Evropská komise > ESS > Pravomoc soudů > Rakousko

Poslední aktualizace: 17-11-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Pravomoc soudů - Rakousko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

A. Musí být moje žaloba podána obecnému nebo specializovanému soudu? A.
B. Jak získám informace o tom, kde přesně je třeba podat žalobu v případě pravomoci obecného soudu? B.
I. Existuje rozdíl mezi nižším a vyšším soudem prvního stupně? Pokud ano, který z nich je příslušný pro projednání mého případu? I.
II. Místní příslušnost II.
1. Základní pravidlo místní příslušnosti 1.
2. Výjimky z tohoto pravidla 2.
a) V kterých případech si mohu vybrat mezi soudem příslušným podle bydliště žalovaného (jak požaduje základní pravidlo) a jiným soudem? a)
b) V kterých případech musím podat žalobu soudu, který není příslušný podle bydliště žalovaného (jak požaduje základní pravidlo)? b)
c) Mohou se účastníci soudního řízení dohodnout na příslušnosti soudu, který by za normálních okolností nebyl příslušný? c)
C. Jak získám informace o tom, kde je třeba podat žalobu v případě příslušnosti specializovaného soudu? C.

 

A. Musí být moje žaloba podána obecnému nebo specializovanému soudu?

V občanskoprávních věcech vykonávají soudní pravomoc v prvním stupni okresní soudy (Bezirksgerichte) a zemské soudy (Landesgerichte). Mimo Vídeň projednávají okresní a zemské soudy také obchodní případy. Zemské soudy kromě toho vynášejí rozsudky v případech týkajících se pracovního a sociálního práva. Pouze Vídeň má vlastní okresní soud zabývající se obchodními záležitostmi, vlastní obchodní soud a vlastní pracovní a sociální soud.

Viz. přehled základních skutečností o organizaci soudů, kde je uvedeno vymezení pravomocí okresních soudů (Bezirksgerichte) a zemských soudů (Landesgerichte) a pravomocí soudů zabývajících se obchodními záležitostmi a pracovním a sociálním právem

B. Jak získám informace o tom, kde přesně je třeba podat žalobu v případě pravomoci obecného soudu?

I. Existuje rozdíl mezi nižším a vyšším soudem prvního stupně? Pokud ano, který z nich je příslušný pro projednání mého případu?

Základní vymezení soudní pravomoci je založeno na druhu žaloby, v případě všech ostatních záležitostí to závisí na hodnotě řešené v soudní při. Soudní pravomoc podle druhu žaloby má vždy přednost před soudní pravomocí podle výše hodnoty řešené v soudní při.

Soudní pravomoc založená na výši hodnoty řešené v soudní při se použije u okresních soudů (Bezirksgerichte), je-li hodnota řešená v soudní při menší než 10 000 eur. Okresní soudy mají pravomoc podle druhu žaloby, například ve většině případů týkajících se rodinného práva nebo práva držby.

NahoruNahoru

Soudní pravomoc založená na výši hodnoty řešené v soudní při se použije u zemských soudů (Landesgerichte) v případech, kdy hodnota řešená ve sporu činí nejméně 10 000 eur. Soudní pravomoc podle druhu žaloby se použije u zemských soudů ve sporech týkajících se zákona o odpovědnosti za atomovou energii, zákona o veřejné odpovědnosti, zákona o ochraně dat a zákonů týkajících se hospodářské soutěže a duševního vlastnictví.

II. Místní příslušnost

1. Základní pravidlo místní příslušnosti

Každé osobě náleží obecná místní příslušnost na základě jejího vztahu k soudnímu okresu. Případy se zpravidla zahajují v místě obecné místní příslušnosti žalovaného. Obecná místní příslušnost fyzické osoby je zpravidla založena na trvalém nebo obvyklém bydlišti; jedné osobě může také náležet několik míst obecné místní příslušnosti. Obecná místní příslušnost právnické osoby závisí hlavně na adrese jejího sídla.

2. Výjimky z tohoto pravidla
a) V kterých případech si mohu vybrat mezi soudem příslušným podle bydliště žalovaného (jak požaduje základní pravidlo) a jiným soudem?

V některých případech mohou být soudní řízení zahájena nejen podle obecné místní příslušnosti žalovaného, nýbrž také volitelně v jiné místní příslušnosti, volitelná soudní příslušnost. Rakouský zákon o soudnictví zná více než dvacet různých volitelných místních příslušností jen pro občanskoprávní řízení, pro projednávání smluvních a zákonných vztahů dle závazkového práva nebo různých žalob dle věcného práva, jakož i volitelné soudní příslušnosti procesního druhu. Může k nim patřit soud v místě plnění nebo v místě uvedeném na faktuře. Mohlo by se jednat o forum rei sitae (soudní příslušnost v místě, kde se nachází předmět sporu) nebo místo, kde byla způsobena škoda, nebo jinak o místo podání protižaloby. Způsoby určování příslušnosti se mohou někdy významně lišit od jiných srovnatelných evropských a národních pravidel pro soudní příslušnost.

NahoruNahoru

Rakouské právo stanoví následující místní příslušnost v případě nároků uvedených níže:

Pro nároky ze smluv (nikoli však pro nároky z pracovních smluv): všechny žaloby o určení existence nebo neexistence smlouvy, žaloby o plnění smlouvy nebo odstoupení od smlouvy, jakož i žaloby o náhradu za neplnění nebo jen dílčí plnění smlouvy mohou být podány u soudu v místě, kde se od žalovaného vyžaduje plnění, podle dohody zúčastněných stran. (Místem soudní příslušnosti je místo plnění.) Dohoda musí být doložena.

Pro nároky na výživné: viz. přehled základních skutečností o nárocích na výživné.

Pro odpovědnost za občanskoprávní delikty: spory o náhradu škody za zabití nebo ublížení na zdraví jedné nebo několika osob a náhradu škody z nezákonného uvěznění nebo tělesné újmy mohou být také projednávány u soudu, v jehož okrese došlo k chování, které způsobilo škodu. (Soudní příslušnost podle způsobení škody).

Pro případy náhrady škody z trestných činů uplatněné podle občanského práva: náhrady škody z trestných činů uplatněné podle občanského práva mohou být uplatněny u soudu, u kterého bylo zahájeno trestní řízení.

Pro žádosti o rozvod: viz. přehled základních skutečností o rozvodu.

Pro žádosti o péči o dítě: viz. přehled základních skutečností o rodičovské odpovědnosti.

NahoruNahoru

b) V kterých případech musím podat žalobu soudu, který není příslušný podle bydliště žalovaného (jak požaduje základní pravidlo)?

V jiných případech existuje určitá místní příslušnost, ve které musí být zahájeno soudní řízení, které vylučuje jak obecnou místní příslušnost, tak i volitelnou příslušnost. Používáme výraz povinná místní příslušnost pro označení výlučné místní příslušnosti, od níž se nelze odchýlit, i když se zúčastněné strany dohodly na místní příslušnosti. Výlučné místní příslušnosti existují především v manželském a rodinném právu, avšak neomezují se jen na ně. Výlučnou místní příslušností by mohla být například příslušnost ve sporech z manželských vztahů nebo v pozůstalostních věcech. Mohla by k ní patřit také soudní příslušnost ve sporech z dílčích dluhopisů nebo ze vztahů ve sdružení. Způsoby, jakými se tyto věci projednávají, se mohou někdy výrazně lišit od jiných srovnatelných evropských nebo národních pravidel týkajících se soudní příslušnosti.

c) Mohou se účastníci soudního řízení dohodnout na příslušnosti soudu, který by za normálních okolností nebyl příslušný?

Není-li místní příslušnost povinná, mohou se zúčastněné strany po výslovné dohodě také podřídit soudní příslušnosti jednoho nebo několika soudů prvního stupně v ujednaných místech. Stejně tak mohou vyloučit soudy, které by jinak byly příslušné. Dohoda se musí týkat buď konkrétního právního sporu nebo právních sporů vyplývajících z konkrétního právního sporu nebo právního vztahu. Neexistuje povinná právní forma pro uzavření dohody o místní příslušnosti. Musí však být možné tuto dohodu doložit pro případ, že by byla v průběhu řízení popřena.

NahoruNahoru

Je tedy možné, aby zúčastněné strany změnily nejbližší zákonnou soudní příslušnost jak podle předmětu sporu, tak i místa, nebo podle jednoho nebo druhého. Je přípustné učinit dohodu o soudní příslušnosti tohoto druhu před zahájením soudního řízení a dokonce i na začátku řízení. Dohoda o příslušnosti soudu podle předmětu sporu je možná tehdy, když se týká přesunutí ze soudu prvního stupně k okresnímu soudu, za předpokladu, že tento soud má soudní příslušnost na základě výše hodnoty řešené v soudní při. To platí jak pro obecnou, tak i pro obchodní soudní příslušnost.

Je možné změnit místní příslušnost, pokud to není výslovně vyloučeno. Jestliže právní úprava stanoví, že změna soudní příslušnosti je nepřípustná, jedná se o povinnou soudní příslušnost. Změna místní příslušnosti je například nepřípustná, nebo je přípustná jen do určitého rozsahu, tehdy, když je soudní příslušnost určena podle těchto paragrafů rakouských zákonů: paragraf 14 KschG (zákon na ochranu spotřebitele), paragraf 83a, paragraf 83b JN (pravidla soudní příslušnosti), paragraf 48 VersicherungsvertragsG (zákon o pojistných smlouvách), paragraf 42 AtomhaftpflichtG (zákon o odpovědnosti za atomovou energii) a paragraf 532 ZPO (občanský soudní řád).

C. Jak získám informace o tom, kde je třeba podat žalobu v případě příslušnosti specializovaného soudu?

Specializované soudy pro obchodní záležitosti jsou pouze ve Vídni: okresní soud pro obchodní věci (Bezirksgericht für Handelssachen) a Obchodní soud ve Vídni (Handelsgericht Wien). Pouze ve Vídni je také specializovaný pracovní a sociální soud (Arbeits- und Sozialgericht Wien). Ve všech ostatních oblastech se případy týkající se obchodního, pracovního a sociálního práva projednávají u obecných soudů. Místo soudní příslušnosti v obchodních věcech a ve věcech týkajících se pracovního a sociálního práva je proto upraveno podle předpisů pro obecné občanskoprávní řízení.

« Pravomoc soudů - Obecné informace | Rakousko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 17-11-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království