Evropská komise > ESS > Právnické profese > Rakousko

Poslední aktualizace: 09-08-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právnické profese - Rakousko

 

OBSAH

1. Soudci: 1.
2. Státní zástupci: 2.
3. Justiční úředník: 3.
4. Advokáti: 4.
5. Notáři: 5.

 

1. Soudci:

Vzdělání pro výkon povolání soudce:

Po ukončení studií právních věd následuje po absolvování soudní praxe praktická odborná příprava v rámci soudní přípravy v mimouniverzitních zařízeních. Každý rok jmenuje spolkový ministr spravedlnosti přibližně 60 soudních čekatelů na základě žádosti (individuální posouzení schopností jednotlivých uchazečů s psychologickým vyšetřením způsobilosti a možností vyjádření vybraných zástupců soudců) na plánovaná místa, veřejně vypsaná prezidentem některého ze čtyř vrchních zemských soudů. Soudní příprava trvá (včetně soudní praxe) vždy čtyři roky a absolvuje se u okresních soudů, zemských soudů, u státního zastupitelství, u zařízení pro výkon trestu odnětí svobody a u advokáta nebo notáře. Část této služby je možné vykonat mj. také u vrchního zemského soudu, u nejvyššího soudního dvora nebo na spolkovém ministerstvu spravedlnosti. Soudní příprava se ukončuje soudcovskou zkouškou.

Jmenování soudce:

Po složení soudcovské zkoušky se čekatelé uchází o volné plánované místo soudce (volná neobsazená plánovaná místa soudců vypisuje veřejně prezident vrchního zemského soudu). Personální senát příslušného zemského soudu a personální senát nadřazeného vrchního zemského soudu oznámí po ukončení lhůty pro podání žádosti o místo pro všechna plánovaná místa, která mají být u okresních soudů a u zemských soudů obsazena, návrh na jejich obsazení (zahrnuje minimálně tři osoby; pokud se obsazuje více než jedno místo, alespoň dvojnásobný počet osob, než má být jmenováno soudců).

NahoruNahoru

Soudce jmenuje spolkový prezident. Delegováním tohoto práva na spolkového ministra spravedlnosti provádí jmenování na většinu plánovaných soudcovských míst on. Soudcem může být jmenován pouze rakouský státní příslušník.

Pozice soudce:

Veřejnoprávní služební poměr (spolkový zaměstnanec). Nezávislost soudce (nařizovací pravomoc, odst. 87 B-VG) je zaručena jeho nesesaditelností a nepřeložitelností (odst. 88 B-VG): soudci mohou být zbaveni úřadu nebo proti jejich vůli přeloženi na jiné místo nebo do výslužby pouze v zákonem předepsaných případech a formách a na základě formálního soudního nálezu, s výjimkou nástupu do výslužby po dosažení zákonné věkové hranice.

Zvláštní ústavně právní postavení přísluší soudcům pouze ve výkonu jejich soudcovského úřadu (při výkonu všech soudních záležitostí, přidělených na základě zákona a rozvrhu práce, s výjimkou justičních správních záležitostí, které podle předpisu zákona nevyřizují senáty nebo komise).

Právní odpovědnost:

  • Služební soud: Soudce, který se proviní proti svým profesním a stavovským povinnostem, se zodpovídá před disciplinárním soudem, který je zřízen při vrchním zemském soudu popř. u nejvyššího soudního dvora, a tvoří jej výhradně soudci.
  • Trestní soud: Jestliže je zaviněným porušením profesních povinností naplněna skutková podstata trestného činu, zodpovídá se soudce před trestním soudem (např. v případě zneužití úřední moci).
  • Civilní soud: Strany, které utrpěly škodu kvůli protiprávnímu zaviněnému jednání soudce, mohou tuto škodu uplatňovat pouze proti státu. V případě úmyslu nebo hrubé nedbalosti může stát proti soudci uplatnit postih.

2. Státní zástupci:

Všeobecně:

Státní zástupci vykonávají povinnosti, které zákony přiznávají státním zastupitelstvím – především hájit zájmy státu v trestním soudnictví. Do oblasti občanského práva mohou státní zástupci zasahovat pouze v záležitostech týkajících se neplatnosti manželství a v procesech o určení původu (a toto pouze ve velmi omezeném rozsahu).

NahoruNahoru

U každého z celkem 17 soudních dvorů prvního stupně, příslušných pro trestní záležitosti, existuje státní zastupitelství, u každého vrchního zemského soudu vrchní státní zastupitelství a u nejvyššího soudního dvora generální prokuratura. Nejvyšší státní zastupitelství a generální prokuratura jsou přímo podřízeny ministerstvu spravedlnosti. Generální prokuratura nemá k vrchním státním zastupitelstvím a k jednotlivým státním zastupitelstvím žádnou nařizovací pravomoc.

Povinností státních zastupitelství při soudních dvorech prvního stupně je také obžalovací zastupitelství u okresních soudů příslušného obvodu sborového soudu. Tuto povinnost přebírají takzvaní "okresní státní zástupci", kteří jsou pod dohledem a vedením státních zástupců.

Příkazy státním zastupitelstvím se udělují písemně a odůvodňují se. Jestliže to není kvůli nebezpečí prodlení možné, je třeba ústně udělený příkaz co možná nejdříve potvrdit písemně.

Státní zástupce, který považuje některý jemu udělený příkaz za protiprávní, to musí sdělit svému nadřízenému státnímu zástupci. V tomto případě, stejně jako tehdy, když státní zástupce požaduje některý příkaz písemně, musí nadřízený tento příkaz udělit písemně nebo písemně zopakovat, jinak je považován za zrušený.

Jmenování státním zástupcem:

Státním zástupcem může být jmenován pouze člověk, splňující předpoklady k zastávání úřadu soudce a který vykonával minimálně jeden rok praxi jako soudce u soudu nebo jako prokurátor. Další podmínkou pro jmenování je rakouská státní příslušnost.

NahoruNahoru

Obsazování volných míst státních zástupců se provádí – tak jako u plánovaných míst soudců – vypsáním veřejné soutěže. Doručené žádosti o místo prověřují čtyřčlenné personální komise, jejichž členové musí splňovat podmínky pro jmenování státním zástupcem, a tyto také činí – nezávazné – návrhy na umístění. Personální komise jsou zřizovány při vrchních státních zastupitelstvích, při generální prokuratuře a na spolkovém ministerstvu spravedlnosti.

Právo jmenovat státní zástupce má spolkový prezident, který ovšem – stejně jako u soudců – u většiny plánovaných míst státních zástupců delegoval toto právo na spolkového ministra spravedlnosti.

Právní odpovědnost:

  • Státní zástupci, kteří se proviní proti svým profesním a stavovským povinnostem, se zodpovídají před disciplinární komisí, zřízenou při spolkovém ministerstvu spravedlnosti. Disciplinární komise rozhoduje ve tříčlenných senátech, jeden ze členů senátu musí být státní zástupce. Ve druhé instanci je – odhlédneme-li od výjimek – oprávněna rozhodovat vrchní disciplinární komise, zřízená při úřadu spolkového kancléře, která rozhoduje také ve tříčlenných senátech. Jeden ze členů komise musí být příslušníkem resortu spravedlnosti. Trestní pravomoc disciplinárních komisí sahá až ke zrušení služebního poměru.
  • Trestně právní a občanskoprávní zodpovědnost státních zástupců se řídí stejnými pravidly jako u soudců.

3. Justiční úředník:

Všeobecně:

  • Justiční úředníci jsou v Rakousku neodmyslitelným pilířem soudní moci. Více než tři čtvrtiny všech soudních rozhodnutí dnes přijímá přibližně 700 justičních úředníků.
  • Justiční úředníci jsou soudní úředníci se speciálním vzděláním, na které bylo na základě spolkového ústavního zákona (odst. 87a B-VG) a zákona o justiční službě převedeno vyřizování přesně vymezených záležitostí, spadajících do soudní pravomoci první instance ve věcech občanského práva. Justiční úředníci jsou v této funkci podřízeni vždy nadřízenému soudci a jsou vázáni pouze jeho příkazy – v praxi udělovanými pouze v krajních případech.

Oblasti působnosti justičního úředníka:

NahoruNahoru

  • Justiční úředníci působí v následujících oblastech:
    • ve věcech občanského práva, exekuční a konkurzní řízení („řízení o úpravách dluhů“);
    • ve věcech nesporných;
    • ve věcech týkajících se katastru nemovitostí a rejstříku lodí;
    • ve věcech týkajících se obchodního rejstříku.
  • Pro každou z těchto oblastí působnosti je zapotřebí speciální vzdělání a speciální jmenování justičním úředníkem pro příslušnou oblast působnosti.
  • Zvláštní pravidla platí pro takzvaná "upomínková řízení" (viz rakouský věstník „Urychlená a zjednodušená řízení“). Vést tato upomínková řízení je kompetentní každý justiční úředník, který absolvoval své kvalifikační vzdělání na justičního úředníka po 31. prosinci 1985. Justiční úředníci, kteří jsou kvalifikováni na základě dříve platných předpisů, mohou zažádat o rozšíření jejich pravomocí na upomínková řízení po absolvování tříměsíčního doplňkového vzdělávání.

Vymezení pravomocí mezi soudcem a justičním úředníkem:

  • Pravomoc justičního úředníka nezahrnuje všechny práce a rozhodnutí v uvedených oblastech působnosti. Záležitosti spadající do pravomoci justičního úředníka jsou přesně vyjmenovány v zákoně o justiční službě, přičemž jeho pravomoci v jednotlivých oblastech působnosti jsou velmi široké.
  • V oblasti působnosti záležitostí týkajících se katastru nemovitostí nejsou soudci vyhrazeny téměř již žádné úlohy; tato oblast je proto prakticky výhradní doménou justičních úředníků.
  • Justiční úředníci vyřizují také většinu exekučních řízení; soudci jsou vyhrazena pouze zvláště obtížná řízení (jako například exekuce nemovitostí nebo již zmíněná řízení o úpravě dluhů, jejichž hodnota přesahuje 50.000 Euro).
  • Ve věcech pozůstalostních a opatrovnických, které náleží k věcem nesporným, v upomínkových řízeních a konečně i ve věcech týkajících se obchodního rejstříku jsou pravomoci justičního úředníka také velmi široké. Justiční úředníci tak vedou pozůstalostní řízení, při kterých hodnota majetku nepřekračuje 100.000 EUR, a taková opatrovnická řízení, ve kterých majetek svěřence není vyšší než 100.000 EUR.

Vykonávání profese a vzdělání justičního úředníka:

  • Předpokladem pro vykonávání profese justičního úředníka je složení zkoušky zralosti na vyšší škole (čili "maturity"). Tato zkouška může být nahrazena takzvanou "postupovou úřednickou zkouškou", pokud tento rakouský státní příslušník po dosažení 18 let věku odpracoval osm roků ve státní službě.
  • Před přijetím ke studiu na justičního úředníka musí příslušná osoba pracovat minimálně dva roky v soudní kanceláři a složit zkoušku určenou pro zaměstnance soudních kanceláří a odbornou zkoušku o službě. Teprve pak může prezident vrchního zemského soudu přijmout zaměstnance soudu ke kvalifikačnímu studiu na justičního úředníka.
  • Kvalifikační studium na justičního úředníka trvá tři roky a zahrnuje
    • praxi u jednoho nebo více soudů při přípravě na vyřizování záležitostí v požadované oblasti působnosti,
    • účast na základním školení a na kurzu v dané oblasti působnosti a
    • složení zkoušky pro justiční úředníky, sestávající ze dvou částí.
  • Po úspěšném absolvování zkoušky pro justiční úředníky získá čekatel na funkci justičního úředníka diplom, který vystavuje spolkový ministr spravedlnosti.
  • Tento diplom je třeba odlišit od osvědčení justičního úředníka, udělovaného teprve po uplynutí tříletého studia, které potvrzuje způsobilost k výkonu povolání justičního úředníka. Osvědčením justičního úředníka získává příslušný soudní úředník zásadní oprávnění k vyřizování záležitostí, spadajících do soudní pravomoci v jeho oblasti působnosti pro danou spolkovou oblast.
  • Následně musí prezident vrchního zemského soudu určit, u kterého soudu a eventuálně v jakém časovém období má tento soudní úředník pracovat jako justiční úředník. V rámci soudu je justiční úředník přidělen předsedou soudu některému soudcem vedenému soudnímu oddělení – eventuálně i několika soudním oddělením. V rámci tohoto soudního oddělení přiděluje jednotlivé záležitosti příslušný soudce.

4. Advokáti:

Všeobecně:

  • Advokáti jsou povoláni a oprávněni k zastupování stran ve všech soudních a mimosoudních, ve všech veřejných a soukromých záležitostech před všemi soudy a úřady Rakouské republiky.
  • K vykonávání advokacie v Rakousku není zapotřebí žádné úřední jmenování; k výkonu povolání musí být ale splněny níže jmenované podmínky.

Podmínky pro výkon povolání:

NahoruNahoru

  • Ten, kdo chce vykonávat povolání advokáta, musí pracovat minimálně devět měsíců u soudu jako soudní praktikant (soudní praxe) a tři roky u některého rakouského právního zástupce jako advokátní koncipient. Celkově je nutné prokázat pět let praxe v právnickém povolání a absolvování advokátní zkoušky.
  • Advokátní zkoušku je možné složit po tříleté praxi, která je vykonávána alespoň devět měsíců u soudu a alespoň dva roky v advokátní kanceláři. Předpokladem pro složení zkoušky je kromě toho účast na vzdělávacích kurzech, závazně předepsaných pro advokátní koncipienty advokátní komorou.
  • Ten, kdo splní tyto vyjmenované podmínky, může být zapsán do seznamu advokátní komory, v jejímž obvodu chce mít svou kancelář.
  • Za určitých podmínek může advokát některého členského státu Evropské Unie nebo jiného státu, který je účastníkem smlouvy o Evropském hospodářském prostoru, v Rakouské republice
    • vykonávat dočasně advokátní praxi,
    • po složení zkoušky způsobilosti požádat o zápis do seznamu advokátů příslušné advokátní komory nebo
    • ihned a bez předchozí zkoušky způsobilosti otevřít svou kancelář v Rakousku pod profesním označením užívaným ve své zemi a po tříletém "skutečném a pravidelném" výkonu povolání v Rakousku se plně začlenit do rakouské advokátní komory.
  • Za určitých podmínek může v Rakouské republice dočasně vykonávat některé přesně vymezené advokátní činnosti také člen advokátní komory členského státu GATS.

Právní odpovědnost:

NahoruNahoru

  • Disciplinární odpovědnost
    • Advokáti, kteří se proviní proti profesním povinnostem nebo proti stavovské vážnosti, se zodpovídají před disciplinární radou, kterou volí oblastní advokátní komora. Trestní pravomoc disciplinární rady sahá až k výmazu ze seznamu advokátů.
    • Ve druhém stupni rozhoduje Nejvyšší odvolací a disciplinární komise pro advokáty a advokátní koncipienty ve čtyřčlenných senátech, složených ze dvou soudců nejvyššího soudního dvora a dvou advokátů.
  • Kromě toho advokáti podléhají samozřejmě také trestněprávní a občanskoprávní odpovědnosti.

5. Notáři:

Všeobecně:

  • Pro řízení soukromoprávních vztahů je občanům, domáhajícím se práva, k dispozici notář jako nezávislý orgán a nestranný preventivní vykonavatel spravedlnosti. Jeho hlavním úkolem je pomoc při právních úkonech a právní služby občanům. Notář vystavuje veřejné listiny, spravuje cizí vlastnictví, sepisuje soukromé listiny a zastupuje strany, především v nesporných věcech. Kromě toho notář vykonává činnost soudního pověřence v řízeních mimo právní spory. Zejména bývá přizván k pozůstalostním řízením jako takzvaný soudní komisař. Notář se stará o zajištění majetku zemřelého a o to, aby připadl oprávněným osobám. Tato činnost vyžaduje speciální znalosti o dědickém právu a o nesporných řízeních, což má zase za následek časté využívání notářů občany pro pomoc při pořizování závěti a vůbec pro poradenství a zastupování v dědických záležitostech.
  • Notář vykonává veřejný úřad, není ale úředníkem. Podstupuje ekonomické riziko provozu kanceláře, nevykonává ale živnost. Je blízko svobodnému povolání, jako soudní komisař je ale soudním vykonavatelem.
  • Změny v počtu notářských míst a notářských kanceláří určuje vždy nařízení spolkového ministra spravedlnosti. V současnosti je v Rakousku asi 460 notářských míst.

NahoruNahoru

Vzdělání notářů:

  • Cesta až ke jmenování notářem je dlouhá. Ten, kdo ukončil studium právních věd a zajímá se o povolání notáře, vyhledá notáře, který jej přijme do zaměstnaneckého poměru a nechá jej zapsat do seznamu notářských kandidátů. Do seznamu notářských kandidátů, vedeného příslušnou notářskou komorou, může být zapsán pouze tehdy, jestliže má za sebou devítiměsíční praxi právního praktikanta a při prvním zápisu do seznamu kandidátů ještě nedosáhl věku 35 let. Jinak může být záznam odmítnut pouze ze závažných důvodů, zejména například v případě narušených majetkových poměrů.
  • Jakmile se někdo stal notářským kandidátem, musí být tato činnost výlučná. Vykonávání vedlejších činností podléhá oficiálnímu schválení.
  • Notářská zkouška sestává ze dvou částí. První část je možné složit nejdříve po uplynutí kandidátské doby v trvání 18 měsíců a nejpozději musí být složena ke konci pátého roku kandidátské doby, druhou část je možné složit nejdříve po dalším praktickém vykonávání činností notářského kandidáta v délce jednoho roku a nejpozději před uplynutím deseti let kandidátské doby. Aby byl notářský kandidát připuštěn k notářské zkoušce, musí se účastnit vzdělávacích školení, závazně předepsaných notářskou komorou.

Jmenování notářem:

  • Na uvolněná nebo nově zřizovaná notářská místa se před jejich obsazením vypisují veřejná výběrová řízení. Zákon (§ 6 notářského řádu) vyžaduje od uchazečů o notářské místo mimo jiné, aby
    • byli rakouskými státními občany,
    • úspěšně ukončili diplomové studium právních věd, nebo studium teorie práva a státu,
    • složili notářskou zkoušku a
    • mohli prokázat sedmiletou právnickou praxi, z toho minimálně tři roky jako notářský kandidát po složení notářské zkoušky.
  • Tyto základní předpoklady ještě ale nezakládají právo na jmenování notářem. V řízení na obsazení místa uchazeče posuzuje a seřazuje místně příslušná notářská komora a následně personální senáty příslušného soudního dvora prvního stupně a vrchního zemského soudu, přičemž trvání praxe má rozhodující význam. Notářská komora a dva personální senáty oznámí každý po třech návrzích spolkovému ministrovi spravedlnosti. Tyto návrhy pro něj sice nejsou závazné, ale v praxi jmenuje pouze některého z uvedených uchazečů.
  • Při prvním jmenování notářem je dotyčná osoba v současné době v průměru 41 let stará. Může svůj notářský úřad vykonávat až do 31. ledna kalendářního roku následujícího po dosažení 70. roku života. Jmenování na jiné notářské místo není již po dosažení věku 64 let možné, rovněž je jmenování na jiné místo tak dlouho nemožné, dokud doba působení uchazeče v úřadu na jeho posledním notářském místě nečinila alespoň šest roků. Přeložení notáře úřední cestou na jiné notářské místo není přípustné.

    NahoruNahoru

Dohled nad notářskou kanceláří; právní odpovědnost:

  • Notáři jsou vzhledem k jejich úloze vystavování veřejných listin a úloze soudních komisařů pod zvláštním dozorem. Dohled nad notariátem přísluší spolkovému ministrovi spravedlnosti, justiční správě a přímo notářským komorám.
  • Pro notáře platí vlastní disciplinární právo.
    • Disciplinární přestupky v prvním stupni stíhá vrchní zemský soud jako disciplinární soud pro notáře a ve druhé instanci nejvyšší soudní dvůr jako disciplinární soud pro notáře, přičemž členy senátů, které tyto případy řeší, mají být vždy i notáři.
    • Seznam trestů disciplinárního soudu sahá až k sesazení z úřadu.
    • Pouhé přestupky řeší notářská komora a jako odvolací instance stálý výbor rakouské notářské komory.
  • Kromě své disciplinární odpovědnosti podléhá notář samozřejmě také trestně právní a občanskoprávní odpovědnosti.
    • Pokud je notář činný jako soudní komisař, platí za úředníka v trestně právním smyslu a je proto odpovědný za takzvané trestné činy v souvislosti s výkonem úřadu, k nimž patří zejména zneužití úřední moci.
    • Jeho občanskoprávní ručení se řídí jinými pravidly: Pokud je činný jako soudní komisař, podléhá stejným úpravám ručení jako soudce a státní zástupce. Své nároky proti němu nemohou strany uplatňovat přímo proti němu, ale musí je směřovat státu. Stát může při zjištění úmyslu nebo hrubé nedbalosti uplatnit postih. Pokud nevykonává činnost soudního komisaře, zodpovídá občanskoprávně přímo stranám.

« Právnické profese - Obecné informace | Rakousko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 09-08-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království