Evropská komise > ESS > Právní řád > Estonsko

Poslední aktualizace: 04-07-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právní řád - Estonsko

Estonský právní řád je založen na statutárním právu. Státní moc může být vykonávána výhradně podle ústavy a zákonů, které jsou s ústavou v souladu. Neoddělitelnou součást estonského právního systému tvoří obecně uznávané zásady a pravidla mezinárodního práva. Zákonodárnou moc má Riigikogu (parlament).

Prameny práva jsou estonské právní akty, vyhlášky a nařízení, ale rovněž mezinárodní smlouvy. Soudní rozhodnutí nevytváří právo a rozhodnutí soudů vyššího stupně nejsou obecně pro nižší soudy závazná. Zároveň je Nejvyšší soud (tj. soud, který je rovněž soudem pro ústavní přezkoumání) oprávněn prohlásit za neplatné takové legislativní akty, které nejsou v souladu s ústavou nebo s právními předpisy vyšší hierarchie. Všechny soudy mohou takový akt při projednávání konkrétní věci nepoužít a prohlásit tento akt za protiústavní (nemohou jej však prohlásit za neplatný).

Zákon je právní akt největší právní síly, schválený Riigikogu nebo v referendu. Zákony musí být schvalovány v souladu s ústavou a zveřejněny předepsaným způsobem v úředním věstníku Riigi Teataja. Pouze zveřejněné zákony jsou právně závazné. Zákon nabude účinnosti desátým dnem po jeho zveřejnění ve věstníku Riigi Teataja, nestanoví-li zákon sám jinak.

Právo podávat návrhy zákonů mají tyto subjekty:

  • poslanec Riigikogu;
  • poslanecký klub Riigikogu;
  • výbor Riigikogu;
  • vláda republiky;
  • prezident republiky, pro pozměnění ústavy.

Riigikogu má na základě usnesení většiny svých poslanců právo navrhnout vládě republiky, aby podala návrh zákona, o který Riigikogu usiluje.

Právní předpisy Riigikogu musí schválit většina, nestanoví-li ústava jinak. Souhlas většiny poslanců Riigikogu je zapotřebí ke schválení či novelizaci těchto zákonů:

  • zákon o občanství;
  • zákon o volbách do Riigikogu;
  • zákon o volbě prezidenta republiky;
  • zákon o volbách do místních zastupitelských orgánů;
  • zákon o referendu;
  • jednací řád Riigikogu a správní řád Riigikogu;
  • zákon o odměnách prezidenta republiky a poslanců Riigikogu;
  • zákon o vládě republiky;
  • zákon o vedení soudního řízení proti prezidentovi republiky a členům vlády;
  • zákon o kulturní autonomii národnostních menšin;
  • zákon o státním rozpočtu;
  • zákon o Estonské národní bance;
  • zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu;
  • zákon o správě soudů a zákony o soudním řízení;
  • zákony týkající se zahraničních a domácích výpůjček a vlastnických závazků státu;
  • zákon o výjimečném stavu;
  • zákon o obraně státu v době míru a zákon o obraně státu v době války.

Riigikogu má právo vyhlašovat referendum o návrzích zákonů nebo o jiných celostátních otázkách. Rozhodnutí všelidovým hlasováním musí být učiněno většinou účastníků hlasování. Zákon, který byl schválen v referendu, je bezodkladně vyhlášen prezidentem republiky. Rozhodnutí referenda je závazné pro všechny státní instituce. Jestliže návrh zákona předložený referendu neobdrží většinu hlasů pro, vyhlásí prezident republiky mimořádné volby do Riigikogu. Referendum se nevyhlašuje pro otázky rozpočtu, daní, finančních závazků státu, ratifikace a vypovězení mezinárodních smluv ani vyhlášení nebo odvolání výjimečného stavu či obrany státu.

NahoruNahoru

Zákony vyhlašuje prezident republiky. Prezident republiky může odmítnout vyhlásit zákon schválený Riigikogu a do čtrnácti dnů od jeho obdržení jej může s odůvodňujícím prohlášením vrátit Riigikogu k novému projednání a rozhodnutí. Jestliže Riigikogu znovu zákon vrácený prezidentem republiky schválí v nezměněné podobě, prezident zákon vyhlásí, nebo navrhne Nejvyššímu soudu, aby zákon prohlásil za protiústavní. Neprohlásí-li Nejvyšší soud zákon za protiústavní, prezident republiky zákon vyhlásí.

Vyhláška je právní akt s právní mocí vyhlášený prezidentem republiky. Podle ústavy je prezident oprávněn vyhlašovat:

  • zvláštní vyhlášky, není-li Riigikogu usnášeníschopný a jsou zřejmé bezodkladné státní potřeby;
  • takzvané mimořádné vyhlášky, jsou-li zřejmé bezodkladné státní potřeby během výjimečného stavu vyhlášeného vládou republiky, když není Riigikogu usnášeníschopný nebo nemá čas se sejít.

Vyhlášky jsou opatřeny spolupodpisem předsedy Riigikogu a předsedy vlády. Vyhláška prezidenta republiky nabývá účinnosti desátým dnem po jejím zveřejnění ve státním věstníku Riigi Teataja, nestanoví-li samotná vyhláška jinak. Když se Riigikogu shromáždí, předloží mu prezident republiky vyhlášky a Riigikogu bezodkladně schválí zákon o jejich potvrzení, nebo zrušení.

Stanovit, pozměnit nebo zrušit vyhláškou prezidenta republiky nelze ústavu, zákony, pro jejichž schválení nebo novelizaci je zapotřebí většiny hlasů poslanců Riigikogu, a zákony, kterými se stanoví státní daně a státní rozpočet.

Nařízení jsou prameny práva přijaté jako právo pro výkon vládou a ministry. Vláda a ministři jsou oprávněni přijímat nařízení v rámci zákona. Nařízení vlády a ministra nabývají účinnosti třetím dnem po jejich zveřejnění ve věstníku Riigi Teataja, nestanoví-li samotné nařízení jinak. Rady místní samosprávy jsou rovněž oprávněné vydávat nařízení pro uspořádání místních otázek nebo v případech stanovených zákonem. Nařízení nevstupují do hierarchických vztahů.

Podle ústavy jsou mezinárodní smlouvy nadřazeny vnitrostátnímu právu. Pokud jsou zákony nebo jiné právní předpisy Estonska v rozporu s mezinárodními smlouvami, které ratifikoval Riigikogu, použijí se ustanovení mezinárodní smlouvy.

Estonská republika nesmí uzavírat mezinárodní smlouvy, které jsou v rozporu s její ústavou. Mezinárodní dohody nabývají účinnosti podle postupu stanoveného v dohodě.

Použití mezinárodního práva se řídí zákonem o mezinárodním právu soukromém English.

Pokud se má podle nějakého zákona, mezinárodní dohody nebo transakce použít mezinárodní právo, použije soud toto právo bez ohledu na to, zda je použití tohoto práva vyžadováno či nikoli. Zahraniční právo se použije v souladu s výkladem a praxí používání příslušného práva v odpovídajícím státu. Zahraniční právo se nepoužije, jestliže by výsledek tohoto použití byl v očividném rozporu se základními zásadami estonského práva (s veřejnou politikou). V takových případech se použije estonské právo.

Užitečné odkazy

  • Ústava English Estonska
  • ERIIK eesti keel - English

« Právní řád - Obecné informace | Estonsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 04-07-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království