Evropská komise > ESS > Pravomoc soudů > Německo

Poslední aktualizace: 06-10-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Pravomoc soudů - Německo

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


Úvodní poznámka: Následující otázky se týkají pouze vnitrostátních právních sporů



 

OBSAH

A. Musím podávat žalobu u obecného soudu nebo u jiného zvláštního soudu? A.
B. Jak v případě příslušnosti obecných soudů najdu, kde mám konkrétně podat žalobu? B.
B.I. Je rozdíl mezi „nižšími“ a „vyššími“ soudy prvního stupně? Pokud ano, jaký soud je příslušný pro můj případ? B.I.
B.II. Místní příslušnost B.II.
B.II.1. Obecný předpis k místní příslušnosti B.II.1.
B.II.2. Výjimky z obecného předpisu B.II.2.
B.II.2.a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v bydlišti odpůrce (podle obecného předpisu) a jiným soudem? B.II.2.a)
B.II.2.b) Kdy musím podat žalobu u jiného soudu než je soud v místě bydliště odpůrce (podle obecného předpisu)? B.II.2.b)
B.II.2.c) Mohou si strany, které vedou právní spor, sjednat příslušnost soudu, který by byl jinak nepříslušný? B.II.2.c)
C. Jak zjistím v případě příslušnosti zvláštní soudní pravomoci, kde mám konkrétně podat žalobu? C.

 

A. Musím podávat žalobu u obecného soudu nebo u jiného zvláštního soudu?

Pro občanské právní spory v Německu existují dva různé soudy, občanské soudy a soudy v oblasti pracovního práva. Občanské soudy jsou součástí obecných soudů.

Soudy v oblasti pracovního práva jsou výhradně příslušné pro občanskoprávní spory, které úzce souvisejí s pracovním poměrem tak, že je převážně určuje pracovní poměr. Podrobný výčet pracovněprávních příslušností se nachází v §§ 2, 2a a 3 zákona o soudech v oblasti pracovního práva.

Všechny ostatní občanskoprávní spory spadají do příslušnosti občanských soudů.

B. Jak v případě příslušnosti obecných soudů najdu, kde mám konkrétně podat žalobu?

B.I. Je rozdíl mezi „nižšími“ a „vyššími“ soudy prvního stupně? Pokud ano, jaký soud je příslušný pro můj případ?

Občanskými soudy prvního stupně jsou obvodní a zemské soudy.

1. Obvodní soudy jsou v zásadě příslušné pro občanskoprávní spory, pokud hodnota předmětu sporu nepřesahuje 5 000 EUR a pokud neexistuje výhradní příslušnost zemského soudu (§ 23 č. 1 zákona o uspořádání soudů).

Kromě toho existují nezávisle na hodnotě předmětu sporu následující výhradní příslušnosti obvodních soudů (srov. §§ 23, 23 a zákona o uspořádání soudů):

Obvodní soudy jsou příslušné pro spory vyplývající z nároků z nájemného vztahu k bytovým prostorám nebo vyplývající ze stavu takového nájemného vztahu (§ 23

NahoruNahoru

č. 2a zákona o uspořádání soudů).

Dále jsou obvodní soudy jako soudy prvního stupně příslušné pro rodinné záležitosti (§ 23a zákona o uspořádání soudů). K nim patří

  • záležitosti dětí
  • zákonné vyživovací povinnosti z důvodu manželství nebo příbuzenství
  • nároky matek na výživné v souvislosti s narozením dítěte
  • manželské záležitosti
  • spory vyplývající z nároků manželského majetkového práva, i pokud se řízení účastní třetí osoby.

Výhradní příslušnosti obvodního soudu vyplývají z § 23 č. 2b - h zákona o uspořádání soudů).

2. Zemské soudy jsou příslušné pro občanskoprávní spory, které nejsou přiděleny obvodním soudům. To se především týká sporů s hodnotou sporu vyšší než 5 000 EUR.

Zemský soud má výhradní příslušnost zejména pro spory na základě správních zákonů a nároků na úřední odpovědnost.

U zemských soudů mohou existovat sněmovny pro obchodní záležitosti. Tyto jsou mimo jiné příslušné pro občanskoprávní nároky vůči obchodníkům a také pro spory v rámci směnečného a šekového práva. Definitivní výčet příslušností sněmoven pro obchodní záležitosti se nachází v § 95 zákona o uspořádání soudů. O jednání ve sněmovně pro obchodní záležitosti musí žalobce požádat písemnou žalobou.

B.II. Místní příslušnost
B.II.1. Obecný předpis k místní příslušnosti

V Německu platí podle ustanovení občanského soudního řádu o všeobecné soudní příslušnosti zásada, že se místo soudu stanoví podle bydliště odpůrce. V případě osoby, která nemá žádné bydliště, se odkazuje na místo jejího pobytu v tuzemsku a pokud není známo ani toto, pak na místo posledního bydliště. V případě právnické osoby je rozhodující její sídlo.

NahoruNahoru

B.II.2. Výjimky z obecného předpisu
B.II.2.a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem v bydlišti odpůrce (podle obecného předpisu) a jiným soudem?

V případě určitých druhů žalob má žalobce možnost vybrat si jiné místo soudu, než je bydliště odpůrce (zejména místa nevýhradní soudní příslušnosti). Příklady:

  • v případě sporů vyplývajících ze smluvního vztahu a o jeho existenci se lze obrátit i na soud v místě, v němž má být sporný závazek plněn (§ 29 odst. 1 občanského soudního řádu). Dohoda o místě plnění je při řízení závažná pouze tehdy, pokud smluvní strany náleží do okruhu osob, který je podle § 38b odst. 1 občanského soudního řádu oprávněn k uzavírání dohod o místě soudní příslušnosti, srov. c).

    Pod pojmem smluvní vztah jsou zahrnuty všechny závazkové smlouvy nezávisle na druhu závazku. Pokud jsou příslušné soudy v oblasti pracovního práva, použije se příslušný předpis

  • pro žaloby z důvodu nedovoleného jednání je také příslušný soud, v jehož obvodu k jednání došlo,
  • osoba poškozená trestným činem může v rámci trestního řízení uplatnit žádosti, s nimiž chce uplatnit majetkoprávní nároky vzniklé z trestného činu u soudu, kterému byla podána žaloba,
  • pro řízení k rozvodu manželství je výhradně věcně příslušný soud v oblasti rodinného práva (oddělení zřízené při obvodních soudech), v jehož obvodu mají manželé poslední obvyklý pobyt (tím se myslí skutečné místo pobývání). Pokud na počátku zahájení sporu (tím je třeba rozumět doručení písemného vyhotovení návrhu nebo písemné žaloby) takový pobyt chybí, pak je výhradně příslušný soud v oblasti rodinného práva, v jehož obvodu má jeden z manželů obvyklý pobyt se společným nezletilým dítětem.

    Jestliže pak není příslušnost odůvodněna, potom je výhradně příslušný soud v oblasti rodinného práva, v jehož obvodu měli manželé společný obvyklý pobyt, pokud tam jeden z manželů v případě zahájení sporu (viz výše) ještě obvyklý pobyt má. Jestliže tomu také tak není, pak je rozhodujícím místo obvyklého pobytu odpůrce, ledaže by takové v tuzemsku nebylo. V tomto případě je určujícím místo pobytu žalobce.

    NahoruNahoru

    Pokud i potom není příslušnost odůvodněna, pak je výhradně příslušný soud pro rodinné záležitosti při obvodním soudu Berlín – Schöneberg.

  • Pro řízení o výživném, tzn. výživné pro manžele a děti, je, pokud je nebo bylo řízení zahájeno při rozvodu manželství u soudu 1. stupně, výhradně příslušný tento soud. V případě výživného pro děti však platí příslušnost pouze v případě, že existuje věcná souvislost s rozvodem.

    Pokud se provádí řízení o výživném samostatně (odděleně), pak se použijí všeobecné předpisy, tzn. záleží na bydlišti odpůrce.

  • Při řízení o rodičovské zodpovědnosti platí totéž, tzn. pokud je řízení zahájeno při rozvodu manželství, pak zůstává příslušnost tohoto soudu, jestliže existuje věcná souvislost s rozvodem. Pokud je řízení zahájeno odděleně, pak je rozhodujícím bydliště dítěte. Pokud takové neexistuje, záleží na skutečném (tuzemském) místě pobytu. Rozhodující okamžik ke stanovení příslušnosti je ten, kdy je soud záležitostí pověřen.
B.II.2.b) Kdy musím podat žalobu u jiného soudu než je soud v místě bydliště odpůrce (podle obecného předpisu)?

Pokud zákon stanoví místo soudní příslušnosti výslovně jako výhradní, upřednostňuje se toto před všemi ostatními místy soudní příslušnosti, tzn. žalobu lze podat (je přípustná) pouze ve výhradním místě soudní příslušnosti. Výhradní místa soudní příslušnosti vyplývají zejména se zvláštních zákonů:

Pokud se žaloba vztahuje na pozemek nebo na právo k pozemku (např. dědičné právo k pozemku), je v určitých případech výhradně příslušný soud, v jehož obvodu se předmět nachází; to se týká žalob vyplývajících z vlastnictví nebo věcného břemene, sporů o uvolnění věcného břemene, žalob z držby, žalob o vymezení hranic, žalob o rozdělení (§ 24 občanského soudního řádu).

NahoruNahoru

Pro spory vyplývající z nájemných nebo pachtovních vztahů k prostorám nebo vyplývajících ze stavu takových vztahů je výhradně příslušný soud, v jehož obvodu se nájemný nebo pachtovní prostor nachází (§ 29a odst. 1 občanského soudního řádu). Předpis se ale nepoužije v případě nájemných vztahů na bytové prostory k přechodnému používání (letní byty, hotelové pokoje, atd.), zařízené prostory pro jednotlivé nájemníky, domy a prostory k veřejným účelům (§ 29 a odst. 2 občanského soudního řádu).

Pro žaloby proti vlastníkovi zařízení umístěného v tuzemsku, kterými se uplatňuje náhrada škody způsobené účinkem na životní prostředí, je výhradně příslušný soud, v jehož obvodu došlo k účinku zařízení na životní prostředí (§ 32a občanského soudního řádu).

V upomínkovém řízení je výhradně příslušný obvodní soud, který je pro navrhovatele všeobecně místně příslušný, tedy zpravidla v jeho bydlišti, resp. sídle (§ 689 odst. 2 občanského soudního řádu).

V exekučním řízení je jako exekuční soud výhradně příslušný obvodní soud, v jehož obvodu se má konat nebo se konalo exekuční jednání (§ 764 odst. 2, § 802 občanského soudního řádu). Pro nucenou dražbu nebo nucenou správu pozemků je jako exekuční soud výhradně místně příslušný obvodní soud, v jehož obvodu se nachází pozemek (§ 1 odst. 1, § 146 zákona o nucené dražbě, §§ 802, 869 občanského soudního řádu)

B.II.2.c) Mohou si strany, které vedou právní spor, sjednat příslušnost soudu, který by byl jinak nepříslušný?

aa) Dohody

NahoruNahoru

V německém procesním právu existuje možnost dohody o místě soudní příslušnosti. Podle § 38 odst. 1 občanského soudního řádu se výslovnou nebo tichou dohodou mezi stranami mění nepříslušný soud prvního stupně na soud příslušný. Tuto dohodu je možné uzavřít pouze tehdy, pokud jsou smluvními stranami obchodníci, právnické osoby s veřejnými právy nebo veřejnoprávní fondy. Výslovnou nebo tichou dohodou o místě soudní příslušnosti se může jinak nepříslušný soud prvního stupně stát příslušným.

Příslušnost soudu prvního stupně lze dále sjednat, pokud alespoň jedna ze smluvních stran nemá v tuzemsku všeobecné místo soudní příslušnosti (§ 38 odst. 2 občanského soudního řádu). V tomto případě musí být dohoda sestavena písemně nebo pokud je učiněna ústně, musí být písemně potvrzena. Pokud má jedna ze stran tuzemské všeobecné místo soudní příslušnosti, pak může být v tuzemsku vybrán pouze soud, u něhož má tato strana místo soudní příslušnosti nebo je zdůvodněno zvláštní místo soudní příslušnosti.

Podle § 38 odst. 3 je dohoda o místě soudní příslušnosti přípustná pouze tehdy, pokud je uzavřena výslovně a písemně po vzniku sporu nebo

pro případ, že budoucí odpůrce po ukončení smlouvy změní své bydliště nebo svůj obvyklý pobyt do zahraničí nebo nebude v okamžiku podání žaloby jeho bydliště nebo obvyklý pobyt znám.

Trvalým předpokladem dohody o místě soudní příslušnosti je, že se vztahuje k určitému právnímu vztahu a k právním sporům, které z něho vyplývají; v opačném případě je bez účinku (§ 40 odst. 1 občanského soudního řádu). Dále je dohoda o místě soudní příslušnosti nepřípustná, pokud se jedná o jiné než majetkoprávní nároky, které jsou přiděleny obvodnímu soudu bez ohledu na hodnotu předmětu sporu. Dohoda o místě soudní příslušnosti pak také není možná, pokud je podle zákona zdůvodněno výhradní místo soudní příslušnosti (§ 40 odst.2 občanského soudního řádu).

Pokud se k uzavření dohody o místě soudní příslušnosti vyžaduje písemná forma, mohou této formě postačovat i všeobecné obchodní podmínky a formuláře smlouvy.

Účinná dohoda o místě soudní příslušnosti je pro soudy závazná; zda je sjednána výlučnost místa soudní příslušnosti, záleží na obsahu dohody.

bb) Jednání bez námitek

Příslušnost soudu prvního stupně se nadále odůvodňuje tím, že odpůrce, aniž by uplatnil nepříslušnost, jedná v předmětu sporu ústně (§ 39 občanského soudního řádu). Při řízení u obvodního soudu tento právní důsledek vzniká pouze tehdy, pokud soud udělil příslušný pokyn.

Příslušnost ovšem nelze jednáním bez námitek k předmětu sporu zdůvodnit tam, kde by byla dohoda o místě soudní příslušnosti nepřípustnou (viz výše, týká se případů sporů mimo majetkoprávní oblast a výhradních míst soudní příslušnosti).

C. Jak zjistím v případě příslušnosti zvláštní soudní pravomoci, kde mám konkrétně podat žalobu?

Specifičnost zvláštní soudní pravomoci soudů v oblasti pracovního práva spočívá pouze ve věcné příslušnosti. K otázkám místní příslušnosti a možnosti dohody o místě soudní příslušnosti platí obecné předpisy uvedené v oddíle B.

« Pravomoc soudů - Obecné informace | Německo - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 06-10-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království