Evropská komise > ESS > Pravomoc soudů > Švédsko

Poslední aktualizace: 31-08-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Pravomoc soudů - Švédsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

A. Mám se obrátit na obecný civilní soud nebo na specializovaný soud? A.
B. Jak mám poznat - když se jedná o soudní pravomoc obecných civilních soudů -, na který z nich se mám obrátit? B.
I. Existuje rozdíl mezi nižšími a vyššími obecnými civilními soudy a pokud ano, který z nich je příslušný pro můj případ? I.
II. Příslušný soud II.
1. Základní pravidlo územní soudní pravomoci 1.
2. Výjimky ze základního pravidla 2.
a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného a mezi jiným soudem? a)
b) Kdy musím zvolit jiný soud než soud podle místa bydliště žalovaného? b)
c) Mohou samy strany udělit soudní pravomoc soudu, který by jinak nebyl věci příslušný? c)
C. Jak mám poznat - když se jedná o soudní pravomoc specializovaných soudů -, na který se mám obrátit? C.

 

A. Mám se obrátit na obecný civilní soud nebo na specializovaný soud?

Občanskoprávní spory se zpravidla projednávají před obecnými soudy. Žaloby se podávají pravomocně příslušnému okresnímu soudu.

Existují dva druhy specializovaných soudů, které projednávají určité typy občanskoprávních sporů, a to pracovní soud (Arbetsdomstolen) a obchodní soud (Marknadsdomstolen). Rovněž existují některé okresní soudy, které se zabývají specifickými typy případů. O soudní pravomoci těchto soudů viz níže pod bodem C.

Některé občanskoprávní spory projednávají orgány, které nejsou skutečnými soudy. Za použití zjednodušeného postupu může ve zkráceném řízení uložit donucovací orgán straně povinnost vyplatit určitou částku nebo učinit jiné kroky (viz Uspořádání soudnictví - Švédsko). Rozhodnutí tohoto typu přijatá nesoudními orgány lze napadnout u okresního soudu. Určité typy sporů týkající se nájmů nebo pronájmů projednávají nájemní tribunály.

B. Jak mám poznat - když se jedná o soudní pravomoc obecných civilních soudů -, na který z nich se mám obrátit?

I. Existuje rozdíl mezi nižšími a vyššími obecnými civilními soudy a pokud ano, který z nich je příslušný pro můj případ?

V podstatě všechny občanskoprávní žaloby se nejprve projednávají před soudem nejnižšího stupně, okresním soudem.

NahoruNahoru

II. Příslušný soud

1. Základní pravidlo územní soudní pravomoci

Podle základních pravidel musí být žaloba podána k soudu podle místa bydliště žalovaného. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí místo, kde je přihlášena. Sídlem právnické osoby se zpravidla rozumí místo, kde má ústředí.

Žalobu lze rovněž podat u švédského soudu dokonce i tehdy, když dotyčná osoba ve Švédsku nebydlí, resp. nesídlí. Pokud nemá žalovaný žádné bydliště, lze žalobu podat v místě, kde se zdržuje nebo – v některých případech – v místě, kde naposledy bydlel nebo se zdržoval. V některých občanskoprávních sporech lze žalobu podat ve Švédsku dokonce i tehdy, když bydlí žalovaný v cizině. Rozhodujícím faktorem pro určení příslušného soudu je v takových případech existence majetku ve Švédsku nebo skutečnost, že byla ve Švédsku uzavřena smlouva.

U mezinárodních případů je důležité mít na paměti, že švédská pravidla o soudní pravomoci lze uplatnit pouze tam, kde švédská jurisdikce existuje. Ve většině případů existuje švédská jurisdikce tehdy, když má švédský soud soudní pravomoc podle vnitrostátních pravidel. V tomto kontextu je rovněž nezbytné mít na zřeteli příslušné mezinárodní dohody. Pro Švédsko jsou nejdůležitější následující dokumenty: Bruselské nařízení I, Bruselská úmluva a Luganská úmluva, které upravují soudní pravomoc, pokud bydlí žalovaný ve státě, na nějž se vztahuje předmětné nařízení nebo úmluvy. V nich se také zvláště zdůrazňuje, že důvody pro jurisdikci, které praví, že lze žalobu o odpovědnost za škodu podat tam, kde má žalovaný majetek, se nemusí vztahovat na osobu, která bydlí v členském státě nebo ve státě, který je stranou jedné z úmluv.

NahoruNahoru

2. Výjimky ze základního pravidla
a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného a mezi jiným soudem?

Ohledně soudní pravomoci existuje řada pravidel, která praví, že žalobu lze rovněž podat u jiného soudu než u soudu příslušného podle bydliště žalovaného. V řadě mezinárodních dohod jako Bruselské nařízení I a Bruselská a Luganská úmluva jsou uvedena také pravidla, týkající se soupeřících jurisdikcí.

Níže uvádíme nejdůležitější švédská pravidla, týkající se vzájemně neslučitelných jurisdikcí:

  • Každý, kdo utrpěl škodu, může podat žalobu v místě, kde byl poškozující skutek vykonán nebo kde ke škodě došlo. Toto pravidlo v zásadě neplatí pro případ porušení smlouvy. Žaloba o náhradu škody v důsledku trestného činu může být podána ve spojení s obžalobou pro dotyčný trestný čin.
  • Spotřebitelé mohou podat žalobu proti obchodní společnosti u svého vlastního soudu v případech týkajících se ochrany spotřebitele, které se pojí s malými částkami peněz.
  • Žaloby, které zahrnují povinnost zaplatit odvíjející se ze smlouvy, mohou být v některých případech podány v místě, kde byla smlouva uzavřena. Na druhé straně neexistuje ve švédském právu žádné ustanovení, které by přiznávalo soudní pravomoc soudu v místě výkonu smlouvy.
  • Žaloba proti obchodní firmě zahrnující spor, který vznikl ve spojitosti s podnikatelskou činností, může být v některých případech podána v místě podnikání dotyčného subjektu.
  • Žaloby, týkající se opatrovnictví dětí, jejich bydlení a práv návštěv, se zpravidla projednávají v místě bydliště dítěte (viz také Rodičovské povinnosti - Švédsko).
  • Případy týkající se výživného se zpravidla projednávají před soudem místně příslušným k bydlišti žalovaného, avšak žaloby o uznání otcovství, manželské spory a spory ohledně rodičovských povinností (svěření dětí do péče a jejich bydlení) mohou být také projednávány u jiného soudu.
b) Kdy musím zvolit jiný soud než soud podle místa bydliště žalovaného?

Švédské právo obsahuje řadu pravidel o výhradní soudní pravomoci, která praví, že žaloba musí být podána u konkrétně příslušného soudu. Existují rovněž pravidla o výhradní soudní pravomoci v řadě mezinárodních dohod jako Bruselské nařízení I a Bruselská a Luganská Úmluva. Pokud je žaloba podléhající kterémukoli z těchto pravidel podána u jiného soudu než u soudu s výhradní soudní pravomocí, nesmí dotyčný soud případ projednávat.

NahoruNahoru

Níže uvádíme nejdůležitější švédská pravidla týkající se výhradní soudní pravomoci:

  • Většinou sporů v oblasti pozemkového práva se musí zabývat soudy příslušné podle místa pozemku.
  • Některé majetkové spory musí být projednány pozemkovými soudy nebo nájemními tribunály. Opět platí, že to záleží na fyzickém umístění nemovitosti.
  • Případy sporů o dědictví projednávají soudy příslušné podle místa bydliště zesnulého.
  • Spory týkající se manželství a rozdělení majetku manželů projednávají soudy příslušné podle místa bydliště jedné ze stran.
  • Pokud musí být spor projednáván před pracovním soudem nebo obchodním soudem, nemůže být žaloba podána u obecného sodu příslušného podle místa bydliště žalovaného.
  • Pro většinu sporů, zahrnujících environmentální právo, námořní právo, právo v oblasti průmyslového a duševního vlastnictví a rodinné právo (pokud mají předmětné spory mezinárodní rozměr), platí zvláštní pravidla, která přiznávají soudní pravomoc pouze jednomu soudu.
  • Nejvyšší odvolací soud má výhradní soudní pravomoc projednávat určité žaloby týkající se výkonu rozhodnutí cizozemských soudů.
c) Mohou samy strany udělit soudní pravomoc soudu, který by jinak nebyl věci příslušný?

Strany mohou uzavřít dohodu, která určí, že spor může nebo musí být veden před určitým soudem. Taková dohoda musí být písemná. Dohoda může stanovit, že výhradní soudní pravomoc má jeden jediný soud. Je rovněž možné se dohodnout, že bude mít soudní pravomoc jiný soud než soud věci příslušný podle obvyklých pravidel. Strany také mohou přiznat soudní pravomoc několika soudům.

NahoruNahoru

V zásadě platí, že soud dohodnutý stranami jakožto soud mající soudní pravomoc je povinen přijmout žalobu, která je mu podána. To však neplatí, pokud je dohoda v rozporu s jedním z pravidel o výhradní soudní pravomoci. Pokud jedna ze stran vznese námitku, že dohoda ustanovující určitý soud je neplatná, musí soud také prozkoumat předmětnou námitku a učinit závěr, že možná soudní pravomoc nemá.

Soud, který by byl jinak neměl soudní pravomoc, může soudní pravomoc mít, pokud žalovaný nevznese námitku, že je případ projednáván nepříslušným soudem (tzv. "pasivní prorogace"). To však nelze použít, jestliže platí pravidla o výhradní soudní pravomoci; soud musí tuto otázku posoudit sám. Soud však nebude automaticky zkoumat, zda se žaloba podává v rozporu se základními pravidly, s pravidly o soupeřící soudní pravomoci nebo s dohodou určitý soud ustanovující. Veškeré námitky, že daný soud nemá soudní pravomoc, musí být předneseny v prvním vyjádření stran k případu. Pokud se však žalovaný nevyjádří vůbec a soud musí vynést kontumační rozsudek, musí soud prozkoumat otázku, zda má příslušnou soudní pravomoc.

C. Jak mám poznat - když se jedná o soudní pravomoc specializovaných soudů -, na který se mám obrátit?

Existují dva zvláštní soudy, které se zabývají občanskoprávními spory. Pracovní soud projednává pracovněprávní spory, tj. spory týkající se vztahu zaměstnavatel/zaměstnanec, a obchodní soud, který projednává spory týkající se hospodářské soutěže a trhu.

Určité okresní soudy se zabývají specifickými druhy občanskoprávních případů. 25 švédských okresních soudů má rovněž přidělenu pozemkověprávní agendu. Tyto soudy se zabývají vyvlastňováním a dělením pozemků. Případy upravené kodexem životního prostředí se projednávají u pěti okresních soudů, kterým přísluší environmentální agenda. Spory v oblasti námořního práva projednává sedm okresních soudů, kterým přísluší námořní agenda. Pro spory v oblasti pracovního práva a práva k duševnímu vlastnictví existují zvláštní pravidla; jedná se zejména o patenty, u nichž přísluší výhradní soudní pravomoc stockholmskému okresnímu soudu. Podobná ustanovení platí pro rozmanité záležitosti rodinného práva s mezinárodním rozměrem.

« Pravomoc soudů - Obecné informace | Švédsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 31-08-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království