Evropská komise > ESS > Pravomoc soudů > Rumunsko

Poslední aktualizace: 07-05-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Pravomoc soudů - Rumunsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


Úvodní poznámky:

  • Popis by měl být omezen na příslušnost soudů prvního stupně, jelikož se zpravidla se předpokládá, že informace týkající se odvolacího soudu jsou obvykle poskytnuty nebo jsou k dispozici u soudu prvního stupně, který vydal dotyčný rozsudek.
  • Objasnění systému soudní pravomoci by nemělo být příliš podrobné, nýbrž zaměřit se spíše na případy, které jsou nejdůležitější z hlediska uživatelů těchto internetových stránek.
  • Je nutno objasnit, že se pravidla soudní příslušnosti popsaná na této stránce obecně vztahují na:
    1. vnitřní věci;
    2. přeshraniční věci zahrnující žalovaného s bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie, kdy je nutné zjistit příslušný soud v členském státě podle práva Společenství;
    3. přeshraniční věci zahrnující žalovaného s bydlištěm mimo Evropskou unii, ledaže mezinárodní smlouva (například Luganská úmluva) stanoví jinak.

Chcete-li zahájit soudní řízení v občanskoprávní nebo obchodní věci, musíte určit soud, který je příslušný pro rozhodnutí ve vaší záležitosti, nebo - jinými slovy - soud, který má soudní pravomoc. Pokud se obrátíte na špatný soud nebo vznikne-li spor ohledně příslušnosti, riskujete značné prodlení či zamítnutí vašeho návrhu z toho důvodu, že dotyčný soud není v dané věci příslušný.

Organizace odvolacích soudů, tribunálů, zvláštních soudů a soudů prvního stupně je stanovena znovu vyhlášeným zákonem č. 304/2004 o soudním systému s následnými změnami a dodatky:

„§ 35

  1. Odvolacími soudy jsou soudy s právní způsobilostí, v jejichž působnosti se nachází několik tribunálů a zvláštních soudů.
  2. Odvolací soudy se skládají ze zvláštních oddělení nebo podle případu ze senátů pro občanskoprávní věci, trestní věci, obchodní věci, věci týkající se nezletilých a rodinných sporů, věci týkající se správních a daňových věcí, věci týkající se pracovněprávních sporů a sociálního pojištění a podle povahy a počtu případů rovněž oddělení pro námořní a vnitrostátní vodní dopravu nebo oddělení pro jiné záležitosti.“

„§ 36

  1. Tribunály jsou soudy s právní způsobilostí zřízené na úrovni jednotlivých žup a hlavního města Bukurešti, které mají sídlo zpravidla v župních městech.
  2. Příslušnost jednotlivých tribunálů se vztahuje na všechny soudy prvního stupně v župě nebo v hlavním městě Bukurešti.
  3. Tribunály mají zvláštní oddělení nebo podle případu senáty pro občanskoprávní věci, trestní věci, obchodní věci, věci týkající se nezletilých osob a rodinných sporů, věci týkající se správních a daňových sporů, věci týkající se pracovněprávních sporů a sociálního pojištění a podle povahy a počtu případů rovněž oddělení pro námořní a vnitrostátní vodní dopravu nebo oddělení pro jiné záležitosti.“

„§ 39

  1. Podle povahy a počtu případů mohou být u soudů prvního stupně zřízena zvláštní oddělení nebo senáty.
  2. U soudů prvního stupně jsou zřízena zvláštní oddělení nebo senáty pro projednávání případů týkajících se nezletilých osob a rodinných věcí.“

„§ 40

  1. Zvláštní senáty a oddělení pro nezletilé osoby a rodinné záležitosti, jakož i zvláštní tribunály pro nezletilé osoby a rodinné záležitosti projednávají trestné činy spáchané nezletilými osobami či na nezletilých osobách.“


 

OBSAH

A. Je třeba se obrátit na obecný soud, nebo na zvláštní soud? A.
B. Pokud věc spadá do pravomoci obecného občanského soudu, jak mohu zjistit, který soud je příslušný? B.
I. Existuje rozdíl mezi nižšími a vyššími občanskými soudy s obecnou příslušností, a pokud ano, který z nich je příslušný pro můj případ? I.
II. Místní příslušnost (Je pro můj případ příslušný soud v obci/místě A nebo obci/místě B?) II.
1. Základní pravidlo pro určení místní příslušnosti 1.
2. Výjimky ze základního pravidla 2.
a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného (soud stanovený při použití základního pravidla) a jiným soudem? a)
b) Kdy musím zvolit jiný soud než soud podle místa bydliště žalovaného (soud určený při použití základního pravidla)? b)
c) Mohou strany určit soud, který by jinak nebyl příslušný? c)
C. Pokud je příslušným soudem zvláštní soud, jak mohu zjistit, na který soud se musím obrátit? C.

 

A. Je třeba se obrátit na obecný soud, nebo na zvláštní soud?

V členských státech, v nichž nejsou veškeré občanskoprávní a obchodní věci projednávány obecnými občanskými soudy, nýbrž v nichž určité druhy sporů projednávají nezávislé zvláštní soudy (například pracovní soudy), je nutno upřesnit rozsah soudní pravomoci.

V Rumunsku existují kromě obecných soudů zvláštní soudy a senáty, které se specializují na určité druhy případů.

Existují zvláštní soudy/senáty pro pracovní věci a věci týkající se sociálního pojištění, které se nacházejí u župních soudů a odvolacích soudů; zvláštní soudy/senáty pro spory týkající se nezletilých osob a rodinných záležitostí (rozvody, rozdělení společného majetku, péče o nezletilé děti, pravidla týkající se návštěv, osvojení), které se nacházejí u soudů prvního stupně, župních soudů a odvolacích soudů; zvláštní soudy pro obchodní spory, které se nacházejí u soudů prvního stupně, župních soudů a odvolacích soudů; zvláštní soudy pro příkazy týkají se restrukturalizace a likvidace společností, které se nacházejí u župních soudů a odvolacích soudů; soudy specializující se správní spory, které se nacházejí u župních soudů a odvolacích soudů; zvláštní soudy/senáty pro věci týkající se průmyslového a duševního vlastnictví, které se nacházejí u župních soudů a odvolacích soudů.

B. Pokud věc spadá do pravomoci obecného občanského soudu, jak mohu zjistit, který soud je příslušný?

Hlavním nástrojem, který upravuje pravomoc soudů, je občanský soudní řád. Rozlišuje mezi obecnými občanskými soudy a zvláštními soudy, které projednávají věci uvedené v písmenu A.

NahoruNahoru

Například § 1 občanského soudního řádu stanoví, že soudy prvního stupně projednávají:

  1. veškeré věcí a žaloby vyjma těch, pro které jsou ze zákona příslušné jiné soudy;
  2. žaloby na rozhodnutí orgánů veřejné správy jednajících v záležitostech své působnosti a ostatních orgánů s podobnou oblastí činnosti v případech stanovených zákonem;
  3. jakékoli jiné věci, které jim jsou svěřené na základě zákona.

V § 2 je poté uvedeno, že tribunály projednávají:

  1. v prvním stupni:
    1. obchodní věci a žaloby o sporné hodnotou vyšší než 1 miliarda ROL a obchodní věci a žaloby se spornou hodnotou, kterou nelze finančně vyčíslit;
    2. občanskoprávní věci a žaloby se spornou hodnotou vyšší než 5 miliard ROL; pracovněprávní spory s výjimkou sporů, které jsou ze zákona svěřeny jiným soudům;
    3. věci a žaloby ve správních sporech s výjimkou věcí a žalob přidělených odvolacím soudům;
    4. věci a žaloby týkající se průmyslového a duševního vlastnictví;
    5. věci a žaloby ve věcech vyvlastnění soukromého majetku;
    6. návrhy na schválení osvojení, jeho prohlášení za neplatné nebo zrušení;
    7. *** Zrušeno;
    8. *** Zrušeno;
    9. žaloby o náhradu škody způsobené nesprávným soudním rozhodnutím v trestních řízeních;
    10. žaloby o uznání a schválení výkonů rozhodnutí vydaných v zahraničí.
  2. jako odvolací soudy odvolání proti rozsudkům na prvním stupni ve věcech výslovně stanovených zákonem;
  3. jako vrchní odvolací soudy druhá odvolání výslovně stanovená zákonem;
  4. jakkoli jiné věci přidělené zákonem, které spadají do jejich působnosti.

V § 3 se stanoví, že odvolací soudy projednávají:

NahoruNahoru

  1. v prvním stupni věci a žaloby ve správních sporech týkajících se úkonů orgánů a ústředních institucí;
  2. jako odvolací soudy odvolání proti rozhodnutím v prvním stupni vydaným soudy a tribunály; jako vrchní odvolací soudy druhá odvolání ve věcech výslovně stanovených zákonem;
  3. jakékoli jiné věci stanovené zákonem, které spadají do jejich působnosti.

§ 4 uvádí, že Nejvyšší kasační a trestní soud projednává:

  1. druhá odvolání proti rozhodnutí odvolacích soudů a proti ostatním rozhodnutím v případech stanovených zákonem;
  2. druhá odvolání v zájmu zajištění práva;
  3. *** Zrušeno;
  4. jakékoli jiné věci stanovené zákonem, které spadají do jejich působnosti.

V § 4 odst. 1 je uvedeno, že pravomoc přidělenou soudům ve spojení s arbitrážními případy, na něž se vztahuje oddíl IV, má soud, který by byl příslušný pro projednání těchto věcí v případě, není-li dosaženo arbitrážní dohody.

I. Existuje rozdíl mezi nižšími a vyššími občanskými soudy s obecnou příslušností, a pokud ano, který z nich je příslušný pro můj případ?

Většina členských států rozlišuje mezi nižšími a vyššími občanskými soudy prvního stupně. V tomto případě by pravomoc měla být stanovena v závislosti na:

  • rozhodné prahové hodnotě pro dotyčné nároky a/nebo
  • jiných činitelích, jež určují soudní příslušnost, bez ohledu na hodnotu dotyčných nároků.

Rumunský právní systém rozlišuje mezi nižšími a vyššími občanskými soudy a stanoví soudní pravomoc dvojím mechanismem, který bere v úvahu hodnotu nároku a určité druhy případů bez ohledu na hodnotu nároku.

NahoruNahoru

Soudy prvního stupně mají v zásadě širokou oblast působnosti, avšak podle § 2 občanského soudního řádu není v občanskoprávních věcech týkajících se vlastnictví soudem příslušným pro případy s hodnotou vyšší než 5 miliard ROL (přibližně 150 000 EUR) soud prvního stupně, nýbrž tribunál, zatímco v obchodních věcech s hodnotou vyšší než 1 miliarda ROL (přibližně 30 000 EUR) je v prvním stupni příslušný tribunál a soud prvního stupně.

Existuje rovněž soubor pravidel, která stanoví věcnou příslušnost na základě jiných kritérií než hodnota a přidělují pravomoc tribunálu v případě soukromých žalob, například žalob týkajících se pracovních věcí a sociálního pojištění, práv k duševnímu a průmyslovému vlastnictví, osvojení, správních sporů, vyvlastnění soukromého majetku, náhrady škody způsobené soudním omylem, uznání a schválení výkonu soudních rozhodnutí vydaných v cizině a úpadku.

II. Místní příslušnost (Je pro můj případ příslušný soud v obci/místě A nebo obci/místě B?)

1. Základní pravidlo pro určení místní příslušnosti

Teoreticky je příslušným soudem soud v obvyklém místě bydliště/sídla žalovaného (obecné pravidlo platí rovněž pro právnické subjekty).

V rumunském právním systému jsou pravidla týkající se místní příslušnosti obsažena v §§ 5–16 občanského soudního řádu a obecným pravidlem je, že pravomoc má soud příslušný pro místo bydliště žalovaného, je-li žalovaným fyzická osoba, nebo soud příslušný pro sídlo žalovaného, je-li žalovaným právnická osoba. Žaloby na stát nebo decentralizované státní orgány/instituce musí být podány u soudů v Bukurešti nebo v župních městech.

NahoruNahoru

2. Výjimky ze základního pravidla

Existuje řada výjimek ze základního pravidla, a to že v případě, je-li žalovaným fyzická osoba, mohou být soudní obsílky zaregistrovány u soudu s pravomocí v místě, v němž žalovaný vykonává své povolání nebo má zemědělský, obchodní či průmyslový podnik; v případě právnických osob mohou být soudní obsílky zaregistrovány u soudu s pravomocí v místě, v němž má právnická osoba pobočky, avšak pro povinnosti, které tam musí být splněny.

Ve sporech týkajících se vlastnictví nemovitostí může být věc předložena soudu příslušnému pro místo, v níž se nachází dotyčná nemovitost. Spory o dědictví musí být předloženy soudu, který je příslušný pro poslední místo bydliště zůstavitele. Rovněž v obchodních věcech jsou žaloby týkající se obchodních společností projednávány soudem, který je příslušný pro místo, v němž má společnost své ústředí. Ve věcech týkajících se úpadku je příslušným soudem soud v místě, v němž má dlužnická společnost své ústředí.

a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného (soud stanovený při použití základního pravidla) a jiným soudem?

Tento oddíl by měl obsahovat vysvětlení zvláštních, nevýlučných pravidel týkajících se místní příslušnosti, která obvykle souvisejí s povahou dané věci nebo důvodem žaloby.

Popis by měl zahrnovat přinejmenším pravidla pro:

  • věci týkající se závazkového práva (zvláštní pravidla pro určité druhy dohod a pracovních smluv);
  • věci týkající se placení výživného;
  • věci týkající se právní odpovědnosti za občanskoprávní delikty;
  • podávání občanskoprávních žalob o náhradu škody v trestním řízení;
  • rozvodové věci;
  • věci týkající se rodičovské odpovědnosti.

§§ 9-12 občanského soudního řádu obsahují řadu ustanovení, která stanoví alternativní pravidla soudní příslušnosti.

NahoruNahoru

§ 9 stanoví, že žaloby na několik žalovaných je možno podat soudu, který je příslušný pro kteréhokoli ze žalovaných; pokud u žalovaných existují vedlejší závazky, žaloba by měla být podána soudu, který je příslušný pro některého z hlavních dlužníků.

V § 10 je stanoveno, že kromě soudu příslušného pro místo bydliště žalovaného mají pravomoc rovněž tyto soudy:

  1. u žalob týkajících se plnění, zrušení, vyrovnání nebo vypovězení smlouvy soud v místě uvedeném ve smlouvě pro splnění povinnosti, a to i pouze částečně;
  2. u žalob vyplývajících ze smlouvy o pronájmu nemovitosti, umístění budovy, žalob na oprávněnost nebo sporů týkajících se převodu právního titulu k nemovitosti soud, v jehož působnosti se nachází daná budova;
  3. u žalob vyplývajících ze směnek, šeků nebo dlužních úpisů soud v místě platby;
  4. u žalob týkajících se obchodních povinností soud v místě, kde povinnost vznikla, nebo v místě platby;
  5. u žalob vyplývajících z přepravní smlouvy soud v místě odjezdu nebo příjezdu;
  6. u žalob na vdanou ženu*, jejíž obvyklé bydliště se liší od bydliště manžela, soud v místě bydliště ženy;
  7. u žalob podaných příbuznými, kteří jsou předky v linii přímé nebo potomky, na placení výživného soud v místě bydliště žalobce;
  8. u žalob vyplývajících z nedovoleného jednání soud, který je příslušný pro oblast, v níž byl tento čin spáchán.

------------

* Toto ustanovení je nutno považovat za zrušené v důsledku uznání ústavní zásady rovnosti žen a mužů.

NahoruNahoru

V § 11 se uvádí, že ve věcech týkajících se pojištění lze žaloby o náhradu škody podat u soudu, v jehož působnosti se nachází:

  1. bydliště pojištěnce;
  2. pojištěné zboží;
  3. místo, kde došlo k nehodě.

Jakákoli dohoda ohledně soudní pravomoci je od počátku neplatná, pokud byla uzavřena před zjištěním nároku na náhradu škody.

Výše uvedená ustanovení nejsou použitelná v případech týkajících se pojištění námořní a vnitrozemské vodní dopravy.

§ 12 udává, že si žalobce může vybrat mezi několika stejně příslušnými soudy.

b) Kdy musím zvolit jiný soud než soud podle místa bydliště žalovaného (soud určený při použití základního pravidla)?

Tento oddíl by měl obsahovat výlučná pravidla týkající se zvláštní soudní příslušnosti.

Jak je uvedeno v oddíle II.2 bodě 2, existuje řada pravidel, která podle §§ 13-16 občanského soudního řádu stanoví výlučnou místní příslušnost.

Těmito ustanoveními je:

„§ 13

Žaloby týkající se nemovitostí mohou být podány pouze soudu, v jehož obvodu se nacházejí dotyčné budovy.

Pokud se budova nachází v obvodech několika soudů, žalobu je nutno podat u soudu příslušného pro místo bydliště žalovaného, jestliže se toto nachází v jedné z těchto oblastí působnosti, v opačném případě k jakémukoli soudu, v jehož obvodu se nachází dotyčná budova.“

„§ 14

Ve věcech týkajících se dědictví je příslušným soudem soud s příslušný pro poslední bydliště zůstavitele u:

NahoruNahoru

  1. žalob týkajících se platnosti a výkonu ustanovení závěti;
  2. u žalob týkajících se dědictví a případných nároků dědiců vůči sobě navzájem;
  3. žalob právních nástupců nebo věřitelů zůstavitele na jednoho z dědiců nebo osobu vykonávající poslední vůli.“

„§ 15

Žaloby týkající se společností, které nebyly zlikvidovány, jsou projednávány soudem, který je příslušný pro místo, v němž má společnost své sídlo.“

„§ 16

Žaloby týkající se reorganizace nebo úpadku jsou projednávány pouze soudem, v jehož působnosti se nachází sídlo dlužníka.“

c) Mohou strany určit soud, který by jinak nebyl příslušný?

Tento oddíl se týká:

  • podmínek ohledně platnosti a účinků dohod o výběru soudu (včetně smluvních ustanovení);
  • případů, kdy je soudní pravomoc založena výlučně na dostavení se žalovaného k soudu.

Rumunský soudní systém obsahuje řadu odchylek a zvláštních ustanovení týkajících se výše uvedených pravidel soudní příslušnosti, pokud jde o obecnou soudní pravomoc a výlučnou soudní pravomoc.

Tato ustanovení jsou obsažena v hlavě III §§ 17-19 občanského soudního řádu a týkají se takových záležitostí jako rozšíření soudní pravomoci a dohody stran ohledně soudní pravomoci.

V § 17 se uvádí, že vedlejší a související žaloby musí být projednány soudem, který je příslušný pro hlavní žalobu.

§ 18 stanoví, že soudní pravomoc pro žaloby týkající se zjištění nároků je stanovena podle pravidel pro žaloby ohledně poskytování služeb.

NahoruNahoru

V § 18 odst. 1 je uvedeno, soud určený na základě pravidel soudní příslušnosti podle hodnoty předmětu žaloby si ponechává pravomoc i v případě, že se hodnota předmětu po postoupení dané věci změní.

Ohledně stanovení soudní pravomoci dohodou stran sporu § 19 uvádí, že se strany mohou písemně nebo ústním prohlášením u soudu dohodnout, že žaloby týkající se zboží budou projednány soudy jinými, než jsou soudy s pravomocí podle zákona, s výjimkou případů uvedených v §§ 13, 14, 15 a 16.

C. Pokud je příslušným soudem zvláštní soud, jak mohu zjistit, na který soud se musím obrátit?

Popis pravidel týkajících se pravomoci zvláštních soudů by měl popřípadě sledovat stejnou strukturu jako v oddíle B. Jsou-li pravidla soudní příslušnosti přibližně stejná, je nutno na to poukázat s vysvětlením výjimek z příslušného pravidla.

Jak je uvedeno v oddíle B, občanský soudní řád zahrnuje většinu aspektů věcné a územní příslušnosti zvláštních soudů (pracovní spory a spory týkající se sociálního pojištění, rodinné spory, spory týkající se nezletilých osob, spory ohledně osvojení, spory v souvislosti s průmyslovým a duševním vlastnictvím, správní spory, případy týkající se vyvlastnění soukromého majetku, žaloby o náhradu škody způsobené soudním omylem, uznání a schválení výkonu soudních rozhodnutí vydaných v zahraničí a úpadek).

§ 1 odst. 2 občanského soudního řádu stanoví jednoznačně pravomoc soudů prvního stupně u žalob na orgány veřejné správy jednající v záležitostech své působnosti a ostatní orgány s podobnou oblastí činnosti v případech stanovených zákonem.

NahoruNahoru

Odchylně od pravidel obsažených v občanském soudním řádu existují pravidla týkající se dané záležitosti v řadě úzce specifických oblastí, například spory, které musí být vyřešeny podle § 24 zákona č. 10/2001 o způsobech vrácení budov převzatých do vlastnictví státu, v němž se uvádí, že v prvním stupni je pro vydání rozhodnutí o žalobě podané oprávněnou osobou, jejíž návrh na vrácení budovy byl zamítnut, příslušný župní tribunál.

Obdobně § 56 zákona č. 168/1999 o řešení pracovněprávních sporů stanoví, že návrhy na zastavení stávky musí projednat odvolací soud, v jehož působnosti se nachází ústředí odborového svazu, a musí být projednány do 7 dnů ode dne zaevidování, na rozdíl od obecného pravidla, že všechna sporná práva projednává v prvním stupni župní tribunál, jehož působnost se vztahuje na ústředí zaměstnavatele.

Co se týká celních sporů, na něž se vztahuje zákon č. 554/2004 (právo týkající se sporů), existují zvláštní pravidla týkající se soudní pravomoci, která berou v úvahu hodnotu, a to že celní spory (kromě žalob na záznamy o trestných činech proti veřejnému pořádku, pro něž jsou příslušné soudy prvního stupně) jsou projednávány v prvním stupni zvláštními soudy, pokud hodnota v daném případě nepřesáhne 500 000 RON. Je-li hodnota vyšší, je v prvním stupni příslušný odvolací soud.

Je nutno zmínit, že v případě přeshraničních věcí, jež se týkají žalovaného, který má bydliště v členském státě Evropské unie, je soudní pravomoc určena podle ustanovení zákona č. 187 ze dne 9. května 2003 o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí v občanskoprávních a obchodních věcech vydaných v členských státech Evropské unie v Rumunsku, který byl vyhlášen v Úředním listě č. 333 ze dne 16. května 2003.

Bližší informace

Užitečné odkazy:

  • http://www.just.ro română
  • http://www.csm1909.ro English - română
  • http://www.scj.ro English - română

« Pravomoc soudů - Obecné informace | Rumunsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 07-05-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království