Evropská komise > ESS > Vyživovací (alimentační) pohledávka > Rakousko

Poslední aktualizace: 27-03-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Vyživovací (alimentační) pohledávka - Rakousko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co znamenají výrazy „Výživné" a „Nárok na výživné“ v rakouském právu? 1.
2. Do jakého věku má dítě nárok na výživné? 2.
3. V jakých případech lze aplikovat rakouské právo? 3.
4. Právo jakého státu použijí rakouské soudy, když nelze aplikovat jejich vlastní právo? 4.
5. Musí se věřitel pro přiznání svého nároku na výživné obrátit na nějakou organizaci, nějaký (centrální nebo místní) správní úřad nebo na nějaký soud? 5.
5.A. Jak mohu u této organizace resp. (centrálního nebo místního) správního úřadu o výživné zažádat, a jaké bude uplatněno řízení? 5.A.
6. Může být žádost podána jménem některého příbuzného, velmi blízké osoby nebo nezletilého? 6.
7. Jak ví žadatel, který chce případ řešit před soudem, který soud je pro jeho záležitost příslušný? 7.
8. Potřebuje žadatel právní zastoupení (advokáta nebo jiného zástupce), aby s touto záležitostí mohl obrátit na soud? 8.
9. Vznikají žadateli ze soudního řízení nějaké náklady? Pokud ano, v jaké výši přibližně jsou? Mohou žadatelé s nedostatkem finančních prostředků žádat o příspěvek na úhradu soudních výloh? 9.
10. Jakou formu má s největší pravděpodobností podpora poskytovaná soudem? V případě placení výživného, jak se určuje jeho výše? Jak se přizpůsobuje vývoji životních nákladů a změnám v rodinné situaci? 10.
11. Jak a komu se výživné vyplácí? 11.
12. Jak může být nedobrovolně platící dlužník donucen k placení výživného? 12.
13. Pomáhají organizace nebo (centrální nebo místní) správní úřady při vymáhání výživného? 13.
14. Mohou tyto organizace výživné místo dlužníka úplně nebo částečně hradit? Co se stane, když žadatel má bydliště v Rakousku, ale dlužník bydlí

v zahraničí? 14.

15. Může žadatel využít pomoci nějaké organizace nebo (centrálního nebo místního) správního úřadu? 15.
16. Pokud ano, jaký je název a adresa těchto organizací nebo správních úřadů? 16.
17. Jakou formu má pomoc poskytovaná od těchto organizací nebo správních úřadů? 17.
18. Může se žadatel na tyto organizace nebo správní úřady obracet přímo? 18.
19. Pokud ano, jak zní název a adresa těchto organizací nebo správních úřadů? 19.
20. Jakou formou tyto organizace nebo správní úřady podporu poskytují? 20.

 

1. Co znamenají výrazy „Výživné" a „Nárok na výživné“ v rakouském právu?

Kdo má nárok na výživné od jiných osob:

- Děti od rodičů?

Rodiče mají společně podle svých sil přispívat k pokrytí přiměřených potřeb dítěte s ohledem na jeho nadání, schopnosti, dispozice a vývojové možnosti tak, jak to odpovídá jejich životním poměrům. Rodič, který vede domácnost, ve které o dítě pečuje, tímto vykonává svůj příspěvek. Druhý rodič musí platit peněžité výživné.

- Rodiče od dětí?

Dítě dluží svým rodičům s ohledem na jejich životní poměry výživné, pokud osoba s nárokem na výživné není schopna se o sebe sama postarat, a pokud tato osoba hrubě nezanedbávala svou vyživovací povinnost vůči svému dítěti.

- Rozvedení manželé navzájem?

Manžel, sám nebo převážně vinný rozvodem, musí druhému z manželské dvojice platit výživné, jestliže výnosy z majetku tohoto druhého manžela a příjmy z jeho výdělečné činnosti, které od něj lze podle okolností očekávat, nedostačují k tomu, aby poskytovaly živobytí přiměřené životním poměrům manželů. Pokud jsou na rozvodu vinni oba manželé, ale žádný z nich nenese převažující vinu, pak může být přiznán manželovi, který se sám nemůže vyživovat, příspěvek na jeho výživné, pokud to odpovídá spravedlnosti s ohledem na potřeby a majetkové a výdělečné poměry druhého manžela. Povinnost platit tyto příspěvky může být časově omezena. V případě dobrovolného rozvodu se mohou manželé sami dohodnout, jestli jeden druhému bude přispívat výživným, nebo jestli se vzájemných nároků na výživné vzdají.

NahoruNahoru

- Jiní?

Manželé mají povinnost podle svých sil vzájemně přispívat k úhradě životních potřeb, přiměřených jejich životním poměrům. I během rovného manželského svazku má proto výdělečně činný manžel vůči výdělečně činnému manželu nárok na výživné. Jestliže manželé žijí ve společné domácnosti, pak se výživné poskytuje zásadně naturálně. V případě zrušení společné domácnosti se výživné poskytuje v peněžité formě.

2. Do jakého věku má dítě nárok na výživné?

Nárok na výživné dítěte končí okamžikem schopnosti vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, která nezávisí na dosažení určitého věku (zejména ne před dosažením plnoletosti), ale na tom, že je dítě schopné si samo vydělat prostředky k úhradě své přiměřené obživy. Při posuzování samostatné výdělečné schopnosti jsou rozhodující životní poměry dítěte a jeho rodičů.

3. V jakých případech lze aplikovat rakouské právo?

Placení výživného se posuzuje podle rakouského práva, jestliže:

  1. osoba, která má nárok na příspěvek na výživu, ještě nedosáhla věku 21 let a místo jejího trvalého pobytu je Rakousko;
  2. osoba, která ještě nedovršila věk 21 let, předloží žádost o příspěvek na výživu před rakouský soud a je rakouským státním příslušníkem a osoba povinná platit příspěvek na výživu je také Rakušan a má trvalý pobyt v Rakousku;
  3. manžel, žádající o výživné, je rakouským státním občanem a i druhý z manželů je Rakušan nebo jím byl;
  4. manžel, žádající o výživné, měl vždy jinou státní příslušnost než druhý z manželů nebo žádný již nemá původně stejnou státní příslušnost a oba mají trvalý pobyt v Rakousku nebo jej v Rakousku měli a jeden z nich má nadále trvalý pobyt v Rakousku; nebo
  5. se nedovolává žádného jiného práva podle pravidel postoupení (viz Odpověď k bodu 4 – (Antwort zu 4)) a nejsilnější vztah má k Rakousku.

4. Právo jakého státu použijí rakouské soudy, když nelze aplikovat jejich vlastní právo?

  1. Nárok na výživné jednoho z manželů nebo jednoho rozvedeného manžela od druhého z manželské dvojice se řídí podle společného osobního statutu (domovského práva) manželů, pro nedostatek takového podle posledního společného osobního statutu, pokud jej jeden z nich zachovává. Pokud nemají společný osobní statut nebo jej ani jeden z obou nezachovává, pak je rozhodující právo státu, ve kterém mají oba manželé svůj trvalý pobyt. Pokud mají svůj trvalý pobyt v různých státech, pokud se použije právo státu, ve kterém měli oba manželé naposledy svůj trvalý pobyt, pokud jej jeden z nich zachovává. Jestliže neměli nikdy svůj trvalý pobyt ve stejném státě nebo žádný z manželů již nemá svůj trvalý pobyt v tomto státě, pak se nárok na výživné posuzuje podle práva státu, ke kterému existuje nejsilnější vazba.
  2. Nárok na výživné osob, které ještě nedovršily věk 21 let, se řídí podle práva státu, ve kterém mají svůj trvalý pobyt, pokud je tento stát smluvním státem haagské úmluvy ze dne 24. října 1956 o právu platném pro vyživovací povinnost k dětem.
  3. Nárok na výživné rodičů od dítěte nebo dítěte od rodičů, pokud je starší než 21 let nebo jehož obvyklý pobyt není ve státě, vázaném výše uvedenou úmluvou, se řídí podle osobního statutu dítěte.

    NahoruNahoru

  4. Pro všechny ostatní nároky na výživné je rozhodující právo státu, ke kterému existuje nejsilnější vazba.

5. Musí se věřitel pro přiznání svého nároku na výživné obrátit na nějakou organizaci, nějaký (centrální nebo místní) správní úřad nebo na nějaký soud?

Osoba s vyživovací povinností a oprávněná osoba se mohou zásadně mimosoudně dohodnout o platebním závazku. Jedná-li se o výživné k dítěti, může se takováto dohoda uskutečnit i před pracovníkem sociální péče o mladistvé. Nedojde-li k dohodě, musí se nezaopatřená osoba obrátit na příslušný okresní soud.

5.A. Jak mohu u této organizace resp. (centrálního nebo místního) správního úřadu o výživné zažádat, a jaké bude uplatněno řízení?

Nezletilé děti mohou u okresního soudu podat žádost na stanovení výživného k dítěti v nesporném řízení.

Plnoleté děti a jiné nezaopatřené osoby musí u okresního soudu podat žalobu o placení výživného, která bude projednána v běžném občansko právním řízení.

6. Může být žádost podána jménem některého příbuzného, velmi blízké osoby nebo nezletilého?

Nároky na výživné musí v zásadě každá osoba uplatňovat vlastním jménem. Pro nezletilé dítě musí příslušné žádosti podat zákonný zástupce.

7. Jak ví žadatel, který chce případ řešit před soudem, který soud je pro jeho záležitost příslušný?

Nároky na výživné se uplatňují – podle toho, kdo je nezaopatřená osoba a kdo je osoba s vyživovací povinností - v různých druzích jednání (sporné řízení, nesporné řízení) a před různými soudy. V zásadě platí: vyživovací nároky spadají do kompetence okresních soudů. Vyživovací nároky z manželského svazku spadají do pravomoci soudu, který je příslušný také pro vlastní spory z manželského svazku. Výživného ve vztahu děti-rodiče se lze dožadovat u okresního soudu, v jehož okresu má nezaopatřená osoba trvalý pobyt, pokud takový pobyt v tuzemsku má. Jestliže žádný pobyt v tuzemsku nemá, je příslušný ten soud, v jehož obvodu má trvalý pobyt zákonný zástupce; a pokud takový v tuzemsku neexistuje, když se jedná o nezletilého, soud, v jehož obvodu má obvyklý pobyt jeden z jeho rodičů, a pokud se jedná o jiného svěřence, soud jeho posledního trvalého pobytu v tuzemsku; jinak okresní soud Vídeň vnitřní město.

NahoruNahoru

8. Potřebuje žadatel právní zastoupení (advokáta nebo jiného zástupce), aby s touto záležitostí mohl obrátit na soud?

V záležitostech výživného, které se vyřizují ve sporném rozhodovacím řízení, se každá ze stran může v prvním stupni zastupovat sama nebo se může nechat zastupovat jakoukoli osobou; pokud záležitost přesahuje částku nebo peněžitou hodnotu 4.000 Euro, smějí se ale strany – když se sami nezastupují – nechat zastupovat pouze advokátem. Pokud je záležitost projednávána v nesporném řízení, zastupování není povinné, ale přípustné.

9. Vznikají žadateli ze soudního řízení nějaké náklady? Pokud ano, v jaké výši přibližně jsou? Mohou žadatelé s nedostatkem finančních prostředků žádat o příspěvek na úhradu soudních výloh?

Jak ve sporných tak v nesporných řízeních se obvykle vybírají soudní poplatky. Výše soudních poplatků je stanovena v zákonu o soudních poplatcích a řídí se v podstatě podle hodnoty nároku výživného. U nezletilých žadatelů se soudní poplatek – nezávisle na rozhodnutí – nikdy nepožaduje od nezletilého žadatele, ale vždy od osoby, která je povinna platit výživné. Informaci o předpokládané výši poplatků je možné si v konkrétních případech vyžádat u příslušného soudu. Pokud finanční možnosti žalobce nepostačují, může, za všeobecných předpokladů procesní pomoci, získat předběžně také povolení odkladu placení soudních poplatků.

10. Jakou formu má s největší pravděpodobností podpora poskytovaná soudem? V případě placení výživného, jak se určuje jeho výše? Jak se přizpůsobuje vývoji životních nákladů a změnám v rodinné situaci?

Ani pro vyměření výživného pro manžele, ani pro vyměření výživného pro dítě neexistují konkrétní pravidla. Jurisdikce ale vytvořila procentní sazby, podle kterých se mohou orientovat rozhodující orgány při vyměřování výše výživného. Pokud se po stanovení výživného soudem změní okolnosti, je možné požádat o nové stanovení výše výživného.

NahoruNahoru

11. Jak a komu se výživné vyplácí?

Výživné se vyplácí zásadně v penězích a přímo vyživované osobě (resp. na jeho bankovní účet). Výživné pro dítě se vyplácí tomu rodiči, u kterého je dítě v péči a v jehož výchově se nachází.

12. Jak může být nedobrovolně platící dlužník donucen k placení výživného?

Pokud byla povinnost placení výživného stanovena soudním rozsudkem, rozhodnutím nebo veřejnou listinou, může být proti dlužníkovi výživného vedeno exekuční řízení, jestliže svou platební povinnost neplní.

Pokud dlužník výživného neplní své platební povinnosti k nezletilému, může to pro něj mít dokonce trestně právní důsledky.

13. Pomáhají organizace nebo (centrální nebo místní) správní úřady při vymáhání výživného?

Pouze u nezletilých dětí podporuje zákonného zástupce při vymáhání nároků výživného pracovník sociální péče spolkové země.

14. Mohou tyto organizace výživné místo dlužníka úplně nebo částečně hradit? Co se stane, když žadatel má bydliště v Rakousku, ale dlužník bydlí

v zahraničí?

Za určitých okolností může soud povolit zálohy na výživné pro nezletilé děti. Výživné je v těchto případech zálohováno státem, nedoplatky výživného se od dlužníka výživného vymáhají exekutivně.

Jestliže jsou splněny podmínky pro zálohové placení výživného, pak není rozdíl, jestli se dlužník výživného zdržuje v Rakousku nebo v jiném státě.

NahoruNahoru

15. Může žadatel využít pomoci nějaké organizace nebo (centrálního nebo místního) správního úřadu?

Žadatel, který se zdržuje v zahraničí, může požadovat podporu od (centrálních nebo místních) úřadů pouze v případech, které spadají pod úmluvu OSN ze dne 20. června 1956 o vymáhání výživného v cizině. Taková žádost musí být podána na podacím místě státu, ve kterém žadatel žije. Žádost spolu se všemi potřebnými podklady se pak ze zahraničního zprostředkovacího místa zasílá rakouskému přijímacímu místu. (Spolkové ministerstvo spravedlnosti – (Bundesministerium für Justiz Deutsch English français), oddělení I 10). Spolkové ministerstvo spravedlnosti doručí v dalším sledu žádost příslušnému soudu (o zahájení a uspořádání řízení o výživném nebo vykonání rozhodnutí nebo jiného soudního titulu na placení výživného).

Žadatel se může samozřejmě obrátit i přímo na příslušný soud. V takovém případě se ale musí sám starat o dodržení všech formálních podmínek. Za všeobecně platných podmínek je možné požádat také o příspěvek na úhradu soudních výloh - („Prozesskostenhilfe – Österreich”).

16. Pokud ano, jaký je název a adresa těchto organizací nebo správních úřadů?

Viz odpověď k bodu 15 (Antwort zu 15).

17. Jakou formu má pomoc poskytovaná od těchto organizací nebo správních úřadů?

Viz odpověď k bodu 15 (Antwort zu 15).

18. Může se žadatel na tyto organizace nebo správní úřady obracet přímo?

Viz odpověď k bodu 15 (Antwort zu 15).

19. Pokud ano, jak zní název a adresa těchto organizací nebo správních úřadů?

Viz odpověď k bodu 15 (Antwort zu 15).

20. Jakou formou tyto organizace nebo správní úřady podporu poskytují?

Viz odpověď k bodu 15 (Antwort zu 15).

« Vyživovací (alimentační) pohledávka - Obecné informace | Rakousko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 27-03-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království