Evropská komise > ESS > Právnické profese > Česká republika

Poslední aktualizace: 14-05-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právnické profese - Česká republika

 

OBSAH

1. SOUDCI 1.
2. ADVOKÁTI 2.
3. SOUDNÍ EXEKUTOŘI 3.
4. NOTÁŘI 4.
5. STÁTNÍ ZÁSTUPCI 5.

 

1. SOUDCI

Právní postavení

Soudce je veřejným funkcionářem, zaměstnancem státu, který se podílí na výkonu soudní moci státu. Náplní jeho činnosti je zejména projednávání a rozhodování soudních sporů v občanském, správním a trestním řízení a rozhodování v dalších případech ve věcech předložených soudům.

Předpoklady pro výkon funkce soudce v ČR jsou české státní občanství, způsobilost k právním úkonům, trestní bezúhonnost, vysokoškolské právnické vzdělání, osobní zkušenosti a morální vlastnosti, které dávají záruku, že bude svou funkci řádně vykonávat, absolvování odborné justiční zkoušky a složení slibu soudce do rukou prezidenta republiky.

Způsob ustavení do funkce a průběh výkonu funkce

Soudce je po splnění všech potřebných podmínek jmenován do své funkce prezidentem republiky a ujímá se jí složením slibu.

Příprava na výkon funkce probíhá absolvováním tříleté přípravné služby justičních čekatelů vykonávané při soudech. Po uplynutí přípravné služby je čekatel připuštěn ke složení odborné justiční zkoušky.

Jmenování do funkce soudce není časově omezeno, soudce však může výkon své funkce přerušit, je-li jejího výkonu dočasně zproštěn ministrem spravedlnosti. Funkce soudce zaniká uplynutím roku, v němž soudce dosáhl věku 70 let, smrtí soudce nebo jeho prohlášením za mrtvého a dále na základě rozhodnutí o zjištění jeho nezpůsobilosti vykonávat funkci, případně vzdal-li se soudce své funkce.

NahoruNahoru

Neslučitelnost funkcí

Soudci je zakázáno zastávat, s výjimkou funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, jakoukoliv jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké a činnosti v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech Parlamentu.

Platové poměry

Výše hmotného zabezpečení soudců se řídí zákonem.

Práva a povinnosti soudců při výkonu funkce

Základním právem a povinností soudců je při výkonu své funkce zachovávat nezávislost a vázanost pouze zákonem, který vykládají podle svého nejlepšího vědomí a svědomí; nesmí se přitom nechat ovlivnit např. zájmy politických stran, veřejného mínění nebo sdělovacích prostředků. Narušování nebo ohrožování nezávislosti a nestrannosti soudců je zakázáno.

Soudce dále musí rozhodovat v přiměřených lhůtách a bez průtahů a poskytovat účastníkům řízení a jejich zástupcům možnosti k uplatnění jejich práv účastníkům řízení, nesmí však přitom s nimi jednat o obsahu projednávané věci nebo o procesních otázkách, které na ni mohou mít vliv.

Soudce musí i po zániku soudcovské funkce zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce; které může být jen výjimečně zproštěn.

Odpovědnost za výkon funkce soudce

Za případnou škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím soudce, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření a škodu způsobenou nesprávným úředním postupem odpovídá stát; od dotčeného soudce může být vymáhána regresní úhrada pouze tehdy, byla-li jeho vina zjištěna v kárném nebo trestním řízení. Soudce odpovídá za svou odbornou úroveň při výkonu soudcovské funkce.

NahoruNahoru

Kategorie a specializace soudců

Soudci mohou krom rozhodovací činnosti zastávat i funkce předsedů a místopředsedů soudů. Do těchto funkcí jsou jmenováni prezidentem republiky (Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud) nebo ministrem spravedlnosti (vrchní, krajské a okresní soudy). Mezi zvláštní úkoly těchto funkcionářů patří výkon státní správy soudů.

Další soudcem zastávanou funkcí může být předsednictví v kolegiu Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a předsednictví v senátu soudu.

Základem vnitřní organizace okresních, krajských a vrchních soudů jsou soudní oddělení specializovaná v úsecích trestním, občanskoprávním a správního soudnictví na jednotlivé typy řízení.

Profesní sdružení

Soudci v ČR mohou být sdruženi v Soudcovské unii ČR, která je dobrovolným stavovským sdružením; jejím shromážděním byly přijaty Etické zásady chování soudce jako mravní principy soudcovské činnosti.

2. ADVOKÁTI

Právní postavení

Jedná se o odborníky v oblasti práva povolané k poskytování právních služeb zahrnující zejména zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajobu v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, která je poskytována soustavně a za úplatu. Jsou osobami samostatně výdělečně činnými, které výkonem advokacie provádějí své podnikání a jejichž činnost je státem regulována.

NahoruNahoru

Podmínkami k výkonu funkce advokáta jsou zapsání ve veřejně přístupném seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou, za splnění podmínek způsobilosti k právním úkonům, získání vysokoškolského právnického vzdělání, alespoň tříletého předchozího výkonu právní praxe advokátního koncipienta, trestní bezúhonnosti, složení odborné advokátní zkoušky a složení slibu do rukou předsedy České advokátní komory.

Způsob ustavení do funkce a průběh výkonu funkce

Funkce advokáta vzniká zapsáním do seznamu advokátů.

Příprava na výkon funkce probíhá formou výkonu právní praxe advokátního koncipienta v zaměstnaneckém poměru u advokáta. 

Doba, na kterou je advokát do seznamu zapsán, není časově omezena, výkon advokacie může však být pozastaven, a to buď ze zákona, nebo na základě rozhodnutí České advokátní komory.

Oprávnění k výkonu advokacie pak zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů, a to ze zákona zejména v případě smrti advokáta nebo jeho prohlášení za mrtvého, zbavení nebo omezení jeho způsobilosti k právním úkonům, uložení kárného opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, prohlášení konkursu vůči advokátovi a nebo na základě žádosti advokáta. O vyškrtnutí může také rozhodnout Česká advokátní komora.

Neslučitelnost funkcí

Zákon stanoví, že advokát nesmí být současně s výkonem advokacie v pracovním nebo jiném obdobném poměru, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele a nesmí ani vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie.

NahoruNahoru

Platové poměry

Výkon advokacie zpravidla probíhá za odměnu hrazenou klientem, na jejíž zaplacení může advokát požadovat přiměřenou zálohu. Způsob určení odměny advokáta za poskytování právních služeb a náhrad hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas advokáta je stanoven obecně závazným předpisem. Odměna advokáta za poskytování právních služeb se v zásadě řídí jeho smlouvou s klientem (tzv. smluvní odměna) a, není-li takto určena, ustanoveními advokátního tarifu o mimosmluvní odměně. Byl-li advokát k poskytnutí právních služeb ustanoven, hradí jeho odměnu stát.

Práva a povinnosti advokáta při výkonu funkce

Advokát je při výkonu advokacie vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta, jehož práva a oprávněné zájmy je povinen chránit a prosazovat všemi prostředky, které dle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu se zákonem nebo stavovským předpisem; o tom je povinen klienta přiměřeně poučit.

Bez ohledu na svou specializaci je povinen poskytovat právní služby ve všech věcech, má však také právo odmítnout poskytnutí právních služeb s výjimkou situace, kdy byl k poskytnutí právních služeb ustanoven nebo Komorou určen. Je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, zejména jestliže v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému klientovi s odlišnými zájmy. Za určitých podmínek může též odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb.

NahoruNahoru

Další povinností advokáta je povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb; této povinnosti ho může zprostit pouze klient či jeho právní nástupce, povinnost trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Povinnost lze porušit v případě plnění zákonné povinnosti překazit spáchání trestného činu.

Advokátu je rovněž povinen vést přiměřenou dokumentaci o poskytování právních služeb.

Odpovědnost za výkon funkce

Advokát klientovi odpovídá za škodu, kterou by mu on, jeho zaměstnanec nebo zástupce způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Pro případ této odpovědnosti musí být advokát pojištěn.

Advokát je také kárné odpovědný za kárné provinění, kterým je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností mu stanovených.

Speciální právní úprava zajišťující volné poskytování služeb advokátů v rámci EU

Zákon o advokacii opravňuje fyzické osoby, které jsou státními příslušníky některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru a v tomto státě získaly oprávnění poskytovat právní služby (dále jen "domovský stát"), vykonávat v ČR advokacii jako tzv. evropský advokát pod profesním označením svého domovského státu psaným v jazyce tohoto státu. Evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, a to i v těch případech, kdy zvláštní právní předpis stanoví, že účastník řízení musí být zastoupen advokátem nebo že zástupcem účastníka řízení může být jen advokát.

NahoruNahoru

Evropský advokát může advokacii v ČR provádět dočasně nebo příležitostně jako hostující evropský advokát, nebo jako usazený evropský advokát zapsaný do seznamu evropských advokátů vedeného Českou advokátní komorou. Je povinen dodržovat jak povinnosti stanovené pro tuzemské advokáty, tak povinnosti, které jsou mu stanoveny předpisy jeho domovského státu.

Profesní sdružení

Česká advokátní komora se sídlem v Praze a pobočkou v Brně je samosprávnou stavovskou organizací všech advokátů; má vlastní orgány a vydává pro advokáty závazné stavovské předpisy vyhlašované ve Věstníku České advokátní komory.

Jedním z těchto předpisů jsou Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky,

3. SOUDNÍ EXEKUTOŘI

Soudní exekutor je samostatně výdělečně činnou fyzickou osobou, která je státem pověřena výkonem exekutorského úřadu; náplní jeho činnosti je provádění nuceného výkonu exekučních titulů ve prospěch osob, které k tomu exekutora zmocnily. Kromě toho může rovněž např. poskytovat právní pomoc, sepisovat listiny (zejména exekutorské zápisy), přijímat do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci a doručovat písemnosti soudu.

Exekutor má v ČR postavení veřejného činitele a jeho úkony se považují za úkony soudu. Může se jím stát český státní občan, který je plně způsobilý k právním úkonům, má vysokoškolské právnické vzdělání, je trestně bezúhonný, vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi a složil odbornou exekutorskou zkoušku.

NahoruNahoru

Způsob ustavení do funkce průběh výkonu funkce

Exekutor je po složení slibu jmenován do funkce ministrem spravedlnosti do exekutorského úřadu, na jehož obsazení bylo vypsáno výběrové řízení. Ke dni jmenování se stává členem Exekutorské komory. Příprava na výkon funkce exekutora probíhá formou výkonu praxe exekutorského koncipienta, který je zaměstnancem exekutora, vyšší úrovní přípravy pak je funkce exekutorského kandidáta, který musí před zapsáním do seznamu vykonat alespoň tříletou exekutorskou praxi a složit exekutorskou zkoušku.

Jmenování není časově omezeno, ministr spravedlnosti však může pozastavit exekutorovi výkon úřadu. Po dobu pozastavení úřadu nesmí exekutor vykonávat exekutorskou činnost a je mu ustanoven zástupce, stejně jako i po dobu trvání jiných překážek bránících výkonu exekutorské činnosti (např. nemoc, dovolená).

Výkon funkce exekutorského úřadu zaniká okamžikem zániku členství v Exekutorské komoře, jenž je spojen se smrtí exekutora nebo jeho prohlášením za mrtvého, odvoláním exekutora, pozbytím státního občanství ČR, jeho zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům.

Neslučitelnost funkcí

Činnost exekutora je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Exekutor však může i za úplatu vykonávat činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou a uměleckou.

Platové poměry

Exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu, která se skládá zejména z odměny exekutora, náhrady hotových výdajů, náhrady za ztrátu času při provádění exekuce a náhrady za doručení písemností. Odměna exekutora může být stanovena dohodou mezi exekutorem a oprávněným; není-li takové dohody, řídí se její výše obecně závazným právním předpisem. Exekutor má právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce.

NahoruNahoru

Práva a povinnosti při výkonu funkce

Exekutor je při výkonu exekuční činnosti nezávislý, přičemž je vázán pouze Ústavou ČR, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení. Odporuje-li provedení požadovaného úkonu zákonu nebo právním předpisům nebo pokud žadatel o provedení exekuce nesložil přiměřenou zálohu na náklady exekuce, může exekutor provedení úkonu odmítnout.

Povinností exekutora je zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti. Této povinnosti jej může ve výjimečných případech zprostit orgán Exekutorské komory.

 Zákon ukládá exekutorovi rovněž řadu povinností v souvislosti s vedením spisové dokumentace o provádění exekutorské činnosti.

Dohled nad činností

Státní dohled nad exekuční činností a nad činností exekutora vykonává Ministerstvo spravedlnosti, Exekutorská komora pak vykonává dohled nad činností exekutora a nad vedením exekutorských úřadů.

Odpovědnost exekutora:

Exekutor odpovídá za škodu způsobenou v souvislosti s exekuční činností jím samým nebo jeho zaměstnancem. Za účelem krytí případné škody musí být pojištěn.

Exekutor a exekutorský kandidát také odpovídá za kárné provinění způsobené porušením zákonné povinnosti nebo závažným nebo opětovným narušením důstojnosti exekutorského povolání.

Profesní sdružení

Je jím Exekutorská komora ČR, která je samosprávnou stavovskou organizací zřízenou na základě zákona a sdružující všechny exekutory; je právnickou osobou s vlastními příjmy a orgány.

NahoruNahoru

Vypracovala a schválila Etický kodex exekutorů.

4. NOTÁŘI

Právní postavení

Notář je fyzickou osobou pověřenou notářským úřadem. Činnost notáře zahrnuje sepisování veřejných a jiných listin o právních úkonech, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin a peněz do úschovy; notář též může v souvislosti s notářskou činností poskytovat právní porady, právní zastoupení v řízení ve věcech, kde rozhodl správní orgán nebo v řízení dědickém, vykonávat správu majetku nebo vykonávat funkci správce konkursní podstaty.

Notářem se může stát český státní občan, který je plně způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, má vysokoškolské právnické vzdělání, vykonal alespoň pětiletou notářskou praxi a složil odbornou notářskou zkoušku.

Způsob ustavení do funkce a průběh výkonu funkce

Do notářského úřadu, na jehož obsazení byl vypsán konkurz, je jmenován ministrem spravedlnosti na základě návrhu Komory. Funkce notáře vzniká zápisem do seznamu notářů vedeného Notářskou komorou ČR.

Přípravu na výkon úřadu vykonává adept (notářský koncipient) formou výkonu notářské praxe v zaměstnaneckém poměru u notáře. Další fází přípravy na funkci notáře je status notářského kandidáta, který již vykonal alespoň tříletou notářskou praxi a složil notářskou zkoušku.

Výkon notářského úřadu není časově omezen, může však být pozastaven. Funkce notáře zaniká dosažením věku 70 let, smrtí nebo prohlášením za mrtvého, odvoláním notáře, ztrátou státního občanství ČR, zbavením způsobilosti k právním úkonům, ale též např. odmítl-li jmenovaný notář složit slib nebo mu jeho zdravotní stav trvale neumožňuje řádně vykonávat činnost notáře.

NahoruNahoru

Neslučitelnost funkcí

Funkce notáře je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku; notář však může i za úplatu vykonávat činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou a uměleckou.

Platové poměry

Notářský řád stanoví, že činnost notáře se vykonává za úplatu, do níž náleží zejména odměna, náhrada za promeškaný čas a náhrada hotových výdajů. Náklady hradí ten, kdo žádá o provedení notářského úkonu, notář má právo vyžadovat složení přiměřené zálohy na odměnu a na náhradu hotových výdajů. Podrobnosti o odměně notářů stanoví zvláštní právní předpis.

Práva a povinnosti při výkonu funkce

Notář má právo vykonávat notářskou činnost, přičemž  je povinen dodržovat zákony a další obecně závazné právní předpisy; při poskytování právní pomoci je také vázán pokyny klienta. Má právo odmítnout provedení požadovaných úkonů pouze, pokud by odporovaly obecně závazným předpisům, jestliže notář nebo osoba mu blízká jsou zúčastněni na věci, nebo notář ve věci již poskytl právní pomoc jiné osobě s rozpornými zájmy, nebo pokud žadatel nesloží bez závažného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu notáře. Notář má právo odstoupit od smlouvy s klientem nebo žadatelem o právní pomoc, došlo-li k narušení vzájemné důvěry.

Notář má dále povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s notářskou činností a které se mohou dotýkat oprávněných zájmů klienta nebo žadatele o právní pomoc, které jej mohou zprostit pouze osoby, jichž se provedené úkony týkaly.

NahoruNahoru

Četné povinnosti jsou notářům uloženy rovněž v souvislosti s vedením spisové dokumentace.

Odpovědnost notáře při výkonu funkce

Notář odpovídá žadateli, klientovi nebo jinému účastníku za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem své činnosti a současně odpovídá i svým pracovníkům za škodu, která by jim mohla vzniknout při plnění jejich pracovních povinností. K tomu účelu je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti.

Notář je též kárně odpovědný za výkon své funkce.

Státní dohled nad činností notářů vykonává Ministerstvo spravedlnosti; Notářská komora ČR a notářské komory.

Profesní sdružení

Notářské komory, zřízené zákonem v obvodu každého krajského soudu a v obvodu městského soudu v Praze, sdružují všechny notáře se sídlem v jejich obvodech. Notářská komora je právnickou osobou s vlastními příjmy a orgány.

Notářská komora ČR je ústřední samosprávnou profesní organizací skládající se z notářských komor; je právnickou osobou s vlastními příjmy a orgány a jejím úkolem je krom jiného vedení a správa centrální evidenci závětí, která je neveřejným seznamem v elektronické podobě zahrnujícím závěti, listiny o vydědění a listiny o odvolání těchto úkonů, o ustanovení správce dědictví a o jeho odvolání aj. Notářská komora ČR vede také rejstřík zástav.

5. STÁTNÍ ZÁSTUPCI

Právní postavení

NahoruNahoru

Státní zástupci jsou veřejnými funkcionáři, jejichž úkolem je zastupování státu při ochraně veřejného zájmu zejména při podávání veřejné žaloby v trestním řízení, výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, ochranná nebo ústavní výchova, činnost při prevenci kriminality a poskytování pomoci obětem trestných činů.

Předpoklady pro výkon funkce státního zástupce je státní občanství ČR, plná způsobilost k právním úkonům, trestní bezúhonnost, vysokoškolské právnické vzdělání a takové morální vlastnosti, které dávají záruku, že státní zástupce bude svou funkci řádně zastávat.

Způsob ustavení do funkce a průběh výkonu funkce

Státní zástupci jsou jmenováni po úspěšném složení odborné zkoušky do funkce ministrem spravedlnosti; ke dni jmenování musejí dosáhnout věku nejméně 25 let a vyslovit svůj souhlas se jmenováním do funkce státního zástupce a s přidělením k určitému státnímu zastupitelství. Skládají poté do rukou ministra spravedlnosti slib státního zástupce.

Na výkon své funkce se státní zástupce připravuje při výkonu tříleté praxe právních čekatelů, kteří jsou zaměstnanci státních zastupitelství.

Státní zástupce je jmenován na dobu časově neomezenou, může však být své funkce dočasně zproštěn na základě rozhodnutí ministra spravedlnosti. Funkce státního zástupce zaniká dosažením věku 70 let, zemře-li státní zástupce nebo je-li prohlášen za mrtvého a dále např. byl-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, odepřel-li složení slibu, pozbyl-li státní občanství ČR, nabyl-li funkci neslučitelnou s funkcí státního zástupce, byl-li odsouzen pro trestný čin, by-li shledán nezpůsobilým k výkonu své funkce a nebo mu nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat funkci. Funkce rovněž zaniká uložením kárného opatření odvolání z funkce státního zástupce nebo vzdáním se funkce.

NahoruNahoru

Neslučitelnost funkcí

Státní zástupce nesmí až na zákonem stanovené výjimky působit jako rozhodce nebo zprostředkovatel řešení právního sporu, zastupovat účastníky soudního řízení nebo působit jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení. Nesmí také kromě výkonu funkce státního zástupce a funkce vedoucího státního zástupce nebo jeho náměstka, anebo činností spojených s dočasným přidělením k ministerstvu nebo Justiční akademii, zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké a činnosti v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech komor Parlamentu.

Platové poměry

Upravuje je právní předpis, plátcem příjmu státních zástupců je stát.

Práva a povinnosti při výkonu funkce:

Státní zástupci jsou při výkonu své funkce povinni řídit se pokyny jim nadřízeného vedoucího státního s výjimkou situace, kdy by takový pokyn byl v konkrétní věci v rozporu se zákonem.

Státní zástupci jsou také ze zákona povinni odpovědně plnit své úkoly, postupovat odborně, svědomitě, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů a musí odmítnout jakýkoli vnější zásah nebo jiný vliv, jehož důsledkem by mohlo být porušení některé z těchto povinností.

I státním zástupcům je zákonem stanovena povinnost mlčenlivosti o věcech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce, které je může z vážných důvodů zprostit nejvyšší státní zástupce; toho pak může zprostit povinnosti mlčenlivosti pouze ministr spravedlnosti.

NahoruNahoru

Kategorie a specializace státních zástupců:

V rámci hierarchického členění státních zastupitelství jsou vymezeny funkce vedoucích státních zástupců, kterými jsou nejvyšší státní zástupce a vrchní, krajští, městští, okresní a obvodní státní zástupci.

Specializace státních zástupců se řídí pokynem nejvyššího státního zástupce, v zásadě jde o specializace v úseku trestním a netrestním.

Profesní sdružení

Dobrovolným stavovským sdružením státních zástupců je Unie státních zástupců ČR, jejímž cílem je napomáhat plnění úkolů státního zastupitelství a prosazovat zákonnost v rozhodování bez ohledu na jakékoliv vlivy. Unie se rovněž podílí na vzdělávání státních zástupců a právních čekatelů a zastupuje zájmy státních zástupců.

Stavovským předpisem je Kodex profesionální etiky státního zástupce.

Dohled nad činností státních zástupců

Dohled nad činností státních zástupců je vykonáván v rámci zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství.

Úkolem správy státního zastupitelství je pak vytvářet státnímu zastupitelství podmínky k řádnému výkonu jeho působnosti, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet na řádné plnění úkolů státnímu zastupitelství svěřených. Ústředním orgánem správy státního zastupitelství je Ministerstvo spravedlnosti, dalšími orgány jsou vedoucí státní zástupci a jejich náměstci. Vedoucí státní zástupci pak odpovídají za výkon správy svého státního zastupitelství Ministerstvu spravedlnosti.

Odpovědnost za výkon funkce

Za škodu, kterou státní zástupce způsobí nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem odpovídá dle zvláštního právního předpisu stát.

Státní zástupce odpovídá též za kárné provinění.

« Právnické profese - Obecné informace | Česká republika - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 14-05-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království