Evropská komise > ESS > Pravomoc soudů > Litva

Poslední aktualizace: 12-07-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Pravomoc soudů - Litva

Chcete-li zahájit soudní řízení v občanských nebo obchodních věcech, budete muset zvolit soud, který je příslušný k tomu, aby se vaší věcí zabýval, neboli jinými slovy, má příslušnou pravomoc. Obrátíte-li se na nesprávný soud nebo existuje-li rozpor v otázce pravomoci, riskujete značné průtahy v řízení, nebo dokonce zamítnutí vaší věci z důvodu nedostatečné soudní pravomoci.



 

OBSAH

A. Mám se obrátit na běžný civilní soud, nebo na specializovaný soud? A.
B. Tam, kde pravomoc přísluší běžnému civilnímu soudu, jak zjistím, na který se mám obrátit? B.
I. Existuje rozdíl mezi nižšími a vyššími běžnými civilními soudy, a pokud ano, který z nich je příslušný v mé věci? I.
II. Územní pravomoc (Má pravomoc v mé věci soud ve městě A, nebo ve městě B? II.
1. Základní pravidlo územní pravomoci 1.
2. Výjimky ze základního pravidla 2.
a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného (soud určený použitím základního pravidla) a jiným soudem? a)
b) Kdy si musím zvolit jiný soud než soud v místě bydliště žalovaného (soud určený použitím základního pravidla)? b)
C. Tam, kde pravomoc přísluší specializovaným soudům, jak zjistím, na který se mám obrátit? C.

 

Úvodní poznámky:

  • Popis by se měl omezovat na pravomoc soudů prvního stupně kromě jiného na základě předpokladu, že informace o soudu, který je pravomocný pro odvolání, se obvykle poskytují nebo jsou k dispozici u soudu prvního stupně, který vydal rozhodnutí
  • Vysvětlení systému pravidel pro soudní pravomoc by nemělo jít příliš do podrobností, ale spíše se zaměřit na situace, které jsou nejdůležitější z hlediska jejich praktického významu pro uživatele této internetové stránky
  • Je třeba vysvětlit, že pravidla pro soudní pravomoc popsaná v tomto listu platí obecně pro
    1. výhradně vnitřní věci;
    2. přeshraniční věci, které se týkají žalovaného s bydlištěm v některém členském státě EU, s cílem určit konkrétní příslušný soud v daném členském státě stanovený podle právních předpisů Společenství;
    3. přeshraniční věci, které se týkají žalovaného s bydlištěm mimo území EU, pokud mezinárodní dohody (například Luganská úmluva) nestanoví jinak

A. Mám se obrátit na běžný civilní soud, nebo na specializovaný soud?

V členském státě, kde běžné civilní soudy neřeší všechny občanskoprávní a obchodní věci, ale kde pravomoc v některých oblastech práva mají specializované nezávislé soudy (např. pracovní soudy), je třeba popsat toto vymezení příslušnosti.

Článek 12 zákona o soudech Litevské republiky stanoví následující systém soudů: celý systém soudů Litevské republiky se skládá ze soudů obecné příslušnosti a specializovaných soudů.

Soudy obecné příslušnosti (soudy prvního stupně – krajské a okresní soudy) řeší všechny občanskoprávní věci, tj. spory související s nebo vyplývající z občanskoprávních, rodinných, pracovních a jiných soukromých vztahů, duševního vlastnictví, konkursu a restrukturalizace; soudy se rovněž zabývají věcmi v rámci mimořádného soudního řízení a žádostmi o přijetí a výkon rozhodnutí zahraničních soudů a rozhodčích soudů v Litevské republice (článek 22 zákoníku občanskoprávního řízení).

Specializované, tj. správní soudy (krajské správní soudy) projednávají správní věci vyplývající z právních vztahů ve správní oblasti.

B. Tam, kde pravomoc přísluší běžnému civilnímu soudu, jak zjistím, na který se mám obrátit?

I. Existuje rozdíl mezi nižšími a vyššími běžnými civilními soudy, a pokud ano, který z nich je příslušný v mé věci?

Občanskoprávní věci projednávají okresní a krajské soudy jako soudy prvního stupně (článek 25 zákoníku občanskoprávního řízení).

NahoruNahoru

Článek 26 zákoníku občanskoprávního řízení posiluje obecné pravidlo, že všechny občanskoprávní věci se projednávají u okresních soudů. Články 27 a 28 stanoví výjimky z tohoto obecného pravidla a svěřují některé věci do pravomoci krajských soudů a do výhradní pravomoci Krajského soudu ve Vilniusu.

Většina členských států zná rozdíl mezi nižšími a vyššími běžnými civilními soudy prvního stupně. V takových případech je třeba vymezit hranice soudní pravomoci

  • stropem, který se vztahuje k výši dotčeného nároku, kdy krajské soudy jako soudy prvního stupně projednávají občanskoprávní věci, kde výše žalobního nároku překračuje sto tisíc litas, kromě věcí rodinného práva týkajících se rozdělení majetku (čl. 27 paragraf 1 zákoníku občanskoprávního řízení);
  • je třeba stanovit další faktory, které určují soudní pravomoc bez ohledu na výši dotčeného nároku.
  • Krajské soudy jako soudy prvního stupně rovněž projednávají tyto občanskoprávní věci (článek 27 zákoníku občanskoprávního řízení):
    • týkající se právních vztahů v souvislosti s nemajetkovými autorskými právy;
    • týkající se právních vztahů v souvislosti s veřejnými zakázkami;
    • týkající se konkursu a restrukturalizace;
    • na základě žádosti dočasného správce banky o snížení základního kapitálu banky;
    • kde jednou stranou sporu je zahraniční země nebo stát;
    • NahoruNahoru

    • na základě žalob týkajících se povinného odprodeje akcií (dividend, podílů);
    • na základě žalob týkajících se šetření činnosti právnické osoby;
    • další občanskoprávní věci, které ze zákona projednávají krajské soudy jako soudy prvního stupně.

Pouze Krajský soud ve Vilniusu jako soud prvního stupně projednává tyto občanskoprávní věci (článek 28 zákoníku občanskoprávního řízení):

  • spory podle zákona Litevské republiky o udělování licencí;
  • spory podle zákona Litevské republiky o ochranných známkách;
  • adopce na základě žádosti cizích státních příslušníků o adopci státního příslušníka Litevské republiky, který pobývá v Litevské republice nebo v cizí zemi;
  • další občanskoprávní věci, které projednává výhradně Krajský soud ve Vilniusu jako soud prvního stupně podle platných zákonů.

II. Územní pravomoc (Má pravomoc v mé věci soud ve městě A, nebo ve městě B?

1. Základní pravidlo územní pravomoci

Stručně řečeno trvalé / obvyklé bydliště žalovaného, včetně základního pravidla platného pro právnické osoby.

Nárok se vznáší u soudu podle místa bydliště žalovaného. Nárok vůči právnické osobě se vznáší podle sídla právnické osoby uvedeného v rejstříku právnických osob. V případě, že žalovaným je stát nebo obec, vznáší se nárok podle sídla instituce, která zastupuje dotčený stát nebo obec (článek 29 zákoníku občanskoprávního řízení).

NahoruNahoru

2. Výjimky ze základního pravidla
a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného (soud určený použitím základního pravidla) a jiným soudem?

Tento oddíl by měl obsahovat vysvětlení nevýhradních zvláštních pravidel územní pravomoci, která se obvykle vztahují k povaze věci, příčině žaloby.

Pravomoc lze určit podle výběru žalobce v následujících případech (článek 30 zákoníku občanskoprávního řízení):

  1. Nárok vůči žalovanému, jehož bydliště je neznámé, lze uplatnit podle místa, kde se nachází jeho majetek, nebo podle jeho posledního známého bydliště.
  2. Nárok vůči žalovanému, který nemá bydliště v Litevské republice, lze uplatnit podle místa, kde se nachází jeho majetek, nebo jeho posledního známého bydliště v Litevské republice.
  3. Nárok v souvislosti s činností pobočky právnické osoby lze rovněž uplatnit podle sídla pobočky.
  4. Nárok na přiznání výživného a na určení otcovství lze rovněž uplatnit podle bydliště žalobce.
  5. Nárok na odškodnění za škody utrpěné na zdraví fyzické osoby nebo odškodnění za usmrcení lze uplatnit podle bydliště žalobce nebo místa, kde ke škodě došlo.
  6. Nárok na náhradu škody na majetku osob lze uplatnit podle obvyklého bydliště (trvalého bydliště) žalobce nebo místa, kde ke škodě došlo.
  7. Nárok na náhradu škody utrpěné z důvodu nezákonného odsouzení, nezákonného použití opatření v případě opatrovnictví, nezákonného zadržení, nezákonného použití procesního prostředku ve formě nátlaku, nezákonného správního trestu – zatčení, stejně jako škody utrpěné z důvodu nezákonného jednání soudce nebo soudu při projednávání občanskoprávní věci lze vznést podle bydliště žalobce.
  8. Nárok na náhradu škody utrpěné po srážce lodí a o odškodnění za pomoc a záchranu poskytnutou na moři, stejně jako ve všech jiných případech, kdy vznikne spor v souvislosti se vztahy v námořní plavbě, lze rovněž uplatnit podle místa, kde se nachází loď žalovaného, nebo přístavu, kde je loď registrována.
  9. Nárok v souvislosti s dohodami a smlouvami, ve kterých je určeno místo výkonu, lze rovněž uplatnit podle místa výkonu dohody nebo smlouvy.
  10. Nárok v souvislosti s působením v úloze poručníka nebo správce majetku lze rovněž uplatnit podle bydliště poručníka, opatrovníka nebo obvyklého či trvalého bydliště správce majetku.
  11. Nárok v souvislosti se spotřebitelskými smlouvami lze rovněž uplatnit podle bydliště uživatele.

Kromě toho nárok vůči několika žalovaným, kteří mají bydliště nebo sídlo v různých místech, se uplatňuje podle obvyklého nebo trvalého bydliště jednoho ze žalovaných podle uvážení žalobce (čl. 33 část 1 zákoníku občanskoprávního řízení).

NahoruNahoru

Popis by měl zahrnovat alespoň pravidla pro

  • smluvní věci (zvláštní pravidla pro některé druhy smluv, jako jsou pracovní smlouvy)

    Nárok týkající se smluv, ve kterých je uvedeno místo provedení smlouvy, lze uplatnit podle obvyklého nebo trvalého bydliště žalovaného nebo podle místa provedení smlouvy podle uvážení žalobce. Nárok týkající se spotřebitelských smluv lze uplatnit podle obvyklého nebo trvalého bydliště žalovaného nebo spotřebitele.

    • věci týkající se výživného

      Nárok v souvislosti se soudním rozhodnutím o výživném lze podat podle obvyklého nebo trvalého bydliště žalovaného nebo žalobce podle uvážení žalobce.

    • věci týkající se protiprávního jednání
    • uplatnění občanskoprávních nároků na odškodnění při trestním řízení

      Občanskoprávní nárok na odškodnění v rámci trestního řízení lze podat k projednání podle pravidel soudní pravomoci stanovených v zákoníku občanskoprávního řízení Litevské republiky, pokud nebyl podán nebo o něm nebylo rozhodnuto při projednávání trestného činu.

      Atd.

b) Kdy si musím zvolit jiný soud než soud v místě bydliště žalovaného (soud určený použitím základního pravidla)?

Tento oddíl by měl podat přehled výhradních pravidel zvláštní pravomoci.

Čl. 31 paragrafy 1-2 zákoníku občanskoprávního řízení Litevské republiky stanoví následující výjimky z obecného pravidla územní pravomoci, které jsou pro žalobce při zahajování soudního řízení závazné:

NahoruNahoru

  1. Nároky v souvislosti s hmotnými právy k nemovitému majetku týkající se používání tohoto majetku, kromě žádostí o rozdělení majetku manželů v případě ukončení manželství, a týkající se uznání neplatnosti konfiskace nemovitého majetku spadají do pravomoci soudu v tomtéž místě jako nemovitý majetek nebo jeho hlavní část.  
  2. Nároky věřitelů zůstavitele předložené předtím, než dědici přijmou dědictví, spadají do pravomoci soudu v tomtéž místě jako dědictví nebo jeho hlavní část. 

Kromě toho podle čl. 33 částí 2-4 zákoníku občanskoprávního řízení Litevské republiky:

  • protinárok, bez ohledu na soudní pravomoc, je třeba předložit soudu, u kterého se projednával původní nárok. Pokud se předložením protinároku změní zvláštní pravomoc dotčené věci, předá soud, který původní nárok projednává, celou věc k projednání podle zvláštní pravomoci.
  • musí-li být jeden z nároků žalobce uplatněn podle ustanovení o mimořádné pravomoci, pak je nutno dotčený nárok podat podle pravidel pro mimořádnou pravomoc.
  • pokud jeden z nároků žalobce spadá do pravomoci krajského soudu, projednávají se všechny nároky u krajského soudu.

Dohody o výběru soudu (včetně smluvních doložek), podmínky jejich platnosti a jejich účinky

Strany mohou změnit územní pravomoc věci na základě písemné dohody mezi sebou. Mimořádnou a zvláštní pravomoc však dohodou mezi stranami změnit nelze (článek 32 zákoníku občanskoprávního řízení Litevské republiky).

Pravomoc soudu založená výhradně na dostavení žalovaného

Soud po vydání rozhodnutí předá věc k projednání jinému soudu, pokud žalovaný, jehož bydliště bylo původně neznámé, požádá o předání své věci soudu svého bydliště (čl. 34 část 2 paragraf 2 zákoníku občanskoprávního řízení Litevské republiky).

C. Tam, kde pravomoc přísluší specializovaným soudům, jak zjistím, na který se mám obrátit?

Co se týče specializovaných soudů, měl by popis pravidel týkajících se jejich pravomoci co nejvíce dodržovat stejnou strukturu jako oddíl B. Tam, kde jsou tato pravidla v podstatě stejná, je třeba to jasně uvést a doplnit vysvětlením výjimek z tohoto pravidla.

Specializované správní soudy působící v Litevské republice se nezabývají občanskoprávními věcmi, proto nejsou podle našeho názoru pravidla týkající se jejich pravomoci a výjimky z těchto pravidel předmětem tohoto dotazníku.

« Pravomoc soudů - Obecné informace | Litva - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 12-07-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království