Evropská komise > ESS > Právní pomoc > Belgie

Poslední aktualizace: 04-01-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Právní pomoc - Belgie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jak jsou vysoké náklady řízení a kdo by je měl obvykle uhradit? 1.
2. Co to je právní pomoc? 2.
3. Mohu využít právní pomoci? 3.
4. Lze právní pomoc získat ve všech právních sporech? 4.
5. Existuje zvláštní postup pro mimořádné situace? 5.
6. Kde lze obdržet formulář žádosti o právní pomoc? 6.
7. Jaké dokumenty je třeba přiložit k žádosti o právní pomoc? 7.
8. Kde je třeba žádost o právní pomoc podat? 8.
9. Jak se dozvím, zda mám či nemám nárok na právní pomoc? 9.
10. Jestliže mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat? 10.
11. Jestliže mám nárok na právní pomoc, kdo zvolí mého právního zástupce? 11.
12. Jestliže mám nárok na právní pomoc, budou uhrazeny všechny náklady soudního řízení? 12.
13. Jestliže mám částečný nárok na právní pomoc, kdo zaplatí zbývající náklady? 13.
14. Jestliže mám nárok na právní pomoc, budou uhrazeny všechny náklady spojené s přezkoumáním výsledku soudního řízení? 14.
15. Jestliže mám nárok na právní pomoc, může být nárok zrušen před skončením soudního řízení (nebo dokonce i po soudním řízení)? 15.
16. Jestliže nemám nárok na právní pomoc, mohou se proti takovému rozhodnutí odvolat? 16.

 

1. Jak jsou vysoké náklady řízení a kdo by je měl obvykle uhradit?

Řízení u soudu je spojeno s celou řadou nákladů: kolkové povinnosti, registrační poplatky, poplatky za vyhotovení právních dokladů, poplatek za zaevidování soudního rozhodnutí, náklady na vyšetřování, včetně svědečného, znalečného, palmáre apod.

Konečné rozhodnutí zpravidla ukádá úhradu nákladů soudního řízení straně, která spor prohrála (viz § 1017 až 1024 soudního řádu).

2. Co to je právní pomoc?

Právní pomoc lze definovat jako jakýkoliv dostupný prostředek umožňující dané osobě účinný přístup k soudu, jestliže tato osoba nemá nezbytné zdroje k uhrazení nákladů spojených se soudním řízením.

V soudním řádu jsou stanoveny dva systémy právní pomoci platné v občanskoprávních i trestněprávních věcech – primární a sekundární právní pomoc (§ 446 bis a § 508 odst. 1 až odst. 23 soudního řádu a příslušných královských prováděcích nařízení) a právní podpora (§ 664 až 699 soudního řádu).

 

Primární právní pomocí“ se rozumí právní pomoc poskytovaná formou praktických informací a právních informací, vypracováním předběžného právního stanoviska nebo odkazem na specializovaný orgán nebo organizaci. Primární právní pomoc je dostupná fyzickým i právnickým osobám.

 

NahoruNahoru

Sekundární právní pomocí“ se rozumí právní pomoc poskytnutá jednotlivci formou vypracování podrobného právního stanoviska nebo zajištění právní pomoci bez ohledu na to, zda je tak učiněno v rámci formálního řízení, dále se jí rozumí pomoc poskytnutá formou vystupování před soudem včetně právního zastupování.

 

Právní podporou“ se naopak rozumí plné či částečné osvobození od kolkové povinnosti, registračních poplatků a dalších nákladů spojených s řízením a je určena stranám sporu, které nemají dostatečný příjem k uhrazení nákladů na soudní nebo mimosoudní řízení.

3. Mohu využít právní pomoci?

Primární právní pomoc je určena všem stranám sporu, tj. fyzickým i právnickým osobám. Strany sporu s nízkými příjmy ji mohou využívat bezplatně. Ostatní za ní zaplatí paušální poplatek ve výši 12,39 EUR.

Sekundární právní pomoc je určena všem stranám sporu (tj. fyzickým osobám, ale nikoliv právnickým osobám) s nízkými příjmy, které se účastní řízení před belgickými soudy.

Právní podpora je určena níže uvedeným osobám za předpokladu, že uplatňují evidentně dobře odůvodněný právní nárok a mohou doložit, že nemají dostatečné příjmy (§ 667 a 668 soudního řádu):

  • osoby s belgickou státní příslušností,
  • cizí státní příslušníci v souladu s mezinárodními smlouvami,
  • všichni státní příslušníci členských států Rady Evropy,
  • cizí státní příslušníci oprávněně pobývající v Belgii,
  • cizí státní příslušníci v řízeních vedených na základě zákona o vstupu, pobytu, usazování a vyhošťování cizích státních příslušníků ze státního území.

Možnost využít primární právní pomoci bezplatně a možnosti plného či částečného osvobození od poplatků za sekundární právní pomoc a za právní podporu proto závisí na určitých podmínkách.;

NahoruNahoru

Každý, jehož prostředky se považují za nedostatečné, je způsobilý k poskytování bezplatné primární právní pomoci a k plnému či částečnému osvobození od poplatků za sekundární právní pomoc a za právní podporu.

Bezplatnou primární právní pomoc a plné či částečné osvobození od poplatků za sekundární právní pomoc a za právní podporu lze proto přiznat za těchto podmínek:

  • Nezbytné důkazy o zdrojích:
    1. Fyzická osoba předloží písmenný důkaz, který právník, kancelář pro otázky poskytování právní pomoci, kancelář pro otázky poskytování podpory či soud považují za přijatelný, že její čistý měsíční příjem nedosahuje výše 642,84 EUR (platí od 1. září 2001, upraveno každý soudní rok podle minimálních sazeb stanovených pro osvobození od poplatkové povinnosti).
    2. Fyzická osoba vyživující nezletilou osobu či osobu bez právní způsobilosti nebo osoba žijící ve společné domácnosti se svým manželem nebo jakýkoliv další člen společné domácnosti předloží písmenný důkaz, který právník, kancelář pro otázky poskytování právní pomoci, kancelář pro otázky poskytování podpory či soud považují za přijatelný, že čistý měsíční příjem společné domácnosti nedosahuje výše minimální nezabavitelné částky, což v současné době činí 849 EUR (platí od 1. ledna 2002, ročně upravováno podle indexu spotřebitelských cen).
  • Automaticky:
    1. osobám pobírajícím dávky k zajištění minimálního příjmu (minimex) nebo sociální podporu,
    2. osobám pobírajícím zajištěný starobní důchod,
    3. osobám pobírajícím invalidní důchod, kterým není přiznán příspěvek na integraci,
    4. osobám vyživujícím nezletilé děti, které pobírají rodinné dávky,
    5. nájemníkům v bytech pro osoby s nízkým příjmem, které ve Flandrech a v regionech hlavního města Bruselu platí polovinu základní sazby, resp. které ve Valonsku platí minimální nájemné,
    6. nezletilým osobám,
    7. cizím státním příslušníkům, kteří podávají žádost o upravení svého pobytového statusu, nebo kteří se odvolávají proti příkazu o vyhoštění,
    8. žadatelům o azyl a žadatelům o přiznání statusu vysídlené osoby.

K určení výše částek uvedených v bodu b) se z dávky k zajištění minimálního příjmu odečte 10 % na každou vyživovanou osobu.

NahoruNahoru

Osobu lze plně či částečně osvobodit od poplatků za sekundární právní pomoc a za právní podporu za těchto podmínek:

  1. Fyzická osoba předloží písmenný důkaz, který právník, kancelář pro otázky poskytování právní pomoci, kancelář pro otázky poskytování podpory či soud považují za přijatelný, že její čistý měsíční příjem nedosahuje výše 642,84 EUR (platí od 1. září 2001) a daná částka se navýší o 18 %.
  2. Fyzická osoba vyživující nezletilou osobu či osobu bez právní způsobilosti nebo osoba žijící ve společné domácnosti se svým manželem nebo jakýkoliv další člen společné domácnosti předloží písmenný důkaz, který právník, kancelář pro otázky poskytování právní pomoci, kancelář pro otázky poskytování podpory či soud považují za přijatelný, že čistý měsíční příjem společné domácnosti nedosahuje minimální nezabavitelné částky, což v současné době činí 849 EUR (platí od 1. ledna 2002) a daná částka se navýší o 18 %.

K určení výše částek uvedených v bodu b) se z dávky k zajištění minimálního příjmu odečte 10 % na každou vyživovanou osobu.

4. Lze právní pomoc získat ve všech právních sporech?

Právní pomoc lze získat ve všech právních sporech. 

Právní podporu lze získat v těchto případech:

  1. veškeré procesní úkony týkající se návrhů postoupených k rozhodnutí běžnému nebo správnímu soudu nebo sboru rozhodců nebo projednávaných před těmito orgány,
  2. procesní úkony spojené s výkonem rozsudků a soudních rozhodnutí,
  3. řízení o podaných návrzích,
  4. odvolací řízení,
  5. procesní úkony, které záleží na soudci nebo vyžadují zásah odborníka či úředníka,
  6. mediace rodinných sporů.

5. Existuje zvláštní postup pro mimořádné situace?

V případě jmenování právního zástupce v mimořádné situaci (u poskytování sekundární právní pomoci) je osoba bez právního zástupce oprávněna přímo vyhledat právníka zapsaného u kanceláře pro otázky poskytování právní podpory, který jí poskytne právní rady bez předchozího objednání. Takový právník dané osobě pomůže a teprve poté požádá kancelář o potvrzení schůzky.

NahoruNahoru

V mimořádných situacích a ve všech typech řízení je předseda soudu a během soudního řízení soudce, před kterým se případ projednává, oprávněn na základě i ústní žádosti poskytnout právní podporu k určeným úkonům (§ 673 soudního řádu).

6. Kde lze obdržet formulář žádosti o právní pomoc?

Pro žádosti o právní pomoc není zákonem žádný zvláštní formulář. Proto je třeba se na příslušné orgány v obvodu soudu obrátit přímo (viz bod č. 8).

7. Jaké dokumenty je třeba přiložit k žádosti o právní pomoc?

Žadatelé, kteří jsou vyzváni k doložení svých příjmů (viz bod č. 3), musí ke své žádosti přiložit veškeré nezbytné dokumenty (např. poslední prohlášení o příjmu, osvědčení o rozsahu společné domácnosti, atd.), aby jim byla bezplatně přiznána primární právní pomoc nebo plné či částečné osvobození od poplatků za sekundární právní pomoc a za právní podporu.

Žadatelé oprávnění k poskytnutí právní pomoci automaticky musí přiložit tyto příslušné dokumenty:

  • platné rozhodnutí veřejného orgánu rozhodujícího o přidělení sociální podpory (CPAS/OCMW) dokládající, že osoba pobírá dávky k zajištění minimálního příjmu (minimex) nebo sociální podporu,
  • roční výpis belgického úřadu pověřeného agendou starobních důchodů prokazující, že osoba pobírá zajištěný starobní důchod,
  • rozhodnutí ministra sociálních věcí nebo úředníka jednajícího jeho jménem dokládající, že osoba pobírá invalidní důchod,
  • osvědčení belgického Úřadu pro zabezpečení rodinných příspěvků zaměstnaných osob (ONAFTS) prokazující, že osoba vyživující nezletilé děti pobírá rodinné dávky,
  • poslední účet o zaplacení nájemného za bydlení v bytě pro osoby s nízkým příjmem,
  • průkaz totožnosti nezletilé osoby,
  • spolehlivé doklady u cizích státních příslušníků, kteří podávají žádost o upravení svého pobytového statusu, nebo kteří se odvolávají proti příkazu o vyhoštění, nebo u žadatelů o azyl a žadatelů o přiznání statusu vysídlené osoby.

8. Kde je třeba žádost o právní pomoc podat?

Primární právní pomoc zajišťuje komise pro poskytování právní pomoci zřízená v každém obvodě soudu a složená ze zástupců advokátní komory, veřejných orgánů rozhodujících o přidělení sociální podpory a akreditovaných organizací poskytujících právní pomoc. Tato komise zřizuje poradenská střediska pro poskytování primární právní pomoci, kde pracují právníci. Žádosti lze podávat u těchto středisek.

NahoruNahoru

Sekundární právní pomoc zajišťuje kancelář pro otázky poskytování právní pomoci zřízená v každém místním obvodu advokátní komory radou advokátní komory. Žádosti lze podávat u těchto středisek.

Žádosti o právní podporu se obecně podávají u kanceláře soudu, u něhož se případ bude projednávat nebo u něhož je třeba učinit příslušný úkon (§ 670 odst. 1 soudního řádu). Každý soud první instance, pracovní soud, obchodní soud a odvolací soud má svou kancelář pro otázky poskytování právní podpory. Tato kancelář je zřízena i u kasačního soudu.

Kancelář pro otázky poskytování právní podpory spravuje ve všech případech jediný soudce.

9. Jak se dozvím, zda mám či nemám nárok na právní pomoc?

Žádosti o plné či částečné osvobození od poplatků za sekundární právní pomoc podá ústně nebo písemně žadatel či jeho právní zástupce kanceláři pro otázky poskytování právní podpory. Kancelář pro otázky poskytování právní podpory rozhoduje na základě jí předložených podkladů. Žadatel nebo jeho právní zástupce se může dostavit do kanceláře na žádost nebo pokud jej k tomu kancelář vyzve. Zamítnutí právní pomoci musí být odůvodněno. Kancelář žadateli sdělí své rozhodnutí.

Jestliže je žadateli plně či částečně přiznáno osvobození od poplatků za sekundární právní pomoc, je žadatel oprávněn požádat o právní podporu. Jeho právní zástupce postoupí kanceláři pro otázky poskytování právní podpory podklady nezbytné k přiznání právní pomoci.

NahoruNahoru

Kancelář pro otázky poskytování právní podpory nebo soud rozhodne o právní podpoře teprve po výslechu či předvolání stran. Tato rozhodnutí jsou plně vykonatelná, aniž je dotčeno právo na odvolání. Exekuční příkazy se vykonávají bezplatně.

10. Jestliže mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?

Při primární právní pomoci se žadateli poskytnou praktické informace, právní informace, vypracuje se předběžné právní stanovisko, popř. se žadatel odkáže na specializovaný orgán nebo organizaci. Pokud je to nezbytné z hlediska případu, lze žadatele odkázat na kancelář pro otázky poskytování sekundární právní pomoci.

Je-li žadateli přiznán nárok na sekundární právní pomoc nebo na právní podporu, začne se domáhat svých práv.

11. Jestliže mám nárok na právní pomoc, kdo zvolí mého právního zástupce?

Rada advokátní komory sestavuje ročně seznam právníků nabízejících služby právní pomoci. V seznamu je uvedeno jejich odborné zaměření nebo oblast, v níž se daný právník vzdělává v rámci školení organizovaných radou advokátní komory.

Žadatel o sekundární právní pomoc si pak podle seznamu zvolí svého právního zástupce, kterého kancelář pro otázky poskytování právní pomoci pověří, aby se případu ujal. Kancelář právníka o takovém pověření uvědomí.

12. Jestliže mám nárok na právní pomoc, budou uhrazeny všechny náklady soudního řízení?

Právní pomoc a právní podpora může být bezplatně přiznána zcela nebo částečně (viz bod č. 3).

NahoruNahoru

Pak jsou zpravidla uhrazeny veškeré náklady, jestliže je žadatel způsobilý k plnému osvobození od poplatků za sekundární právní pomoc a za právní podporu. Náklady pak hradí stát (viz bod č. 15).

13. Jestliže mám částečný nárok na právní pomoc, kdo zaplatí zbývající náklady?

Náklady, které se neuhradí za sekundární právní pomoc či právní podporu, nese dotčená strana sporu, resp. dotčené strany sporu.

14. Jestliže mám nárok na právní pomoc, budou uhrazeny všechny náklady spojené s přezkoumáním výsledku soudního řízení?

Ano, pokud je právní pomoc přiznána, platí pro všechny druhy opravných prostředků.

Odvolacímu soudu se musí předložit nová žádost o právní pomoc.

15. Jestliže mám nárok na právní pomoc, může být nárok zrušen před skončením soudního řízení (nebo dokonce i po soudním řízení)?

Kancelář pro otázky poskytování právní pomoci může ukončit poskytování sekundární právní pomoci před konečným rozhodnutím ve věci, jestliže žadatel přestane splňovat podmínky o zdrojích nebo aktivně nevystupuje na obranu svých zájmů.

Po konečném rozhodnutí ve věci může stát vymáhat částku zaplacenou právníkovi příjemcem sekundární právní pomoci, jestliže se změní jeho majetkové poměry, příjmy nebo režijní výdaje, nebo jestliže pomoc byla přiznána na základě nepravdivých prohlášení či jiných podvodných úkonů, nebo jestliže byl díky účasti právníka jmenovaného k vystupování ve věci získán nějaký výnos a právní pomoc by nebyla přiznána, pokud by daný výnos existoval v době podání žádosti o právní pomoc.

Stát může vymáhat zaplacené zálohy za předpokladu, že se od rozhodnutí o poskytnutí právní podpory změní majetkové poměry příjemce právní podpory, jeho příjem či jeho režijní náklady, a příjemce je tak schopen náklady platit sám.

16. Jestliže nemám nárok na právní pomoc, mohou se proti takovému rozhodnutí odvolat?

Proti rozhodnutí kanceláře pro otázky právní pomoci, kterým se odmítá poskytnutí sekundární právní pomoci před pracovními soudy, lze podat odvolání do jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí.

Odvolání lze podat i proti rozhodnutím smírčích soudců, policejních soudů a kanceláří pro otázky právní podpory o právní podpoře. Odvolání musí být podáno do jednoho měsíce od rozhodnutí formou odůvodněné žádosti podané k odvolacímu soudu (viz strana „organizace soudů“).

Bližší informace

Další informace k právní úpravě poskytování právní pomoci uvedené na této straně lze nalézt na internetových stránkách Service Public Fédéral Justice (SPF Justice) Deutsch - français - Nederlands.

Zvolte příslušnou jazykovou verzi (FR/NL/DE), pak si otevřete odkaz „législation consolidée“ (législation en vigueur), který je zařazen pod odkazem „Sources du Droit“. Otevře se okno vyhledávání. Uveďte parametry Vašeho vyhledávání, klikněte na „recherche“ a pak na „liste“. Na obrazovce se objeví seznam zákonů a právních předpisů. Klikněte na „detail“ vedle právního předpisu, který Vás zajímá, a na monitoru se objeví jeho znění.

Příklad: Jak nalézt § 664 soudního řádu: V okně vyhledávání otevřete odkaz „Code judiciaire“ vedle odkazu "nature juridique“ (můžete jej vyhledat na abecedně seřazeném přehledu kliknutím na šipku v pravém rohu). Pak otevřete paragraf (článek) číslo (664) v odkazu „mots“. Klikněte na „recherche“ a pak na „list“, aby se zobrazily výsledky vyhledávání. Když se objeví, klikněte na „detail“ (na pravé straně obrazovky), abyste si mohli přečíst znění hledaného předpisu.

Na stejné stránce lze nalézt i jiné informace (organizaci soudů, rozhodnutí soudů apod.).

Kromě internetových stránek SPF Justice jsou informace o právní pomoci dostupné v nizozemštině nebo francouzštině i na internetových stránkách celé řady odborných právních organizací jako Vereniging van Vlaamse Balies Nederlands: (klikněte na odkaz „Juridische bijstand“), l’Ordre des barreaux francophones et germanophones français: (klikněte na odkaz „Coût“ pod kolonkou „Avocat“, a pak si otevřete odkaz „Aide juridique“) a the Fédération royale du notariat belge Nederlands - français.

« Právní pomoc - Obecné informace | Belgie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 04-01-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království