Evropská komise > ESS > Právní řád > Mad'arsko

Poslední aktualizace: 20-02-2008
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právní řád - Mad'arsko

 

OBSAH

I. Maďarské prameny práva I.
1. Ústava 1.
2. Zákony parlamentu 2.
3. Vyhlášky 3.
4. Mezinárodní smlouvy 4.
II. Další prameny práva v širším smyslu, které nejsou předpisy II.
1. Další řídicí právní nástroje 1.
2. Rozhodnutí Ústavního soudu 2.
3. Judikatura soudů 3.
III. Vstup v platnost ustanovení nadnárodních nástrojů III.
IV. Různé orgány oprávněné přijímat právní předpisy IV.
V. Proces přijímání právních předpisů V.
VI. Vstup vnitrostátních předpisů v účinnost VI.
VII. Prostředky řešení rozporů mezi prameny práva VII.

 

I. Maďarské prameny práva

1. Ústava

Na vrcholu hierarchie právních předpisů v Maďarsku je zákon XX z roku 1949 o ústavě. Každý jiný zákon s ní musí být slučitelný. Ústavu schvaluje Národní shromáždění a její změna vyžaduje dvoutřetinovou většinu hlasů všech poslanců (čl. 24 odst. 3 ústavy).

Maďarská ústava obsahuje patnáct kapitol. Kapitola I, která obsahuje všeobecná ustanovení, stanoví formu vlády, přenesení některých pravomocí na Evropskou unii a několik základních zásad, jako je zásada právního státu, zákazu zajištění moci silou, svobody zakládání a působení politických stran, odmítnutí válek, spolupráce při vytváření evropské jednoty, uznání základních práv a skutečnost, že zákon upravuje základní práva a povinnosti, ale nesmí omezovat podstatný obsah základních práv.

Kapitoly II až XI obsahují nejzákladnější pravidla, která se týkají veřejných činitelů a nejdůležitějších institucí země a stanoví právní postavení a úkoly Národního shromáždění, prezidenta republiky, Ústavního soudu, parlamentního komisaře pro lidská práva, parlamentního komisaře pro národnostní a etnické menšiny, Státního kontrolního úřadu, Maďarské národní banky, vlády, ozbrojených sil a policie, místních samospráv, soudnictví a státního zastupitelství.

Kapitola XII obsahuje prohlášení základních práv a povinností, kapitola XIII stanoví zásady, které upravují volby, kapitola XIV se týká hlavního města a státních symbolů Maďarska a kapitola XV obsahuje závěrečná ustanovení.

NahoruNahoru

2. Zákony parlamentu

V Maďarsku může zákony schvalovat Národní shromáždění. Ústava stanoví základní práva a povinnosti, které mají být upraveny zákony. Zákon XI z roku 1987 o moci zákonodárné (zákon o moci zákonodárné) vkládá do výlučné působnosti moci zákonodárné další oblasti. Národní shromáždění přijímá některé zákony prostou většinou hlasů, tj. nadpoloviční většinou hlasů přítomných poslanců, a jiné dvoutřetinovou většinou (kvalifikovaná většina). Kromě zákona o přijetí ústavy vyžaduje dvoutřetinovou většinu hlasů všech poslanců také zákon o ratifikaci a vyhlášení mezinárodní smlouvy o přistoupení k EU a zákon o státních symbolech. Zákony, pro jejichž přijetí je zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů, stanoví ústava.

Před přijetím zákona XXXI z roku 1989 o změně ústavy byla Prezidentská rada Maďarska oprávněna vydávat vládní nařízení s mocí zákona. Z hlediska hierarchie právních předpisů stojí platná vládní nařízení na úrovni zákonů.

3. Vyhlášky

Zákon o moci zákonodárné rozlišuje vládní vyhlášky, ministerské vyhlášky a vyhlášky místní samosprávy.

Pravomoc vlády schvalovat vyhlášky může být primární nebo může být založena na zákonných zmocněních. Primární pravomoci stanoví čl. 35 odst. 2 ústavy, který stanoví, že vláda vydává vyhlášky v oblasti své pravomoci. To neomezuje Národní shromáždění, které na sebe může vztáhnout jakoukoliv oblast úpravy.

NahoruNahoru

Podle zákona o moci zákonodárné může vláda, také podle zvláštního zákonného zmocnění, přijímat vyhlášky k provedení zákonů. Podle čl. 15 odst. 1 zákona o moci zákonodárné musí zmocnění přijímat prováděcí předpisy specifikovat zmocněný orgán, předmět a rozsah působnosti zmocnění. Zmocněný orgán nesmí udělit další zákonné zmocnění další straně.

Ministerské vyhlášky jsou zvláštním typem vyhlášky. V hierarchii právních předpisů jsou na úrovni pod vládními vyhláškami. Podle zákona o moci zákonodárné mohou ministři vydávat vyhlášky v rámci své působnosti a na základě zmocnění v parlamentních zákonech nebo vládních vyhláškách. Pro vydávání ministerských vyhlášek musí tedy být splněny dvě podmínky.

Podle samostatného zákona může prezident Maďarské národní banky ve vyhláškách centrální banky vydávat ustanovení, která jsou závazná pro finanční instituce, právnické osoby, které se nekvalifikují jako finanční instituce, ale vykonávají doplňkové finanční služby, poskytovatele investičních služeb a clearingové ústavy.

Třetím typem vyhlášek jsou vyhlášky místní samosprávy. Čl. 44/A odst. 2 ústavy uvádí, že místní zastupitelské orgány mohou vydávat vyhlášky v rámci své působnosti, ty však nesmí být v rozporu s právními předpisy vyšší právní síly. Podle čl. 16 odst. 1 zákona LXV z roku 1990 o místních samosprávách může zastupitelský orgán místní samosprávy v rámci své pravomoci vydávat vyhlášky místní samosprávy, které upravují místní věci veřejné, jež nejsou upraveny předpisy vyšší právní síly, a vymáhat je na základě své zákonné pravomoci.

NahoruNahoru

4. Mezinárodní smlouvy

Maďarsko/maďarská vláda může uzavírat mezinárodní smlouvy s ostatními státy/vládami ostatních států. V Maďarsku je vztah mezi mezinárodními smlouvami a domácím právem založen na duálním systému, tzn. že mezinárodní smlouvy se stávají součástí domácího práva vyhlášením v právních předpisech.

II. Další prameny práva v širším smyslu, které nejsou předpisy

1. Další řídicí právní nástroje

Maďarský právní systém zahrnuje další řídicí právní nástroje, které se, ačkoliv představují pravidla, nejsou právními předpisy, neboť se jedná o vnitřní pravidla, jež nejsou závazná pro všechny, ale (s výjimkou právních pokynů, které nemají závaznou právní sílu) pouze pro subjekty v rámci působnosti toho, kdo tyto nástroje vydal. Podle zákona o moci zákonodárné zahrnují tyto nástroje rozhodnutí, nařízení ústřední banky, statistická sdělení a právní pokyny.

Rozhodnutí může přijímat Národní shromáždění, vláda, vládní výbory, místní samosprávy a orgány místní samosprávy; upravují jejich působení a úkoly subjektů v rámci jejich působnosti a přijímají plány, které se týkají rozsahu jejich působnosti.

V oblasti své působnosti, jak stanoví právní předpisy, mohou ministři a vedoucí příslušných vnitrostátních orgánů vydávat pokyny, které upravují činnosti subjektů v jejich přímé pravomoci.

NahoruNahoru

Statistická sdělení vydává předseda Ústředního statistického úřadu a obsahují závazná ustanovení, která sestávají výlučně ze statistických termínů, metod, klasifikací, seznamů a údajů.

Mezi právní pokyny patří směrnice vydávané Národním shromážděním a vládou, které stanoví obecné cíle a programy a zaujímají postoje k významným státním a veřejným záležitostem. Národní shromáždění a vláda mohou právní předpisy vykládat v základních postojích. Ministři a příslušní vedoucí vnitrostátních orgánů mohou vydávat směrnice a oznámení. Směrnice poskytují doporučení k nejdůležitějším způsobům a prostředkům provádění právních předpisů. Oznámení sdělují skutečnosti nebo údaje důležité pro působení orgánů pověřených prováděním právních předpisů.

2. Rozhodnutí Ústavního soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu hrají v systému právních předpisů významnou úlohu. Ústavní soud kontroluje ústavnost předpisů a rozhodnutími ruší předpisy (ustanovení), která jsou v rozporu s ústavou. Ústavní soud svá rozhodnutí podrobně odůvodňuje a rozhoduje v podobných věcech v souladu se zásadami, které již byly použity. Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání a je pro všechny závazné. Nejdůležitějšími úkoly Ústavního soudu je chránit ústavu a udržovat ústavní demokracii a stabilitu právního státu. Ústavní soud má proto vysoký stupeň nezávislosti a široké pravomoci.

NahoruNahoru

3. Judikatura soudů

Nejvyšší soud plní svou povinnost zajišťovat jednotné používání práva a poskytovat nižším soudům soudní pokyny přijímáním rozhodnutí o jednotnosti a vydáváním principiálních rozhodnutí. Řízení pro jednotnost lze zahájit, jestliže vývoj a jednotnost soudní praxe vyžaduje v zásadní otázce přijetí rozhodnutí o jednotnosti a jestliže se jeden senát Nejvyššího soudu hodlá odchýlit od rozhodnutí přijatého jiným senátem Nejvyššího soudu. Rozhodnutí, které se týká jednotnosti práva, je pro soudy závazné. Zásadní rozhodnutí vybraná z praxe soudních senátů Nejvyššího soudu také slouží jednotnému vynášení rozsudků; spolu s rozhodnutími o jednotnosti práva jsou zásadní rozhodnutí také zveřejňována v Úředním věstníku Nejvyššího soudu (Legfelsőbb Bíróság Hivatalos Gyűjteménye).

III. Vstup v platnost ustanovení nadnárodních nástrojů

Zákon L z roku 2005 (zákon o mezinárodním právu) upravuje postup v souvislosti s mezinárodními smlouvami a s vyhlašováním a se vstupem v platnost těchto smluv. Podle článku 9 zákona o mezinárodním právu jestliže Národní shromáždění schválilo podle čl. 7 odst. 3 uznání platnosti mezinárodní smlouvy kvůli jejímu klíčovému významu pro vnější vztahy Maďarska, musí být uvedená smlouva vyhlášena ve formě zákona nebo v jiných případech ve formě vládní vyhlášky. Oprávnění k uznání závaznosti mezinárodní smlouvy je obsaženo ve vyhlašovacím právním aktu. V zákoně, kterým se vyhlašuje mezinárodní smlouva, musí být datum vstupu v platnost ustanovení, jež obsahují znění smlouvy, výhrady, námitky a prohlášení, stejné jako datum vstupu v platnost smlouvy v Maďarsku. Jestliže toto datum není v době vyhlášení smlouvy známé, musí podmínky pro vstup smlouvy v platnost uvádět, že datum jejího vstupu v platnost stanoví ministr zahraničních věcí v rozhodnutí, které bude zveřejněno v Maďarském věstníku (Magyar Közlöny).

NahoruNahoru

Maďarská ústava stanoví také další metodu začleňování nadnárodních právních aktů do vnitřního právního systému. Podle čl. 7 odst. 1 ústavy přijímá maďarský právní systém obecně uznávané zásady mezinárodního práva a harmonizuje domácí právo se závazky převzatými podle mezinárodního práva. Podle čl. 8 odst. 1 ústavy Maďarsko uznává nedotknutelná a nezcizitelná základní lidská práva; dodržování a ochrana těchto práv je prvořadou povinností státu.

Právo Evropského společenství je do maďarského právního systému přejímáno právními předpisy k danému předmětu na úrovni stanovené ústavou a zákonem o moci zákonodárné.

IV. Různé orgány oprávněné přijímat právní předpisy

V Maďarsku může právní předpisy přijímat Národní shromáždění, vláda, členové vlády, prezident Maďarské národní banky a místní samosprávy.

Národní shromáždění jako nejvyšší orgán státní moci a demokratického zastoupení v Maďarsku přijímá maďarskou ústavu a je oprávněno přijímat zákony.

Vláda je ústředním orgánem moci výkonné. Je na vrcholu veřejné správy a kontroluje a koordinuje činnost orgánů veřejné správy. Jejími členy jsou premiér a ministři. Vláda může schvalovat vyhlášky v rámci své pravomoci stanovené ústavou a podle zákonného zmocnění. Vládní vyhlášky nesmí být v rozporu se zákony parlamentu.

Členy vlády jsou premiér a ministři. Premiér předsedá schůzím vlády a dohlíží na provádění vládních vyhlášek a rozhodnutí. Ministři řídí rezorty ve své působnosti v souladu s právními předpisy a vládními rozhodnutími a řídí činnosti orgánů ve své pravomoci. Pokud k tomu ministry zmocňují zákony parlamentu nebo vládní vyhlášky, mohou ministři vydávat vyhlášky v rámci své pravomoci. Ministerské vyhlášky nesmí být v rozporu se zákony parlamentu nebo vládními vyhláškami.

NahoruNahoru

Místní samospráva je místní veřejný orgán, který je demokraticky zvolen a řízen. Nezávisle reguluje a řídí místní věci veřejné ve své působnosti v zájmu občanů dané obce v rámci stanoveném zákonem. Místní samosprávy mohou, jsou-li k tomu ze zákona oprávněny, vydávat vyhlášky, které upravují jejich věci. Tyto vyhlášky nesmí být v rozporu s žádným právním předpisem vyšší právní síly. Místní samospráva může vydávat vyhlášky, které upravují věci veřejné, jež neupravují právní předpisy vyšší právní síly.

Prezident Maďarské národní banky může v oblasti určené samostatným zákonem vydávat ustanovení ve vyhláškách ústřední banky, která jsou závazná pro finanční instituce a právnické osoby, které nejsou finančními institucemi, ale vykonávají doplňkové finanční služby, i pro poskytovatele investičních služeb a clearingové ústavy. Vyhlášky centrální banky nesmí být v rozporu se zákonem.

V. Proces přijímání právních předpisů

Právní předpisy se přijímají, jestliže to vyžadují společenské nebo hospodářské procesy či úprava práv a povinností občanů a když musí být do maďarského práva převzato právo Evropského společenství. Přijetí právního předpisu předchází analýza oblasti, která má být regulována. Návrh právního předpisu připravuje vždy ministr určený nebo příslušný pro oblast, která má být upravena. V závislosti na úrovni právního předpisu zašle příslušný ministr připravený návrh k připomínkám ostatním ministrům, zastupujícím organizacím a jiným subjektům dotčeným právním předpisem. Zároveň podle článku 9 zákona XC z roku 2005 o svobodě elektronických informací musí orgán znění, které zpracoval, zveřejnit (kromě výjimek stanovených v tomto zákoně) na své domovské stránce, kde může veřejnost podávat připomínky nebo návrhy. Orgán, který návrh předložil, ji upraví na základě odborných stanovisek získaných v průběhu připomínkového řízení a připomínek veřejnosti.

NahoruNahoru

Po procesu správní konzultace je návrh právního předpisu, který má být předložen vládě, projednán na schůzce správních státních tajemníků, kde se rozhodne, zda je návrh připraven k předložení, nebo ne. Schůzka správních státních tajemníků je poslední fórum pro technickou diskusi o návrhu a projednávají se zde technické/koncepční otázky, u kterých nebylo dosaženo shody v průběhu připomínkového řízení.

Dokumenty projednané na schůzce státních tajemníků a shledané způsobilými k předložení jsou řádně předloženy vládě. Na schůzi vlády je většina podání přijata bez projednávání, ale důležitá podání nebo podání, která jsou problematická z politického hlediska, jsou vládou projednána a poté přijata nebo zamítnuta.

V případě návrhů zákonů je dalším krokem v zákonodárném procesu předložení návrhu zákona Národnímu shromáždění. Návrh zákona je pak projednán určenými parlamentními výbory a plenárním zasedáním Národního shromáždění. Parlamentní výbory a jakýkoliv poslanec mohou předkládat pozměňovací návrhy k návrhu zákona. Národní shromáždění hlasuje samostatně o přijetí pozměňovacích návrhů, a pak o návrhu zákona jako celku.

Právní předpisy musí být vyhlášeny v maďarském úředním věstníku, Magyar Közlöny, jehož digitální kopie musí být také zveřejněna. Výjimečně lze přílohu ministerské vyhlášky – jestliže se přímo netýká občanů – také zveřejnit v úředním věstníku daného ministerstva. Vyhlášky místní samosprávy musí být vyhlášeny v úředním věstníku místní samosprávy obvyklým způsobem stanoveným provozním a organizačním řádem místní samosprávy.

NahoruNahoru

VI. Vstup vnitrostátních předpisů v účinnost

Právní předpisy se vztahují na fyzické osoby a právnické osoby pobývající v Maďarsku a na maďarské občany pobývající v zahraničí. Vyhlášky vydané místní samosprávou se vztahují na oblast pravomoci místní samosprávy.

Zákon o moci zákonodárné zakazuje zpětnou účinnost s tím, že právní předpis nemůže stanovit povinnosti nebo prohlásit jakékoliv jednání za nezákonné pro období, které předchází jeho vyhlášení.

Právní předpis musí vždy stanovit datum svého vstupu v účinnost tak, aby zůstal dostatek času na přípravu na jeho používání.

Právní předpis a jeho prováděcí předpis musí vstoupit v účinnost ve stejný okamžik. Právní předpis pozbývá účinnosti, jestliže jej zruší jiný právní předpis nebo jestliže uplyne lhůta stanovená v právním předpise.

VII. Prostředky řešení rozporů mezi prameny práva

Předpisy nesmí stanovit pravidla, která nejsou ve shodě s ustanoveními jiného předpisu stejné nebo vyšší právní síly. Jestliže vyvstanou rozpory, poskytuje právní systém adekvátní prostředky pro jejich odstranění.

Rozpory obvykle vyjdou na světlo v průběhu přípravy dotčeného právního předpisu; v tomto případě lze situaci napravit před přijetím předpisu. Někdy však střet mezi různými normami může vyjít najevo až v průběhu jejich používání. V těchto případech se rozpor musí pokusit vyřešit soudy pomocí obecných právních zásad. Jednou z těchto zásad je, že jestliže je právní předpis v rozporu s předpisem vyšší právní síly, má přednost předpis vyšší právní síly. Další zásadou je, že zvláštní předpis má přednost před obecným a že pozdější právní předpis má přednost před dřívějším.

Co se týče právních předpisů na stejné úrovni, jsou rozpory, které neporušují ústavu, obecně řešeny výkladem předpisu soudy. S pomocí výše uvedených právních zásad soudy rozhodnou, které ze sporných ustanovení má přednost. Podle praxe uplatňované Ústavním soudem jestliže sporný předpis porušuje ustanovení ústavy, nastává neústavní situace a v tomto případě Ústavní soud protiústavní ustanovení zruší.

Střet mezi normami může vyjít na světlo, než dojde k jakémukoliv skutečnému problému při používání. V těchto případech zákonodárce rozpor odstraní pozměněním předpisu.

V případě zákonů může prezident republiky, jestliže se domnívá, že ustanovení, které již bylo přijato Národním shromážděním, ale ještě nebylo vyhlášeno, porušuje ústavu, požádat Ústavní soud o přezkoumání zákona (ústavní veto). Jestliže soud rozhodne, že předpis skutečně porušuje ústavu, musí Národní shromáždění učinit kroky k nápravě protiústavnosti.

« Právní řád - Obecné informace | Mad'arsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 20-02-2008

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království