Evropská komise > ESS > Pravomoc soudů > Portugalsko

Poslední aktualizace: 22-06-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Pravomoc soudů - Portugalsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


Pokud máte v úmyslu podat žalobu ve věci občanskoprávní nebo obchodní, musíte si zvolit soud příslušný pro hodnocení dané situace, nebo soud, do jehož příslušnosti věc spadá. Když si zvolíte nesprávný soud nebo když vznikne spor o příslušnost soudu, vystavujete se riziku, že se projednání vašeho případu značně oddálí nebo že bude váš požadavek dokonce zamítnut pro nepříslušnost.



 

OBSAH

A. Mám se obrátit na soud se všeobecnou příslušností, nebo na soud se specializovanou příslušností? A.
B. Pokud jsou příslušné soudy se všeobecnou příslušností, jak mám určit soud, na který se mám obrátit? B.
I. Existuje nějaké hierarchické odlišení soudů první instance? Pokud ano, který z nich je příslušný pro řešení mého případu? I.
II. Místní příslušnost (Je pro můj případ příslušný soud města A, nebo soud města B?) II.
1. Základní pravidlo místní příslušnosti 1.
2. Výjimky ze základního pravidla 2.
a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem, v jehož obvodě se nachází bydliště obžalovaného (tedy soudem určeným základním pravidlem), a jiným soudem? a)
b) Kdy jsem povinen vybrat si jiný soud než soud, v jehož obvodě se nachází bydliště obžalovaného (tedy než soud určený základním pravidlem)? b)
c) Mohou si strany samy zvolit soud, který by jinak nebyl příslušný? c)
C. Pokud je příslušným soudem zvláštní soud, jak mohu zjistit, na který soud se musím obrátit? C.

 

A. Mám se obrátit na soud se všeobecnou příslušností, nebo na soud se specializovanou příslušností?

V portugalském právním řádu závisí to, zda se obrátíme na soud se všeobecnou nebo specializovanou příslušností, na typu návrhu na zahájení řízení.

Příslušnost se stanovuje ve chvíli, kdy je podán návrh na zahájení řízení, přičemž faktické změny, které by nastaly později, jsou irelevantní.

V interním řádu se jurisdikce rozděluje mezi různé soudy podle věci (nebo podle povahy soudního sporu), hierarchie (to znamená podle stupňů jurisdikce soudů – 1. instance, 2. instance a Nejvyšší soud), hodnoty případu (která odpovídá finanční hodnotě okamžitého ekonomického užitku návrhu), podle formy použitelného řízení (tedy podle specifického řetězce procesních úkonů, které je třeba vykonat k tomu, aby uvedly v platnost určité právo) a podle území (čili podle geografické oblasti, k níž se váží fakta, která mají být vyhodnocena).

Existují speciální ustanovení vztahující se k exekučnímu řízení (ve kterém někdo požaduje přijetí adekvátních opatření vhodných k účinné nápravě svého porušeného práva).

Pokud jde o věcnou stránku, patří do příslušnosti soudů případy, které podle zákona nespadají do jiné jurisdikce.

Soudy jsou hierarchicky rozděleny za účely odvolání proti jejich rozhodnutím.

Nejvyšší soud se zpravidla v odvoláních zabývá případy, jejichž hodnota přesahuje hodnotu příslušnosti odvolacích soudů, a odvolací soudy se zabývají případy, jejichž hodnota přesahuje hodnotu příslušnosti soudů první instance.

NahoruNahoru

Hodnota příslušnosti odpovídá ekonomické hodnotě definované zákonem, pro srovnání s hodnotou případu, která zahrnuje možnost odvolání přisouzenou stranám sporu, a která vymezuje podmínky, za nichž soud rozhoduje bez možnosti odvolání.

Normy týkající se občanského soudního procesu určují soud, ke kterému má být podán návrh na zahájení řízení, podle hodnoty, o kterou v případu jde (hodnoty případu).

Stejné normy určují faktory, které v každém případě určují územně příslušný soud.

Soudy první instance jsou zpravidla okresní soudy. Těmto soudům je přidělena všeobecná příslušnost, což je vlastně způsobilost řešit všechny soudní spory kromě těch, které jsou ze zákona vyhrazeny jiným soudům.

Přejete-li si více informací, pročtěte si prosím na této stránce soubor pojednávající o organizaci soudnictví v Portugalsku.

B. Pokud jsou příslušné soudy se všeobecnou příslušností, jak mám určit soud, na který se mám obrátit?

Pokud už jsou jako příslušné soudy definovány soudy se všeobecnou příslušností, musíte splňovat kritéria obsažená v odpovědích na následující otázky.

I. Existuje nějaké hierarchické odlišení soudů první instance? Pokud ano, který z nich je příslušný pro řešení mého případu?

V Portugalsku neexistuje žádné rozlišení soudů první instance.

II. Místní příslušnost (Je pro můj případ příslušný soud města A, nebo soud města B?)

1. Základní pravidlo místní příslušnosti

Pokud jde o místní příslušnost, platí všeobecné pravidlo, že soudem kompetentním pro soudní řízení je soud příslušný podle bydliště obžalovaného.

NahoruNahoru

Pokud však obžalovaný nemá stálé bydliště, jeho místo bydliště není jisté, nebo se v místě bydliště nezdržuje, bude žalován u příslušného soudu podle bydliště navrhovatele. Pokud má obžalovaný bydliště a sídlo v zahraničí, bude souzen u příslušného soudu podle místa, kde se nachází. Pokud se nenachází na území Portugalska, bude souzen v místě bydliště navrhovatele, a pokud se bydliště navrhovatele nachází v zahraničí, příslušným soudem pro takový případ bude soud v Lisabonu.

Pokud jde o právnické osoby, platí následující všeobecné pravidlo:

  1. je-li obžalovaným stát, bude soud příslušný podle bydliště obžalovaného nahrazen soudem příslušným podle bydliště navrhovatele,
  2. je-li obžalovaným jiná právnická osoba nebo společnost, bude žalována u soudu příslušného podle sídla jejího vedení nebo u soudu příslušného podle sídla pobočky, expozitury, filiálky, delegace nebo zastoupení, podle toho, zda soudní řízení bude vedeno proti ní, nebo proti nim. Žaloba proti zahraničním právnickým osobám nebo společnostem, které mají pobočku, expozituru, filiálku, delegaci nebo zastoupení v Portugalsku, však může být podána k soudu příslušnému podle jejich sídla, i kdyby bylo požadováno předvolání jejich vedení.
2. Výjimky ze základního pravidla

Návrhy na zahájení řízení ve věci práv k nemovitostem, rozdělení společných věcí, vystěhování, přednosti a specifické exekuce nemovitostí, jakož i řízení ve věci zvýšení, náhrady, snížení nebo odstranění hypoték, musejí být podány k příslušnému soudu podle místa, kde se nemovitost nachází.

NahoruNahoru

Návrhy na zahájení řízení ve věci zvýšení, náhrady, snížení nebo odstranění hypoték na lodě a letadla se však podávají k soudu v obvodu příslušného zápisu. Pokud hypotéka zahrnuje movité věci zapsané v různých obvodech, může si navrhovatel zvolit kterýkoli z nich.

Pokud je předmětem žaloby všeobecná skutečnost (soubor movitých věcí patřících stejné osobě a určených k jednotnému účelu), nebo movité a nemovité věci nacházející se v rozdílných obvodech, bude žaloba podána k soudu, který odpovídá umístění nemovitosti vyšší hodnoty, přičemž se za tímto účelem musí přihlédnout k hodnotě podle rejstříku budov. Jestliže se budova, která je předmětem řízení, nachází ve více než jednom obvodě, může být žaloba podána ve kterémkoli z nich.

Žaloby požadující plnění povinností, odškodnění při neplnění nebo chybném plnění a zrušení smlouvy z důvodu neplnění se podávají podle volby věřitele k soudu příslušnému podle místa, ve kterém by povinnost měla být splněna nebo podle místa bydliště obžalovaného.

Pro řízení ve věci občanské zodpovědnosti související s protizákonnými činy nebo s ohrožením je kompetentním soud příslušný podle místa, kde k dané skutečnosti došlo.

Pro soudní řízení ve věci rozvodu a rozluky osob a rozdělení majetku je kompetentním soud příslušný podle bydliště nebo sídla navrhovatele.

Pro dědická řízení (určená k vyřešení otázek vlastnictví majetku po úmrtí) je kompetentním soud příslušný podle místa posledního bydliště zesnulého.

Ve věci škody na lodi, která utrpěla společnou havárii, je k vedení řízení kompetentní soud příslušný podle přístavu, kde je nebo kde má být odevzdán náklad z této lodi.

NahoruNahoru

Žalobu ve věci ztrát a škod z důvodu srážky lodí lze podat k soudu příslušnému podle místa nehody, podle místa bydliště majitele lodi, která srážku způsobila, podle místa, kam tato loď patří nebo kde se nachází, a podle místa prvního přístavu, do kterého poškozená (naražená) loď vpluje.

Odměny za záchranu lodí nebo za pomoc lodím se mohou požadovat u soudu příslušného podle místa, kde k incidentu došlo, podle bydliště majitele zachráněných předmětů a podle místa, kam patří nebo kde se nachází zachráněná loď.

Žaloba o určení práv k získané lodi se podává k soudu příslušnému podle přístavu, kde je loď v okamžiku nabytí zakotvená.

Speciální řízení ve věcech ozdravení podniku a úpadku je kompetentní vést soud příslušný podle místa, kde má podnik sídlo nebo kde vykonává svou hlavní činnost.

Soud příslušný podle obvodu, kde se nachází jakákoli pobočka, expozitura, filiálka, delegace nebo zastoupení zahraniční společnosti nebo podniku v Portugalsku, je kompetentní vést speciální řízení ve věci ozdravení podniku nebo úpadku, která vyplývají z povinností převzatých v Portugalsku nebo které se zde mají plnit, což však znamená likvidaci omezenou na majetek nacházející se na portugalském území.

Pokud jde o předběžná opatření (která pozůstávají z procesních aktů orientovaných na zabezpečení účinku rozhodnutí, které má být vyneseno v určitém soudním řízení) a o kroky předcházející podání žaloby, je třeba dodržet následující:

  1. zabavení (soudní zabavení majetku) a pozůstalostní řízení (které spočívá v soupisu, ocenění a odevzdání majetku do depozitáře) mohou být požadována jak u soudu, ke kterému má být podána definitivní žaloba, tak i u soudu příslušného podle místa, kde se majetek nachází, nebo pokud se majetek nachází v několika okresech, pak ve kterémkoli z nich,
  2. k zablokování nového stavebního díla (jedná se o urgentní opatření, které má za cíl pozastavení nového díla) je kompetentní příslušný soud podle místa, kde se práce vykonávají,
  3. k ostatním předběžným opatřením je kompetentní soud, ke kterému se má podat příslušná žaloba,
  4. předběžné kroky související s předložením důkazu budou požadovány soudem příslušným podle místa, kde má být důkaz předložen.

Jednotlivá oznámení budou požadována u soudu příslušného podle místa, kde bydlí osoba, které je třeba oznámení poslat.

NahoruNahoru

Pokud jde o návrhy na zahájení řízení u pracovních soudů, všeobecným pravidlem je, že musejí být podány k soudu příslušnému podle bydliště obžalovaného.

Žaloby týkající se pracovní smlouvy podané zaměstnancem proti jeho zaměstnavateli však mohou být podány k soudu příslušnému podle místa poskytnutí práce nebo místa bydliště zaměstnance.

V případě několika navrhovatelů je kompetentním soud příslušný podle místa poskytnutí práce nebo místa bydliště kteréhokoli z navrhovatelů.

Pokud je práce poskytována na několika místech, mohou být žaloby podány k soudu příslušnému podle kteréhokoli z těchto míst.

Žaloby ve věcech pracovních úrazů a nemocí z povolání se podávají k soudu příslušnému podle místa, kde se nehoda stala nebo kde nemocný pracoval naposledy v zaměstnání, které nemoc pravděpodobně způsobilo. Pokud se úraz stane v zahraničí, musí být žaloba podána v Portugalsku, k soudu příslušnému podle místa bydliště postiženého. Účastníci požadovaní zákonem musejí být předvoláni před soud určený v souladu s těmito pravidly.

Soud příslušný podle bydliště postiženého, nemocného či příjemce je rovněž kompetentní, pokud je účast u něj navržena nebo pokud to tato osoba až do sporné fáze procesu požaduje. Jestliže je postižený, nemocný nebo příjemce evidován jako námořník nebo člen posádky jakéhokoli letadla a k úrazu či ke zjištění choroby dojde během cesty, je kompetentním soud příslušný podle prvního místa na území Portugalska, kde loď nebo letadlo přistane, nebo soud v místě jeho registrace.

NahoruNahoru

V případě hromadného propouštění musejí být předběžná opatření ve věci přerušení a návrhy odpůrce podány k soudu příslušnému podle místa sídla zaměstnavatele. V případě, že propouštění zahrnuje zaměstnance v různých zařízeních, je kompetentním soud příslušný podle místa, kde se nachází zařízení s nejvyšším počtem propuštěných pracovníků.

Pokud jde o nezletilé a v rámci procesů ve věcech občanskoprávních, platí všeobecné pravidlo, podle kterého je k přijímání opatření kompetentní soud příslušný podle místa bydliště v okamžiku podání návrhu na zahájení procesu. Není-li bydliště nezletilého známo, je kompetentním soud příslušný podle bydliště držitelů rodičovských práv. Mají-li držitelé rodičovských práv rozdílná místa bydliště, je kompetentním soud příslušný podle bydliště toho rodiče, kterému byla svěřena péče o nezletilého nebo, v případě společné péče, podle bydliště rodiče, se kterým nezletilý bydlí.

Týká-li se některé opatření dvou nebo více nezletilých dětí stejných rodičů bydlících v různých okresech, je kompetentním soud příslušný podle bydliště většího počtu z nich; v případě shodného počtu je kompetentním soud, u kterého se opatření vyžadovalo nejprve. Pokud v okamžiku zahájení procesu nezletilý nebydlí ve státě (v Portugalsku), je kompetentním soud příslušný podle bydliště žadatele nebo žádaného. Pokud tito rovněž bydlí v zahraničí a portugalský soud má mezinárodní příslušnost, bude se případem zabývat soud v Lisabonu.

a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem, v jehož obvodě se nachází bydliště obžalovaného (tedy soudem určeným základním pravidlem), a jiným soudem?

Na tuto otázku odpovídá bod c) této části 2.

NahoruNahoru

b) Kdy jsem povinen vybrat si jiný soud než soud, v jehož obvodě se nachází bydliště obžalovaného (tedy než soud určený základním pravidlem)?

Ve všech situacích uvedených pod č. 2 pod otázkou II.

c) Mohou si strany samy zvolit soud, který by jinak nebyl příslušný?

Ano, uzavřením smlouvy o odebrání a přidělení příslušnosti se strany mohou dohodnout na soudu kompetentním vyřešit určitý soudní spor či určité soudní spory případně vyplývající z konkrétního právního vztahu, počítajíce s tím, že bude spojena s více než jedním právním řádem.

Výběr soudní příslušnosti prostřednictvím smlouvy může zahrnovat přidělení výhradní příslušnosti nebo jednoduše alternativní příslušnosti k příslušnosti portugalských soudů, pokud existuje, za předpokladu, že by byla alternativní v případě pochybnosti.

Výběr soudu je platný jedině tehdy, jsou-li kromě něj splněny i následující požadavky:

  1. musí jít o soudní spor o právech, která byla stranám udělena,
  2. musí být přijat zákonem určeného soudu,
  3. musí být odůvodněn vážným zájmem obou stran nebo jedné strany, přičemž druhou stranu nebude závažně znevýhodňovat,
  4. případ se nesmí týkat věci, která spadá pod výhradní příslušnost portugalských soudů,
  5. musí vyplývat z písemné dohody nebo dohody potvrzené písemně, přičemž dohoda se musí výslovně zmiňovat o kompetentní soudní příslušnosti. Za tímto účelem se za písemnou dohodu považuje dohoda vyplývající z dokumentu podepsaného stranami, nebo dohoda vyplývající z komunikace prostřednictvím dopisů, faxů, telegramů nebo jiných komunikačních prostředků, které představují písemný důkaz, ať už tyto dokumenty smlouvu přímo obsahují, nebo z nich vyplývá odkaz na nějaký dokument, v němž je dohoda obsažena.

V případě soudní příslušnosti ve věcech pracovněprávních jsou neplatné smlouvy nebo klauzule, jejichž cílem je vyloučení územní příslušnosti přisouzené v podmínkách uvedených v odpovědi na otázku II-2.

NahoruNahoru

C. Pokud je příslušným soudem zvláštní soud, jak mohu zjistit, na který soud se musím obrátit?

Soud můžete určit podle následujících kritérií:

Soudy pro věci rodiny – jsou kompetentní připravovat a posuzovat procesy s volnou soudní příslušností týkající se manželů, řízení týkající se rozluky osob a rozdělení majetku a rozvodu, soupisy majetku a související předběžná opatření, řízení ve věcech výživného a vymáhání výživného mezi manželi či bývalými manželi, určovací řízení ve věcech neexistence nebo zrušení manželství, řízení týkající se zrušení manželství uzavřeného v dobré víře oběma manželi a řízení ve věcech výživného a vymáhání výživného mezi manželi či bývalými manželi.

Soudům pro věci rodiny rovněž přísluší:

  1. zřizovat poručnictví a správu majetku,
  2. jmenovat osobu, která bude jednat jménem nezletilého a rovněž jmenovat hlavního poručníka, který bude moci mimosoudně zastupovat nezletilého podléhajícího rodičovským právům,
  3. vytvářet adoptivní svazky,
  4. upravovat výkon rodičovských práv a povinností a zabývat se s tím souvisejícími otázkami,
  5. stanovovat výšku výživného pro nezletilé a plnoleté nebo osamostatněné děti, připravovat vymáhání výživného a rozhodovat o něm,
  6. nařizovat právní poručnictví nezletilých dětí,
  7. opravňovat právního zástupce nezletilých dětí k výkonu určitých úkonů, potvrzovat ty, které byly vykonány bez oprávnění, a přijímat opatření týkající se přijímání poručnických výhod,
  8. rozhodovat o záruce, kterou rodiče musí poskytovat ve prospěch nezletilých dětí,
  9. nařizovat úplný nebo částečný zákaz a stanovovat omezení výkonu rodičovských práv a povinností,
  10. přistupovat k úřednímu ověřování mateřství, otcovství nebo k vyloučení údajného otcovství,
  11. v případě neshody rodičů rozhodovat o jménu a příjmení nezletilého dítěte.

Do příslušností soudů pro věci rodiny spadá i:

NahoruNahoru

  1. ochrana nebo správa majetku, určování výšky odměny poručníka nebo správce, řešení omluvy, osvobození nebo odvolání poručníka, správce či člena rodinné rady, požadování a posuzování účtů, opravňování a nahrazování právní hypotéky a určování posílení a náhrady poskytnuté záruky a jmenování speciálního opatrovníka pro mimosoudní zastupování nezletilého,
  2. jmenování speciálního opatrovníka k zastupování nezletilého dítěte v jakémkoli procesu o poručnictví,
  3. úprava, rušení a přehodnocování adopce, požadování a posuzování účtů adoptujícího a určování výšky příjmů určených k výživě adoptovaného,
  4. rozhodování o posílení a náhradě záruky poskytnuté ve prospěch nezletilých dětí,
  5. požadování a posuzování účtů, které rodiče musí předkládat,
  6. zabývání se jakýmikoli dalšími záležitostmi ve výše uvedených věcech.

Pracovní soudy – Pracovní soudy jsou v občanskoprávních věcech kompetentní řešit:

  1. otázky týkající se zrušení a výkladu dokumentů kolektivní úpravy práce, které nejsou administrativní povahy;
  2. otázky vznikající z pracovních vztahů zahrnujících podřízenost a vztahů vytvořených za účelem uzavření pracovní smlouvy;
  3. otázky vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání;
  4. otázky týkající se ošetřování nebo nemocniční péče, dodávek léků vyplývajících z poskytování klinických služeb, protetických a ortopedických materiálů nebo jakýchkoli jiných služeb nebo výkonů poskytnutých nebo zaplacených ve prospěch obětí pracovních úrazů nebo chorob z povolání;
  5. žaloby o zrušení aktů a smluv uzavřených kterýmikoli odpovědnými subjekty s cílem zbavit se odpovědnosti za plnění povinností vyplývajících z uplatňování odborové nebo pracovní legislativy;
  6. otázky vyplývající ze smluv podle zákona porovnatelných s pracovními smlouvami;
  7. otázky vznikající ze smluv o vykonávání učňovské a odborné praxe;
  8. otázky týkající se několika zaměstnanců téhož subjektu, pokud jde o práva a povinnosti, které vyplývají z úkonů společně realizovaných při uzavírání pracovních vztahů nebo které vyplývají z nezákonného aktu vykonaného jedním z nich při výkonu služby a z tohoto důvodu, kromě příslušnosti trestních soudů pokud jde o občanskoprávní odpovědnost ve spojení s trestněprávní odpovědností;
  9. otázky týkající se institucí sociálního zabezpečení nebo rodinných přídavků a jejich příjemců v souvislosti se zákonnými, nařízenými nebo statutárními právy, pravomocemi nebo povinnostmi jedněch nebo druhých, bez ohledu na příslušnost správních a finančních soudů;
  10. otázky týkající se odborů a jejich členů nebo osob jimi zastupovaných nebo ovlivněných jejich rozhodnutími, pokud se týkají pravomoci nebo povinností jedněch nebo druhých, vyplývajících ze zákona, nařízení nebo stanov;
  11. procesy zaměřené na likvidaci a dělení majetku institucí sociálního zabezpečení nebo odborových organizací, pokud neexistuje jiné zákonné nařízení;
  12. otázky týkající se institucí sociálního zabezpečení nebo odborových organizací, pokud jde o existenci, rozsah nebo kvalitu pravomocí nebo povinností jedné z nich, které vyplývají ze zákona, nařízení nebo stanov, a které ovlivňují druhou stranu;
  13. exekuce založené na jejich rozhodnutí nebo na jiných exekučních titulech, kromě příslušnosti připisované jiným soudům;
  14. otázky vznikající mezi subjekty pracovněprávního vztahu nebo mezi těmito subjekty a třetími stranami, pokud vznikají ze vztahů spojených s pracovními vztahy, na základě doplnění, dodatku nebo podřízenosti a žaloba se váže na jinou žalobu, za kterou je soud přímo odpovědný;
  15. otázky občanskoprávní týkající se stávek;
  16. otázky týkající se zaměstnaneckých výborů a příslušných koordinačních výborů, podniku a jeho zaměstnanců;
  17. ostatní otázky vyplývající ze zákona.

NahoruNahoru

Obchodní soudy – Obchodní soudy jsou kompetentní připravovat a vést:

  1. speciální procesy týkající se ozdravení podniku a úpadku;
  2. řízení ve věci prohlášení neexistence, neplatnosti a zrušení společenské smlouvy (stanov);
  3. řízení týkající se výkonu práv společníků;
  4. řízení o přerušení a zrušení rozhodnutí v rámci společnosti;
  5. řízení ve věci zrušení a likvidace společnosti;
  6. řízení ve věci nároku na průmyslové vlastnictví;
  7. řízení ve věcech, o kterých pojednává Zákon o obchodním rejstříku;
  8. řízení o neplatnosti a zrušení podle Zákona o průmyslovém vlastnictví.

Obchodní soudy jsou rovněž kompetentní rozhodovat:

  1. o odvoláních proti rozhodnutím, která ve smyslu Zákona o průmyslovém vlastnictví udělují nebo odepírají kterékoli ze soukromých práv v něm uvedených;
  2. o odvoláních proti rozhodnutím obchodního rejstříku.

Námořní soudy – Do příslušnosti námořních soudů spadají otázky, které se týkají:

  1. odškodnění potřebných z důvodu škod způsobených loďmi, čluny a jinými plavidly a škod na nich utrpěných nebo vyplývajících z jejich námořního využití ve všeobecném právním smyslu;
  2. smluv o výstavbě, opravě, koupi a prodeji lodí, člunů a jiných plavidel, pokud jsou určena k námořnímu využití;
  3. smluv o přepravě námořní dopravou nebo smluv o kombinované přepravě či o několika způsobech přepravy,
  4. smluv o přepravě říční dopravou nebo kanály,
  5. smluv o námořním využití lodí, člunů a jiných plavidel, především smluv o nájmu a finančním pronájmu,
  6. smluv o pojištění lodí, člunů a jiných plavidel určených k námořnímu využití a smluv o pojištění jejich nákladu;
  7. hypoték a práv na lodě a čluny jakož i jakýchkoli skutečných záruk za plavidla a jejich náklady;
  8. speciálních procesů týkajících se lodí, člunů a jiných plavidel a jejich nákladů;
  9. předběžných opatření týkajících se lodí, člunů a jiných plavidel, příslušného nákladu, bank a jiných hodnot souvisejících s loďmi, čluny a jinými plavidly, jakož i předběžných žádostí u správy přístavu o zabránění úniku plavidel, která jsou předmětem takových postupů;
  10. společných havárií nebo zvláštních havárií, včetně těch, které se týkají jiných plavidel určených k námořnímu využití;
  11. námořní pomoci a záchrany;
  12. smluv o vlečení a řízení lodí;
  13. odstraňování ztroskotaných lodí;
  14. občanskoprávní zodpovědnosti za znečištění moře a jiných vod v jejich jurisdikci;
  15. použití, ztráty, nálezu nebo přivlastnění přístrojů nebo zařízení k rybolovu, sběru mořských živočichů, měkkýšů a mořských rostlin, kotev, potřeb, zbraní, zásob a jiných předmětů určených k plavbě nebo k rybolovu, jakož i škod způsobených nebo utrpěných tímto materiálem;
  16. škod způsobených na veřejném námořním majetku;
  17. majetku a vlastnictví vyplavených trosek a věcí pocházejících z mořských vod nebo existujících zbytků, které leží na příslušné půdě nebo pod zemí nebo které pocházejí z vnitřních vod či existují ve vnitřních vodách, pokud spadají pod námořní zájem;
  18. zadržených věcí;
  19. jakýchkoli otázek o věcech obchodního námořního práva všeobecně.

Bližší informace

  • Supremo Tribunal de Justiça (Nejvyšší soud); English - français - português
  • Ministério da Justiça; (Ministerstvo spravedlnosti) English - português
  • Tribunal Constitucional; (Ústavní soud) português
  • Tribunal da Relação de Lisboa; (Odvolací soud města Lisabon) português
  • Tribunal da Relação de Coimbra; (Odvolací soud města Coimbra) português
  • Tribunal da Relação de Évora; (Odvolací soud města Évora) English - français - português
  • Tribunal da Relação do Porto; (Odvolací soud města Porto) português
  • Procuradoria Geral da República; (Generální prokuratura) português
  • Centro de Estudos Judiciários (subjekt zodpovědný za vzdělávání soudců); English - français - português
  • Direcção Geral da Administração da Justiça (mimo jiné poskytuje kontaktní informace o soudech a o jejich územní jurisdikci a o přístupu na stránku soudních kanceláří); português
  • Gabinete de Política Legislativa e Planeamento do Ministério da Justiça; (Odbor legislativní politiky a plánování Ministerstva spravedlnosti) English - português
  • Direcção Geral dos Registos e do Notariado; (Generální ředitelství rejstříků a notářů) português
  • Instituto do Consumidor; (Úřad ochrany spotřebitele) português
  • Associação Sindical dos Juizes Portugueses; (Odborové sdružení portugalských soudců) português 
  • Sindicato dos Magistrados do Ministério Público; (Odborové sdružení prokurátorů) português
  • Ordem dos Advogados; (Advokátní komora) português
  • Base de legislação «on-line» (Obsahuje diplomy a písemnosti zveřejněné v I Sérii D.R. od 01-01-1970; umožňuje bezplatný přístup k publikované legislativě I Série od 01-01-2000). português

« Pravomoc soudů - Obecné informace | Portugalsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 22-06-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království