Evropská komise > ESS > Pravomoc soudů > Polsko

Poslední aktualizace: 06-03-2008
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Pravomoc soudů - Polsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

A. Mám se obrátit na obecný civilní soud, nebo na zvláštní soud? A.
B. Pokud je dána příslušnost obecných civilních soudů, jak zjistím, na který z nich se mám obrátit? B.
I. Rozlišují se nižší a vyšší obecné civilní soudy, a pokud ano, který je příslušný k projednání mého případu? I.
II. Místní příslušnost (Je pro můj případ příslušný soud města A, nebo soud města B?) II.
1. Základní pravidlo místní příslušnosti 1.
2. Výjimky z obecného pravidla 2.
a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného (soud určený podle základního pravidla) a jiným soudem? a)
b) Kdy si musím zvolit jiný soud než soud v místě bydliště žalovaného (soud určený použitím základního pravidla)? b)
c) Mohou si strany samy zvolit soud, který by za běžných okolností nebyl příslušný? c)
C. Pokud je dána příslušnost zvláštních soudů, jak zjistím, na který z nich se mám obrátit? C.

 

A. Mám se obrátit na obecný civilní soud, nebo na zvláštní soud?

V Polsku projednávají občanskoprávní případy, pokud nespadají pod příslušnost zvláštních soudů, řádné soudy a nejvyšší soud (viz: Organizace soudnictví v Polsku).

Pravidla, kterými se řídí příslušnost soudů, jsou stanovena v článcích 16 - 18 a 27 - 37 občanského soudního řádu.

U okresních soudů projednávají občanskoprávní případy tato oddělení:

  • občanskoprávní oddělení,
  • oddělení pro rodinu a nezletilé (rodinné tribunály) - záležitosti související s rodinným a opatrovnickým právem a týkající se navádění dětí k páchání trestné činnosti a trestných činů spáchaných nezletilými, léčby alkoholiků a narkomanů a dalších věcí, které spadají do příslušnosti opatrovnických soudů podle zvláštních právních předpisů,
  • oddělení pro pracovní věci a sociální pojištění (zaměstnanecké tribunály) - případy související s pracovním právem nebo sociálně-pojišťovacím právem,
  • obchodní oddělení (obchodní tribunály) pro případy související s hospodářským a občanským právem, jako jsou spory mezi společnostmi působícími v daném oboru, spory uvnitř společností, žaloby na náhradu škod proti členům představenstva z důvodu odevzdání nepravdivých prohlášení státnímu soudnímu rejstříku a žaloby proti společnostem kvůli škodám na životním prostředí,
  • oddělení katastru nemovitostí - pro zápisy do katastru nemovitostí a jiná občanskoprávní řízení související s katastrem nemovitostí,
  • obecní oddělení (obecní tribunály) pro případy projednávané ve zjednodušeném řízení nebo související s uložením a propadnutím majetku.

U varšavského okresního soudu působí také tato oddělení:

NahoruNahoru

  • tribunál pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitele, který je pověřen projednáváním případů souvisejících s antimonopolními pravidly a energetickými nařízeními,
  • tribunál pro práva k ochranným známkám a průmyslovým vzorům, který projednává případy související s porušením ochranných známek, hrozbou porušení ochranných známek, nebezpečím porušení průmyslových vzorů nebo prohlášeními, že průmyslové vzory a ochranné známky nebyly porušeny, zrušením průmyslového vzoru Společenství, vzetím zpět nebo zrušením ochranné známky a následky porušení ochranných známek.

B. Pokud je dána příslušnost obecných civilních soudů, jak zjistím, na který z nich se mám obrátit?

I. Rozlišují se nižší a vyšší obecné civilní soudy, a pokud ano, který je příslušný k projednání mého případu?

Obecně platí, že u občanskoprávních věcí mají příslušnost okresní soudy, které vydávají rozhodnutí v prvním stupni. Okresní soudy mají příslušnost ve všech věcech, s výjimkou věcí vyhrazených podle článků 16 a 507 občanského soudního řádu krajským soudům.

Krajské soudy jako soudy prvního stupně mají příslušnost ve věcech uvedených v článku 17 občanského soudního řádu, tj. v případech týkajících se:

  • nehmotných práv (jako je rozvod) a souvisejících nároků, s výjimkou: určení nebo popření otcovství dítěte, vzdání se rodičovství nebo zrušení osvojení,
  • ochrany autorských práv a souvisejících práv a práv k vynálezům, užitným vzorům, průmyslovým vzorům, ochranným známkám, zeměpisným označením a topografiím integrovaných obvodů, ochrany jiných práv v souvislosti s nehmotnými statky,
  • nároků podle tiskového zákona,
  • vlastnických práv, kdy je hodnota sporné částky vyšší než 75 000 PLN a 100 000 PLN v obchodních sporech, s výjimkou věcí týkajících se: výživného, vlastnických sporů, zrušení společného majetku manželů, přizpůsobení obsahu katastru nemovitostí právu jako takovému,
  • vydání rozhodnutí nahrazujícího rozhodnutí o rozdělení družstva,
  • zrušení, prohlášení za neplatné nebo stanovení neplatnosti rozhodnutí vydaných právnickými osobami nebo organizacemi, které nejsou právnickými osobami, avšak kterým byla právní subjektivita přiznána zákonem,
  • předcházení nerovné soutěži a opatření na odstranění nerovné soutěže.

Do příslušnosti krajských soudů spadají také následující oblasti:

NahoruNahoru

  • případy týkající se nezpůsobilosti k právním úkonům,
  • řešení sporu v případech zahrnujících provozování znárodněných společností: mezi představenstvem a ředitelem společnosti, mezi vnitřními orgány společnosti a zakládajícími orgány a mezi vnitřními orgány společnosti a kontrolním orgánem,
  • případy zahrnující uznání a potvrzení vykonatelnosti rozsudků vydaných cizími soudy (články 1148 a 1151 občanského soudního řádu).

V případech zahrnujících vlastnická práva musí žalobce v žalobě uvést hodnotu sporné částky, pokud ovšem předmětem sporu není daná peněžní částka.

V případech zahrnujících finanční nároky, a to i takové nároky, které jsou označené jako alternativa jiného nároku, uvedená částka představuje hodnotu sporné částky.

V jiných případech týkajících se majetku musí žalobce v žalobě uvést výši předmětu sporu podle článků 20 - 24 občanského soudního řádu.

II. Místní příslušnost (Je pro můj případ příslušný soud města A, nebo soud města B?)

Polský občanský soudní řád se odvolává na čtyři druhy soudních příslušností: obecnou (články 27 – 30 občanského soudního řádu), konkurující (články 31 – 37 občanského soudního řádu), výlučnou (články 38 – 42 občanského soudního řádu) a zvláštní (články 43 – 46 občanského soudního řádu).

1. Základní pravidlo místní příslušnosti
Obecná místní příslušnost.

Řízení by měla být zahájena u soudu prvního stupně s příslušností pro místo bydliště žalovaného.

NahoruNahoru

Podle článku 25 občanského zákoníku je bydlištěm fyzické osoby místo, kde obvykle pobývá. Nemá-li žalovaný bydliště v Polsku, je příslušnost stanovena podle toho, kde právě žije, a pokud to není známo nebo pokud se žalovaný nenachází v Polsku, mělo by řízení být zahájeno v místě posledního bydliště žalovaného v Polsku.

Řízení proti státní pokladně by měla být zahájena u soudu s příslušností pro místo, kde se nachází instituce, jíž se spor týká. V případech, kdy státní pokladnu zastupuje Státní zastupitelství státní pokladny (Prokuratoria Generalna Skarbu Państwa), mělo by být řízení zahájeno u soudu s příslušností pro místo, kde se nachází pobočka odpovědná za instituci, jíž se žaloba týká.

Řízení proti právnickým osobám nebo neprávnickým osobám by měla být zahájena u soudu s příslušností pro místo, kde tyto osoby mají své sídlo (článek 30 občanského soudního řádu).

2. Výjimky z obecného pravidla
a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného (soud určený podle základního pravidla) a jiným soudem?

Označení souběžná (konkurující) místní příslušnost znamená, že v některých případech může žalobce zvolit soud, u kterého řízení zahájí. V těchto případech smí žalobce zahájit řízení u soudu s obecnou příslušností nebo u jednoho z dalších soudů uvedených v článcích 32 - 37 občanského soudního řádu.

Souběžná místní příslušnost je možná v těchto věcech:

NahoruNahoru

  • návrhy ve věcech výživného, určení otcovství a související žaloby - řízení lze zahájit u soudu příslušného pro místo bydliště žalobce,
  • majetkové nároky související s obchodní činností žalovaného - řízení lze zahájit u soudu příslušného pro místo, kde se nachází podnik nebo společnost žalovaného, jestliže žaloba souvisí s činnostmi prováděnými tímto podnikem nebo společností. To se však netýká případů, kdy je podle zákona státní pokladna zastoupena státním zastupitelstvím státní pokladny (Prokuratoria Generalna Skarbu Państwa),
  • žaloby na určení existence smlouvy nebo jejího plnění, zrušení nebo prohlášení za neplatnou a žaloby o náhradu škody z neplnění nebo nesprávného plnění smlouvy - řízení lze zahájit u soudu příslušného pro místo plnění sporné smlouvy; v případě vzniku pochybností by měly být poskytnuty listinné důkazy o místě plnění smlouvy,
  • nároky plynoucí z občanskoprávního deliktu - řízení lze zahájit u soudu příslušného pro místo vzniku škodné události,
  • žaloby ve věci platby procesních poplatků - řízení lze zahájit u soudu příslušného pro místo, kde právní zástupce vyřizoval dotčený případ,
  • žaloby ve věci pronájmu nemovitosti - řízení lze zahájit u soudu příslušného pro místo, kde se nemovitost nachází,
  • žaloby proti vystaviteli směnky nebo šeku - řízení lze zahájit u soudu příslušného pro místo platby. Několik vystavitelů směnky nebo šeku lze žalovat společně u soudu příslušného pro místo platby nebo u soudu s obecnou příslušností směnečníka nebo vystavitele dlužních úpisů nebo šeků,
  • žaloby ve věci uzavření, prokázání obsahu nebo pozměnění smlouvy projednávané v nezávislých řízeních v případech zahrnujících obchodní právo - řízení lze zahájit u soudu příslušného pro místo plnění smlouvy (článek 479 ve spojení s článkem 34 občanského soudního řádu),
  • žaloby týkající se pracovního práva - řízení lze zahájit u soudu příslušného pro místo, kde probíhá, probíhal nebo má probíhat výkon zaměstnání, nebo u soudu příslušného pro místo dotčeného pracoviště (čl. 461 odst. 1 občanského soudního řádu).
b) Kdy si musím zvolit jiný soud než soud v místě bydliště žalovaného (soud určený použitím základního pravidla)?

Označení výlučná příslušnost znamená, že případ musí být projednáván soudem uvedeným v občanském soudním řádu. Výlučná příslušnost je stanovena v případech týkajících se:

NahoruNahoru

  • vlastnických nebo jiných věcných práv k nemovitostem nebo držby nemovitostí – řízení musí být zahájeno u soudu příslušného pro místo, kde se nemovitost nachází; je-li předmětem sporu služebnost pozemku, je příslušnost stanovena podle místa, kde se nachází zatížený majetek,
  • dědictví nebo zachování na základě listiny, pokynu nebo jiné formy závěti – řízení musí být zahájeno u soudu příslušného pro místo posledního bydliště zůstavitele a, v případě, že není možno určit jeho bydliště v Polsku, u soudu příslušného pro místo, kde se dědictví nebo jeho část nachází,
  • členství ve družstvu, společnosti nebo sdružení – řízení musí být zahájeno u soudu příslušného pro místo, kde se nachází sídlo orgánu,
  • manželství – řízení musí být zahájeno u soudu příslušného pro místo posledního společného bydliště manželů, pokud zde jeden z nich nebo oba stále trvale pobývají. Není-li tomu tak, má výlučnou příslušnost soud v místě bydliště žalovaného; pokud se ani toto nedá použít, má výlučnou příslušnost soud v místě bydliště žalobce,
  • rodičovských vztahů nebo vztahů mezi osvojitelem a osvojencem – řízení musí být zahájeno u soudu příslušného pro místo bydliště žalobce, pokud neexistuje žádný důvod, podle kterého by řízení mělo být zahájeno podle pravidel pro obecnou příslušnost.
c) Mohou si strany samy zvolit soud, který by za běžných okolností nebyl příslušný?

Označení zvláštní příslušnost znamená, že v případech stanovených zvláštními pravidly může být příslušnost soudu určena odlišně:

NahoruNahoru

  1. Žalobce je oprávněn zvolit soud.

    Existují-li důvody pro to, aby příslušnost měl jeden soud, nebo jestliže je řízení zahájeno proti několika osobám, s ohledem na které má příslušnost podle pravidel obecné příslušnosti několik soudů. Totéž se týká případů, kdy se nemovitost, podle které se určuje příslušnost, nachází v několika soudních obvodech.

  2. Obě strany jsou oprávněny zvolit soud na základě dohody nebo společného návrhu.

    Strany se mohou písemně dohodnout na předložení sporu, který vznikl v souvislosti s daným právním vztahem, nebo možného budoucího sporu soudu prvního stupně, který není podle zákona místně příslušný. Tento soud bude pak mít výlučnou příslušnost, pokud strany nerozhodnou jinak. Strany mohou také na základě písemné dohody omezit právo žalobce zvolit soud příslušný pro spor.

    Strany však nemohou změnit výlučnou příslušnost.

    Dohody o příslušnosti soudu musí být vyhotoveny písemně a mohou představovat součást právní dohody (prorogační doložka) nebo mohou být sepsány jako zvláštní dohoda.

    V případech zahrnujících pracovní a sociálně pojistné právo smí příslušný soud postoupit případ k projednávání jinému soudu rovnocennému soudu příslušnému pro případy zahrnující pracovní právo a právo sociálního pojištění na základě společného návrhu stran, pokud se to požaduje za vhodné.

  3. Příslušný soud je stanoven vyšším soudem nebo nejvyšším soudem.

    Jestliže je příslušnému soudu zabráněno projednávat případ nebo přijmout jiné kroky, určí vyšší soud jiný soud. Jiný soud je určen, pouze pokud je příslušnému soudu zabráněno projednávat případ, např. z důvodu vyloučení soudce nebo z důvodu vyšší moci.

    Nejvyšší soud musí určit soud, u kterého bude řízení zahájeno, jestliže není možno určit místní příslušnost ve smyslu občanského soudního řádu podle skutkové podstaty věci (článek 45 občanského soudního řádu).

C. Pokud je dána příslušnost zvláštních soudů, jak zjistím, na který z nich se mám obrátit?

Zvláštní soudy jsou správní soudy a vojenské tribunály.

Práce vojenských tribunálů se řídí zákonem o složení vojenských tribunálů ze dne 21. srpna 1997. Tyto tribunály projednávají zásadně věci týkající se polských ozbrojených sil. Jiné věci mohou projednávat jen na základě zmocnění zákonem.

Práce správních soudů se řídí zákonem o složení správních soudů ze dne 25. června 2002. Správní soudy vykonávají spravedlnost kontrolou činnosti veřejných orgánů a vynášením rozhodnutí ve sporech týkajících se pravomocí nebo příslušností mezi orgány místní samosprávy a ústředními orgány státní správy. Nelze vyloučit, že ve výjimečných případech může správní soud rozhodnout o občanskoprávní věci v souvislosti s kontrolou činnosti veřejných orgánů.

Bližší informace

Ministerstvo spravedlnosti

http://www.ms.gov.pl/ polski

Seznam řádných soudů v Polsku (adresy)

http://www.ms.gov.pl/organizacja/sady.php polski

« Pravomoc soudů - Obecné informace | Polsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 06-03-2008

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království