Evropská komise > ESS > Pravomoc soudů > Itálie

Poslední aktualizace: 15-02-2008
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Pravomoc soudů - Itálie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

A. Mám se obrátit na obecný civilní soud, nebo na zvláštní soud? A.
B. Jestliže mají příslušnost obecné soudy, jak mohu zjistit, který soud je příslušný pro můj případ? B.
I. Rozlišují se nižší a vyšší obecné civilní soudy, a pokud ano, který je příslušný k projednání mého případu? I.
II. Místní příslušnost II.
1. Základní pravidlo místní příslušnosti. 1.
2. Výjimky z obecného pravidla 2.
a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného a mezi jiným soudem? a)
b) Kdy musím zvolit jiný soud než soud podle místa bydliště žalovaného? b)
c) Mohou strany určit soud, který by jinak nebyl příslušný? c)
C. Pokud je příslušným soudem zvláštní soud, jak mohu zjistit, na který soud se musím obrátit? C.

 

A. Mám se obrátit na obecný civilní soud, nebo na zvláštní soud?

V prvním stupni existují smírčí soudci a řádné soudy. Funkce smírčích soudců byla zavedena zákonem 374/1991. Smírčí soudci jsou čestní soudci, ne soudci z povolání. Jsou jmenováni na určité období, jsou však členy soudcovského sboru (viz „Organizace soudnictví“).

Pro řešení určitých věcí existují zvláštní soudy, včetně:

Soudů pro mladistvé, zvláštních senátů pro projednávání záležitostí v oblasti zemědělství při soudech prvního stupně a odvolacích soudech a regionálních soudů pro věci v oblasti veřejného zásobování vodou. Tyto orgány jsou složeny ze soudců z povolání a odborníků.

Nedávno byly při dvanácti soudech prvního stupně a odvolacích soudech zřízeny (podle zákonné vyhlášky č. 168/2003) zvláštní senáty pro řešení sporů ve věcech průmyslového a duševního vlastnictví (Bari, Bologna, Catania, Florencie, Janov, Milán, Neapol, Palermo, Řím, Turín, Terst a Benátky). Tyto senáty jsou složeny ze soudců z povolání.

B. Jestliže mají příslušnost obecné soudy, jak mohu zjistit, který soud je příslušný pro můj případ?

Pravomoc se týká oblasti příslušnosti přisouzené každé složce soudnictví. Občanský soudní řád stanovuje různá kritéria pro určení příslušného soudu. Obecně tato kritéria určují, který soud má příslušnost v daném případě.

NahoruNahoru

Nejdříve se musí určit, zda má příslušnost smírčí soudce nebo běžný soud. To závisí na povaze případu a na výši hodnoty sporu.

Jakmile je určen příslušný soud, musí se na základě pravidel o místní příslušnosti určit místně příslušný soud.

I. Rozlišují se nižší a vyšší obecné civilní soudy, a pokud ano, který je příslušný k projednání mého případu? 

Rozdělení soudní příslušnosti mezi smírčí soudce a obecné soudy je založeno na povaze případu a výši hodnoty sporu - viz výše. Ať je výše částky jakákoli, smírčí soudci mají příslušnost v následujících případech:

  1. spory týkající se vymezení hranic pozemků a dodržování zákonných vzdáleností pro sázení stromů a keřů,
  2. využití služeb v družstevních domech,
  3. kouř, teplo a hluk přesahující běžné úrovně.

Smírčí soudci také projednávají odvolání proti rozhodnutím nebo příkazům k zaplacení pokut. Pokuty přesahující 15 493,71 EUR, stejně jako určité závažnější přestupky, však projednávají obecné soudy.

Smírčí soudce je příslušný v případech zahrnujících následující částky:

  1. případy zahrnující movitý majetek o hodnotě nepřesahující 2 582,28 EUR, pokud zákon nestanoví příslušnost jiného soudu,
  2. případy ve věci náhrady škody způsobené provozem vozidel a lodí do výše 15 493,71 EUR.

Obecné soudy jsou příslušné pro projednávání všech případů, které nespadají do příslušnosti jiného soudu. Mají výhradní příslušnost ve věcech daní, osobního stavu a způsobilosti osob k právním úkonům, čestných práv, padělání, výkonu rozhodnutí a obecně v každém případě zahrnujícím částku, která není stanovena.

NahoruNahoru

Obecné soudy jsou také příslušné rozhodovat o vyvlastnění majetku a obecně projednávají řízení o soudních opatřeních, a to i v případech, které svou povahou spadají do příslušnosti smírčích soudců (článek 669ter a článek 669quater občanského soudního řádu - OSŘ).

II. Místní příslušnost

1. Základní pravidlo místní příslušnosti.

Obecným kritériem je soudní příslušnost dotčené fyzické nebo právnické osoby (§§ 18 a 19 OSŘ).

Pokud zákon nestanoví jinak, je příslušným soudem soud v místě, kde má žalovaný trvalé bydliště, nebo, v případě, že toto místo není známo, soud v místě, kde žalovaný žije.

Nemá-li žalovaný žádné trvalé bydliště nebo místo pobytu v zemi, nebo pokud jeho místo pobytu není známo, je příslušným soudem soud v místě trvalého bydliště žalobce.

V případě právnických osob je místem příslušnosti místo sídla společnosti nebo (podle volby účastníka řízení) provozovny a zástupce oprávněného zahájit soudní řízení. Společnosti bez právní subjektivity, sdružení a výbory mají své sídlo v místě, kde obvykle provádějí svou činnost.

2. Výjimky z obecného pravidla
a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného a mezi jiným soudem?

Soukromá nebo právnická osoba může zahájit soudní řízení nejen u obecného soudu, ale také u zvláštních soudů, které jsou zřízeny pro případy týkající se práv in personam. V takovém případě účastník řízení může proto volit obecný soud nebo se obrátit na soud v místě, kde dotčený žalobní nárok vznikl (počáteční událost může být smluvní nebo nesmluvní povahy), tzn. kde musí být nárok vykonán (§ 20 OSŘ). Oba fakultativní zvláštní soudy uvedené v § 20 OSŘ a obecné soudy existují vedle sebe.

NahoruNahoru

V případech nesmluvní odpovědnosti soudy důsledně stanovují, že „místem, kde povinnost vznikla“ je místo, na kterém došlo ke škodné události. V případech porušení smlouvy musí být povinností, na které se zakládá žaloba, původní povinnost a ne náhradní povinnost jako odškodnění.

Dohodnutý soud, a to soud smluvně určený stranami, je, pokud není výslovně stanovena jeho výlučná příslušnost, stejný jako obecný soud a volitelný soud uvedený v § 20 OSŘ.

Podání žaloby poškozeným v trestním řízení. Je možné, aby oběti trestných činů nebo jejich dědicové a právní nástupci podali žalobu jako poškození v trestním řízení proti obžalovanému nebo straně odpovědné podle občanského práva (§ 74 a násl. OSŘ). Občanskoprávní řízení zahájená u civilního soudu lze převést na trestní soud.

b) Kdy musím zvolit jiný soud než soud podle místa bydliště žalovaného?
  • Žalobce musí zvolit jiný soud než obecný soud v případě, kdy zákon nebo strany stanovily výlučné místo příslušnosti.

    Výlučná příslušnost má přednost před jinými příslušnostmi stanovenými zákonem. Příslušnost stanovená výlučnou příslušností však není povinná a lze ji změnit ve spojených případech.

    Výlučné příslušnosti jsou: příslušnost stanovená zákonem v případech týkajících se věcných práv a žalob na ochranu držby (místo, kde se nachází nemovitý majetek, § 21 OSŘ), příslušnost ve věcech dědictví (místo, kde došlo k nápadu pozůstalosti, § 22 OSŘ), příslušnost ve sporech mezi obchodními společníky nebo spoluvlastníky (místo, kde se nachází sídlo společnosti, nebo místo, kde se nachází majetek ve spoluvlastnictví, § 23 OSŘ), příslušnost ve sporech týkajících se správy majetku (místo, kde je majetek spravován, § 24 OSŘ).

    NahoruNahoru

  • Existují také obligatorní zvláštní příslušnosti, pro které neexistuje žádná výjimka z důvodu veřejného zájmu. Takovou příslušnost nelze přesunout v souvisejících případech z důvodů pravidel o ochraně a přizpůsobení nebo sloučení (ex § a násl. OSŘ).

    Příslušnost je obligatorní ve věcech týkajících se státních příjmů, přičemž ve věcech, kdy je účastníkem řízení státní orgán, je příslušným soudem soud v místě ústředí státního orgánu, § 25 OSŘ), v případech týkajících se odporu proti výkonu rozhodnutí (§ 27 OSŘ), prozatímních opatření (§ 669ter a 669quater OSŘ), žalob na ochranu držby a preventivních zdržovacích žalob.

    Příslušnost je také nezměnitelná v případech zahrnujících státní zastupitelství (žaloby podané samotným státním zastupitelstvím, manželské spory, případy týkající se státu a způsobilosti osob k právním úkonům a jiných věcech stanovených zákonem, § 70 OSŘ) a v případech výslovně stanovených zákonem (§ 28 OSŘ), jako jsou pracovní spory (§ 413 OSŘ) a potvrzení soudního vyklizení (§ 661 OSŘ).

  • Povinné zvláštní soudní příslušnosti pro určité věci

    Obecné soudy jednající jako pracovní soudy mají příslušnost ve sporech týkajících se individuálních pracovních smluv. Místní příslušnost má soud v místě vzniku pracovního poměru, tj. v místě, kde je pracovník zaměstnán, nebo kde byl zaměstnán, když byl poměr ukončen (§ 413 OSŘ). Všechna ustanovení odchylující se od výše uvedené příslušnosti jsou neplatná. Žalovaný může namítnout nepříslušnost pouze v žalobní odpovědi podle § 416 OSŘ nebo o ní může rozhodnout sám soud, nesmí tomu však být po jednání (§ 428 OSŘ).

    NahoruNahoru

    Vztahy založené na zastoupení a jiné formy stálé spolupráce spadají do příslušnosti soudu v místě bydliště obchodního zástupce (§ 413 OSŘ).

    Ve věcech rozvodu je příslušný soud v místě bydliště žalovaného manžela, nebo, v případech, kdy není možno zjistit místo pobytu žalovaného nebo pokud žije v zahraničí, v místě bydliště žalobce. Jestliže žijí obě strany v zahraničí, může případ projednat kterýkoli soud v zemi. Je-li rozvod navrhován na základě vzájemné dohody, mohou si manželé zvolit soud v místě bydliště jednoho z nich.

    V případě rozlukového řízení se návrh podává soudu v místě bydliště žalovaného (§ 706 OSŘ). Strany nemohou na základě vzájemné dohody zvolit příslušnost jinou než v místě bydliště žalovaného. To však nevylučuje možnost obrátit se na příslušný soud v místě žalobce, pokud není možné zjistit bydliště žalovaného.

    V případě odvolání proti výkonu rozhodnutí se příslušnost na základě povahy a hodnoty případů řídí obecnými pravidly, zatímco místní příslušnost se vždy přisuzuje soudu v místě exekuce, přesněji v místě, kde má být exekuce provedena.

  • Jaké jsou důsledky nedodržení pravidel pro určení příslušnosti podle věci, hodnoty sporu a místa?

    Reforma z roku 1990 zjednodušila pravidla tak, aby místní nepříslušnosti (vyjímaje tedy případy povinné příslušnosti) mohl namítnout pouze žalovaný ve své žalobní odpovědi. Ve všech ostatních případech (nedodržení věcné příslušnosti nebo příslušnosti podle hodnoty sporu nebo pokud je stanovena obligatorní místní příslušnost) může o nepříslušnosti rozhodnout také soudce, avšak ne až po prvním jednání. Celkově lze říci, že pokud není nepříslušnost namítnuta, nebo pokud je namítnuta příliš pozdě, je otázka příslušnosti vyloučena a zůstává u zvoleného soudu (§ 38 OSŘ).

    NahoruNahoru

c) Mohou strany určit soud, který by jinak nebyl příslušný?
  • V jiných případech, než v případech, kdy zákon stanovuje obligatorní místní příslušnost, mohou strany změnit pravidla příslušnosti. Tato dohoda musí být uzavřena písemně a musí se týkat určitých právních úkonů.

    Dohodnutá příslušnost by měla být souběžná s jinými příslušnostmi, pokud není stanoveno, že je výlučná. Jelikož dohodnutá příslušnost není obligatorní (i když je výlučná), lze ji změnit ve spojení případů.

    Ustanovení odchylné od místní příslušnosti uvedené ve smlouvách uzavřených na základě dohody nebo podpisu formulářů musí být výslovně písemně schváleno. Toto výslovné schválení není nutné, pokud je smlouva svobodně dohodnuta mezi stranami.

    Ve smlouvách mezi spotřebiteli a dodavateli se ustanovení o místní příslušnosti jinde než v místě bydliště spotřebitele považuje za nekalé (§ 1469bis OSŘ).

  • Dohoda může být také implicitně vyjádřena prostřednictvím adresy pro doručení (příslušnost v místě adresy pro doručení).

C. Pokud je příslušným soudem zvláštní soud, jak mohu zjistit, na který soud se musím obrátit?

Povaha sporu je kritériem pro stanovení příslušnosti. Současně s tímto kritériem platí zákonem stanovené kritérium pro určení místní příslušnosti.

  • Veškeré spory plynoucí ze zemědělských smluv spadají do příslušnosti zvláštních zemědělských senátů obecných soudů. Tato příslušnost je výlučná a obligatorní částečně z důvodu místa, kdy se příslušnost přesouvá do místa, kde se nachází majetek (zákon č. 1990/29).
  • V případech týkajících se rodičovské zodpovědnosti, kdy se jeden nebo oba rodiče chovají způsobem pro dítě nežádoucím (§ 330 a násl. OSŘ), má příslušnost rozhodnout o příslušných opatřeních soud pro mladistvé. Pro určení soudu podle kritéria místní příslušnosti je třeba zohlednit bydliště dítěte a tedy obvyklé bydliště ke dni podání návrhu nebo, pokud je řízení zahájeno bez návrhu, ke dni zahájení řízení. Jedná se o obligatorní funkční příslušnost.
  • Ve sporech ve věcech průmyslového a duševního vlastnictví (národní, mezinárodní ochranné známky a ochranné známky Společenství, licence na vynálezy a nové odrůdy rostlin, zapsané průmyslové vzory, průmyslové vzory, užitné vzory a autorská práva a případy nekalé soutěže, které narušují ochranu průmyslových a duševních práv) mají příslušnost zvláštní senáty zřízené zákonnou vyhláškou č. 2003/168. Při 12 soudech (a odvolacích soudech) jsou zřízeny zvláštní senáty příslušné pro spory, které by podle obecných kritérií měly projednávat soudy uvedené v článku zákonné vyhlášky č. 2003/168. Například spory, které by se normálně projednávaly u jednoho z odvolacích soudů v obvodech odvolacích soudů v Miláně a Brescii, spadají pod zvláštní senát v Miláně.

Užitečný odkaz: www.giustizia.it English - français - italiano

Aktualizováno 30.4.2007

« Pravomoc soudů - Obecné informace | Itálie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 15-02-2008

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království