Evropská komise > ESS > Předběžná opatření a zajišťovací opatření > Švédsko

Poslední aktualizace: 29-08-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Švédsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké druhy opatření existují? 1.
2. Za jakých podmínek lze tato preventivní opatření vydat? 2.
2.1. Postup 2.1.
2.2. Podstatné podmínky 2.2.
3. Účel a povaha těchto opatření? 3.
3.1. Jaké druhy majetku mohou podléhat těmto preventivním opatřením? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky těchto preventivních opatření? 3.2.
3.3. Jakou platnost mají tato preventivní opatření? 3.3.
4. Existuje možnost odvolání proti prozatímnímu opatření? 4.

 

1. Jaké druhy opatření existují?

Základní ustanovení o preventivních opatřeních v občanskoprávních věcech jsou obsažena v kapitole 15 soudního řádu. Je obecným pravidlem, že nelze provádět  žádné donucovací opatření v souvislosti s občanskoprávní žalobou dříve, než případ rozhodne soud. Výjimkou z tohoto pravidla jsou ustanovení o preventivních opatřeních. Obecně mají preventivní opatření zajistit, že neúspěšná strana učiní to, co od ní bude požadováno na základě budoucího soudního rozhodnutí.

Nejčastějším preventivním opatřením je zabavení, což znamená, že žadatel může převzít držbu jakéhokoli majetku, který druhá strana vlastní, nebo jinak zamezit dispozičnímu právu protistrany.

V souladu s kapitolou 15 oddílem 1 soudního řádu je možné povolit zabavení za účelem zajištění budoucího výkonu rozsudku o peněžitém nároku. Rozhodnutí o zabavení v souladu s tímto ustanovením se zpravidla formuluje tak, že se zabavuje majetek patřící dlužníkovi, který má krýt hodnotu určité specifikované částky, na kterou je uplatněn nárok. Ve výjimečných případech však může rozhodnutí stanovit, jaký majetek smí být předmětem zabavení.

Zabavení může být povoleno také pro zajištění budoucího výkonu rozsudku o lepším právu k určitému majetku (kapitola 15 oddíl 2 soudního řádu). Příkladem takových rozsudků jsou rozsudky, které obsahují rozhodnutí prohlašující, že žalobce má lepší právo na určité akcie žalovaného, a také rozhodnutí, kdy žalovaný je povinen vydat akcie neprodleně.

NahoruNahoru

V kapitole 5 oddílu 3 soudního řádu je obecné ustanovení o právu soudu stanovit vhodné opatření pro zajištění práva žadatele. Toto ustanovení se například použije u zdržovacích žalob. Má se za to, že do rámce tohoto ustanovení spadá také nárok na potvrzení, že žalovaný není oprávněn obchodovat s určitým zbožím podle konkurenční doložky.

Podle kapitoly 15 oddílu 4 soudního řádu může soud v případech lepšího práva k určitému majetku kromě toho nařídit vrácení ztraceného majetku atd.

Dále je v kapitole 15 oddílu 5 pododdílu 3 soudního řádu stanoveno, že za určitých podmínek může být vydáno prozatímní preventivní opatření.

Kromě toho existují zvláštní ustanovení o preventivních opatřeních v některých specifických oblastech, např. patentové právo.

2. Za jakých podmínek lze tato preventivní opatření vydat?

2.1. Postup

Rozhodnutí o preventivních opatřeních vydává soud, u něhož se dosud projednává žaloba. Pokud se soudní žaloba neprojednává, platí v podstatě stejná ustanovení o soudní příslušnosti jako u občanskoprávního řízení obecně.

Soud nemůže nastolit otázku preventivních opatření sám od sebe. Požaduje se proto, aby strana, která si takové rozhodnutí přeje, podala návrh. Pokud se soudní případ neprojednává, musí být návrh podán písemně.

Nepožaduje se, aby žadateli pomáhal nebo ho zastupoval advokát. Soudní řízení jsou u švédských soudů bezplatná s výjimkou poplatku za podání žádosti, který v současné době činí 450 švédských korun (asi 50 eur).

NahoruNahoru

2.2. Podstatné podmínky

Pro vydání opatření v souladu s kapitolou 15 oddíly 1 až 3 soudního řádu existuje podmínka, že skutečné hlavní otázky (např. nárok v souladu s oddílem 1) mohou být předmětem soudního řízení nebo přezkoumání jiným podobným postupem. Přezkoumání zahrnuje arbitrážní řízení.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v souladu s kapitolou 15 soudního řádu je možné povolit zabavení nebo jiná preventivní opatření v souvislosti s nároky, které mají být projednány cizími soudy, pokud má být soudní rozhodnutí v této zemi vykonáno.

Pro povolení zabavení v souladu s kapitolou 15 oddíly 1 až 3 soudního řádu musejí být splněny také tyto podmínky:

  1. Podmínkou je, že žadatel prokáže pravděpodobnou oprávněnost nároku vůči jiné osobě, která by se mohla stát předmětem soudního řízení nebo přezkoumání jiným podobným postupem.
  2. Úkolem žadatele je také prokázat, že se může důvodně obávat“, že se druhá strana bude skrývat, zbaví se majetku nebo bude postupovat jiným způsobem, a tím se vyhne zodpovědnosti za zaplacení dluhu (oddíl 1), že se druhá strana zbaví majetku, podstatně jej sníží nebo jím naloží jiným způsobem na újmu žadatele (oddíl 2), nebo že druhá strana učiní určitá opatření nebo podnikne určité kroky či je opomene podniknout, nebo bude postupovat jiným způsobem, a tím zabrání nebo ztíží žadateli uplatnit jeho právo, nebo podstatně sníží hodnotu majetku (oddíl 3).
  3. Aby bylo opatření vydáno prozatímně, musí také existovat v případě prodlení riziko škody. Tento výraz se vztahuje na výkon rozhodnutí, který bude ohrožen, pokud nebude opatření vydáno neprodleně bez vyslechnutí druhé strany. Jestliže je opatření vydáno tímto způsobem, bude stranám zasláno rozhodnutí a žalovanému bude nařízeno, aby se k rozhodnutí vyjádřil. Po obdržení vyjádření soud zváží, zda by opatření mělo být ihned znovu přezkoumáno.
  4. S konečnou platností může být opatření vydáno pouze tehdy, když žadatel složí jistotu na jakoukoli škodu, která by mohla být způsobena druhé straně. Jestliže žadatel není schopen jistotu složit, avšak současně prokáže, že má pro svůj nárok zvláštní důvody, je soud oprávněn jej zprostit povinnosti složit jistotu.

3. Účel a povaha těchto opatření?

3.1. Jaké druhy majetku mohou podléhat těmto preventivním opatřením?

Výkon rozhodnutí o zabavení za účelem úhrady nároků spočívá v zadržení majetku až do určité hodnoty. Co se týče výkonu, platí obvykle stejné zásady jako v případě exekuce. Nebude se však jednat o prodej majetku.

NahoruNahoru

Při výkonu lze v zásadě zabavit jakýkoli druh majetku. Majetek může být movitý nebo nemovitý.

Určitý majetek nesmí být zabaven. Je tomu tak v případě „benefičního majetku“, kterým se kromě jiného rozumí:

  • šatstvo a jiné předměty určené k osobnímu použití dlužníka až do přiměřené hodnoty;
  • nábytek, domácí spotřebiče a jiné vybavení potřebné pro domácnost a pro její chod;
  • nástroje a jiné vybavení nutné pro výdělečnou činnost nebo odborné vzdělávání dlužníka;
  • osobní majetek, např. čestné medaile a sportovní ceny, které mají pro dlužníka takovou osobní hodnotu, že by bylo nespravedlivé je zabavit.

Podle určitých nařízení může být majetek také chráněn. Může to být například případ s náhradou škody.

Zabavení majetku za účelem úhrady nároků nesmí být použito dříve, než je majetek zaplacen a může být fyzicky zadržen.

3.2. Jaké jsou účinky těchto preventivních opatření?

Podléhá-li majetek zabavení za účelem úhrady nároků, nesmí žalovaný majetek převádět. Žalovaný jím nesmí nakládat ani jiným způsobem v neprospěch žadatele. Vykonávací služba však může povolit výjimky ze zákazu nakládání s majetkem, jsou-li k tomu zvláštní důvody. Jakékoli nakládání s majetkem, které je v rozporu se zákazem, může mít za následek trestní odpovědnost.

3.3. Jakou platnost mají tato preventivní opatření?

Pokud žaloba ještě nebyla podána po vydání opatření v souladu s kapitolou 15 oddíly 1 až 3 soudního řádu, podá žadatel žalobu do jednoho měsíce od rozhodnutí. Má-li být nárok přezkoumán jiným postupem, učiní žadatel místo toho kroky v souladu s tím, co je pro takový postup stanoveno.

NahoruNahoru

Je-li opatření vydáno dočasně, bude stranám zasláno rozhodnutí a žalovanému bude nařízeno podat k rozhodnutí vyjádření. Po obdržení tohoto vyjádření soud zváží, zda by opatření mělo být ihned znovu přezkoumáno.

Opatření bude neprodleně zrušeno, jestliže je po jeho vydání složena jistota vyhovující účelu opatření.

4. Existuje možnost odvolání proti prozatímnímu opatření?

Podstata věci, ve které bylo vydáno preventivní opatření, musí být v rozhodnutí vymezena nejen tehdy, když vznikne jako procedurální otázka v souvislosti s projednáváním případu, ale i v případě, že vydání preventivního opatření je samostatné.

V obou případech je možné, aby se proti rozhodnutí odvolala osoba, v jejíž neprospěch je rozhodnutí vydáno. Osoba, která se chce odvolat proti rozhodnutí okresního soudu, je povinna tak učinit písemně do tří týdnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí vydáno. Jestliže rozhodnutí nebylo vydáno při soudním přelíčení a nebylo vyhlášeno při přelíčení, u kterého má být rozhodnutí vydáno, bude se lhůta pro odvolání počítat ode dne, kdy žadatel obdržel rozhodnutí. Odvolání se podává odvolacímu soudu, ale předkládá se okresnímu soudu.

Jestliže okresní soud zamítl žádost o preventivní opatření v občanskoprávním řízení v souladu s kapitolou 15 soudního řádu nebo odvolal rozhodnutí o takovém opatření, může odvolací soud neprodleně povolit uplatnění opatření až do odvolání. Jestliže okresní soud takové opatření vydal nebo prohlásil, že lze vykonat rozhodnutí, přestože ještě není konečné a úplné, může odvolací soud okamžitě rozhodnout, že rozhodnutí okresního soudu nesmí být vykonáno až do odvolání.

« Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Obecné informace | Švédsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 29-08-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království