Evropská komise > ESS > Právní pomoc > Česká republika

Poslední aktualizace: 28-06-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právní pomoc - Česká republika

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co jsou náklady řízení a jaká jsou pravidla pro jejich placení? 1.
2. Co je právní pomoc? 2.
3. Mám nárok na právní pomoc? 3.
4. Může být právní pomoc poskytnuta ve všech typech řízení? 4.
5. Existuje zvláštní řízení v naléhavých případech? 5.
6. Kde mohu získat formulář pro žádost o právní pomoc? 6.
7. Jaké dokumenty bych měl připojit k žádosti o právní pomoc? 7.
8. Kde mám podat žádost o právní pomoc? 8.
9. Jak zjistím, zda mám či nemám nárok na právní pomoc? 9.
10. Co mám dělat, mám-li nárok na právní pomoc? 10.
11. Splňuji-li podmínky pro ustanovení zástupce, kdo mého zástupce určí? 11.
12. Mám-li nárok na právní pomoc, jakým způsobem budou hrazeny náklady řízení? 12.
13. Mám-li nárok na částečnou právní pomoc, kdo bude platit (zbylé) náklady řízení? 13.
14. Mám-li nárok na právní pomoc, vztahuje se na všechna navazující řízení o opravných prostředcích? 14.
15. Mám-li nárok na právní pomoc, může mi být odňat před skončením řízení (nebo i po skončení řízení)? 15.
16. Jestliže mi právní pomoc nebyla přiznána, můžu se proti tomuto rozhodnutí odvolat? 16.

 

1. Co jsou náklady řízení a jaká jsou pravidla pro jejich placení?

Občanský soudní řád (dále jen OSŘ) uvádí tyto druhy nákladů občanského soudního řízení: hotové výdaje účastníků a jejich zástupců (např. jízdné, stravné, nocležné), soudní poplatek, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje (v dědickém řízení), odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje, tlumočné a odměna za zastupování. Tento výčet není konečný, za náklady řízení mohou být považovány i další výdaje. Musí se však vždy jednat o náklady, jejichž vynaložení je spojeno s řízením. Za náklady řízení proto nelze považovat např. náklady spojené s upomínkami dlužníka před podáním žaloby nebo náklady vzniklé při pokusu o mimosoudní urovnání sporu. V zásadě platí účastník řízení náklady řízení, které vznikají jemu osobně a jeho zástupci, a to i v případě, že byl osvobozen od placení soudního poplatku. Stát platí hotové výdaje zástupce, jestliže byl účastníku ustanoven soudem (§ 30 OSŘ). Byl-li jako zástupce ustanoven advokát, platí stát i jeho odměnu za zastupování. Placení soudního poplatku upravuje zvláštní zákon o soudních poplatcích. V běžném sporném řízení platí soudní poplatek zpravidla žalobce. Zákon stanoví, která soudní řízení jsou osvobozena od soudního poplatku (např. opatrovnické věci, péče soudu o nezletilé, řízení o výživném k dětem nebo rodičům, dědické řízení v prvním stupni).

2. Co je právní pomoc?

Podle českého práva lze za právní pomoc v občanském soudním řízení považovat:

NahoruNahoru

  • osvobození účastníka od soudních poplatků,

  • ustanovení zástupce – možné i před zahájením řízení pro účely zastoupení při podání žaloby (návrhu na zahájení řízení) – účastník, kterému byl zástupce ustanoven, neplatí hotové výdaje zástupce ani odměnu za zastupování,

  • určení advokáta Českou advokátní komorou.

Pro právní pomoc v přeshraničním sporu platí zvláštní zákon o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie. Zajištěním právní pomoci se rozumí:

  • ustanovení zástupce,

  • ustanovení tlumočníka,

  • osvobození od soudních poplatků a od placení zálohy na náklady důkazů v řízení před procesním soudem,

  • pořízení překladu písemností (s výjimkou písemností ve slovenském jazyce),

  •  náhrada nezbytných cestovních nákladů.

Právní pomoc může být poskytována i mimo soudní řízení formou poskytování právních služeb podle zákona o advokacii. Nemůže-li se někdo poskytnutí těchto služeb domoci, může za stanovených podmínek požádat Českou advokátní komoru, aby mu advokáta určila.

3. Mám nárok na právní pomoc?

Soud může účastníka řízení (případně vedlejšího účastníka) na návrh osvobodit od soudního poplatku,

  • odůvodňují-li to poměry účastníka a

  •  nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

Osvobozena může být jak fyzická, tak právnická osoba.

NahoruNahoru

Účastníku řízení nesmí být znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu jen pro to, že se nachází v nepříznivé majetkové situaci. Soud přihlíží zejména k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování a k povaze uplatněného nároku. U fyzických osob bere v úvahu jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, přihlíží rovněž k povaze jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stavu a struktuře majetku a platební schopnosti.

O zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva se jedná zejména tehdy, jestliže již ze skutkových tvrzení žadatele je nepochybné, že mu ve věci nemůže být vyhověno. Svévolným uplatňováním nebo bráněním práva je zejména šikanozní výkon práva nebo zjevné oddalování splnění povinností, která dlužníka nepochybně zavazuje.

Rozhodne-li soud o osvobození od soudních poplatků, nelze účastníku uložit ani povinnost složit zálohu na náklady důkazu, ani povinnost nahradit státu náklady, které zaplatil.

Účastníku, který splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle a je-li to třeba k ochraně jeho zájmů, ustanoví soud na návrh zástupce. Právo na ustanovení zástupce však nevzniká automaticky, jsou-li řízení nebo účastník osvobozeny od soudního poplatku ex lege (tj. na základě zákona o soudních poplatcích). I v těchto případech, musí být splněny výše uvedené podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle občanského soudního řádu. Zástupcem lze ustanovit jakoukoli fyzickou osobu, která má způsobilost k právním úkonům a k řádnému zastupování, jestliže se svým ustanovením souhlasí. Advokát bude ustanoven zástupcem tehdy, vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o řízení, v němž je zastoupení advokátem povinné (podání dovolání). Hotové výdaje a odměnu za zastupování ustanovenému advokátovi platí stát. Soud může ustanovit zástupce i před zahájením řízení, jestliže účastník hodlá za pomoci zástupce podat žalobu.

NahoruNahoru

V případě, že soud zamítne žádost na ustanovení zástupce, může se žadatel obrátit na Českou advokátní komoru a požádat o určení advokáta. Komora může v takovém případě advokáta určit, jestliže žadatel prokáže, že mu poskytnutí právní služby bylo odmítnuto alespoň dvěma advokáty. Na určení advokáta není právní nárok. Musí se jednat o případy, kdy je z konkrétního případu zřejmé, že k ochraně práv žadatele je nezbytně nutné nebo ze zákona povinné zastoupení advokátem. Pokud Komora shledá žádost o určení advokáta důvodnou, určí jednoho advokáta k poskytnutí jedné konkrétní právní služby; nikdy se nejedná o řešení více právních problémů žadatele.

4. Může být právní pomoc poskytnuta ve všech typech řízení?

Právní pomoc popsanou v otázkách 2 a 3 lze získat v soudním řízení ve věcech občanské soudních, pracovních, rodinných a obchodněprávních.

Právní pomoc může být poskytnuta i ve správním soudnictví podle soudního řádu správního.

5. Existuje zvláštní řízení v naléhavých případech?

Zvláštní řízení v takových případech upraveno není.

6. Kde mohu získat formulář pro žádost o právní pomoc?

Zvláštní vzorový formulář pro podání žádosti neexistuje. Žádost by měla obsahovat tyto náležitosti:

  • označení žadatele tak, aby byl jednoznačně identifikovatelný;

  • označení věci;

  • tvrzení žadatele o tom, že jeho majetkové poměry mu neumožňují řádné uplatnění jeho práva před soudem;

    NahoruNahoru

  • uvedení, zda se domáhá: a) osvobození od povinnosti platit soudní poplatek, b) žádá ustanovení zástupce , c) vzhledem k obtížnosti věci žádá o ustanovení zástupce z řád advokátů;

  • uvedení průměrné měsíční výše příjmů ze zaměstnání (podnikání);

  • uvedení výše případných vedlejších příjmů (např. kapitálové výnosy z cenných papírů);

  • uvedení důchodových dávek, které žadatel pobírá a jejich specifikace;

  • specifikace osobního majetku vyšší hodnoty (např. finanční úspory, cenné papíry, šperky, automobily, nemovitosti nesloužící primárně zajištění bytových potřeb žadatele nebo jeho pracovní činnosti - pozemky, rekreační domy aj.);

  • uvedení výše nutných měsíčních výdajů (výdaje spojené s bydlením, obživou; náklady na dojíždění do práce; výživné pro děti příp. (bývalého) manžela/manželku - s označením orgánu a rozhodnutí, jímž byla žadateli taková povinnost uložena);

  • případně uvedení výše dluhů a označení věřitelů, včetně leasingu a spotřebitelských úvěrů (příp. též označení exekučních řízení, vedených proti žadateli);

  • uvedení jiných relevantních skutečností;

  • odkaz na přílohy žádosti, tj. zejména oficiální potvrzení o tvrzené výši příjmů (potvrzení zaměstnavatele nebo správce daně o výši příjmů - u podnikatelů za poslední zdaňovací období); potvrzení plátce důchodu; rozhodnutí, na jejichž základě žadatel platí výživné jiným osobám; doklady o nutných výdajích (např. vyúčtování nájemného)

    NahoruNahoru

  • čestné prohlášení žadatele, že v žádosti uvedl pravdivé skutečnosti a nic nezamlčel

  • datum, vlastnoruční podpis.

Jedná-li se o přeshraniční případ, je třeba žádost podat na předtištěném formuláři. Formulář lze vyplnit přímo na internetových stránkách Evropského soudního atlasu ve věcech občanských a obchodních.

7. Jaké dokumenty bych měl připojit k žádosti o právní pomoc?

K potvrzení o majetkových poměrech je třeba přiložit doklady prokazující všechny příjmy a výdaje žadatele, které v žádosti uvádí (viz bod 6).

8. Kde mám podat žádost o právní pomoc?

Návrh na osvobození od soudních poplatků lze podat u soudu, který vede řízení, pro které se osvobození žádá. O návrhu rozhoduje soud prvního stupně, a to i v případě, že se žádá o osvobození pro řízení po podání opravného prostředku.

Návrh na ustanovení zástupce před zahájením řízení lze zpravidla podat u okresního soudu, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, případně i u jiného okresního soudu.

Žádost o určení advokáta Českou advokátní komorou (viz bod 3) se podává u České advokátní komory, pobočky Brno, nám. Svobody 84/15, 602 00 Brno.

9. Jak zjistím, zda mám či nemám nárok na právní pomoc?

O právu podat návrh na osvobození od soudních poplatků je účastníka povinen poučit soud za předpokladu, že účastník není zastoupen advokátem nebo notářem. Rovněž je soud povinen poučit účastníka o právu požádat o ustanovení zástupce.

NahoruNahoru

Právní poradenství jsou obecně oprávněni poskytovat advokáti.

10. Co mám dělat, mám-li nárok na právní pomoc?

Zda účastník má nebo nemá nárok na právní pomoc, určí na návrh soud. K podání návrhu viz odpověď č. 6 – 8.

11. Splňuji-li podmínky pro ustanovení zástupce, kdo mého zástupce určí?

O ustanovení zástupce rozhoduje na návrh účastníka soud (viz odpověď č. 2). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka a nebo jde-li o řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem, ustanoví soud zástupce z řad advokátů. Určí přitom konkrétního advokáta, který je povinen poskytnout právní služby, ledaže by měl zákonný důvod pro odmítnutí (např. střet zájmů). Odmítnou-li poskytnutí právních služeb alespoň dva advokáti, existuje možnost obrátit se na Českou advokátní komoru, která může advokáta určit.

12. Mám-li nárok na právní pomoc, jakým způsobem budou hrazeny náklady řízení?

Viz odpověď na otázku č. 2.

13. Mám-li nárok na částečnou právní pomoc, kdo bude platit (zbylé) náklady řízení?

Soud může poskytnout osvobození od soudních poplatků také jen zčásti nebo jen na část řízení (např. jen na řízení v prvním stupni) nebo jen pro některé soudní poplatky. Zbylou část soudních poplatků je povinen účastník uhradit sám.

Je-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, účastník neplatí hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování v rozsahu, v jakém byl osvobozen.

NahoruNahoru

14. Mám-li nárok na právní pomoc, vztahuje se na všechna navazující řízení o opravných prostředcích?

Zde je třeba rozlišovat poskytování právní pomoci v čistě vnitrostátních řízeních a v přeshraničních řízeních v rámci Evropské unie.

V čistě vnitrostátním řízení zaniká přiznané osvobození od soudních poplatků zásadně právní mocí rozhodnutí, kterým se řízení o věci končí. To znamená, že osvobození přiznané v řízení v prvním stupni se vztahuje na odvolací řízení (řádný opravný prostředek), nikoliv však na řízení o mimořádných opravných prostředcích (dovolání, žaloba na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost). V dovolacím řízení je však možné podat nový návrh na osvobození od soudních poplatků.

V řízení o přeshraničním sporu se rozhodnutí o poskytnutí právní pomoci vztahuje na všechna navazující řízení, včetně řízení o mimořádném opravném prostředku, řízení o uznání rozhodnutí, řízení o prohlášení vykonatelnosti a řízení vykonávací a exekuční.

15. Mám-li nárok na právní pomoc, může mi být odňat před skončením řízení (nebo i po skončení řízení)?

Změní-li se poměry účastníka takovým způsobem, že již osvobození od soudních poplatků není důvodné, nebo jestliže soud dodatečně zjistí, že skutečné poměry účastníka osvobození neodůvodňovaly již v době, kdy bylo přiznáno, soud osvobození odejme. Zpětnou účinnost má takové opatření jen tehdy, jestliže tak soud výslovně rozhodne. Odejmout osvobození může soud jen do pravomocného skončení řízení.

Důvodem pro odnětí osvobození od soudních poplatků však není pouhá změna v pravidlech hodnocení poměrů žadatele, nebo změna názoru soudu na to, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

16. Jestliže mi právní pomoc nebyla přiznána, můžu se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Nebylo-li návrhu na osvobození od soudního poplatku zcela vyhověno nebo bylo-li osvobození odňato, může účastník podat proti takovému rozhodnutí odvolání. Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu přípustné není.

O určení advokáta podle Českou advokátní komorou rozhoduje předseda České advokátní komory ve správním řízení. Proti rozhodnutí lze podat správní žalobu.

« Právní pomoc - Obecné informace | Česká republika - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 28-06-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království