Evropská komise > ESS > Právní řád > Právo Společenství

Poslední aktualizace: 02-08-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právní řád - Právo Společenství

Právo Společenství ve vašem každodenním životě.

Právo Společenství tvoří samostatný právní řád, který zaručuje všem Evropanům práva a ukládá jim povinnosti.

Obchodování mezi členskými státy v rámci vnitřního trhu neustále nabírá na intenzitě. Evropané se stále častěji přemísťují z jednoho státu do druhého, aby se v něm usadili, pracovali, podnikali, prožili dovolenou nebo uzavřeli sňatek.

Přibylo situací, kdy spolu musejí jednat lidé z různých zemí, a zároveň s tím i možností soudních sporů.

Tyto případy jsou mnohdy citlivější než jiné, protože ještě před samotným zkoumáním faktů vyvstává řada otázek, jako například: V kterém členském státě jsou soudy příslušné pro řešení sporu? Které právní předpisy má soudc použít? Který systém soudní pomoci uplatní? Jak může být rozsudek vynesený v jednom členském státě vykonán v jiném? Atd.

Aby občanům usnadnila život a pomohla lidem působícím v soudnictví, Evropská unie zavedla nebo se chystá zavést řadu pravidel, která na všechny tyto otázky odpovídají.

Od roku 1999, kdy vstoupila v platnost Amsterodamská smlouva English, je možné přijímat předpisy Unie v oblasti občanského a obchodního práva.

Evropská unie tak může přijímat zejména:

  • nařízení,
  • směrnice,
  • rozhodnutí.

Tyto právní akty patří, stejně jako smlouvy, mezi zdroje práva Společenství.

Součástí právního systému Společenství je také soudní spolupráce v občansko-právních záležitostech.

Tento právní systém lze charakterizovat jako samostatný a plnohodnotný právní řád, protože je nezávislý a odlišný od právního systému členských států a má vlastní zdroje práva.

Na rozdíl od klasického mezinárodního práva, které je určeno především státům, je právo Společenství určeno také jednotlivcům a podnikům.

Kromě toho se právo Společenství vyznačuje dvěma zvláštnostmi, které jej odlišují od mezinárodního práva:

  • Přímý účinek.

Nařízení se přímo použijí ve všech členských státech, z čehož vyplývají dva hlavní důsledky:

  • Každý občan se může na ustanovení nařízení odvolat a uvést je přímo před soudem, který je musí použít.
  • Nařízení se používají v celé Unii stejným způsobem, což samozřejmě usnadňuje řešení sporů mezi obyvateli různých států.

Směrnice se naproti tomu musejí „transponovat“, což znamená, že členské státy musejí v určité lhůtě začlenit jejich zásady do svých vnitrostátních právních předpisů. Je jim ponechána určitá volnost v tom, jaké k tomu zvolí prostředky.

Směrnice nemají stejný přímý účinek jako nařízení v tom smyslu, že nezakládají samy o sobě pro občany práva a povinnosti. Vnitrostátní právní předpisy však musejí být vykládány s ohledem na zásady směrnic, i když tyto právní předpisy směrnicím časově předcházejí.

  • Nadřazenost práva Společenství.

Nařízení a směrnice Společenství jsou součástí právního řádu členských států a jsou nadřazeny zákonům a ostatním vnitrostátním právním předpisům. Jinými slovy soud nesmí zohledňovat vnitrostátní právní předpisy, které by byly v rozporu s právem Společenství.

Referenční dokumenty

Evropské smlouvy English.

« Právní řád - Obecné informace | Právo Společenství - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 02-08-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království