Evropská komise > ESS > Právní řád > Slovensko

Poslední aktualizace: 29-08-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právní řád - Slovensko

 

OBSAH

1. Právní nástroje nebo prameny práva 1.
2. Další prameny práva 2.
3. Hierarchie pramenů práva (hierarchie právních norem) 3.
4. Jak na Slovensku vstupují nadnárodní nástroje v platnost 4.
5. Orgány s pravomocí přijímat právní předpisy (statutární orgány) 5.
6. Zákonodárný proces 6.
6.1. Započetí zákonodárného procesu 6.1.
6.2. Projednání návrhu zákona 6.2.
6.3. Hlasování o návrhu zákona 6.3.
6.4. Podpisování 6.4.
6.5. Vyhlášení 6.5.
7. Jak vstupují v platnost vnitrostátní právní nástroje 7.
8. Jak se na Slovensku řeší konflikty mezi různými prameny práva 8.

 

1. Právní nástroje nebo prameny práva

Pojem „prameny práva“ se používá ve třech různých významech:

  1. prameny práva ve věcném smyslu - věcné prameny práva;
  2. prameny práva v gnozeologickém smyslu – prameny znalostí o právu;
  3. prameny práva ve formálním smyslu - formální prameny práva;

Podle způsobu, jak právní normy vznikly, a podle závazné formy, ve které jsou vyjádřeny, rozlišují se tradičně čtyři typy pramenů práva:

  1. právní zvyklost;
  2. precedent (právo vytvořené soudci)
  3. normativní právní akty
  4. normativní smlouvy
    • kromě toho, obecné právní zásady a zdravý rozum
    • a také současné knihy, právnická literatura a expertní zprávy.

Mezinárodní smlouvy jsou pramenem vnitrostátního práva, pokud byly řádně začleněny do právního systému Slovenské republiky.

2. Další prameny práva

Zvykové právo – právní zvyklost

  1. je historicky nejstarší, původní pramen práva;
  2. představuje jistý druh přechodu od původních zvyklostí a praxe a společenské samoregulace společnosti k regulaci založené na právním systému.
  3. zvyklost je pravidlo chování, které skrze opakované používání po delší dobu proniklo do myšlení a chování lidí a je obecně přijímáno společností i státem.
  4. aby byla zvyklost uznána jako právně závazná, musí splňovat jistá kritéria, konkrétně:
    1. časový faktor;
    2. univerzálnost;
    3. determinovanost;

v slovenském právním systému jsou právní zvyklosti považovány za platné prameny práva pouze tehdy, pokud je nějaký zákon výslovně uvádí (Občanský zákoník uvádí sousedské zvyklosti), ale tím se ještě nestávají formálním zdrojem práva. Platnost zákona získávají od zákona, který je uvádí.

NahoruNahoru

Pokud se jedná o judikaturu, tak na Slovensku rozhodnutí soudu nemají obecně právně závaznou moc. Nejsou pramenem práva. Při vydávání rozsudků a rozhodnutí se však soudy řídí rozhodnutími Nejvyššího soudu Slovenské republiky. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nicméně jsou pramenem práva pouze de facto, spíše než de iure.

3. Hierarchie pramenů práva (hierarchie právních norem)

Jedním ze základních principů slovenského právního systému je hierarchie právních norem. Pochopení její role v zákonodárné praxi a provádění je z hlediska legality nesmírně důležitá. Hierarchie právních norem však není pouhou otázkou přímočaré logické nadřízenosti nebo podřízenosti. Hierarchie se vztahuje na všechny aspekty legitimní pravomoci a zahrnuje i kategorický imperativ, že právní ustanovení může být přijato pouze orgánem k tomu zplnomocněným zákonem v rámci omezení takového zákona a jeho vlastní zákonodárné jurisdikce.

Právní předpisy jsou klasifikovány podle své „právní síly“. Právní síla je vlastnost právních předpisů, která určuje, že jeden předpis je podřazen jinému (tj. předpisu vyšší právní síly) nebo že jeden předpis je odvozen z předpisu, který má vyšší právní sílu. Pokud se na danou situaci vztahují právní předpisy s různou právní silou, právní předpis nižší právní síly nemůže být v rozporu s předpisem vyšší právní síly, zatímco předpis vyšší právní síly může převážit předpis nižší právní síly.

Podle právní síly je možno právní předpisy hierarchicky členit na:

NahoruNahoru

A. Primární právní předpisy (zákony)

  1. ústavní zákony (vždy primární);
  2. zákony (primární nebo odvozené z ústavních zákonů)

B. Sekundární právní předpisy (nižší úrovně než zákon)

  1. nařízení vládních institucí – vždy sekundární;
  2. právní předpisy vydané ústředními orgány státní správy - vždy sekundární;
  3. nařízení vydaná zastoupeními obecních a místních úřadů – primární nebo sekundární;
  4. právní předpisy výjimečně vydávané jinými orgány než orgány veřejné správy - vždy sekundární;

V systému právních předpisů, ve kterém daný zákon má přednost, to v podstatě znamená, že všechny ostatní právní předpisy a ustanovení musí z takového zákona vyplývat, být s ním slučitelné a nemohou s ním být v rozporu. To v praxi znamená, že v situaci, kdy právní předpis je v rozporu s předpisem hierarchicky nadřazeným, musí se postupovat podle hierarchicky nadřazeného předpisu.

4. Jak na Slovensku vstupují nadnárodní nástroje v platnost

Obecná transformace vyžaduje, aby daný národní pramenem práva (zpravidla ústava nebo zákon) obsahoval ustanovení odkazující na mezinárodní právo.

Zvláštní transformace vyžaduje, aby byly přijaty dva právní nástroje nebo více právních nástrojů. Prvním nástrojem je obecně parlamentní hlasování, kterým Národní rada Slovenské Republiky schvaluje mezinárodní politické smlouvy, mezinárodní hospodářské smlouvy obecné povahy a mezinárodní smlouvy, které vyžadují zákon k tomu, aby vstoupily v platnost. Zadruhé, mezinárodní smlouvy jsou ratifikovány prezidentem po tom, co byly přijaty parlamentem. Pokud provádění smlouvy nevyžaduje zákon, použije se ten postup, že místo ratifikace smlouvu potvrdí vláda nebo její jednotliví členové. Třetím krokem je vyhlášení ratifikované nebo potvrzené mezinárodní smlouvy ve Sbírce zákonů Slovenské republiky (Zbierka zákonov Slovenskej republiky).

NahoruNahoru

Nařízení jsou obecně závazné normativní právní nástroje.

  • mají před vnitrostátním právem přednost a nevyžadují provedení do vnitrostátního právního řádu;
  • vstupují v platnost v den v nich stanovený, nebo
  • pokud tento den není stanoven, vstoupí v platnost 20 dní po svém vydání;
  • jsou závazná ke dni zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství.

Směrnice jsou závazné pouze vzhledem k výsledkům, kterých má podle nich být dosaženo.

Rozhodnutí jsou individuální právní nástroje závazné pouze pro strany, kterým jsou adresována; vstupují v účinnost v den v nich uvedený nebo, pokud tento den není uveden, dvacátým dnem po jejich vydání.

Doporučení a stanoviska nejsou právně závazná.

5. Orgány s pravomocí přijímat právní předpisy (statutární orgány)

Národní rada Slovenské Republiky – ústavu, ústavní zákony, zákony, mezinárodní smlouvy vyšší než zákony, mezinárodní smlouvy s právní silou zákona

Vláda Slovenské republiky – nařízení vládních institucí

Ministerstva a další ústřední orgány státní správy - vyhlášky, prohlášení a opatření

Obecní a městské orgány – obecně závazné předpisy

Občané (voliči) Slovenské republiky – výsledky referenda s právní mocí ústavního zákona, výsledky referenda s právní silou zákona

Občané obce nebo města – výsledky místního referenda s právní silou obecně závazného předpisu

NahoruNahoru

Obecní a městské orgány a místní orgány veřejné správy – obecně závazné předpisy

6. Zákonodárný proces

Etapy zákonodárného procesu

  1. Předložení návrhu zákona – započetí zákonodárného procesu
  2. Projednání návrhu zákona
  3. Hlasování (rozhodnutí o návrhu zákona)
  4. Podepsání přijatého zákona
  5. Vyhlášení (vydání) normativního právního nástroje
6.1. Započetí zákonodárného procesu

Podle § 87 odst. 1 zákona č. 460/1992 (Ústava Slovenské republiky) mohou zákony navrhovat:

  1. výbory Národní rady Slovenské Republiky
  2. poslanci Parlamentu
  3. Vláda Slovenské republiky

Předložené navržené zákony jsou opatřeny podrobnou důvodovou zprávou.

6.2. Projednání návrhu zákona

Podle jednacího řádu Národní rady Slovenské Republiky (zákon č. 350/1996) procházejí návrhy zákonů třemi čteními.

První čtení spočívá v obecné rozpravě o podstatě zákona, neboli o tom, čemu se říká „filozofie“ navrhovaného zákona. V této etapě nemohou být navrhovány změny a doplnění.

Při druhém čtení je návrh zákona projednán výbory Národní rady, kterým byl přidělen. Každý návrh zákona musí projít ústavním výborem, zejména pokud se týče jeho slučitelnosti s Ústavou Slovenské republiky, zákony a právními předpisy Evropské unie. Při druhém čtení je možno navrhovat změny a doplnění; o nich se hlasuje, jakmile se dokončí jejich projednání výborem. Z těchto důvodů musí být různé postoje shromážděny dříve, než se začne projednávat návrh zákona v Národní radě; to je úkolem koordinačního výboru, který pak schvaluje společnou zprávu formou zvláštního rozhodnutí. Tato zpráva je pak základem pro rozpravu Národní rady a její hlasování o druhém čtení návrhu zákona. Třetí čtení se omezuje na ta ustanovení návrhu zákona, ke kterým byly při druhém čtení schváleny dodatky nebo změny. Jedinými změnami, které poslanci parlamentu mohou navrhnout při třetím čtení, jsou opravy chyb redakční kvality a také gramatických a pravopisných chyb. Dodatky a změny určené k odstranění jakýchkoli dalších chyb musí být předloženy přinejmenším 30 poslanci parlamentu. Jakmile jsou projednány, hlasuje se o návrhu zákona jako celku.

NahoruNahoru

6.3. Hlasování o návrhu zákona
  • Ústava může být přijata nebo pozměňována a její jednotlivé články zrušeny pouze na základě schválení kvalifikovanou většinou, kterou představují tři pětiny všech poslanců Národní rady.
  • K tomu, aby bych přijat zákon, musí pro něj hlasovat alespoň polovina přítomných poslanců.
  • Národní rada je usnášeníschopná, pokud je přítomna alespoň polovina jejích poslanců.
6.4. Podpisování
  • Přijatý zákon podepisuje:
    1. prezident Slovenské republiky;
    2. předseda Národní rady;
    3. předseda vlády.
  • Účelem tohoto kroku je zkontrolovat obsah, procesní správnost a konečnou formu přijatého zákona. Tito nejvyšší ústavní činitelé svým podpisem potvrdí zákon v předloženém znění.
  • Prezident má právo použít tzv. prozatímní veto a odmítnout podepsat přijatý zákon z důvodu chybného obsahu. Zašle pak přijatý zákon spolu se svými připomínkami zpátky Národní radě k opětovnému projednání. Vrácený zákon projde druhým a třetím čtením, která jsou zaměřená pouze na prezidentovy připomínky. Národní rada může – ale nemusí – přihlédnout k prezidentovým připomínkám. Národní rada může opětovným hlasování zvrátit toto prozatímní veto; v takovém případě musí být zákon vyhlášen, ačkoli prezident ho nemusí podepsat.
6.5. Vyhlášení
  • je závěrečnou etapou zákonodárného procesu;
  • právní předpisy s působností na celém území státu jsou formálně vydávány ve Sbírce zákonů (Zbierka zákonov) Slovenské republiky; toto vydávání spadá do působnosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky.

7. Jak vstupují v platnost vnitrostátní právní nástroje

Právní předpisy s působností na celém území státu jsou formálně vydávány ve Sbírce zákonů (Zbierka zákonov) Slovenské republiky; toto vydávání spadá do působnosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky. Normativní právní nástroje nabývají účinku dnem vydání.

NahoruNahoru

Místní právní předpisy jsou s ohledem na svou omezenou územní působnost vyvěšovány na úřední desce po stanovenou dobu, která obecně bývá 15 dní.

8. Jak se na Slovensku řeší konflikty mezi různými prameny práva

  • Normativní nástroj nemůže být v rozporu s normativním nástrojem vyšší právní síly.
  • Normativní nástroj může být zrušen nebo změněn pouze normativním nástrojem stejné nebo vyšší právní síly.

Pokud dojde ke konfliktu mezi právními předpisy stejné síly, v běžné právní praxi se použije zásada, že novější právní předpis ruší nebo mění starší právní předpis, a také zásada, že zvláštní pravidlo ruší nebo mění obecné pravidlo.

Ústavní soud Slovenské republiky dohlíží nad slučitelností:

  1. zákonů s Ústavou a ústavními zákony;
  2. nařízení vládních institucí, obecně závazných právních předpisů ministerstev a dalších orgánů ústřední vlády s Ústavou, ústavními zákony a dalšími zákony;
  3. Obecně závazná nařízení místních orgánů s Ústavou a zákony;
  4. obecně závazných právních předpisů místních orgánů státní správy s Ústavou, zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy;
  5. obecně závazných právních předpisů s mezinárodními smlouvami vyhlášenými způsobem stanoveným pro vyhlášení zákonů.

Pokud Ústavní soud rozhodne, že některé právní předpisy jsou neslučitelné, pozbudou takové právní předpisy nebo jejich dotčené části nebo pravidla v nich obsažená účinnosti. Pokud orgány, které tyto předpisy vydaly, je neuvedou v soulad s příslušnými právními nástroji vyšší právní síly během statutární lhůty plynoucí od okamžiku, kdy rozhodnutí bylo vydáno, tyto předpisy nebo jejich příslušné části nebo pravidla v nich obsažená pozbudou platnosti.

« Právní řád - Obecné informace | Slovensko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 29-08-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království