájemné dohodě:

§ Rozvod z určitého důvodu.

Během řízení rozvodu z určitého důvodu (rozvod z důvodu cizoložství, z důvodu násilí, týrání nebo vážných urážek a z důvodu skutečného rozdělení delšího než dva roky) může každý z manželů požádat příslušného soudce o přijetí prozatímních opatření, zálohy na výživné a to bez ohledu na vinu (článek 1280 trestního zákoníku).

Po rozvodu z důvodu cizoložství, násilí, týrání nebo vážných urážek může nevinný manžel / manželka požádat příslušného soudce o výživné stanovené k tomu, aby umožnilo zajistit jeho / její existenci za stejných podmínek jako byly podmínky, kterých využíval/a v průběhu společného života.

Po rozvodu z důvodu rozdělení delšího než dva roky se pokládá za partnera zodpovědného za rozdělení žadatel. Výživné může požadovat pouze partner - odpůrce. Partner - žadatel může však domněnku, která ho zatěžuje, vyvrátit (články 306 občanského zákoníku).

NahoruNahoru

§ Rozvod po vzájemné dohodě.

Záleží na manželích rozhodnutých uskutečnit rozvod po vzájemné dohodě, zda stanoví nebo nestanoví ve své předběžné úmluvě o rozvodu částku případného výživného, kterou jeden z manželů bude platit druhému po dobu řízení a po řízení (článek 1288 trestního zákoníku).

- Jiní?

V jakých případech?

Mezi rodiči existuje přímá vyživovací povinnost, jak vzestupná, tak sestupná (rodiče/děti, děti/rodiče, ale také vnoučata/prarodiče a naopak - článek 205 a 207 občanského zákoníku).

Mezi příbuznými se vyskytují dva případy:

  • pozůstalý partner má v určitých mezích povinnost vůči dětem svého zemřelého partnera, i když není jejich otcem nebo matkou (článek 203 § 2 občanského zákoníku).
  • Zeťové a snachy mají povinnost vůči svým tchánům a tchyním a naopak. Tato povinnost končí, pokud se tchán znovu ožení nebo tchyně znovu provdá, pokud partner (který vytváří příbuzenský vztah) a děti pocházející ze svazku zemřou (článek 206 občanského zákoníku).

Pozůstalost po zemřelém partnerovi je za určitých okolností vázána na výživné pozůstalým nebo předkům zemřelého (článek 205a občanského zákoníku).

Dítě, jehož příbuzenství z otcovy strany není prokázáno, může požadovat na muži, který měl poměr s jeho matkou během zákonného období početí, výživné na obživu, výchovu a vzdělání (článek 336 občanského zákoníku).

NahoruNahoru

Jestliže je shoda zákonných partnerů vážně narušena, může jedna strana na smírčím soudci požadovat v rámci přechodných opatření, která musí přijmout, výživné. Taktéž je tomu v případě ukončení zákonného soužití v rámci přechodných opatření (článek 1479 občanského zákoníku).

2. Do jakého věku má dítě nárok na „výživné“?

Vyživovací povinnost běžně končí při plnoletosti dítěte nebo při jeho prohlášení za plnoletého. Může však pokračovat, pokud není ukončeno vzdělání dítěte (články 203 a 336 občanského zákoníku).

3. V jakých případech se použije belgický zákon?

Belgie přistoupila k Haagské úmluvě ze dne 24. října 1956 o zákonu používaném na vyživovací povinnost dětí. Tato úmluva, která se nepoužívá mezi smluvními státy, v zásadě podřizuje vyživovací povinnosti vůči dětem zákonu o běžném bydlišti nárokovatele výživného (článek 1).

Belgie však může svůj zákon prohlásit za použitý, jestliže bydliště dítěte v zahraničí je jediným prvkem právního postavení cizince ve vztahu (článek 2). Jednání zahájené v Belgii belgickým dítětem, které pobývá v zahraničí, proti belgickému otci, který pobývá v Belgii, se tedy řídí belgickým právem.

Belgické právo se rovněž použije i v případě, pokud je zákonem o bydlišti dítěte zamítnuto jakékoliv právo na výživné.

Kromě případů stanovených výše uvedenou úmluvou se používají belgické a mezinárodní soukromoprávní předpisy (čl. 3 pododst. 1 nebo pododst. 3 občanského zákoníku). Belgické právo se buď použije na všechny nárokovatele výživného, kteří se nacházejí na území Belgie, nebo vyživovací povinnost vyvstává z národního zákona zúčastněných stran (s výhradou mezinárodního veřejného pořádku a naléhavosti rozhodnutí).

NahoruNahoru

4. Jestliže tento zákon nelze použít, jaký zákon použijí belgické soudy?

Pokud se osoba, která žádá o „výživné“ a osoba, která ho musí poskytnout, nachází na belgickém území:

se v určitých případech bude možné v souladu s mezinárodními a belgickými soukromoprávními předpisy odkázat na zahraniční zákon. V ostatních případech bude prohlášen za použitý belgický zákon.

5. Musí se žadatel o „výživné“ obrátit na zvláštní subjekt, na správní orgán nebo na soud?

Dlužník může přispívat na potřeby nárokovatele dobrovolně. Pokud tomu tak není a v případě sporu, neshody nebo ukončení je nezbytné soudní jednání.

6. Může být příslušný subjekt, správní orgán nebo soud požádán jménem některého příbuzného, velmi blízké osoby nebo nezletilého dítěte?

Jednání je osobní s nárokovatelem výživného. Žádost soudci předkládá žadatel osobně nebo prostřednictvím svého advokáta (zejména článek 1253c, 1254 a 1320 trestního zákoníku).

Pokud je nezpůsobilý, jedná jeho jménem zástupce (otec, matka, poručník, atd.).

7. Jak ví žadatel, který má v úmyslu případ řešit před soudem, který soud je pro jeho záležitost příslušný?

Smírčí soudce má všeobecnou pravomoc pokud se jedná o odpírání výživného (článek 591, 7 trestního zákoníku), ale existují výjimky.

Jednání zahájené dítětem vůči osobě, která měla poměr s jeho matkou během zákonného období početí (článek 336 občanského zákoníku) podléhá soudu prvního stupně (článek 338 občanského zákoníku).

NahoruNahoru

V průběhu rozvodového řízení nebo rozdělení svazku z určitého důvodu podléhají prozatímní opatření týkající se osoby, výživného a majetku manželů a dětí předsedovi soudu prvního stupně stanovenému v předběžném řízení (článek 1280 trestního zákoníku). Na počátku uvedení rozvodového řízení může soudce potvrdit dílčí nebo celkovou dohodu manželů o prozatímních opatřeních týkajících se jejich výživného a/nebo výživného pro děti (čl. 1258 § 2 trestního zákoníku). Pokud nedojde k pozdějším změnám, prozatímní opatření přijatá pro děti mají po rozvodu nadále svůj účinek (článek 302 občanského zákoníku).

Soudem zmocněným ke stanovení výživného po rozvodu (články 301, 306, 307 a 307a občanského zákoníku), je podle fáze rozvodu smírčí soudce nebo soud pověřený žádostí o rozvod. Po konečném posouzení vysloveném k rozvodu je zmocněn pouze smírčí soudce.

V případě rozvodu po vzájemné dohodě nebo rozdělení svazku po vzájemné dohodě strany předběžnou úmluvou stanoví vyživovací příspěvky pro děti a případné výživné, které musí jeden z manželů platit druhému. Smírčí soudce je způsobilý provést rozhodnutí změny, která se týká výživného pro děti. Připouští se však, že soud pro mladistvé, který může nařídit nebo upravit jakékoliv ustanovení týkající se rodičovské autority (článek 387a občanského zákoníku), může současně rozhodnout o výživném pro děti.

8. Potřebuje žadatel právní zastoupení (advokáta, specializovaný subjekt, aj.), aby se mohl obrátit na soud? Pokud ne, jaký musí provést postup?

Viz otázka 6 Žádost se podle příslušného řízení předkládá předvoláním soudního vykonavatele nebo návrhem. Účast advokáta není povinná.

NahoruNahoru

9. Platí se soudní řízení? Pokud ano, jakou výši celkových nákladů lze předpokládat? Jestliže jsou prostředky žadatele nedostačující, může dosáhnout převzetí nákladů na řízení jako soudní pomoc?

Soudní řízení se platí. Není možné stanovit celkové placené náklady, které budou záviset na příslušném řízení, soudní výlohy a náklady na soudní obhajobu, pokud se zúčastní advokát. Pokud se jedná o převzetí nákladů na řízení jako soudní pomoc, používají se veřejnoprávní předpisy (viz „soudní pomoc - Belgie“)

10. Jakou formu může mít podpora, která by mohla být poskytnuta rozhodnutím soudu? Pokud se jedná o výživné, jak bude stanovena jeho výše? Jak ho lze měnit, aby bylo přizpůsobeno vývoji životních nákladů nebo změnám situace?

- O formě podpory.

Podpora má formu výživného. V určitých případech je možné toto výživné kapitalizovat (článek 301 § 5 občanského zákoníku).

- O stanovení výše podpory a indexaci.

Neexistují tabulky. Výživné se poskytuje pouze v poměru k potřebám osoby, která o toto žádá a jmění osoby, která ho platí (články 208 a 209 občanského zákoníku).

Vyživovací povinnost otce a matky (článek 203 občanského zákoníku) je stanovena v poměru k jejich možnostem a tato povinnost musí zahrnovat bydlení, výživu, dohled, výchovu a vzdělání dětí (až do ukončení vzdělávání). Toto výživné má formu měsíčního paušálního příspěvku pro rodiče-„opatrovníka“. Každý otec nebo matka může při vyžadování příspěvku na náklady na bydlení, výživu, atd. jednat svým vlastním jménem (článek 203a občanského zákoníku).

NahoruNahoru

Výše výživného, které má být placeno osobou, jež měla sexuální poměr s matkou dítěte v období zákonného početí, se stanoví podle potřeb dítěte a prostředků, možností a sociálního postavení dlužníka (článek 336 občanského zákoníku).

Výživné po rozvodu z určitého důvodu má příjemci vzhledem k jeho příjmu a možnostem umožnit zajištění jeho existence ve stejných podmínkách jako byly podmínky, které měl v období společného soužití (článek 301 § 1 občanského zákoníku). Plnoprávně se přizpůsobuje indexu spotřebních cen (článek 301, § 2). Nemůže převyšovat třetinu příjmů dlužného partnera. K výživnému poskytovanému po rozvodu z důvodu rozdělení delšího než dva roky se v článku 307a občanského zákoníku uvádí, že výživné může převyšovat třetinu příjmů dlužníka (oproti nařízením 48/2000 a 163/2001 provedeným smírčím soudem). V rámci rozvodu se po vzájemné dohodě stanoví výživné, které bude jeden z manželů platit druhému a jeho uzpůsobení životním nákladům manžele (článek 1288 4 trestního zákoníku).

Jak bylo upřesněno v bodě 1, vyživovací povinnosti mezi manželi se zakládají na povinnosti podpory a pomoci a na povinnosti přispívat na výlohy vyplývající z manželství stanovené občanským zákoníkem (články 213 a 221 občanského zákoníku).

11. Jak a komu se výživné vyplácí?

Výživné se vyplácí nárokovateli výživného nebo jeho zástupci. Má formu měsíční dávky. V určitých případech může být rovněž kapitalizováno.

NahoruNahoru

12. Jak může být nedobrovolně platící dlužník donucen k placení výživného?

Nárokovatel, který vlastní prováděcí listinu, může přistoupit k vynucenému plnění svého nároku. Za určitých podmínek může přistoupit k zadržení movitého a nemovitého majetku dlužníka výživného, který neplní rozhodnutí o stanovení výživného (článek 1494 trestního zákoníku). Rovněž může být vyměřen exekuční příkaz k vykonání třetí osobou, například zaměstnavatelem dlužníka (článek 1539 trestního zákoníku). Za určitých podmínek může nakonec nárokovatel výživného, který ještě nevlastní prováděcí listinu, přistoupit k zajišťovacímu zadržení tak, aby byla zaručena jeho práva na budoucí vymáhání výživného (článek 1413 trestního zákoníku).

Nakonec byl uveden zjednodušený prováděcí mechanizmus. Jedná se o postoupení částek, tedy povolení dané nárokovateli výživného přímo v určitých mezích vybírat z příjmů dlužníka nebo vybírat jakékoliv jiné částky dlužné třetí osobou. Postoupení částek se používá v případě zákonných vyživovacích povinností mezi manželi nebo ex-manželi (články 220 § 3, 221, 223, 301a občanského zákoníku, 1280 a 1306 trestního zákoníku), v případě povinností výživy, výchovy a vzdělávání dětí, rovněž i na řízení mezi otcem a matkou stanovená článkem 203a občanského zákoníku a na zákonné vyživovací povinnosti mezi předky a potomky (článek 203c občanského zákoníku).

Trestní řád nakonec obsahuje článek týkající se opuštění rodiny (článek 369a), kterým se umožňuje stíhat všechny osoby odsouzené konečným soudním rozhodnutím k poskytování výživného, které se budou více jak dva měsíce dobrovolně zdržovat doma, aniž by vyrovnaly platby.

NahoruNahoru

13. Může subjekt nebo správní orgán pomáhat při vymáhání výživného?

Jestliže se nárokovateli výživného i přes prostředky uvedené v bodě 12 nedaří získat platbu, může se obrátit na oddělení pro nárokování výživného (ve federální veřejné finanční službě), pokud bylo toto oddělení založeno. Toto oddělení je pověřeno poskytováním záloh týkajících se jednoho nebo několika termínů stanovených pro výživné a vybíráním nebo vymáháním poskytnutých záloh a také zůstatků a nedoplatků výživného k tíži dlužníka výživného.

Nárokovatel výživného se zatím musí obrátit na Veřejné centrum sociální pomoci (CPAS), které mu může poskytnout zálohy na jeden nebo několik stanovených a po sobě jdoucích termínů výplaty výživného (článek 68a základního zákona CPAS ze dne 8. července 1976). Jedná se však pouze o výživné pro dítě a nárokovatel výživného na dítě musí bydlet v Belgii.

14. Mohou tyto subjekty výživné místo dlužníka úplně nebo částečně hradit?

Místo dlužníka může výživné úplně nebo částečně hradit CPAS, které tím vyřizuje sociální podporu. Vymáhání částek se provádí u dlužníka, ledaže by neměl finanční prostředky.

15. Může žadatel využít pomoci nějakého subjektu nebo belgického správního orgánu?

Pokud je žadatel v Belgii a dlužník bydlí v jiné zemi, může žadatel, který přijímá soudní rozhodnutí, jímž se mu poskytuje výživné, získat pomoc od belgického správního úřadu:

NahoruNahoru

Federální justiční veřejná služba - generální ředitelství pro právní řád, základní svobody a práva:

Tento správní orgán pracuje pod záštitou úmluvy z New Yorku ze dne 20. června 1956 English - français o vymáhání výživného v cizině schválené zákonem ze dne 6. května 1966, a to jako odesílací úřad pro Belgii.

16. Pokud ano, jaký je název a adresa tohoto subjektu nebo správního orgánu? Jakým způsobem je možné se na ně obrátit?

S.P.F. Justice

Convention de New York

Boulevard de Waterloo, 115

1000 Bruxelles

Belgique.

Tel.: +32 (0)2/542.65.11

Fax: +32 (0)2/542.70.06

17. Jakou formu pomoci může tento subjekt nebo tento správní orgán žadateli poskytnout?

Jestliže se žadatel nachází v jiné zemi a osoba vázaná vyživovací povinností je v Belgii, úmluva z New Yorku stanoví, že zprostředkovací orgán (zde belgický) přijme jménem nárokovatele veškerá opatření vhodná k zajištění vymáhání výživného. Nejprve bude třeba lokalizovat dlužníka a pokusit se získat smírčí dohodu, a to při spolupráci se soudními orgány. Jestliže tuto dohodu nelze dosáhnout nebo není dodržována, zprostředkovací orgán jménem nárokovatele pro něho po případném požádání zahájí a pokračuje v bezplatné soudní pomoci řízení o výživném a nechá provádět toto rozhodnutí.

18. Může se žadatel obracet na subjekt nebo belgický správní orgán přímo?

Žadatel, který bydlí v jiné zemi než je Belgie, se musí obrátit na centrální úřad ve své zemi pověřený výše uvedenou úmluvou. Nemůže se obracet přímo na subjekt nebo správní orgán v Belgii.

19. Pokud ano, jaký je název a adresa tohoto subjektu nebo správního orgánu? Jakým způsobem je možné se na ně obrátit?

Záporná odpověď, viz otázka 18.

20. Jakou formu pomoci může tento subjekt nebo tento správní orgán žadateli poskytnout?

Záporná odpověď, viz otázka 18.

« Vyživovací (alimentační) pohledávka - Obecné informace | Belgie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 30-08-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království