Evropská komise > ESS > Právní řád > Gibraltar

Poslední aktualizace: 16-10-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právní řád - Gibraltar

 

OBSAH

Primární legislativa Primární legislativa
Podřízená legislativa Podřízená legislativa
Soudy Soudy

 

Právní řád Gibraltaru se řídí ústavním nařízením z roku 1969 a kombinací zákonů (známých jako výnosy), obecným právem, úmluvami a praxí.Základními prameny práva Gibraltaru jsou výnosy; zákony Spojeného království rozšířené na Gibraltar příkazem Rady; právo Evropského společenství; podružná legislativa; a obecné právo, jak se vyvinulo prostřednictvím soudních rozhodnutí. Hierarchie těchto pramenů je popsána dále. Pokud mezi různými prameny práva existují konflikty, soudy představují zásadní fórum pro jejich řešení. Občanské právo v Gibraltaru není uspořádáno do občanského zákoníku. Občanské právo ve značné míře vychází z práva obecného, ale existují i podstatné části legislativy zabývající se jeho některými oblastmi.

Primární legislativa

Primární legislativu v Gibraltaru vytváří Národní shromáždění. Aby se návrh stal zákonem, musí jej ve Shromáždění schválit většina, pak musí být odsouhlasen královnou nebo guvernérem Gibraltaru ve jménu jejího veličenstva. Většinu návrhů předkládají Národnímu shromáždění ministři vlády, zpravidla po četných konzultacích.

Národní shromáždění má 15 volených členů, z nichž 8 tvoří vládu Gibraltaru a zbývajících 7 tvoří opozici.

Když se do Shromáždění předkládá návrh zákona, nastává debata o principech návrhu („druhé čtení“), pak následuje podrobné zvažování jeho ustanovení v komisi („komise“) a pak další debata ve shromáždění, zvažující jednotlivá ustanovení zákona a případné pozměňovací návrhy proponované komisí („zpráva“ a „třetí čtení“).

Poté, co návrh prošel všemi parlamentními stádii, odesílá se guvernérovi Gibraltaru pro udělení královského souhlasu a pak se stane výnosem.

Pokud neobsahuje ustanovení, která to nedovolují, vstoupí výnos v platnost dnem zveřejnění v Gibraltar Gazette. V praxi většina výnosů obsahuje datum zahájení nebo předpokládá, že bude vydán zahajovací pokyn.

Spory ohledně interpretace legislativy mohou řešit soudy, včetně námitek ohledně případných neústavních ustanovení v zákoně.

Podřízená legislativa

Četné výnosy udělují guvernérovi nebo jiným autoritám, např. ministrům, pravomoc tvořit podřízenou legislativu.

back

NahoruNahoru

Podřízená legislativa tvořená guvernérem a statutárními orgány může mít různé názvy jako nařízení Rady, směrnice nebo pravidla.

Účel vzniku takové podřízené legislativy se řídí příslušným výnosem a zahrnuje den zahájení platnosti primární legislativy, doplnění nezbytných detailů potřebných k tomu, aby mohla být zavedena široká zákonná ustanovení, a v některých případech změnu primární legislativy.

Procedurální požadavky, které se vztahují na podřízenou legislativu, záleží na ustanoveních mateřského výnosu. Existuje však i všeobecný požadavek, že veškerá podřízená legislativa musí být zveřejněna. Některé části podřízené legislativy (např.většina příkazů k zahájení) normálně nejsou předmětem žádné parlamentní procedury a jakmile jsou jednou podepsány, vstoupí v platnost dnem zveřejnění v Gibraltar Gazette, pokud není uvedeno jinak.

Veškerá podřízená legislativa musí být v souladu s podmínkami výnosu, na němž stojí, a nebude platná, jestliže překročí pravomoci výnosem udělené nebo pokud při vytváření podřízené legislativy nebyl dodržen závazný zákonný postup. Podřízenou legislativu lze rovněž napadnout z jiných důvodů, např. kvůli konfliktu s právy udělenými ostatní primární legislativou, ústavním nařízením z roku 1969 nebo přímo platným právem ES. Námitku lze předložit prostřednictvím žádosti o právní přezkoumání u Nejvyššího soudu Gibraltaru. Obvyklý druh nápravy spočívá ve vyhlášení legislativního opatření za neplatné nebo neústavní.

back

NahoruNahoru

Soudy

Soudní rozhodnutí hrají v Gibraltaru ve vývoji práva významnou úlohu. Nejen že poskytují směrodatné rozhodnutí ohledně výkladu legislativy, ale tvoří i základ obecného práva, které má ve věcech práva civilního a obchodního rozhodující význam. Obecné právo Gibraltaru je rovněž založeno na obecném právu Anglie a Walesu.

Obecné právo vychází ze soudních rozhodnutí předchozích případů (precedentů). Významným rysem obecného práva je nauka o precedentech (stare decisis). To v zásadě znamená, že při rozhodování určitého případu soud musí brát ohled na právní principy stanovené u dřívějších případů zabývajících se stejnou problematikou a kde takový precedens je „závazný“, musí soud vycházet z řešení dřívějšího případu. K pochopení funkce této doktríny je nezbytné zjistit, která předchozí soudní rozhodnutí budou pro jiné soudy závazná a které prvky těchto rozhodnutí budou závazné pro určitý případ. Další podrobnosti o soudním systému Gibraltaru je možno nalézt na “Organisation of Justice – United Kingdom” (Organizace justice - Spojené království).

Obecně pro posouzení otázky, která soudní rozhodnutí zavazují jiné soudy, platí princip, že soud bude vázán předchozím rozhodnutím vyššího soudu. Odvolací soudy mohou rovněž být vázány vlastními předchozími rozhodnutími. K určení, které precedenty mohou být pro daný soud závazné, je nezbytné chápat hierarchii soudů v právním systému Gibraltaru.

back

NahoruNahoru

Občanská, obchodní a rodinná řízení vyřizuje v první řadě Nejvyšší soud Gibraltaru. S ohledem na fakt, že Soud první instance je v současnosti omezen na nároky nepřekračující 1000£, většinu občanských nároků v první instanci vyřizuje rovněž Nejvyšší soud. Magistrátní soud (primárně trestní) má rovněž omezenou občanskoprávní jurisdikci v rodinných věcech a v určitých dalších případech. Rozhodnutí tohoto soudu nejsou pro další soudy závazná. Magistrátní soud a Soud první instance jsou vázány rozhodnutími Nejvyššího soudu, Odvolacího soudu a Rady.

Nejvyšší soud vyřizuje odvolání proti rozhodnutím Soudu první instance. Funguje dále jako soud první instance ve vztahu k občanským záležitostem nad určitou hodnotu; a některé druhy řízení (např. urážka na cti a přezkoumání rozsudku) lze předložit jen Nejvyššímu soudu. Případy obvykle rozhoduje jediný soudce, jehož rozhodnutí je závazné pro nižší soudy, ale nikoli rigorózně závazné pro jiného soudce Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud je vázán rozhodnutím Odvolacího soudu a Rady.

Odvolání předložená Odvolacímu soudu posuzuje skupina dvou nebo tří soudců (Lords Justices of Appeal). Jejich rozhodnutí je závazné pro nižší soudy a tribunály a pro Odvolací soud sám. K pravidlu, že Odvolací soud je vázán vlastním předchozím rozhodnutím, však existuje řada výjimek (např. jestliže Soud učinil předchozí rozhodnutí, aniž by měl k dispozici relevantní legislativu nebo závazné instrukce, které by mu umožnily dospět k jinému závěru, jestliže ve věci existují protichůdná rozhodnutí Odvolacího soudu nebo když dřívější rozhodnutí Odvolacího soudu není v souladu s pozdějším rozhodnutím Rady (Privy Council). Odvolací soud je vázán rozhodnutím Rady.

back

NahoruNahoru

Rada zasedající v Londýně je pro Gibraltar soudem posledního odvolání. Odvolání obvykle posuzuje právní komise pěti soudců.

Rozhodnutí Rady jsou závazná pro všechny hierarchicky nižší soudy. Rada bude obvykle považovat vlastní rozhodnutí za závazná, ale pokud se to bude zdát správné, odchýlí se od nich; přitom bude mít na paměti nebezpečí, které z toho může plynout pro již používané úpravy.

Ve vztahu k záležitostem práva Evropského společenství je nejvyšší autoritou Evropský soudní dvůr.

Je rovněž nezbytné určit, které části soudního rozhodnutí jsou závazné. Co je závazné pro další soud, je ratio decidendi soudního rozhodnutí, což znamená ty výroky, které soud viděl jako nezbytné k tomu, aby případ mohl uzavřít. Části rozsudku mohou diskutovat právní principy, které jsou obiter dicta, tedy pro závěr soudu nikoliv zásadní, a v takovém případě nejsou závazné (i když stále mohou být velmi přesvědčivé).

Dále, ratio decidendi (důvod rozhodnutí) předchozího případu se nepoužije, jestliže existuje zásadní rozdíl mezi fakty dřívějšího případu a případu, který soud zvažuje. Namísto toho soud dřívější případ „odliší“ (tj. bude ratio decidendi - důvody rozhodnutí dřívějšího případu považovat vzhledem k právě posuzovanému případu za irelevantní).

I právní výroky, které nejsou pro daný případ závazné, jsou často přesvědčivé. Soudy mohou dále vzít v potaz rozhodnutí jiných jurisdikcí ve věcech obecného práva (tedy rozhodnutí z Austrálie, Kanady a Nového Zélandu), jakož i akademické články.

Důležitým aspektem systému obecného práva je zveřejnění rozsudků. Soudní rozhodnutí se vynášejí veřejně, ale mohou nastat výjimky (např. u případů, v nichž hrají roli děti nebo u případů národní bezpečnosti). Důležité rozsudky se rovněž mohou publikovat v Gibraltar Law Reports.

Bližší informace

  • Government of Gibraltar English (vláda Gibraltaru)

« Právní řád - Obecné informace | Spojené království - Obecné informace »

back

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 16-10-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království