Evropská komise > ESS > Právní pomoc > Irsko

Poslední aktualizace: 01-03-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právní pomoc - Irsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou náklady na soudní proces a kdo by je měl normálně hradit? 1.
2. Co je právní pomoc? 2.
3. Mohu využít právní pomoc? 3.
4. Lze právní pomoc využít u všech druhů sporů? 4.
5. Existuje zvláštní postup v mimořádných situacích? 5.
6. Kde dostanu formulář žádosti o právní pomoc? 6.
7. Jaké doklady mám přiložit k žádosti o právní pomoc? 7.
8. Kam mám podat žádost o právní pomoc? 8.
9. Jak se dozvím, zda mám či nemám nárok na právní pomoc? 9.
10. Pokud mám nárok na právní pomoc, co bych měl udělat? 10.
11. Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo mi vybere právního zástupce? 11.
12. Pokud mám nárok na právní pomoc, budou z ní uhrazeny všechny náklady mého procesu? 12.
13. Pokud mám nárok na částečnou právní pomoc, kdo uhradí zbývající náklady? 13.
14. Pokud mám nárok na právní pomoc, vztahuje se i na případný mnou iniciovaný přezkum (odvolání) po ukončení procesu? 14.
15. Pokud mám nárok na právní pomoc, může být před koncem procesu odebrána? 15.
16. Pokud nemám nárok na právní pomoc, mohu se proti takovému rozhodnutí odvolat? 16.

 

1. Jaké jsou náklady na soudní proces a kdo by je měl normálně hradit?

2. Co je právní pomoc?

Státní úřad pro právní pomoc poskytuje právní poradenství a právní pomoc v občanskoprávních případech osobám, které splňují požadavky zákona o právní pomoci ve věcech občanskoprávních z roku 1995 a jeho prováděcích vyhlášek.

Právní pomocí se rozumí zastupování právním poradcem nebo advokátem v občanskoprávních řízeních u okresních a obvodových soudů, jakož i u vrchního a nejvyššího soudu. Řízení před soudy s omezenou soudní pravomocí jsou vyloučena s výjimkou případů žádostí o azyl. Poradenství a pomoc lze však poskytovat osobám, které zvažují, že podají podnět k řízení před kterýmkoli soudem s omezenou soudní pravomocí.

Právním poradenstvím se rozumí veškeré písemné nebo ústní rady poskytnuté k tomu příslušným pracovníkem úřadu nebo právním poradcem či advokátem úřadem najatým, pokud jde o použití irského práva na jakékoli konkrétní okolnosti vyvstanuvší ve vztahu k osobě, která právní služby požaduje.

3. Mohu využít právní pomoc?

Náklady na soudní řízení jsou různě vysoké v závislosti na druhu soudu, druhu řízení a složitosti případu.

Pokud vyhovíte kritériím potřebnosti a žijete ze sociálních dávek nebo je váš čistý příjem nižší než 8 300 EUR, vypočte se vaše spoluúčast takto:

  • Pokud požádáte o právní poradenství – jedna desetina rozdílu mezi vaším čistým příjmem a 8 300 EUR, přičemž minimální spoluúčast je 6 EUR a maximální 100 EUR.
  • Pokud požádáte o právní pomoc – 35 EUR plus jedna čtvrtina rozdílu mezi vaším čistým příjmem a 8 300 EUR.

Pokud požádáte o právní pomoc a váš čistý majetek představuje částku vyšší než 3 200 EUR, budete muset možná zaplatit odvod z majetku. Odvod z majetku se neplatí u právního poradenství.

NahoruNahoru

4. Lze právní pomoc využít u všech druhů sporů?

Za předpokladu, že řízení spadá do pravomoci irských soudů, mají žadatelé pocházející ze zahraničí, kteří splňují požadavky finanční způsobilosti a majetkové potřebnosti stanovené ve shora uvedeném zákoně a prováděcích vyhláškách, v Irsku na právní pomoc nárok.

Ačkoli většina žadatelů o právní pomoc v Irsku bydlí, o právní pomoc, popřípadě o poradenství v Irsku může požádat i osoba mající bydliště mimo Irsko (a je lhostejné, zda se jedná o irského státního příslušníka či nikoli) za předpokladu, že se dotyčná osoba dožaduje právní pomoci nebo poradenství v právní věci, která se řídí irským právem; obvykle bývá právní pomoc přiznávána osobám bydlícím mimo území Irska tehdy, když se nemovitý či movitý majetek, který je předmětem sporu, v Irsku nachází. Stejně jako irští žadatelé jsou i osoby bydlící mimo irské území povinny projít posouzením svých finančních a majetkových poměrů za účelem stanovení nároku na přiznání právní pomoci.

Právní pomoc se poskytuje bez uplatnění kritérií potřebnosti při soudních řízeních konaných na základě zákona o únosu dětí a výkonu nařízené péče z roku 1991 a podle zákona o výživném z roku 1994 (kde se jedná o vymáhání výživného recipročním soudním orgánem jiné země).

4.a Lze právní pomoc získat u všech sporů?

Obecně platí, že se právní poradenství neposkytuje v případech, kdy si může žadatel bez obtíží obstarat právní poradenství mimo působnost shora uvedeného zákona. Zpravidla se jedná o případy, kdy jsou služby k dispozici z jiného zdroje, např. od nestátních poradenských agentur nebo od jiného státního orgánu.

NahoruNahoru

Poradenství ve věcech trestního práva spadá mimo působnost shora uvedeného zákona s výjimkou poradenství obětem znásilnění.

Úřad se musí – než právní pomoc povolí – náležitě přesvědčit, že je rozumné podat žalobu či vzít obhajobu, maje na zřeteli např. právní aspekty případu a pravděpodobný výsledek sporu. Posuzovaná kritéria zahrnují: pravděpodobnost úspěchu, přiměřené důvody pro podání žaloby nebo převzetí obhajoby, možnost použití jiného způsobu uspokojivého vyřešení problému než řízení před soudem (např. soudní smír nebo urovnání sporu mimosoudním jednáním), schopnost osoby požadující právní pomoc získat právní zastoupení mimo rámec shora uvedeného zákona (např. uhrazení nákladů pojišťovnou apod.).

5. Existuje zvláštní postup v mimořádných situacích?

Podle obecného pravidla jsou konzultace s právními poradci a zástupci udíleny přísně podle časového rozvrhu, v jakém byla jména žadatelů zapsána do pořadníku právních služeb; nezapomíná se však na naléhavé případy a za určitých okolností se může pořadí změnit. Přednost se udílí novým žadatelům o právní služby v níže uvedených kategoriích případů:

  • řízení týkající se únosu dětí
  • případy, kdy existuje reálné nebezpečí, že budou děti vyňaty ze soudní pravomoci bez souhlasu žadatele
  • řízení týkající se péče o děti
  • domácí násilí
  • v případech, kdy podle zákona o promlčení existuje nebezpečí, že by mohly promlčecí lhůty pro zahájení řízení vypršet, pokud nebudou neodkladně podniknuty náležité kroky
  • tam, kde existuje nebezpečí promeškání lhůt v důsledku vypršení platnosti jiných právních předpisů
  • tam, kde existuje nebezpečí promrhání majetku, takže by posléze nebylo možné uspokojit pohledávky žadatele.

6. Kde dostanu formulář žádosti o právní pomoc?

Osoba mající zájem o právní služby se může obrátit na kterékoli středisko právních služeb osobně, telefonicky nebo písemně, nejlépe však na středisko právních služeb sídlící nejblíže jejímu bydlišti.

NahoruNahoru

Dotazy lze činit telefonicky, ale pak je žadatel povinen osobně se dostavit do příslušného střediska právních služeb k vyplnění písemné žádosti a k provedení posouzení majetkových poměrů, na jehož základě se rozhodne, zda má žadatel na právní pomoc nárok. Žádost lze podat i poštou a zpravidla se to tak dělá, pokud se žadatel nemůže snadno do střediska právních služeb dostavit osobně.

Právní pomoc se poskytuje bez zkoumání majetkových poměrů u soudních řízení vedených podle zákona o únosu dětí a výkonu nařízené péče z roku 1991 a podle zákona o výživném z roku 1994 (kde se jedná o vymáhání výživného recipročním soudním orgánem jiné země).

Seznam adres a telefonních čísel všech středisek právních služeb (s plným i s částečným provozem) je k dispozici na internetových stránkách English úřadu.

7. Jaké doklady mám přiložit k žádosti o právní pomoc?

Formulář žádosti o právní služby LAA3 je třeba vyplnit ve všech bodech včetně věcného popisu právního problému, u kterého žadatel právní služby požaduje, a vlastnoručně podepsat.

Žadatel rovněž vyplní a podepíše formuláře dotazníků o svých majetkových poměrech.

8. Kam mám podat žádost o právní pomoc?

Seznam adres a telefonních čísel všech středisek právních služeb (s plným i s částečným provozem) je k dispozici na internetových stránkách English úřadu.

NahoruNahoru

9. Jak se dozvím, zda mám či nemám nárok na právní pomoc?

Žadatelům majetkově způsobilým k přiznání první pomoci je nabídnut termín jednání s právním poradcem ve shodě s postupem platným pro pořadník nebo podle platných kategorií případů. Žadatel se zpravidla sejde s některým právním poradcem, který je zaměstnancem státního úřadu pro právní pomoc a pracuje v jedné z jeho úřadoven.

Ještě před první schůzkou zaplatí žadatel proti příjmovému dokladu poplatek za právní poradenství.

Na první schůzce právní poradce vysvětlí, že pokud bude žadatel požadovat zastoupení právním poradcem jakožto žalobce nebo odpůrce, bude poplatek za právní pomoc splatný proti udělení osvědčení o právní pomoci.

Žádosti o osvědčení o právní pomoci mohou obsahovat požadavky o sdělení dalších informací. Podle povahy případu se může jednat o tyto doplňující informace:

  1. lékařské záznamy / zprávy
  2. kopie vyjádření, případně zpráv opatřených nebo vyhotovených policií
  3. kopie smluv.

Pokud je na základě veškerých předložených nezbytných informací shledáno, že žádost o právní pomoc nesplňuje ustanovení zákona o právní pomoci ve věcech občanskoprávních z roku 1995 a prováděcích vyhlášek z roku 1996, obdrží žadatel písemné zamítnutí.

V zamítnutí jsou uvedeny důvody, pro které nebylo žádosti vyhověno, a odkazy na příslušné paragrafy zákona o právní pomoci ve věcech občanskoprávních, resp. jeho prováděcích vyhlášek. Žadatel je rovněž uvědoměn o právu na přezkum dotyčného rozhodnutí, resp. o právu na odvolání k odvolacímu výboru úřadu.

NahoruNahoru

10. Pokud mám nárok na právní pomoc, co bych měl udělat?

Jestliže žadatel o právní pomoc splňuje požadavky zákona i vyhlášek, je mu vydáno osvědčení o právní pomoci, na jehož základě může být zastupován právním poradcem a – je-li to nezbytné – advokátem v určitých občanskoprávních řízeních před okresním, obvodovým, vrchním a nejvyšším soudem.

Osvědčení o právní pomoci je omezeno pouze na právní služby týkající se řízení nebo právní věci na něm výslovně uvedených. Vydání osvědčení o právní pomoci žadateli neznamená, že žadatel požívá právní pomoc i v jiných záležitostech. Pokud žadatel požaduje právní pomoc ve více případech, musí pro každý jednotlivý případ podat zvláštní žádost.

Žádosti o osvědčení o právní pomoci podává právní poradce ve středisku právních služeb po poradě s žadatelem.

Par. 29 odst. 1 zákona stanoví, že osoba nemá nárok na právní pomoc nebo poradenství, pokud na ni sama příslušnou spoluúčastnickou částkou nepřispěje. Tato spoluúčast se stanoví na základě posudku vycházejícího z informací uvedených žadatelem v prohlášení o majetkových poměrech. Pokud nemá osoba žádný započitatelný majetek, činí minimální spoluúčast za právní pomoc 35 EUR a maximální spoluúčast 1 210 EUR.

Celková částka spoluúčasti je splatná proti osvědčení o právní pomoci a před poskytnutím právních služeb. Úřad může ve výjimečných případech povolit žadateli úhradu ve splátkách. Celá účtovaná částka je však splatná do dvanácti měsíců a před ukončením řízení.

NahoruNahoru

11. Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo mi vybere právního zástupce?

Pokud žadatel v žádosti uvede, že by chtěl být zastupován konkrétním právním poradcem z daného střediska právních služeb, zohlední příslušný vedoucí pracovník žadatelovo přání při rozhodování o přidělení právního zástupce. Řídící pracovník bude brát na zřetel i jiné okolnosti při rozhodování o přidělení právního zástupce, např. zda bude žadatelem vybraný právní zástupce k dispozici v den nařízeného soudního jednání. Pokud má právní zástupce vybraný žadatelem v den soudního projednávání jeho případu jinou práci pro jiného klienta na jiném místě, nezbude řídícímu pracovníkovi než přidělit žadateli jiného zástupce.

Pokud byl žadatel již dříve zastupován právním poradcem z daného střediska právních služeb, bývá obvyklé, že je žadateli přidělen týž právní zástupce i v novém případě. Žadatel nemá právo posledního slova při volbě právního poradce či zástupce, ale příslušný vedoucí pracovník k jeho přáním obvykle přihlíží. Pokud si žadatel přeje být zastupován advokátem stejného pohlaví, vynasnaží se přidělující pracovník toto přání žadatele do nejvyšší možné míry zohlednit.

12. Pokud mám nárok na právní pomoc, budou z ní uhrazeny všechny náklady mého procesu?

Příspěvek na právní pomoc uvedený na osvědčení se vztahuje na veškeré náklady řízení. Avšak náklady a obecné odškodné, které jsou vám přiznány na základě rozhodnutí soudu nebo v mimosoudním vyrovnání, náležejí státnímu úřadu pro právní pomoc. Úřad má právo odečíst jemu vzniklé náklady z částek, které obdržíte, s výhradou určitých omezených výjimek. To rovněž platí u vypořádání týkajících se příjemců právní pomoci v manželských sporech, u dohod o odluce manželů nebo u rozvodů. Pokud budou celkové náklady vzniklé úřadu v důsledku poskytnutí právních služeb nižší než celková částka vámi nebo vaším jménem zaplacená jakožto vaše spoluúčast nebo náhrada nákladů nebo škody, nebo pokud je zohledněno břemeno na majetku, bude vám nedoplatek refundován.

NahoruNahoru

13. Pokud mám nárok na částečnou právní pomoc, kdo uhradí zbývající náklady?

14. Pokud mám nárok na právní pomoc, vztahuje se i na případný mnou iniciovaný přezkum (odvolání) po ukončení procesu?

Osvědčení o právní pomoci se vztahuje na právní služby u řízení nebo sporu na něm uvedeného. Jakmile dotyčné řízení nebo spor skončí, pozbývá osvědčení platnosti. Žadatel o další služby, které se mohou k původnímu sporu vztahovat, může požádat o dodatek k osvědčení o právní pomoci nebo o nové osvědčení. O tom, zda je potřeba dodatek či nové osvědčení, se rozhodne na základě konkrétních okolností případu; ve věci poradí právní poradce.

15. Pokud mám nárok na právní pomoc, může být před koncem procesu odebrána?

Pokud poskytnete nesprávné informace nebo nesdělíte jakoukoli věcnou skutečnost (např. pokud jde o změnu vaší finanční situace) nebo pokud si počínáte nerozumně, lze právní poradenství nebo právní pomoc nebo obojí odebrat a může na vás přejít povinnost uhradit veškeré vzniklé náklady týkající se vašeho případu.

16. Pokud nemám nárok na právní pomoc, mohu se proti takovému rozhodnutí odvolat?

Žadatel, který není spokojen s jakýmkoli rozhodnutím úřadu, může požádat o přezkum dotyčného rozhodnutí. Pokud žadatel chce nechat rozhodnutí přezkoumat, musí být předloženy k posouzení další písemně vyhotovené informace spolu se stanoviskem právního poradce žadatele, pokud jde o oprávněnost učiněného rozhodnutí. Žadatelé mohou požádat o přezkum rozhodnutí prostřednictvím střediska právních služeb.

Žadatel, který není spokojen s jakýmkoli rozhodnutím úřadu nebo s přezkumem jakéhokoli rozhodnutí úřadu, se může proti takovému rozhodnutí odvolat k výboru úřadu. Pokud žadatel chce rozhodnutí rozporovat, musí být odvolání podáno k odvolacímu výboru úřadu. Žadatelé mohou podávat odvolání proti rozhodnutí buď prostřednictvím střediska právních služeb nebo přímo úřadu.

Další informace pro účely přezkumu nebo podání odvolání musí být předloženy do jednoho měsíce ode dne, ve kterém bylo žadateli sděleno, že nemá právo na službu, o niž požádal.

Odvolací výbor se skládá z předsedy a čtyř dalších členů; dva z nich vykonávali před příchodem do úřadu buď advokátskou praxi nebo praxi komerčního právníka. Členy výboru smějí být pouze osoby, které neměly s původním rozhodnutím nic do činění.

Bližší informace

Další informace včetně seznamu adres a telefonních čísel všech právních středisek jsou k dispozici na internetových stránkách English úřadu.

« Právní pomoc - Obecné informace | Irsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 01-03-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království