Evropská komise > ESS > Pravomoc soudů > Lotyšsko

Poslední aktualizace: 27-02-2008
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Pravomoc soudů - Lotyšsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

A. Je třeba se obracet na obecný soud nebo na zvláštní soud? A.
B. Jak můžu zjistit, kde přesně mám podat svoji žalobu a který soud má příslušnost pro můj případ? B.
I. Rozlišují se nižší a vyšší soudy prvního stupně, a pokud ano, který je příslušný k projednání mého případu? I.
II. Místní příslušnost II.
1. Základní pravidla místní příslušnosti 1.
2. Výjimky ze základního pravidla 2.
a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného (soud určený podle základního pravidla) a jiným soudem? a)
b) Kdy musím zvolit jiný soud než soud v místě bydliště žalovaného (soud určený použitím základního pravidla)? b)
c) Mohou si strany samy určit soud, který by za normálních okolností nebyl příslušný? c)
C. Pokud je dána příslušnost zvláštních soudů, jak zjistím, na který z nich se mám obrátit? C.

 

A. Je třeba se obracet na obecný soud nebo na zvláštní soud?

Občanský soudní řád zaručuje každé fyzické a právnické osobě právo obrátit se na soud a tak hájit své zákonné zájmy a občanská práva v případě jejich porušení nebo napadení. Většinou všechny občanskoprávní spory podléhají žalobě a musí být projednány v soudním řízení. Ve výjimečných případech a pouze stanovují-li tak právní předpisy, je možné urovnat občanskoprávní spory v mimosoudním řízení. Pokud tak stanovují právní předpisy, projednává soud také žalobní nároky jiné než občanskoprávní povahy podané fyzickými a právnickými osobami. Ve všech případech však o řešení sporu v rozhodčím řízení rozhoduje soud nebo soudce. Jestliže soud nebo soudce uzná, že spor nepodléhá soudní žalobě, potom je v příslušném rozhodnutí určen orgán příslušný pro rozhodnutí dotčeného sporu.

Účastníci sporu mají právo předložit svůj případ rozhodčímu soudu na základě vzájemné dohody. Účastníci mohou rozhodnout o tom, že vzniklý spor nebo spor, který by mohl v budoucnu vzniknout, předloží k urovnání rozhodčímu soudu. Rozhodčímu soudu lze předložit jakýkoli občanskoprávní spor, s výjimkou určitých sporů stanovených v právních předpisech. V případě, že se účastníci sporu rozhodli svůj spor předložit rozhodčímu soudu, musí být návrh podán příslušnému rozhodčímu soudu.

B. Jak můžu zjistit, kde přesně mám podat svoji žalobu a který soud má příslušnost pro můj případ?

U občanskoprávních věcí, s výjimkou určitých věcí uvedených v právních předpisech, které jsou projednávány krajskými soudy, provádí zjišťování skutkové podstaty soud prvního stupně.

NahoruNahoru

Věci nejsou přezkoumávány z věcného hlediska soudem vyššího stupně, dokud nejsou projednány soudem první instance. Soudem prvního stupně pro občanskoprávní věci je okresní (městský) soud nebo krajský soud, do jehož příslušnosti případ spadá. Příslušnost v občanskoprávních řízeních znamená postoupení občanskoprávních případů, o nichž mají soudy pravomoc rozhodovat, soudům prvního stupně k věcnému projednání podle věcné a místní příslušnosti soudů.

Věci, o nichž mají soudy pravomoc rozhodovat, s výjimkou některých případů uvedených v právních předpisech, které projednávají krajské soudy, projednávají okresní (městské) soudy. Krajské soudy projednávají následující věci:

  1. spory ve věci majetkových práv k nemovitému majetku,
  2. spory z plynoucí ze smluvního závazkových vztahů, kdy je sporná částka vyšší než 150 000 LVL,
  3. spory týkající se patentových práv a ochrany ochranných známek,
  4. spory týkající se insolvence a likvidace úvěrových ústavů.

Je-li v rámci jediné věci uplatněno několik žalobních nároků, kdy některé žalobní nároky spadají do příslušnosti okresních (městských) soudů a jiné by měl projednávat krajský soud, nebo kdy je u okresního (městského) soudu podán protinárok, který spadá do příslušnosti krajského soudu, je tento případ projednáván u krajského soudu.

Soudy rozhodují o občanskoprávních věcech v souladu se zákony a jinými právními předpisy, mezinárodními dohodami závaznými pro Lotyšsko a právními předpisy Evropské unie. Jestliže mezinárodní dohoda schválená parlamentem (Saeima) obsahuje ustanovení, která jsou v rozporu s ustanoveními lotyšských právních předpisů, potom se použijí ustanovení mezinárodní dohody. V případech, kdy je soudní věc upravena právními předpisy Evropské unie přímo použitelnými v Lotyšsku, použijí se ustanovení lotyšských právních předpisů v tom rozsahu, který umožňují právní předpisy Evropské unie.

NahoruNahoru

I. Rozlišují se nižší a vyšší soudy prvního stupně, a pokud ano, který je příslušný k projednání mého případu?

V občanskoprávních věcech se přiřazení příslušnosti různým úrovním soudů prvního stupně nazývá věcnou příslušností, jelikož občanskoprávní věci spadající do příslušnosti těchto soudů se rozdělují podle kategorie (typu) případu nebo podstaty (povahy nebo částky) žalobního nároku. V obou případech je třeba přihlédnout také k místní příslušnosti soudů téhož stupně.

Viz výše uvedené informace o rozlišení nižších a vyšších soudů prvního stupně.

II. Místní příslušnost

1. Základní pravidla místní příslušnosti

Obecná pravidla týkající se místní příslušnosti stanovují, že žalobní nárok vůči fyzické osobě se předkládá soudu určenému místem bydliště této osoby (§ 26 občanského soudního řádu). Žalobní nárok vůči právnické osobě se předkládá soudu určenému místem, kde se nachází sídlo právnické osoby (zapsané sídlo právnické osoby). To znamená, že případ se předkládá soudu prvního stupně podle jeho kategorické neboli věcné příslušnosti a také na základě pravidel o místní příslušnosti.

2. Výjimky ze základního pravidla

Občanský soudní řád stanovuje také výjimky z pravidel o místní příslušnosti v souvislosti s občanskoprávními případy, kdy žalobce může zvolit, zda předloží případ soudu v souladu s obecnými ustanoveními o místní příslušnosti, tj. soudu, v jehož obvodu je místo bydliště nebo sídla žalovaného, nebo se může rozhodnout předložit žalobní nárok u jinému soudu prvního stupně, který působí na stejné úrovni a který je v právních předpisech uveden jako alternativní soud.

NahoruNahoru

a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného (soud určený podle základního pravidla) a jiným soudem?

Žalobní nárok vůči žalovanému, jehož místo bydliště není známo nebo který nemá trvalé bydliště v Lotyšsku, se překládá soudu určenému místem nemovitého majetku ve vlastnictví žalovaného nebo místem posledního známého bydliště žalovaného.

Pravidla vztahující se k příslušnosti zvolené žalobcem jsou stanovena v § 28 občanského soudního řádu, který obsahuje podrobný seznam druhů případů a alternativních soudů, kterým lze žalobní nárok předložit:

  1. Žalobní nárok vztahující se k činnosti dceřiné společnosti nebo zastoupení právnické osoby lze předložit také soudu, v jehož obvodu se nachází sídlo dceřiné společnosti nebo zastoupení.
  2. Žalobní nárok týkající se úhrady výživného nebo určení otcovství lze předložit také soudu, v jehož obvodu se nachází místo bydliště žalobce.
  3. Žalobní nárok týkající se trestních činů spáchaných proti osobě (§ 2347 - 2353 občanského zákoníku latviešu valoda), které vedly k invaliditě, jinému ublížení na zdraví nebo k úmrtí dotčené osoby, lze předložit také soudu, v jehož obvodu se nachází místo bydliště žalobce nebo místo spáchání trestného činu.
  4. Žalobní nárok vztahující se ke škodám způsobeným na majetku fyzických nebo právnických osob lze předložit také soudu, v jehož obvodu, byla škoda způsobena.
  5. Žalobní nárok vztahující se k získání majetku zpět nebo k získání náhrady za hodnotu tohoto majetku lze předložit také soudu, v jehož obvodu se nachází místo bydliště žalobce.
  6. Námořní žalobní nároky lze také předložit soudu, v jehož obvodu se nachází místo, kde byla zabavena loď žalobce.
  7. Žalobu proti několika žalovaným, kteří mají bydliště nebo sídlo na různých místech, lze předložit soudu, v jehož obvodu se nachází místo bydliště nebo sídla jednoho z žalovaných.
  8. Návrh na rozvod nebo prohlášení manželství za neplatné lze předložit soudu, v jehož obvodu se nachází místo bydliště žalobce v případě, kdy:
    1. nezletilé děti bydlí u žalobce,
    2. jedna ze stran žádajících o rozvod byla uznána za nezpůsobilou k právním úkonům, nebo pokud je v péči opatrovníka (§ 365 občanského zákoníku),
    3. jedna ze stran žádajících o rozvod je ve výkonu trestu odnětí svobody,
    4. místo bydliště jedné ze stran žádajících o rozvod není známé nebo se nachází v zahraničí,
    5. manželé společně s návrhem na rozvod předložili návrh týkající se volby příslušného soudu.
  9. Žalobní nárok týkající se pracovních smluv lze také předložit soudu určenému místem bydliště nebo zaměstnání žalobce.
b) Kdy musím zvolit jiný soud než soud v místě bydliště žalovaného (soud určený použitím základního pravidla)?

Výlučná příslušnost v občanskoprávních případech se vztahuje nejen na výjimky z obecné místní příslušnosti v občanskoprávních věcech, ale také na výjimky ze všech dalších druhů místní příslušnosti. Příslušnost tohoto druhu se použije v určitých soudních případech:

NahoruNahoru

  1. žalobní nároky vztahující se k majetkovým právům a všem dalším vlastnickým právům k nemovitému majetku nebo movitému majetku na něm či v něm a žalobní nároky vztahující se k zápisu těchto práv do katastru nemovitostí nebo jejich výmazu z katastru nemovitostí a vyjmutí těchto práv z popisné listiny je třeba předložit soudu, v jehož obvodu se nachází dotčený majetek,
  2. žalobní nároky věřitelů týkající se celého dědictví v případě, kdy potvrzení dědicové nejsou známi, spadají do příslušnosti soudu, v jehož obvodu se nachází bydliště zůstavitele. Nebylo-li místo bydliště zůstavitele v Lotyšsku nebo není-li známo, předkládá se žalobní nárok soudu, v jehož obvodu se nachází místo, kde se nachází celý majetek nebo jeho část,
  3. výlučná příslušnost se může uplatnit také podle jiných právních předpisů.

Ustanovení uvedená níže se vztahují také na případy podléhající zvláštním soudním řízením:

  1. návrh na schválení osvojení by měl být předložen soudu, v jehož obvodu je místo bydliště osvojitele, avšak návrh na zrušení osvojení by měl být předložen soudu, v jehož obvodu je místo bydliště navrhovatele. Návrh cizího státního příslušníka nebo osoby žijící v zahraničí týkající se schválení osvojení by měl být předložen soudu, v jehož obvodu je místo bydliště osvojence (§ 259 občanského soudního řádu),
  2. návrh na prohlášení osoby za nezpůsobilou k právním úkonům z důvodu duševní choroby nebo duševní poruchy by měl být předložen soudu, v jehož obvodu je místo bydliště této osoby nebo, v případě, že tato osoba byla svěřena do ústavní péče, místo, kde se nachází tento léčebný ústav (§ 264 občanského soudního řádu),
  3. návrh na ustavení opatrovnictví nad osobou, jejíž nezřízený nebo marnotratný způsob života nebo nadměrné požívání alkoholu nebo narkotik hrozí způsobením nouze nebo chudoby jí samé nebo její rodině, je třeba předkládat soudu, v jehož obvodu se nachází místo bydliště této osoby (§ 271 občanského soudního řádu),
  4. případ týkající se správy majetku nepřítomné nebo pohřešované osoby by měl rozhodnout soud, v jehož obvodu se nachází místo posledního bydliště nepřítomné nebo pohřešované osoby (§ 278 občanského soudního řádu),
  5. návrh na prohlášení pohřešované osoby za mrtvou je třeba předložit soudu, v jehož obvodu se nachází místo posledního bydliště této osoby (§ 282 občanského soudního řádu),
  6. návrh na stanovení právních skutečností je třeba předložit soudu,v jehož obvodu se nachází místo bydliště navrhovatele (§ 290 občanského soudního řádu),
  7. návrh na prohlášení práv vztahujících se k nemovitému majetku za neplatná je třeba předložit soudu, v jehož obvodu se nachází se majetek nachází; v případě, že se návrh vztahuje k jiným právům, předkládá se soudu, v jehož obvodu se navrhovatel nachází, tj. místo bydliště fyzické osoby nebo sídlo právnické osoby, pokud právní předpisy nestanovují jinak (§ 294 odst. 2 občanského soudního řádu),
  8. návrh na prohlášení ztracených, odcizených nebo zničených listin za neplatné a obnovení práv vztahujících se k těmto listinám je třeba předložit soudu, v jehož obvodě je místo platby uvedené v listině. Není-li však toto místo platby známé, potom soudu, v jehož obvodě je místo bydliště dlužníka, je-li dlužníkem fyzická osoba, nebo místo sídla, je-li dlužníkem právnická osoba; není-li známo ani místo dlužníka, potom je návrh předložen soudu, v jehož obvodě je místo vydání listiny (§ 299 občanského soudního řádu),
  9. návrhy týkající se zpětné koupě nemovitého majetku by měly být předloženy soudu, v jehož obvodě je místo, kde se nemovitý majetek, který má být zpět odkoupen, nachází (§ 336 občanského soudního řádu),
  10. případy týkající se insolvence podniku nebo společnosti rozhodne soud, v jehož obvodě je sídlo podniku nebo společnosti. Případy týkající se zahájení úpadkového řízení podle čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 by měl rozhodnout soud, v jehož obvodě je místo, ve kterém jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka; případy týkající se zahájení úpadkového řízení podle čl. 3 odst. 2 téhož nařízení by měl rozhodnout soud, v jehož obvodě je místo provozovny dlužníka (ve smyslu čl. 2 písm. h) uvedeného nařízení) (§ 342 občanského soudního řádu),
  11. případy týkající insolvence nebo likvidace úvěrových ústavů by měl rozhodnout soud, v jehož obvodě se nachází místo (sídlo) úvěrového ústavu (§ 364 občanského soudního řádu),
  12. zaměstnavatel může předložit návrh na prohlášení stávky nebo návrhu stávky za nezákonné na základě důvodů a v souladu s postupem stanoveným v zákoně o stávkách latviešu valoda. Žádost o prohlášení stávky nebo návrhu stávky za nezákonné by měla být předložena soudu určenému místem, kde se má stávka konat (§ 390 občanského soudního řádu),
  13. zástupci zaměstnanců mohou předložit návrh na prohlášení výluky nebo návrhu výluky za nezákonné na základě důvodů a v souladu s postupem stanovenými v zákoně o pracovních sporech latviešu valoda. Návrh na prohlášení výluky nebo návrhu výluky za nezákonné by měla být předložena soudu, v jehož obvodě je místo, kde se má výluka konat (§ 3941 občanského soudního řádu).

Případy týkající se výkonu nesporných závazků:

NahoruNahoru

  1. návrh na dobrovolný prodej nemovitého majetku ve veřejné dražbě prostřednictvím soudních prostředků by měly být předloženy okresnímu (městskému) soudu, v jehož obvodě se nachází nemovitý majetek (§ 395 občanského soudního řádu),
  2. návrh na výkon nesporných závazků týkajících se peněžního plnění nebo vrácení movitého majetku by měly být předloženy okresnímu (městskému) soudu, v jehož obvodě je místo bydliště dlužníka (§ 403 odst. 1 občanského soudního řádu),
  3. návrh na výkon nesporného plnění na základě listin o zástavě nemovitého majetku nebo na základě povinnosti vyklidit nebo vrátit najatý nemovitý majetek je třeba předložit okresnímu (městskému) soudu, v jehož obvodě je místo bydliště dlužníka (§ 403 odst. 2 občanského soudního řádu),
  4. návrh na výkon nesporného plnění na základě hypotečního zástavního listu na loď je třeba předložit okresnímu (městskému) soudu, v jehož obvodě je místo, kde je hypotéční zástavní list zapsán (§ 403 odst. 3 občanského soudního řádu).

Výlučná příslušnost se nevztahuje na výkon plnění závazků v rámci řízení ve věcech ručení, kdy se žalobní nárok předkládá soudu, v jehož obvodě se nachází místo bydliště nebo sídla dlužníka, přičemž se na tyto případy nevztahuje žádná výjimka s ohledem na příslušnost krajského soudu: upomínka může být dlužníkovi doručena, i když částka nároku přesahuje 150 000 LVL, jelikož soud nemusí vynést rozsudek ve sporech podléhajících upomínkovému řízení. Dlužníkovi je dána upomínka s ohledem na pohledávku, čímž je mu umožněno rozhodnout se buď pro úhradu, nebo pro soudní řízení. Jestliže dlužník pohledávku nepřijme, je spor projednán v rámci žalobního řízení podle pravidel o příslušnosti soudů v soudních řízeních.

NahoruNahoru

c) Mohou si strany samy určit soud, který by za normálních okolností nebyl příslušný?

Ano, tato možnost existuje: Lotyšské vnitrostátní právní předpisy umožňují volbu příslušnosti dohodou, kdy je stranám dáno právo určit místní příslušnost pro svůj případ dohodou. Při uzavírání smlouvy mohou strany určit soud prvního stupně, u kterého budou řešeny všechny budoucí spory související se smlouvou nebo s plněním jejich podmínek. Strany však nemohou měnit věcnou příslušnost, do které případ spadá (§ 25 občanského soudního řádu), tj. přisouzení občanskoprávního případu různým úrovním soudu prvního stupně. Strany také nemohou měnit výlučnou příslušnost (§ 29 občanského soudního řádu). Příslušnost stanovená dohodou podléhá dvěma omezením:

  1. tento způsob určení příslušnosti lze využít pouze s ohledem na smluvní spory,
  2. dohoda o změně místní příslušnosti musí být uzavřena v okamžiku uzavření smlouvy, přičemž musí být uveden určitý soud, který bude možný spor projednávat. Jelikož při uzavírání smlouvy strany nemohou předvídat výši nároku v souvislosti s možným sporem, musí smlouva umožňovat alternativní volbu soudu prvního stupně, tj. jak určitý okresní (městský) soud, tak krajský soud, kterému strany předloží spory v závislosti na výši nároku.

C. Pokud je dána příslušnost zvláštních soudů, jak zjistím, na který z nich se mám obrátit?

Podle lotyšských právních předpisů projednávají obecné soudy v Lotyšsku jak občanskoprávní, tak trestní případy. Lotyšsko nemá zvláštní soudy, například rodinné soudy, nebo soudce, kteří se specializují na určité právní otázky, jak tomu je v jiných zemích.

Jak je uvedeno výše, občanskoprávní případy jsou věcně projednávány u soudu prvního stupně, přičemž věcné projednání u soudu vyššího stupně neproběhne, dokud tyto případy nejsou projednány u nižšího soudu. Soudem prvního stupně pro občanskoprávní případy je okresní (městský) soud nebo krajský soud, do jehož příslušnosti případ spadá. Podle obecných ustanovení jsou všechny občanskoprávní spory možným předmětem žaloby a musí být projednány v soudním řízení.

« Pravomoc soudů - Obecné informace | Lotyšsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 27-02-2008

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království