Evropská komise > ESS > Pravomoc soudů > Belgie

Poslední aktualizace: 21-07-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Pravomoc soudů - Belgie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


Než dáte popud k zahájení soudního řízení, měli byste vědět, který soud je pro váš případ příslušný. Když si zvolíte nesprávný soud nebo když vznikne spor o příslušnost soudu, vystavujete se riziku, že se projednání vašeho případu značně oddálí nebo že bude váš požadavek dokonce zamítnut pro nepříslušnost.



 

OBSAH

A. Musím se obrátit na všeobecný soud, nebo na zvláštní soud? A.
B. Pokud jsou příslušnými soudy všeobecné soudy, jak mohu zjistit, který z těchto soudů je příslušný pro můj případ? B.
I. Existuje rozdíl mezi nižšími a vyššími všeobecnými civilními soudy prvního stupně? Pokud ano, který soud je příslušný pro můj případ? I.
II. Místní příslušnost (Je pro můj případ příslušný soud města A, nebo soud města B?) II.
1. Základní pravidlo místní příslušnosti 1.
2. Výjimky ze základního pravidla 2.
a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem, v jehož obvodě se nachází bydliště odpůrce (tedy soudem určeným základním pravidlem), a jiným soudem? a)
b) Kdy si musím vybrat jiný soud než soud, v jehož obvodě se nachází bydliště odpůrce (tedy než soud určený základním pravidlem)? b)
c) Mohou si strany samy zvolit soud, který by za normálních okolností nebyl příslušný? c)
C. Pokud je příslušným soudem zvláštní soud, jak mohu zjistit, na který soud se musím obrátit? C.

 

A. Musím se obrátit na všeobecný soud, nebo na zvláštní soud?

n/a

B. Pokud jsou příslušnými soudy všeobecné soudy, jak mohu zjistit, který z těchto soudů je příslušný pro můj případ?

I. Existuje rozdíl mezi nižšími a vyššími všeobecnými civilními soudy prvního stupně? Pokud ano, který soud je příslušný pro můj případ?

Úvod

Vzhledem ke zvláštním znakům belgického právního řádu je z důvodu vysvětlení nevyhnutelné zabývat se otázkami A a B současně.

Především je třeba rozlišit absolutní příslušnost (ta se někdy označuje i jako věcná příslušnost) a místní příslušnost.

Každý nárok (každý požadavek, každá pohledávka) má určitý předmět a často i určitou peněžitou hodnotu. Zákonodárce určuje rozsah absolutní příslušnosti tím, že stanovuje druh a hodnotu nároků, kterými se soud může zabývat.

Absolutní příslušnost v tomto informačním textu popisují odpovědi na otázky A a B, I.

Soudy nejsou příslušné pro celé území Belgie. Zákon naši zemi rozdělil na soudní oblasti (okresy, obvody...). Každý soud je příslušný jen pro vlastní oblast (území). Tomu se říká místní příslušnost. Její popis najdete v odpovědi na otázku B, II.

Úplná příslušnost: soud prvního stupně

Soud prvního stupně má „úplnou příslušnost“. Znamená to, že soud prvního stupně se na rozdíl od jiných soudů může zabývat všemi případy, a to i případy, které patří do příslušnosti jiných soudů.

NahoruNahoru

Článek 568 Soudního řádu stanovuje, že soud prvního stupně projednává všechny nároky kromě těch, které se předkládají přímo odvolacímu soudu a Kasačnímu soudu. Soud prvního stupně je tedy podmínečně úplně příslušný. Úplná příslušnost je podmínečná z toho hlediska, že odpůrce může namítat nepříslušnost z důvodu výslovné příslušnosti jiného soudu. Kromě toho je soud prvního stupně v určitých podmínkách výlučně příslušným soudem. Určité spory musí být předloženy tomuto soudu, i když hodnota pohledávky nedosahuje 1860 euro, jako například pokud se týkají osobního stavu.

Ostatní soudy

Dále jsou uvedeny ostatní soudy a krátký popis jejich absolutní příslušnosti.

  1. Smírčí soudce:
  2. Podle článku 590 Soudního řádu zahrnuje všeobecná příslušnost smírčího soudce všechny pohledávky, jejichž výška nedosahuje 1860 euro, kromě těch, které zákon výslovně přidělil do příslušnosti jiného soudu. Kromě této všeobecné příslušnosti má smírčí soudce v určitých případech zvláštní příslušnost (viz články 591, 593 a 594 Soudního řádu) a výlučnou příslušnost (články 595 a 597 Soudního řádu) bez ohledu na výšku pohledávky. Mezi případy, ve kterých má zvláštní příslušnost, patří například spory týkající se nájmu, spoluvlastnictví, věcí dědických a příspěvků na výživné. Dále je příslušný pro vydávání dokladů o osvojení a dokladů o oznámení. Případy nuceného vyvlastnění a zapečetění patří do výlučné příslušnosti smírčího soudce.

  3. Policejní soud:
  4. Policejní soud podle článku 601 bis Soudního řádu projednává všechny požadavky náhrady škody, která vznikla při dopravní nehodě, bez ohledu na její výši. V tomto případě jde o výlučnou příslušnost.

    NahoruNahoru

  5. Obchodní soud:
  6. Obchodní soud podle článku 573 Soudního řádu projednává na prvním stupni spory mezi obchodníky týkající se úkonů klasifikovaných zákonem jako obchodně-právní úkony, které však nepatří do všeobecné příslušnosti smírčího soudce nebo do příslušnosti policejních soudů. Je také možné, aby si osoba, která není obchodníkem a dá popud k zahájení řízení proti obchodníkovi, zvolila předložení věci obchodnímu soudu; obchodník však od obchodního soudu nemůže žádat jakékoli řízení proti osobě, která není obchodníkem. Kromě toho obchodní soud projednává spory, které se týkají směnek a vlastních směnek, pokud hodnota pohledávky převyšuje 1 860 euro.

    Kromě těchto případů všeobecné příslušnosti má obchodní soud i určitý počet případů zvláštní a výlučné příslušnosti. Případy zvláštní příslušnosti jsou uvedeny v článku 574 Soudního řádu. Mimo jiné mezi ně patří spory týkající se obchodních společností a pohledávky týkající se námořní a vnitrozemské plavby. Článek 574, odstavec 2 Soudního řádu popisuje výlučnou příslušnost obchodního soudu – pohledávky a spory, které vznikly přímo z konkurzu a soudního vyrovnání v souladu s ustanoveními zákona o konkurzu a zákona o soudním vyrovnání, přičemž předpisy upravující jejich vyřešení jsou obsaženy ve zvláštním právu, vztahujícím se na instituci konkurzu a soudního vyrovnání.

  7. Pracovní soud:
  8. Pracovní soud je nejvýznamnějším zvláštním soudem a patří mu zejména zvláštní příslušnost. Případy této příslušnosti, popsané v článku 578 a následujících článcích Soudního řádu, jsou:

    NahoruNahoru

    • pracovněprávní spory
    • spory týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání
    • spory týkající se sociálního zabezpečení

    Pracovní soud je výlučně příslušný, pokud jde o uplatňování administrativních sankcí stanovených v zákonech a nařízeních uvedených v článcích 578 až 582 a v zákoně o administrativních pokutách v případě porušení některých zákonů o sociálním zabezpečení.

  9. Předsedové soudů – zkrácené řízení:
  10. Články 584 až 589 Soudního řádu stanovují, že předsedové soudů (soudu prvního stupně, obchodního soudu a pracovního soudu) mohou ve všech naléhavých případech vydávat předběžná rozhodnutí ve věcech, které patří do příslušnosti jejich soudu. Podmínkou je, aby šlo o naléhavou věc a aby mělo rozhodnutí jen předběžnou povahu bez újmy věci samotné. Několik příkladů – nařízení znaleckého posudku, nařízení výslechu svědka…

  11. Soudce pro nařízení obstavení majetku (viz článek 1395 Soudního řádu):
  12. Všechny pohledávky, týkající se zajišťovacího obstavení majetku, prostředků na výkon a kolektivního vyrovnání dluhů, se předkládají soudci pro nařízení obstavení majetku.

  13. Soud pro mladistvé
  14. Ačkoli Společenstvím (tedy členským státům Belgické federace) přísluší ochrana mládeže, je organizace soudů pro mladistvé stále ještě federální záležitostí, kterou upravuje federální zákon o ochraně mládeže z 8. dubna 1965. Soud pro mladistvé je oddělením soudu prvního stupně, který se zabývá opatřeními na ochranu mládeže. Kromě toho je soud pro mladistvé příslušný pro některé občanskoprávní záležitosti, jako je povolení osvojení, spory mezi rodiči ve věcech výkonu rodičovských práv a práva na kontakt s dítětem, atd..

    NahoruNahoru

II. Místní příslušnost (Je pro můj případ příslušný soud města A, nebo soud města B?)

1. Základní pravidlo místní příslušnosti

Belgický právní řád vychází ze svobody výběru navrhovatele. Všeobecné pravidlo je uvedeno v článku 624 odstavce 1 Soudního řádu. Navrhovatel zpravidla předloží věc soudu, v jehož obvodě se nachází bydliště odpůrce nebo jednoho z odpůrců.

Co když je odpůrcem právnická osoba? Sídlem právnické osoby je místo jejího hlavního sídla, to znamená místo administrativního sídla, ze kterého je společnost řízena.

2. Výjimky ze základního pravidla

a) Kdy si mohu vybrat mezi soudem, v jehož obvodě se nachází bydliště odpůrce (tedy soudem určeným základním pravidlem), a jiným soudem?

V určitých případech má navrhovatel právo předložit věc jinému soudci. Je to mimo jiné popsáno v článku 624, odstavci 2 až 4 Soudního řádu. Kromě soudu, v jehož obvodě se nachází bydliště odpůrce nebo jednoho z odpůrců, si navrhovatel může zvolit:

  • soud, v jehož obvodě byly uzavřeny dohody nebo jedna z dohod, kterých se spor týká, nebo v jehož obvodě tyto dohody byly vykonávány, vykonávají se nebo se musí vykonávat;
  • soud, v jehož obvodě se nachází bydliště zvolené na vystavené listině;
  • soud, v jehož obvodě se nachází místo, kde soudní doručovatel osobně hovořil s odpůrcem v případě, že se ani bydliště odpůrce, případně ani bydliště jednoho z odpůrců, nenachází v Belgii nebo v zahraničí.

Kromě toho se v soudním rozhodnutí uvede, že pokud jde o zkrácené řízení, je místně příslušný předseda soudu, v jehož obvodě musí být rozhodnutí vykonáno.

NahoruNahoru

Pokud jde o příspěvky na výživné, článek 626 Soudního řádu stanovuje, že nároky týkající se příspěvku na výživné, uvedené v článku 591, odstavci 7, je možné předložit soudu, v jehož obvodě se nachází bydliště navrhovatele.

Pravidla uvedená v článcích 624 a 626 však mají doplňující povahu a účastníci se od nich mohou odchýlit. Účastníci tedy mohou uzavřít dohodu o příslušnosti pro každý spor, na jejímž základě lze předložit případný spor v prvním stupni jen určitým soudům.

Z tohoto základního principu svobody výběru však existuje několik výjimek.

Zákonodárce popisuje určitý počet případů, ve kterých navrhovatel nemá právo výběru. Tyto případy jsou konkrétně uvedeny v článcích 627 až 629 Soudního řádu. Patří mezi ně například:

  • V případě sporů týkajících se pracovních smluv (článek 627, odstavec 9): Příslušným soudem je soud, v jehož obvodě se nachází důl, továrna, pracoviště, sklad, kancelář a ve všeobecnosti v jehož obvodě se nachází místo určené k provozování podniku, výkonu povolání nebo činnosti společnosti, sdružení nebo seskupení.
  • Pokud jde o žádost o rozvod nebo odluku od stolu a lože na základě určitých skutečností nebo o žádost změny odluky od stolu a lože v rozvod (článek 628 odstavec 1): Příslušným soudem je soud, v jehož obvodě se nachází poslední místo pobytu manželů nebo bydliště odpůrce.

Svoboda výběru však ani v těchto případech není úplně omezená. Článek 630 Soudního řádu totiž ustanovuje, že se účastníci poté, co spor vznikl, mohou svojí dohodou odchýlit od zákonné úpravy. Dohody uzavřené dříve, než spor vznikl, jsou však ze zákona neplatné.

NahoruNahoru

b) Kdy si musím vybrat jiný soud než soud, v jehož obvodě se nachází bydliště odpůrce (tedy než soud určený základním pravidlem)?

V určitých případech popsaných konkrétně v článcích 631 až 633 Soudního řádu je výlučně místně příslušným jen jeden soud. Navrhovatel tedy nemá možnost výběru a před vznikem sporu ani po jeho vzniku není možná žádná dohoda o příslušnosti. Mezi tyto případy patří mimo jiné:

  • Konkurz (článek 631) – obchodní soud, který se nachází v soudním obvodě, ve kterém má obchodník hlavní sídlo v den vyhlášení konkurzu nebo podání návrhu na zahájení soudního vyrovnání, nebo, pokud jde o právnickou osobu, ve kterém má své sídlo. Druhotný konkurz – obchodní soud, který se nachází v soudním obvodě, ve kterém se nachází zmíněné sídlo úpadce. Pokud má více sídel, je příslušným ten soud, na který se navrhovatel obrátil nejdříve.
  • Soudní vyrovnání (článek 631) – příslušným obchodním soudem je ten soud, který se nachází v soudním obvodě, ve kterém se nachází hlavní místo činnosti dlužníka v den zahájení soudního vyrovnání nebo, pokud jde o právnickou osobu, ve kterém se nachází jeho sídlo.
  • Spory týkající se aplikace zákona o daních (článek 632) – příslušnost soudce, který vede zasedání v sídle odvolacího soudu, v jehož soudním obvodě se nachází okres, kde byla daň vybrána nebo má být vybrána, nebo pokud spor nijak nesouvisí s výběrem daně, v jehož obvodě má sídlo daňový úřad, který přijal napadnuté rozhodnutí.
  • Nároky týkající se zajišťovacího obstavení a prostředků na výkon rozhodnutí (článek 633) – příslušnost soudu, v jehož obvodě došlo k obstavení majetku, pokud zákon nestanovuje jinak. Pokud jde o obstavení mezi třetími stranami, je příslušným soudem soud, v jehož obvodě se nacházelo bydliště dlužníka, jehož majetek byl obstaven. Pokud se bydliště dlužníka, jehož majetek byl obstaven, nachází v zahraničí nebo pokud jeho bydliště není známo, je příslušným soudem soud, v jehož obvodě dochází k výkonu obstavení majetku (Viz také: článek 22, 5 Nařízení rady Rady (ES)č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech).
c) Mohou si strany samy zvolit soud, který by za normálních okolností nebyl příslušný?

Jak už bylo zmíněno, pravidla uvedená v článcích 624 a 626 mají doplňující charakter a účastníci se od nich mohou odchýlit. Účastníci mohou pro každý spor uzavřít dohodu o příslušnosti, na jejímž základě je možné předložit případný spor v prvním stupni jen určitým soudům.

V případech článků 627 až 629 Soudního řádu není možné uzavřít žádné dohody o příslušnosti před vznikem sporu. Z článku 630 však je možno usuzovat, že po vzniku sporu jsou tyto dohody povoleny.

V případech popsaných v článcích 631 až 633 Soudního řádu není možné uzavřít žádné dohody o příslušnosti.

C. Pokud je příslušným soudem zvláštní soud, jak mohu zjistit, na který soud se musím obrátit?

Odpověď na tuto otázku je uvedena v odpovědi na otázky A a B.

Bližší informace

  • Příslušné články Soudního řádu: Federal Overheidsdienst Justitie – Federální veřejný úřad spravedlnosti Deutsch - français - Nederlands
    • klikněte na „Geconsolideerde wetgeving (Konsolidovaná legislativa)“
    • vyberte „Juridische aard (Právní druh)“: „Gerechtelijk Wetboek (Soudní řád)“
    • ve „Woord(en) (Slovo/Slova)“ uveďte: „624“
    • klikněte na „Opzoeking (Vyhledávání)“
    • klikněte na „Lijst (Seznam)“
    • klikněte na „Justitie van A tot Z (Justice od A po Z)“
    • vyberte „Hoven: bevoegdheid (Soudy – příslušnost)“
  • Pomůcka při vyhledávání místně příslušného soudu: Federal Overheidsdienst Justitie – Federální veřejný úřad spravedlnosti Deutsch - français - Nederlands
  •  
    • klikněte na „Territoriale bevoegdheid (Místní příslušnost)“

« Pravomoc soudů - Obecné informace | Belgie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 21-07-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království