Evropská komise > ESS > Právní pomoc > Itálie

Poslední aktualizace: 14-11-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právní pomoc - Itálie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou náklady řízení a kdo by je měl obvykle hradit? 1.
2. Co je právní pomoc? 2.
3. Mám nárok na právní pomoc? 3.
4. Může být právní pomoc poskytnuta ve všech typech řízení? 4.
5. Existuje zvláštní řízení v naléhavých případech? 5.
6. Kde mohu získat formulář žádosti o právní pomoc? 6.
7. Jaké dokumenty bych měl přiložit k žádosti o právní pomoc? 7.
8. Kde mám podat žádost o právní pomoc? 8.
9. Jak zjistím, zda mám či nemám nárok na právní pomoc? 9.
10. Co bych měl udělat, mám-li nárok na právní pomoc? 10.
11. Mám-li nárok na právní pomoc, kdo vybere mého zástupce? 11.
12. Mám-li nárok na právní pomoc, pokryje všechny náklady řízení? 12.
13. Mám-li nárok na částečnou právní pomoc, kdo bude hradit zbylé náklady řízení? 13.
14. Mám-li nárok na částečnou právní pomoc, vztahuje se na všechna navazující řízení o opravných prostředcích? 14.
15. Mám-li nárok na částečnou právní pomoc, může mi být odňata před skončením řízení (nebo i po skončení řízení)? 15.
16. Jestliže mi právní pomoc nebyla přiznána, mohu se proti tomuto rozhodnutí odvolat? 16.

 

1. Jaké jsou náklady řízení a kdo by je měl obvykle hradit?

(Legislativní zdroje) – Pravidla pro klasifikaci a postupy týkající se nákladů řízení, včetně právní pomoci, jsou stanoveny v nařízení prezidenta republiky č. 115 ze dne 30. května 2002 (Úřední věstník Italské republiky č. 139/2002), který obsahuje konsolidovaný text o právních nákladech.

Zákon č. 794 ze dne 13. června 1942 ve znění pozdějších předpisů upravuje odměny právních zástupců při řešení občanských, obchodních, správních a daňových věcí; odměny za jednotlivé právní služby jsou hrazeny na základě tarifů schválených ministerským nařízením č. 585 z roku 1994.

(Náklady řízení) – Náklady (v širším slova smyslu) řízení v občanských a obchodních věcech zahrnují náklady řízení a výdaje a odměnu za právní zastupování.

Náklady řízení jsou tvořeny standardním poplatkem za zařazení do seznamu soudních případů a dalšími výdajovými položkami, které mohou vzniknout (např. technické poradenství a poplatky za vyhotovení opisu nebo výpisu ze soudních spisů).

Standardní poplatek zmiňovaný v konsolidovaném textu nařízení prezidenta republiky č. 115 z roku 2002 se platí v každém stupni soudního rozhodnutí a v každém občanském sporu, včetně konkursního řízení zahájeného na návrh věřitelů či dlužníka, pokud zákon výslovně nestanoví jinak.

Úhrada poplatku se nevztahuje na řízení týkající se rodiny, občanského stavu nebo způsobilosti osoby tak, jak stanoví kniha IV občanského soudního řádu (např. odluka, ustanovení týkající se nezletilých a majetkové vztahy mezi manželi), předběžná řízení (např. exekuce na pohledávky); řízení ve věcech rejstříku nemovitostí, exekuce na movitý a nemovitý majetek, řízení ve věci výživného, jakákoli řízení týkající se dětí (např. řízení ve věci rodičovské zodpovědnosti) a řízení ve věci příslušnosti a pravomoci soudu.

NahoruNahoru

Zdůvodnění jakékoli výjimky musí být uvedeno v závěrech návrhu.

Úhrada standardního poplatku není vyžadována v případě občanských žalob o náhradu škody v souvislosti s trestním řízením, kdy je požadováno pouze odsouzení pachatele; je-li požadováno odškodné, a to i zatímní, je poplatek splatný v případě kladného vyřízení žádosti.

Výše poplatku se pohybuje v rozmezí od 62 euro do 930 euro v závislosti na povaze a hodnotě případu.

(Platební povinnosti) – Každá strana musí uhradit náklady na jí provedené nebo požadované procesní úkony a jakákoli opatření nezbytná pro řízení, pokud tak vyžaduje zákon nebo soud (např. odměna za poradenství). Pokud má strana nárok na právní pomoc, nese tyto náklady stát.

Standardní poplatek musí uhradit strana, která podává návrh na zahájení řízení, odvolání nebo, v řízeních o výkon rozhodnutí, podává žádost o postoupení či prodej.

Hodnota případu je uvedena v závěrech návrhu; strana, která změní žádost, podá protinávrh nebo nezávisle zasáhne, a tím zvýší hodnotu případu, musí uhradit dodatečný poplatek.

(Kritérium pro rozhodnutí o úhradě nákladů) – Obecně platí, že předseda soudního senátu nařídí straně, která spor prohrála, aby uhradila náklady řízení, které vzniknou vítězné straně.

Soud může zcela dle vlastního uvážení nařídit úplnou nebo částečnou úhradu nákladů s přihlédnutím k celkovému výsledku sporu. Musí vzít v úvahu míru opodstatněnosti nároku. Rozhodnutí je možné napadnout.

Poražená strana musí vítězné straně uhradit odměnu právního zástupce a jeho výdaje a jakékoli částky vynaložené na soudem jmenované znalce nebo odborné svědky, jimž soud přizná odměnu. Poražené strany musí také uhradit ostatní výdaje spojené s řízením. Tyto výdaje uhradí soudnímu úředníkovi společně s poplatkem za oznámení rozsudku.

NahoruNahoru

2. Co je právní pomoc?

Právní pomoc odpovídá italské instituci „zastupování před soudem hrazené státem“, která má chránit nemajetné žalované strany, a znamená, že takové osoby jsou osvobozeny od povinnosti platit určité náklady (označované jako výdaje na účet státu) a stát hradí jiné náklady.

Pokud má osoba nárok na právní pomoc, nemusí hradit standardní poplatek, paušální poplatek za úřední oznámení, určité další poplatky (registrační, zástavní a katastrální) a poplatky za vyhotovení opisu nebo výpisu se soudních spisů.

Stát hradí:

  1. odměnu právního zástupce a jeho výdaje;
  2. cestovní výlohy soudců, úředních osob a soudních úředníků při plnění jejich povinností mimo soud;
  3. cestovní výlohy svědků, soudních asistentů a odborných svědků při plnění jejich povinností;
  4. náklady na zveřejnění jakéhokoli oznámení o rozhodnutí soudu;
  5. náklady na úřední oznámení.

Stát má právo na odškodnění a, nezíská-li vynaloženou částku od poražené strany, může náhradu požadovat od strany, které byla poskytnuta právní pomoc, za předpokladu, že tato strana případ vyhraje nebo dosáhne vyřešení sporu a získá přitom částku rovnající se alespoň šestinásobku vzniklých výdajů, popřípadě pokud je případ odložen nebo promlčen. Existují zvláštní ustanovení k zajištění odškodnění v případě, kdy je věc vyškrtnuta z pořadu jednání nebo promlčena z důvodu nečinnosti stran nebo nesplnění právních požadavků z jejich strany.

NahoruNahoru

3. Mám nárok na právní pomoc?

V občanském řízení a v případech nesporné povahy (např. odluka, péče o děti nebo rozhodnutí ve věci rodičovské zodpovědnosti) mají nemajetné žalované strany nárok na právní pomoc, pokud se jejich důvody neukáží jako neopodstatněné.

Na právní pomoc má nárok kterákoli osoba, jejíž zdanitelný příjem nepřesahuje dle posledního daňového přiznání částku 9 269,22 euro. Hranice příjmu je upravována každé dva roky nařízením ministerstva spravedlnosti tak, aby zohledňovala změny v indexu spotřebitelských cen ISTAT.

Pokud dotčená strana žije ve společné domácnosti s manželem nebo jinými rodinnými příslušníky, považuje se za příjem celkový příjem rodiny, včetně příjmu žadatele.

Při posuzování příjmu se zohledňuje také příjem, který je podle zákona nezdanitelný.

Osobní příjem se zohledňuje pouze v případě, že jsou napadena osobní práva, a v řízeních, kdy jsou zájmy žadatele v rozporu se zájmy ostatních rodinných příslušníků, s nimiž žije ve společné domácnosti.

Dojde-li k situaci nebo stavu, který vyústí v zahájení soudního řízení, mají cizí státní příslušníci a osoby bez státní příslušnosti trvale žijící v Itálii i neziskové organizace nebo sdružení, které se nezabývají podnikatelskou činností, stejná práva jako italští občané.

4. Může být právní pomoc poskytnuta ve všech typech řízení?

Právní pomoc může být poskytnuta v jakémkoli řízení ve věci občanské a nesporné.

NahoruNahoru

Právní pomoc nemůže být poskytnuta ve věci postoupení pohledávek či nároků jiných, pokud k postoupení nedošlo v rámci vyrovnání předchozích pohledávek či nároků.

5. Existuje zvláštní řízení v naléhavých případech?

Neexistuje žádné zvláštní řízení v naléhavých případech. Je však zapotřebí zdůraznit, že rozhodnutí musí být učiněno rychle (do deseti dní). Navíc platí obecná zásada, kterou lze vyvodit z ustanovení upravujících právní pomoc a která stanoví, že orgán zodpovědný za poskytnutí právní pomoci musí v naléhavých případech rozhodnout okamžitě.

6. Kde mohu získat formulář žádosti o právní pomoc?

Po nedávném zavedení nových ustanovení v této věci ministerstvo spravedlnosti připravuje formulář žádosti o právní pomoc, který bude předkládán orgánu odpovědnému za poskytování právní pomoci.

Každý, kdo podle svého názoru splňuje právní požadavky, může v jakékoli fázi nebo okamžiku řízení požádat o poskytnutí právní pomoci i bez využití předtištěných formulářů. Svou žádost však musí podepsat.

Podpis musí být ověřen právním zástupcem strany nebo v souladu s článkem 38 nařízení prezidenta republiky č. 2000/445 (žádost musí být podepsána v přítomnosti pracovníka soudu, může však být předložena také s neověřenou kopií dokumentu prokazujícího totožnost podepsané osoby).

Žádost je možné zaslat faxem nebo elektronickou poštou, pokud jsou dodrženy odpovídající náležitosti.

NahoruNahoru

7. Jaké dokumenty bych měl přiložit k žádosti o právní pomoc?

Žádost musí být podána na běžném (nekolkovaném) papíře a může být přijata pouze v případě, že obsahuje tyto informace:

  1. žádost o právní pomoc a označení řízení, pokud již bylo zahájeno;
  2. osobní údaje dotčené osoby a jejích rodinných příslušníků, společně s jejich daňovým číslem;
  3. prohlášení žadatele v tom smyslu, že jeho příjem dosahuje jen takové výše, která zakládá jeho nárok na právní pomoc, s uvedením celkového příjmu, který má být zohledněn;
  4. závazek oznámit kdykoli v průběhu soudního řízení významné změny ve svém příjmu v předchozím roce, a to ve lhůtě 30 dní od uplynutí jednoho roku po podání žádosti nebo jakéhokoli předchozího sdělení o změnách.

Aby mohla být žádost přijata, musí obsahovat prohlášení o skutečnostech a právních okolnostech potřebné k rozhodnutí o tom, zda není uplatňovaný nárok neopodstatněný, a konkrétně zmiňovat důkazy, které budou předloženy.

V případě příjmu ze zahraničí musí státní příslušníci třetích zemí připojit potvrzení příslušného konzulátu o pravdivosti prohlášení.

Na žádost soudu nebo příslušné advokátní komory musí žadatel předložit dokumenty prokazující pravdivost jeho tvrzení, jinak nebude žádost přijata.

8. Kde mám podat žádost o právní pomoc?

Žádost může podat pouze sám žadatel nebo jeho právní zástupce. Může však být zaslána doporučeně advokátní komoře obvodu, v němž sídlí soud, který věc projednává, nebo obvodu, v němž sídlí soud příslušný k projednávání dané věci, pokud se tato dosud projednávat nezačala.

NahoruNahoru

Pokud je věc ve fázi odvolání, je příslušným orgánem advokátní komora podle místa, ve kterém soud vydal napadené rozhodnutí.

Advokátní komora žadateli poskytne právní pomoc do deseti dní, pokud je přesvědčena, že výše příjmu nepřekračuje stanovenou hranici a že nároky žadatele nejsou neopodstatněné.

Pokud je podána žaloba o náhradu škody v souvislosti s trestním řízením, musí být žádost podána nebo doručena do kanceláře soudu, který se bude věcí zabývat.

9. Jak zjistím, zda mám či nemám nárok na právní pomoc?

Kopie dokumentu, kterým advokátní komora žádosti vyhoví, zamítne ji nebo ji prohlásí za nepřijatelnou, bude zaslána dotčené straně a soudu.

Pokud je žadatel ve vazbě, bude kopie rozhodnutí předána v souladu s pravidly stanovenými v trestním řádu.

10. Co bych měl udělat, mám-li nárok na právní pomoc?

11. Mám-li nárok na právní pomoc, kdo vybere mého zástupce?

Žadatelé, kterým je přiznána právní pomoc, si mohou svého zástupce zvolit ze seznamů zástupců pro poskytování právní pomoci vypracovaných advokátními komorami obvodu podle sídla odvolacího soudu, který je příslušný k projednávání věci, nebo který věc projednává.

Žadatelé, kterým je přiznána právní pomoc, si mohou zvolit také odborného svědka, pokud to zákon povoluje.

Pokud se věc nachází ve fázi odvolání, bude zástupce vybrán ze seznamů vypracovaných advokátními komorami obvodu podle sídla soudu, který napadené rozhodnutí vydal.

NahoruNahoru

Seznam zástupců, kteří mohou právní pomoc poskytovat, zahrnuje odborníky, kteří podali žádost o zařazení do takového seznamu a mají k zastupování klientů potřebné kvalifikace.

Advokátní komora rozhoduje o zařazení advokátů do seznamu na základě jejich postoje a odborných zkušeností v délce minimálně šesti let a za předpokladu, že nebyl uvedený advokát podroben disciplinárním opatřením.

Advokáti mohou být ze seznamu kdykoli vyškrtnuti. Seznam je aktualizován každý rok a veřejnosti je k dispozici ve všech soudních kancelářích obvodu.

Právní zástupce zastupující příjemce právní pomoci musí požádat o oznámení přerušení soudního řízení, pokud je věc vyškrtnuta z pořadu jednání z důvodu nečinnosti stran (podle článku 309 občanského soudního řádu). V opačném případě to bude považováno za disciplinární záležitost.

12. Mám-li nárok na právní pomoc, pokryje všechny náklady řízení?

Příjemci právní pomoci jsou osvobozeni od úhrady určitých nákladů a jiné náklady hradí stát tak, jak stanoví článek 131 konsolidovaného textu nařízení prezidenta republiky č. 2002/115. Pomoc zahrnuje veškeré náklady řízení vyžadované zákonem, včetně jmenování znalce, který má jednat jménem příjemce. Pomoc však nepokrývá náklady na mimosoudní poradenství.

Odměnu právního zástupce žadatele a jeho výdaje hradí soud po skončení každé fáze nebo úrovně řízení a po skončení celého řízení.

Výdaje a odměna jsou hrazeny také soudním asistentům a veškerým znalcům jednajícím jménem žadatele.

NahoruNahoru

Příjemce a zúčastněné strany, včetně státního zástupce, jsou o platebním příkazu informováni a mohou proti němu vznést námitku.

Právní zástupce žadatele, soudní asistent a znalec žadatele nemohou od svého klienta požadovat ani obdržet jinou odměnu nebo náhradu, než stanoví zákon. Jakákoli jiná dohoda je od počátku neplatná a jakékoli porušení tohoto zákazu je považováno za vážný disciplinární přestupek.

V případě řízení v občanské věci, které je zahájeno v souvislosti s trestním řízením, podléhají náklady řízení článku 108 konsolidovaného textu o právních nákladech. Nicméně nárok na poskytnutí právní pomoci dává příjemci stejná práva jako práva daná obecnými pravidly.

13. Mám-li nárok na částečnou právní pomoc, kdo bude hradit zbylé náklady řízení?

Pravidla pro poskytování právní pomoci neobsahují žádná ustanovení pro případ částečné právní pomoci.

14. Mám-li nárok na částečnou právní pomoc, vztahuje se na všechna navazující řízení o opravných prostředcích?

Nárok se vztahuje na všechny úrovně a fáze řízení a jakákoli navazující nebo jinak související řízení (např. výkon rozhodnutí).

Pokud však příjemce právní pomoci prohraje, nemůže právní pomoci využít k napadení rozsudku, s výjimkou žalob o náhradu škody v souvislosti s trestním řízením.

15. Mám-li nárok na částečnou právní pomoc, může mi být odňata před skončením řízení (nebo i po skončení řízení)?

Pokud během řízení dojde v příjmu příjemce ke změnám ovlivňujícím jeho nárok na právní pomoc, soud, který případ projednává, pomoc odejme.

NahoruNahoru

Soud, který případ projednává, může právní pomoc také kdykoli odejmout, jestliže se ukáže, že nebyla splněna kritéria pro uplatnění nároku na právní pomoc, nebo že dotčená strana jednala či reagovala ve zlém úmyslu popř. s hrubou nedbalostí.

Odejmutí pomoci se stává účinným od okamžiku, kdy je zjištěna změna okolností. V některých případech má i zpětnou účinnost a vyžaduje vrácení částek uhrazených státem.

Pokud je zjištěno, že byla učiněna falešná prohlášení, požádá finanční oddělení o odejmutí pomoci a předloží důkazy státnímu zástupci zodpovědnému za zahájení jakýchkoli následných trestních řízení.

V průběhu řízení může být na žádost soudních úřadů nebo z iniciativy finančního oddělení opakovaně ověřováno, zda jsou stále plněna kritéria pro získání nároku na právní pomoc.

Za falešná prohlášení týkající se příjmu může být udělen trest odnětí svobody v délce jednoho roku až pěti let a pokuta v rozmezí od 309,87 euro do 1 549,37 euro. Jestliže falešné prohlášení vedlo k získání nebo pokračování v přijímání právní pomoci, trest se zvyšuje.

Odsouzení vede k odejmutí pomoci se zpětnou platností a částky uhrazené státem budou vymáhány na pachateli.

16. Jestliže mi právní pomoc nebyla přiznána, mohu se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Pokud příslušná advokátní komora odmítne žádosti o právní pomoc vyhovět nebo ji považuje za nepřijatelnou, může žadatel znovu požádat soud, který případ projednává, a ten pak o žádosti rozhodne formou nařízení.

Bližší informace

Ochrana opuštěných dětí; řízení ve věcech rodičovské zodpovědnosti

Zákon č. 149 ze dne 28. března 2001 (zveřejněný v Úředním věstníku Italské republiky č. 96/2001) zavedl povinné přidělování právních poradců v řízeních týkajících se oznámení o opuštění dítěte a v řízeních týkajících se rodičovské zodpovědnosti (omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti).

Uvedená ustanovení budou vyžadovat další prováděcí předpisy a vstoupí v účinnost 1. července 2003 (výnos s platností zákona č. 126/2002).

Do té doby podléhají řízení dle zákona č. 184/1983 (řízení týkající se oznámení o dostupnosti k adopci a řízení o adopci) konsolidovanému textu nařízení prezidenta republiky č. 115/2002. Článek 143 tohoto nařízení vyžaduje, aby stát uhradil:

  1. odměnu právníkovi, soudnímu znalci a jakémukoli odborníkovi jednajícímu jménem žadatele a jejich výdaje;
  2. náhrady a výdaje splatné soudcům, státním úředníků a soudním úředníkům za práci odvedenou mimo soud;
  3. výdaje a náhrady za svědky a notáře;
  4. odměny a náhrady náležející soudním úředníkům za oznámení a výkon rozhodnutí.

Na případy rodičovské zodpovědnosti se vztahují pravidla pro nesporné případy.

Postup vyhoštění státních příslušníků třetích zemí

V řízeních o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí nese náklady na odměny právníkovi a soudnímu asistentovi a jejich výdaje stát a hradí je soud, který věc projednává.

Námitky je možné předložit vedoucímu příslušné soudní kanceláře.

Řízení o omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům nařízené státním zástupcem

Náklady jsou hrazeny v souladu s obecným pravidlem.

Odměny odborným poradcům osob, jejichž způsobilost k právním úkonům je omezována, nebo které jsou způsobilosti k právním úkonům zbavovány, hradí stát.

Jakmile soud vydá rozhodnutí, má stát právo požadovat úhradu od opatrovníků a poručníků, pokud soud stanoví, že na základě předložených dokumentů nebo vyšetřování vedených finančním oddělením jejich příjem přesahuje hranici stanovenou pro poskytnutí právní pomoci v občanských věcech.


« Právní pomoc - Obecné informace | Itálie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 14-11-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království