Evropská komise > ESS > Právní pomoc > Polsko

Poslední aktualizace: 22-02-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právní pomoc - Polsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou náklady na soudní řízení a kdo je obvykle hradí? 1.
2. Co je právní pomoc? 2.
3. Mám nárok na právní pomoc? 3.
4. Lze získat právní pomoc u všech sporů? 4.
5. Existuje zvláštní postup v naléhavých případech? 5.
6. Kde dostanu formulář žádosti o právní pomoc? 6.
7. Jaké doklady mám přiložit ke své žádosti o právní pomoc? 7.
8. Kde mám svou žádost o právní pomoc zaregistrovat? 8.
9. Jak se dozvím, zda mám nárok na získání právní pomoci, nebo ne? 9.
10. Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat? 10.
11. Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo vybere mého právníka? 11.
12. Pokud mám nárok na právní pomoc, pokryje to všechny náklady na mé soudní řízení? 12.
13. Pokud mám nárok na částečnou právní pomoc, kdo uhradí zbývající náklady? 13.
14. Pokud mám nárok na právní pomoc, uhradí se z ní i přezkum, pokud bych o něj po soudním řízení požádal? 14.
15. Pokud mám nárok na právní pomoc, může mi být odebrána před skončením soudního řízení (nebo po jeho skončení)? 15.
16. Pokud nemám nárok na právní pomoc, mohu se proti tomuto rozhodnutí odvolat? 16.

 

1. Jaké jsou náklady na soudní řízení a kdo je obvykle hradí?

Náklady v soudním řízení jsou soudní náklady a odměna právníka – v případech, kdy stranu zastupuje právník. Je-li straně poskytnuta plná nebo částečná právní pomoc zahrnující soudní náklady, může požadovat také jmenování advokáta, jehož odměnu bude hradit stát.

Soudní náklady zahrnují soudní poplatky a výdaje vynaložené soudem.

Soudní poplatky jsou registrační poplatek a právní poplatky.

Soudní výdaje vynaložené soudem jsou:

  • cestovní výdaje strany, která musí osobně předstoupit před soud,
  • cestovní výdaje a výdaje na hotel svědka, jakož i ztráta zisku z důvodu předstoupení před soud,
  • odměny a výdaje soudních znalců, překladatelů a probačních úředníků,
  • odměny a výdaje jiných osob a institucí,
  • náklady na zajištění dalších důkazů,
  • náklady na dopravu zvířat a předmětů a na péči o ně,
  • náklady na oznámení,
  • náklady na předběžné zadržení,
  • okamžité platby probačním úředníkům za jejich environmentální šetření

Získat lze plnou právní pomoc zahrnující soudní náklady nebo pouze částečnou právní pomoc. V případě, že jste získali částečnou právní pomoc se soudními náklady, musíte platit zbývající náklady sami.

Je však důležité, že rozhodnutí o poskytnutí právní pomoci nezbavuje poraženou stranu povinnosti uhradit vítězné straně náklady na soudní řízení.

NahoruNahoru

2. Co je právní pomoc?

Právní pomoc se řídí Občanským právním řádem, zákonem o soudních nákladech v občanskoprávních věcech a zákonem o právní pomoci v občanskoprávních řízeních před soudy členských států EU.

Existují dva hlavní nástroje právní pomoci:

  1. pomoc se soudními náklady
  2. pomoc s právnickým honorářem

3. Mám nárok na právní pomoc?

Právní pomoc je určena polským státním příslušníkům, občanům všech členských států EU a všem fyzickým osobám, jejichž zákonným místem bydliště je jeden z členských států EU. Fyzická osoba smí využít právní pomoci za předpokladu, že si nemůže dovolit zaplatit náklady na soudní řízení, aniž by ohrozila vlastní obživu nebo obživu své rodiny. Právnická osoba smí využít právní pomoci, pokud nemá zdroje na zaplacení řízení. Při splnění všech těchto podmínek smí soud rozhodnout o tom, že má žadatel právo na pomoc.

Některé skupiny jsou automaticky ze všech soudních nákladů vyloučeny. Jedná se o osoby žádající o:

  1. uznání otcovství a související nároky
  2. výživné na dítě
  3. uznání nerovných podmínek ve spotřebitelských dohodách

Stejná výjimka ze všech soudních nákladů se týká všech případů zaměstnaneckých výhod a sociálních dávek (např. důchody).

NahoruNahoru

4. Lze získat právní pomoc u všech sporů?

Právní pomoc lze získat ve všech občanskoprávních případech, včetně: rodinných záležitostí, zaměstnaneckých a sociálních případů.

5. Existuje zvláštní postup v naléhavých případech?

O právní pomoc lze požádat ústně během slyšení, takže není nutné podávat oficiální žádost před zahájením řízení a čekat na rozhodnutí do konečného rozsudku

6. Kde dostanu formulář žádosti o právní pomoc?

Žádost o právní pomoc lze získat na každém krajském nebo okresním soudu. Neexistuje žádný oficiální formulář žádosti o právní pomoc. Žádá se pouze písemně. K žádosti by však měly být připojeny zvláštní formuláře prohlášení (viz oddíl 7).

7. Jaké doklady mám přiložit ke své žádosti o právní pomoc?

Žádost o právní pomoc by měla zahrnovat prohlášení žadatele o jeho rodině, finanční situaci, majetku a zdrojích příjmu. Žádost by měla být také doprovázena úředními doklady prokazujícími informace stanovené výše, jakož i státní příslušnost žadatele, místo jeho obvyklého bydliště a, pokud žadatel není občanem některého členského státu EU, doklady prokazující, že má zákonné místo bydliště v jednom z členských států EU.

8. Kde mám svou žádost o právní pomoc zaregistrovat?

Žádosti o právní pomoc by se měly předkládat soudu, u kterého se případ projednává nebo u kterého by mělo být řízení zahájeno. V případě, že žadatel nemá v Polsku žádné bydliště, může žádost předložit prostřednictvím příslušného orgánu členského státu, ve kterém má bydliště, nebo prostřednictvím polského ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti odešle žádost příslušnému soudu.

NahoruNahoru

9. Jak se dozvím, zda mám nárok na získání právní pomoci, nebo ne?

Informaci o pomoci v rámci programu právní pomoci lze získat u soudu, kterému byla žádost předložena. Soud o žádosti rozhodne a toto rozhodnutí je doručeno žadateli.

10. Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?

Jestliže má určitá osoba nárok na právní pomoc, potom by měl žadatel předložit soudu, u kterého se případ projednává, také veškerá prohlášení uvedená v oddíle 7.

V případech, kdy právní pomoc zahrnuje také náklady na pomoc právníka, jmenuje místní advokátní komora advokáta, který bude žadatele zastupovat. Žadatel by pak měl kontaktovat svého advokáta v případě jakýchkoli pochybností.

11. Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo vybere mého právníka?

Advokáty pro určitá řízení jmenuje místní advokátní komora. Je však možné, aby žadatel jmenovaného advokáta změnil, avšak pouze za oprávněných okolností. Také advokát smí odmítnout ujmout se případu, pokud pro to jsou závažné důvody.

Je však důležité, že soud udělí právní pomoc na náhradu právnického honoráře, pouze pokud má za to, že žadatele v daném případě musí zastupovat advokát.

12. Pokud mám nárok na právní pomoc, pokryje to všechny náklady na mé soudní řízení?

Pomoc se poskytuje na:

NahoruNahoru

  • soudní náklady,
  • právnický honorář – v případech, kdy stranu zastupuje právník.

Právní pomoc je možné získat v obou těchto oblastech, takže žadatel nemusí hradit žádné náklady, pokud ovšem případ neprohraje. Pak musí zaplatit vítězné straně utrpěné náklady na řízení.

13. Pokud mám nárok na částečnou právní pomoc, kdo uhradí zbývající náklady?

Má-li určitá osoba nárok na částečnou právní pomoc, potom zbývající náklady platí žadatel.

14. Pokud mám nárok na právní pomoc, uhradí se z ní i přezkum, pokud bych o něj po soudním řízení požádal?

Schválení právní pomoci soudem prvního stupně automaticky přechází na odvolací a vykonávací řízení. Pokrývá-li však právní pomoc pouze náklady řízení u soudu prvního stupně, může žadatel podat novou žádost.

15. Pokud mám nárok na právní pomoc, může mi být odebrána před skončením soudního řízení (nebo po jeho skončení)?

Pomoc zahrnující soudní náklady a právnický honorář může být zrušena, pokud byla poskytnuta na základě okolností, které se nikdy nestaly nebo které po poskytnutí právní pomoci přestaly platit.

Za výše uvedených situací musí žadatel uhradit veškeré soudní náklady, jakož i právnický honorář. V případě druhé situace však existuje výjimka, kdy žadatel musí uhradit náklady pouze částečně, a to poměrně ke změně žadatelovy situace.

Tato pravidla se nevztahují také na situaci, kdy byla právní pomoc zrušena, protože nárok nebo obhajoba nebyly opodstatněné.

16. Pokud nemám nárok na právní pomoc, mohu se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Proti rozhodnutí o zamítnutí nebo zrušení právní pomoci lze podat stížnost. Tato stížnost by měla být adresována soudu vyššího stupně, než je soud, který o zamítnutí právní pomoci rozhodl, měla by však být předložena druhému uvedenému soudu. Lhůta na podání stížnosti je jeden týden a počíná běžet dnem, kdy je žadateli skutečně doručeno rozhodnutí soudu týkající se právní pomoci. Pokud žadatel nepožádal o doručení rozhodnutí o právní pomoci, potom začíná lhůta pro odevzdání stížnosti běžet datem zveřejnění rozhodnutí soudu. Je-li rozhodnutí o zamítnutí právní pomoci učiněno při neveřejném řízení, je žadateli rozhodnutí předáno automaticky a lhůta pro podání stížnosti začíná tedy běžet datem předání.

Bližší informace

webové stránky ombudsmana

« Právní pomoc - Obecné informace | Polsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 22-02-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království