Evropská komise > ESS > Právní řád > Belgie

Poslední aktualizace: 06-06-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právní řád - Belgie

 

OBSAH

1. Jaké jsou právní nástroje neboli „právní prameny“, které stanoví právní normy? 1.
2. Jaký je zákonný status obecných právních zásad, zvyků a precedenčního práva? 2.
3. Hierarchie těchto různých právních pramenů 3.
4. Způsoby zavádění norem obsažených v nadnárodních nástrojích na vnitrostátním území 4.
5. Jednotlivé orgány, které mají pravomoc přijímat právní normy 5.
6. Postup při přijímání těchto právních norem 6.
7. Způsoby zavádění vnitrostátních norem 7.
8. Prostředky pro řešení případných rozporů mezi různými právními prameny v rámci členského státu 8.

 

1. Jaké jsou právní nástroje neboli „právní prameny“, které stanoví právní normy?

Prameny práva jsou prameny, ve kterých zjišťujeme, co je právo. Rozlišuje se mezi formálními a materiálními prameny. Na rozdíl od formálních pramenů neobsahují materiální prameny skutečné právní normy. Příklady materiálních zdrojů jsou dobrá víra, právo ekvity a přiměřené chování.

Existuje pět rozdílných kategorií formálních pramenů. Tři z těchto kategorií jsou kogentní formální prameny – právní předpisy, zvykové právo a obecné právní zásady. Druhé dvě jsou dispozitivní a pouze „přesvědčivé“ – precedenční právo a teoretické spisy.

Právními předpisy se podrobněji zabýváme v níže uvedené hierarchii norem. Jedná se a priori o psaná pravidla uzákoněná úřední mocí. Zvykové právo je a priori nepsané právo, které se zabývá zvyky a obyčeji fyzických osob a zvláště obchodníků. Obecné právní zásady vyjadřují vyšší hodnoty, které si určitá společnost přeje dodržovat, jako je zásada rovnoprávnosti všech občanů, přiměřenost přijatých pravidel a opatření a zásada, že úřední orgány musí fungovat v souladu se zákonem. Mnohé z těchto zásad jsou vyjádřeny v právních aforismech, jako „non bis in idem“ (ne dvakrát o tomtéž) v trestním právu a zásada, že „lex posterior derogat legi priori“ (pozdější zákon ruší zákony dřívější) .

Precedenční právo a teoretické spisy jsou přesvědčivé právní prameny. Rozsudek je závazný pouze pro strany sporu, v Belgii neexistuje precedenční právo. Jedinými všeobecně závaznými rozsudky jsou rozsudky rozhodčího soudu (Ústavní soud). Dalšími vyššími instancemi jsou Státní rada (nejvyšší správní soud) a Kasační soud (nejvyšší soud zabývající se běžným právem).

NahoruNahoru

2. Jaký je zákonný status obecných právních zásad, zvyků a precedenčního práva?

Viz otázka 1.

3. Hierarchie těchto různých právních pramenů

Osoby s bydlištěm v Belgii podléhají mnoha kategoriím právních norem. Vztahují se na ně nejen normy vydané belgickými federálními úřady, ale i normy vydané nižšími jednotkami, jako jsou provincie a místní okresy (1). Belgie je rovněž členem mnoha mezinárodních a nadnárodních organizací, jako je Organizace spojených národů, Evropská unie, Rada Evropy a NATO. Normy vydané těmito organizacemi rovněž platí pro belgické úřady a obyvatele.

Ne všechny zákonodárné orgány mají přesně vymezené oblasti pravomoci a ne všechny kategorie norem mají stejné právní postavení, takže může docházet ke kolizím. Z tohoto důvodu existuje hierarchie norem, v níž platí zásada, že nižší normy nemohou nikdy kolidovat s normami vyššími.

Co se týče belgického vnitřního práva, je nejvyšší normou Ústava. V rozsudku ze dne 27. května 1971 rozhodl Kasační soud, že všechny mezinárodní a nadnárodní instrumenty stojí v hierarchii výše než jakýkoli vnitřní instrument, tudíž výše než Ústava. Pokud by evropské nařízení bylo v rozporu s Ústavou, převáží toto nařízení.

Pod Ústavou existují tři kategorie norem: právní předpisy, prováděcí ustanovení a podzákonné předpisy, kdy právní předpisy převažují nad prováděcími ustanoveními. Podzákonné předpisy, což jsou hlavně oběžníky, jsou závazné pouze pro úřady, nikoli pro občany.

NahoruNahoru

Vnitřní zákonodárné nástroje v Belgii se nacházejí hlavně na dvou souběžných úrovních: na federální úrovni (v podstatě celostátní úrovni) a na úrovni dílčí (komunit a regionů). Každá je ve vztahu k té druhé suverénní. Federálním zákonodárným instrumentům se říká zákony, zatímco instrumentům vydávaným třemi komunitami – vlámskou, francouzskou a německy mluvící komunitou – a Vlámským a Valonským regionem se říká vyhlášky. Instrumenty vydávané Regionem hlavního města Bruselu se nazývají výnosy. Prováděcími instrumenty pro zákony jsou královské nebo ministerské vyhlášky, zatímco prováděcími instrumenty pro vyhlášky a výnosy jsou vládní nebo ministerské vyhlášky.

Kromě komunit a regionů má Belgie další územní jednotky. Nejvýznamnější jsou provincie a místní okresy, které však nejsou suverénní. Mezi nástroje, které vydávají, patří nařízení a rozhodnutí. Tyto jednotky nemají plný zákonodárný status (viz článek 159 Ústavy).

4. Způsoby zavádění norem obsažených v nadnárodních nástrojích na vnitrostátním území

Nařízení Evropské unie jsou přímo použitelná a belgické zákonodárství se přímo nezabývá jejich prováděním. Ke schválení a ratifikaci mezinárodních smluv jsou však třeba vnitřní právní předpisy. V některých oblastech je nutné, aby smlouvy schválily a ratifikovaly všechny zákonodárné orgány v Belgii, což může znamenat těžkopádné a časově náročné procedury. Vnitrostátní právní předpisy se rovněž uplatňují při provádění směrnic Evropské unie, neboť směrnice vždy vyžadují vnitřní právní předpisy.

NahoruNahoru

5. Jednotlivé orgány, které mají pravomoc přijímat právní normy

Iniciativa k přijetí federálního právního předpisu může vzejít od jednoho nebo více členů Poslanecké sněmovny nebo jednoho či více členů Senátu nebo od krále (což v praxi znamená od jeho ministrů nebo státních tajemníků). Toto jsou v každém případě tři složky zákonodárné pravomoci v Belgii.

Zákony jsou založeny na jednom ze dvou druhů návrhů - návrhu člena parlamentu (wetsvoorstel/proposition de loi) předloženém členem Poslanecké sněmovny nebo Senátu, nebo na vládním návrhu (wetsontwerp/projet de loi) předloženém králem. Instrumenty k provádění federálních právních předpisů vypracovává výkonný orgán v čele s králem. Pravomoc je možno svěřit některému z ministrů. Z toho tedy plyne rozdíl mezi královskými a ministerskými nařízeními.

Návrhy nebo předlohy vyhlášek a výnosů předkládá podle okolností jeden nebo více členů příslušné obecní rady nebo vláda nižší správní jednotky. Prováděcí instrumenty vydává vláda nižší správní jednotky nebo jeden z jejích ministrů.

6. Postup při přijímání těchto právních norem

Viz otázka 5.

7. Způsoby zavádění vnitrostátních norem

Federální právní předpisy vznikají ve chvíli, kdy je schválí a vyhlásí král. V zásadě vstupují v platnost deset dní po zveřejnění v Belgische Staatsblad/Moniteur belge (Belgickém státním věstníku), pokud není stanoveno jinak (2).

NahoruNahoru

Právní předpisy nižších správních jednotek – vyhlášky a výnosy – schvaluje a zveřejňuje vláda příslušné nižší správní jednotky. Vstupují v platnost deset dní po zveřejnění v Belgische Staatsblad/Moniteur belge (Belgickém státním věstníku), pokud není stanoveno jinak.

8. Prostředky pro řešení případných rozporů mezi různými právními prameny v rámci členského státu

V případě, že dojde ke kolizi řádně uzákoněných právních instrumentů, je třeba použít postupy k jejich odstranění. Hierarchie právních norem znamená, že většině kolizí je možno se vyhnout, ale pokud k nim přesto dojde, je třeba je odstranit.

Článek 142 Ústavy svěřuje přezkum právních předpisů z hlediska jejich slučitelnosti s pravidly, kterými se řídí pravomoci státu, komunit a regionů, do výhradní pravomoci Rozhodčího soudu. Tato pravidla jsou obsažena v Ústavě a v právních předpisech pro reformu institucí v belgickém federálním státě.

Rozhodčí soud má rovněž pravomoc rozhodnout ve věcech obvinění, že právní předpisy porušují základní práva a svobody zaručené hlavou II (články 8-32) Ústavy. Patří sem zásada rovnoprávnosti (článek 10) a zákaz diskriminace (článek 11). Rozhodčí soud může rovněž zkoumat, zda právní předpisy odpovídají článku 170 (zásadě zákonnosti z hlediska daňového zákona), článku 172 (rovnoprávnosti před daňovým zákonem) a článku 191 (ochrana cizích státních příslušníků) Ústavy.

Viz rovněž Federale Overheidsdienst Justitie Deutsch - français - Nederlands a zvláštní Zákon ze dne 6. ledna 1989 o Rozhodčím soudu v „geconsolideerde wetgeving/législation consolidée“.

Státní rada (3), jednajíc na základě článku 159 Ústavy, řeší veškeré kolize mezi prováděcími instrumenty (příkazy a nařízeními) a zákonodárnými instrumenty. Konflikty zájmů se zabývá Parlamentní kontrolní výbor.

Bližší informace

(1) Viz Federale Overheidsdienst Justitie Deutsch - français - Nederlands, konsolidované právní předpisy, Ústava 1994 a Zvláštní zákon o institucionální reformě ze dne 8. srpna 1980; viz rovněž Federal portal site Deutsch - English - français - Nederlands (Federální portál) a kliknout na heslo „stát“ v levém sloupci.

Vlámská komunita s Vlámskou radou (známou rovněž jako Vlámský parlament)

Francouzská komunita s Radou Francouzské komunity

Německy mluvící komunita s Radou Německy mluvící komunity

Vlámský region s Vlámskou radou

Valonský region s Radou Valonského regionu

Region hlavního města Bruselu s Radou Regionu hlavního města Bruselu (organizovaný rovněž jako Vlámský a Francouzský výbor pro komunitní záležitosti)

Komunity mají ve své pravomoci:

1. kulturní věci;

2. vzdělávání kromě (…);

3. spolupráci mezi komunitami a mezinárodní spolupráci, včetně pravomoci uzavírat smlouvy ve věcech uvedených v bodech 1 a 2.

Rady Vlámské a Francouzské komunity vydávají každá ve své oblasti vyhlášky týkající se zaměstnanců, spolupráce mezi komunitami a mezinárodní spolupráce v těchto otázkách, včetně pravomoci uzavírat smlouvy. Pravomoci Rady Německy mluvící komunity jsou obdobné.

Regionální rady mají ve své pravomoci územní plánování, historické památky a krajinu, hospodářství, zemědělství atd. 

(2)Federale Overheidsdienst Justitie Deutsch - français - Nederlands, konsolidované právní předpisy, Zákon ze dne 31. května 1961 o používání jazyků v právních předpisech, navrhování, zveřejňování a nabývání účinnosti právních a správních předpisů.

(3)Federale Overheidsdienst Justitie Deutsch - français - Nederlands, konsolidované právní předpisy, konsolidované zákony o Státní radě ze dne 12. ledna 1973.

« Právní řád - Obecné informace | Belgie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 06-06-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království