Evropská komise > ESS > Právní pomoc > Rumunsko

Poslední aktualizace: 07-05-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právní pomoc - Rumunsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou náklady na soudní proces a kdo by je měl obvykle hradit? 1.
2. Co je to právní pomoc? 2.
3. Kdo může požádat o právní pomoc? 3.
4. Lze právní pomoc získat u všech druhů sporů? 4.
5. Existuje zvláštní postup pro naléhavé případy? 5.
6. Kde dostanu formulář žádosti o právní pomoc? 6.
7. Jaké doklady je třeba přiložit k žádosti o právní pomoc? 7.
8. Kde mám podat žádost o právní pomoc? 8.
9. Jak zjistím, zda mám nárok na právní pomoc? 9.
10. Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat? 10.
11. Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo mi vybere právního zástupce? 11.
12. Pokud mám nárok na právní pomoc, kryje všechny náklady na můj proces? 12.
13. Pokud mám nárok na omezenou právní pomoc, kdo uhradí další náklady řízení? 13.
14. Pokud mám nárok na právní pomoc, vztahuje se i na případný přezkum? 14.
15. Pokud mám nárok na právní pomoc, může mi být odebrána před skončením soudního řízení nebo dokonce poté? 15.
16. Mohu se odvolat proti rozhodnutí, že nemám nárok na právní pomoc? 16.

 

1. Jaké jsou náklady na soudní proces a kdo by je měl obvykle hradit?

Podle článku 274 občanského soudního řádu náklady na soudní spory zahrnují: kolky a soudní poplatky, právní poplatky za soudní řízení a daň, která se na ně vztahuje, svědečné, znalečné, odměnu za zastupování a jiné náklady, které může vítězná strana doložit.

Podle rumunské právní úpravy jsou soudní poplatky, odměna za zastupování a znalečné stanoveny podle složitosti případu a hodnoty předmětu sporu.

Občanský soudní řád podrobně stanoví, která strana ponese náklady soudního procesu. Je-li třeba, obvykle musí hradit náklady na soudní proces poražená strana. Jestliže ale žalovaná strana připustí tvrzení navrhovatele během prvního dne slyšení, náklady na soudní proces hradit nemusí. Výjimkou je případ, kdy se strana ocitla „v prodlení“(punerea în întârziere) přede dnem předvolání. Jestliže jsou tvrzení stran připuštěna jen z části, soud rozhodne, jakým způsobem budou náklady rozděleny mezi strany. Pokud se sporu účastní více než jeden žalující nebo více než jeden žalovaný, rozdělí si náklady nebo je uhradí společně.

Co se týče trestního řízení, úhrada nákladů je stanovena v článcích 189-193 trestního řádu. Náklady na vedení soudních spisů, opatření a úschovu hmotných důkazů, odměny pro právní zástupce a na další výdaje spojené s trestním řízením jsou hrazeny státem nebo stranami. Trestní řád stanoví částky svědečného, znalečného a tlumočného a výši nákladů, které hradí stát v případech, kde dojde k odsouzení obžalovaného, a v jiných, konkrétních případech. Náklady všech stran na soudní spor hradí žalovaná nebo poškozená strana podle toho, jak soud v daném případě rozhodne.

NahoruNahoru

2. Co je to právní pomoc?

Právní pomoc je součástí práva na obhajobu. Podle čl. 24 odst. 2 rumunské ústavy mají strany v průběhu soudního řízení právo na právního zástupce, kterého vybere nebo jmenuje soudce.

Právní pomoc v souladu s ustanovením čl. 75 odst. 1 občanského soudního zahrnuje: poskytování výjimek a srážek, rozpis nebo odklad platby kolků a soudních poplatků, bezplatné zastupování a poradenství, které poskytne advokát určený advokátní komorou.

Zajištění práva na obhajobu je jedním ze základních práv v trestním řízení. Článek 6 trestního řádu stanoví, že právo na obhajobu je zaručeno obžalovanému, obviněnému a ostatním stranám během celého řízení a že všechny strany mají po celou dobu řízení právo na obhájce.

Soudní orgány musí obžalovaného nebo obviněného před jeho první výpovědí poučit, že má právo na právního zástupce, a uvést tak i v zápisech z jednání. Za podmínek a v případech stanovených zákonem musí obžalovanému nebo obviněnému, který nemá svého právního zástupce, vybrat obhájce soudní orgány.

Vzhledem k tomu, že právo na obhajobu je jedním ze základních pilířů trestního řízení, zákonodárci museli určit širokou škálu právních nástrojů, které budou obhajobě k dispozici. Trestní řád tedy poskytuje stranám různé možnosti, jak u soudu dokázat nebo vyvrátit pravdivost tvrzení či obvinění.

Co se týče procesních nástrojů, široká definice práva na obhajobu zahrnuje tyto možnosti a povinnosti:

  • Každá strana se může během trestního řízení hájit;
  • soudní orgány musí ex officio brát ohled na skutečnosti, které svědčí ve prospěch zúčastněných stran;
  • právní pomoc v trestním řízení může či jindy musí být poskytnuta.

Právo na obhajobu znamená také právo na právního zástupce. Právní pomoc zaručuje ze své povahy také právo na obhajobu. Během trestního řízení mohou být všechny aspekty práva na obhajobu pokryty, někdy však může některá z jeho složek chybět. Právní pomoc je tedy jakýmsi doplňkem a pouze v případech výslovně stanovených zákonem musí mít obžalovaný nebo obviněný v trestním řízení svého obhájce.

NahoruNahoru

Považujeme proto právní pomoc za základní záruku práva na obhajobu.

Právní pomocí se rozumí rady, vysvětlení a odborné právní jednání, které obhajoba poskytuje stranám během trestního řízení. V případě právní pomoci sestavuje obhájce závěry v přítomnosti strany, jejíž zájmy hájí. Právní pomoc mohou poskytovat pouze advokáti.

Vzhledem k tomu, že je právní pomoc poskytována právně vyškolenými osobami, bývá v příslušné literatuře také označována jako „odborná obhajoba“.

Právní pomoc je v zásadě nepovinná, účastníci trestního řízení se tedy mohou rozhodnout, zda služeb advokáta využijí, či nikoliv. Existují však výjimky z pravidla, neboť podle platných nařízení je v určitých případech poskytnutí právní pomoci povinné.

Aby mohla být právní pomoc poskytnuta, uzavře advokát s účastníkem řízení dohodu. Tato dohoda stanoví úhradu příslušného poplatku. Také je třeba zdůraznit, že se v souladu s ustanoveními článku 171 trestního řádu povinná právní pomoc týká následujících případů:

„(2) Právní pomoc je povinná v případech, kdy je obžalovaným nebo obviněným nezletilá osoba, osoba v péči rehabilitačního nebo lékařského střediska, osoba zadržená nebo uvězněná v souvislosti s jiným případem, osoba zadržená z důvodů ochrany zdraví, osoba v povinné lékařské péči v souvislosti s jiným případem nebo v případech, kdy se právní zástupce nebo soud domnívají, že obžalovaný nebo obviněný se nedokáže hájit sám, a v ostatních případech stanovených zákonem.

(3) Poskytnutí právní pomoci je povinné, jestliže obžalovanému hrozí trest doživotí nebo trest odnětí svobody na pět let a více.

NahoruNahoru

(4) Jestliže obžalovaný nebo obviněný, kterému je ze zákona poskytována právní pomoc, nemá svého právního zástupce, bude mu obhájce přidělen ex officio.

(41) V případě povinného poskytnutí právní pomoci, jestliže se jmenovaný právní zástupce bez řádné omluvy nedostaví ve stanovený den k běžnému slyšení trestního řízení nebo k vynesení rozsudku a neurčí za sebe náhradu (ex officio), která musí mít dostatek času na přípravu obhajoby, určí soud náhradního obhájce, kterému poskytne alespoň tři dny na přípravu obhajoby.

(5) Své povinnosti vykonává právní zástupce jmenovaný ex officio do doby, než je převezme obhájce žalovaného.

(6) Pokud se obhájce nebude moci zúčastnit vynesení rozsudku a nepodaří-li se obstarat za něj náhradu (viz bod 41), slyšení bude odročeno.“

3. Kdo může požádat o právní pomoc?

O právní pomoc může zažádat osoba, která si nemůže dovolit úhradu nákladů na soudní řízení, aniž by existenčně neohrozila sebe nebo svoji rodinu (článek 74 občanského soudního řádu).

V trestním řízení mohou o bezplatnou právní pomoc požádat určité kategorie obětí trestného činu, a to v závislosti na závažnosti trestného činu a finanční situaci oběti (zákon č. 211/2004 o opatřeních na ochranu obětí trestných činů).

Bezplatná právní pomoc se poskytuje přímým obětem závažných násilných trestných činů (pokus o vraždu, vražda prvního stupně a vražda s přitěžujícími okolnostmi, těžké ublížení na těle a úmyslné trestné činy, které mají za následek těžké ublížení na těle) nebo obětem závažných sexuálních trestných činů (znásilnění, pohlavní styk s nezletilým, pohlavní zneužívání nezletilých - za použití násilí či jinak). Bezplatná pomoc je poskytována osobám, které jsou nepřímými oběťmi závažných trestných činů (manželé, děti a osoby závislé na oběti, která zemřela následkem trestného činu).

NahoruNahoru

Bezplatnou právní pomoc obdrží také oběť jiných trestných činů, jestliže měsíční příjem žádného člena jeho rodiny nepřesahuje výši rumunské hrubé minimální mzdy v roce, ve kterém poškozený požádal o právní pomoc.

Oběti trestných činů posuzovaných podle novelizace zákona č. 678/2001 o prevenci a kontrole obchodu s lidmi obdrží právní pomoc, aby mohly v souladu s trestním právem procesním kdykoliv během trestního řízení uplatnit svá práva a aby mohly vznést občanskoprávní nárok proti osobám, které je poškodily.

4. Lze právní pomoc získat u všech druhů sporů?

Rumunský právní systém nerozlišuje povahu sporů, což lze chápat tak, že právní pomoc lze získat u všech druhů sporů.

5. Existuje zvláštní postup pro naléhavé případy?

Z hlediska právní pomoci nejsou u naléhavých případů žádné zvláštní postupy.

6. Kde dostanu formulář žádosti o právní pomoc?

Žádný standardní formulář, který by měla zúčastněná strana vyplnit, neexistuje. Žádost o právní pomoc musí obsahovat údaje požadované ze zákona a musí dostát všem podstatným a formálním požadavkům, které splňují všechny listiny předkládané soudním orgánům. Dále se na žádost o právní pomoc vztahují některé zvláštní požadavky: musí být soudu podána písemně, musí obsahovat označení případu a potvrzení o žadatelově finanční situaci (článek 76 občanského soudního řádu).

NahoruNahoru

7. Jaké doklady je třeba přiložit k žádosti o právní pomoc?

K žádosti o právní pomoc musí žadatel přiložit písemný doklad o příjmech a finančních závazcích.

8. Kde mám podat žádost o právní pomoc?

Žádost o právní pomoc přijímá a ukládá soud, ke kterému je žádost předložena.

9. Jak zjistím, zda mám nárok na právní pomoc?

Soud prozkoumá žádosti a bude-li třeba, požádá strany nebo místní orgány o vysvětlení nebo předložení důkazů. Rozhodnutí vydá senát (čl. 78 odst. 1 občanského soudního řádu).

Proti konečnému rozhodnutí nebo proti soudnímu přezkumu schválené pomoci se nelze odvolat (čl. 78 odst. 1 občanského soudního řádu).

Protistrana však může kdykoliv soudu předložit důkazy o skutečné situaci osoby, jejíž žádost byla schválena. Během přezkumu nebude poskytovaná právní pomoc přerušena (čl. 78 odst. 2 občanského soudního řádu).

10. Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?

Viz odpověď na otázky 6-8.

11. Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo mi vybere právního zástupce?

V souladu s čl. 75 odst. 1 bod 2 občanského soudního řádu poskytne bezplatnou obhajobu a právní pomoc právník jmenovaný advokátní komorou.

Články 68 a 69 novelizace zákona č. 51/1995 o uspořádání a výkonu právnické profese stanoví: „Advokátní komora poskytne právní pomoc ve všech případech, kdy musí být pomoc ze zákona poskytnuta, nebo na žádost soudu, státního zastupitelství nebo místních orgánů, jestliže existuje důvodný předpoklad, že zúčastněné osoby nemohou poplatek uhradit.

NahoruNahoru

Ve výjimečných případech, kdy jsou práva osoby, která žádá o právní pomoc, poškozena odkladem, může předseda advokátní komory schválit bezplatné poskytnutí právní pomoci.

Advokátní komora poskytuje služby právní pomoci u všech soudů, které umožňují využití právní pomoci a u místních orgánů státního zastupitelství, kde působí advokát, kterého jmenuje a který se zodpovídá radě advokátní komory.“

12. Pokud mám nárok na právní pomoc, kryje všechny náklady na můj proces?

Kategorie nákladů, jejichž úhrady je příjemce pomoci zproštěn a formy právní pomoci stanoví soud.

Jestliže je právní pomoc poskytnuta ex officio na žádost soudu nebo orgánů státního zastupitelství, poplatky jsou hrazeny ministerstvem spravedlnosti. Jestliže je právní pomoc poskytnuta ex officio na žádost místních orgánů, hradí poplatky dotčené místní orgány.

13. Pokud mám nárok na omezenou právní pomoc, kdo uhradí další náklady řízení?

Je-li poskytnuta pouze částečná právní pomoc, použijí se příslušná ustanovení občanského a trestního řádu na základě konkrétního případu.

14. Pokud mám nárok na právní pomoc, vztahuje se i na případný přezkum?

Přestože v této věci neexistují výslovné právní úpravy, příjemce může využívat právní pomoci během celého řízení (a to až do závěrečného rozhodnutí, tj. dokud nevyčerpá možné opravné prostředky).

15. Pokud mám nárok na právní pomoc, může mi být odebrána před skončením soudního řízení nebo dokonce poté?

Článek 70 občanského soudního řádu stanoví, že „pokud soud zjistí, že žádost o právní pomoc byla předložena s nepoctivými úmysly, může právní pomoc odebrat a uložit pokutu ve výši přidělené pomoci“. Článek 80 stanoví, že právo na pomoc zaniká smrtí příjemce nebo zlepšením jeho finanční situace.

16. Mohu se odvolat proti rozhodnutí, že nemám nárok na právní pomoc? 

Článek 70 odst. 3 občanského soudního řádu stanoví, že proti konečnému rozhodnutí ve věci žádosti o právní pomoc nebo proti rozhodnutí v přezkumném řízení se nelze odvolat.

Bližší informace

Užitečné odkazy:

Advokátní komora - Bukurešť, http://www.baroul-bucuresti.ro/ română.

Rumunská advokátní komora, http://www.uar.ro/ română.

« Právní pomoc - Obecné informace | Rumunsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 07-05-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království