Evropská komise > ESS > Předběžná opatření a zajišťovací opatření > Slovinsko

Poslední aktualizace: 14-08-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Slovinsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké druhy opatření se používají? 1.
2. Za jakých podmínek je možno opatření vydat? 2.
2.1. Postup 2.1.
2.2. Hmotné podmínky. 2.2.
3. Účel a povaha takových opatření 3.
3.1. Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření? 3.2.
3.3. Jaká je platnost takových opatření? 3.3.
4. Je možno se proti opatření odvolat? 4.

 

1. Jaké druhy opatření se používají?

Předběžná opatření jsou zajišťovacími opatřeními, která jsou časově omezená a navržená tak, aby buď zachovala status quo, nebo aby ustavila novou, provizorní situaci. Účelem je umožnit účinný pozdější výkon nároků oprávněné osoby (opatření ochranné povahy) nebo odvrácení vážných a poškozujících následků a hrozby násilí (opatření regulační povahy).

V souladu se zákonem o výkonu rozsudků v civilních věcech a o zajištění pohledávek (Zakon o izvršbi in zavarovanju – Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 51/98 et seq.) lze předběžná opatření rozdělit na opatření zajišťující peněžní nároky a opatření zajišťující nároky nepeněžní.

Předběžná opatření zajišťující peněžní nároky zahrnují všechna opatření, která lze použít pro dosažení cíle zajištění a která jsou vzhledem k vytyčenému cíli čistě ochranné povahy. Výše uvedený zákon uvádí jako příklady tato předběžná opatření zajišťující peněžní nároky:

  1. opatření zakazující dlužníkovi volně nakládat s movitým majetkem a přikazující tento majetek zajistit;
  2. opatření zakazující dlužníkovi převádět či zatížit hypotékou jeho nemovitý majetek či věcná práva k nemovitostem, která jsou v jeho prospěch zaregistrována; tento zákaz se zaznamená v katastru nemovitostí;
  3. opatření zakazující poddlužníkovi tohoto dlužníka hradit tomuto dlužníkovi pohledávky nebo předávat mu majetek a zakazující dlužníkovi přijímat majetek, inkasovat pohledávky nebo s nimi volně nakládat;
  4. pokyn organizaci zabývající se platebními transakcemi nepovolovat platby z účtu dlužníka tomuto dlužníkovi nebo jiné osobě podle pokynů dlužníka na takovou částku peněz, na niž je vydáno předběžné opatření.

Opatření pro zajištění nepeněžních nároků zahrnují všechna opatření, která lze použít pro dosažení cíle zajištění a která jsou vzhledem k vytyčenému cíli ochranné nebo regulační povahy. Výše uvedený zákon uvádí jako příklady tato předběžná opatření zajišťující nepeněžní nároky:

NahoruNahoru

  1. opatření zakazující převést nebo zatížit hypotékou movitý majetek, na který se vztahuje nárok, a přikazující tento majetek zajistit;
  2. opatření zakazující převést nebo zatížit hypotékou movitý majetek, na který se vztahuje nárok; tento zákaz se zaznamená v katastru nemovitostí;
  3. opatření zakazující dlužníkovi činit cokoli, co by mohlo způsobit věřiteli újmu, nebo zakazující dlužníkovi měnit cokoli ohledně majetku, na nějž se vztahuje nárok, a ukládající pokutu v případě porušení tohoto zákazu;
  4. opatření zakazující poddlužníkovi předávat dlužníkovi majetek, na který se vztahuje nárok;
  5. uhrazení náhrady za ušlý zisk zaměstnanci za dobu, po kterou trval spor o oprávněnosti rozhodnutí ukončit jeho pracovní poměr, pokud je tato náhrada nezbytná pro výživu zaměstnance a osob, k jejichž výživě je podle zákona povinen.

2. Za jakých podmínek je možno opatření vydat?

2.1. Postup
Je vždy nutné žádat kvůli povolení opatření o soudní příkaz?

Vydávat předběžná opatření jsou oprávněné pouze soudy.

Jaký soud je příslušný vydávat k takovým opatřením příkaz?

Je-li návrh na předběžné opatření předložen během soudního řízení, je k vydání příkazu k tomuto opatření příslušný místní soud, u něhož bylo řízení zahájeno.

Je-li však návrh na předběžné opatření předložen před zahájením soudního řízení, je rozhodnutí o tomto návrhu věcí místního soudu, který byl příslušný rozhodovat o návrhu k výkonu. V takových případech záleží určení soudu, který má místní příslušnost pro vydání předběžných opatření, na předmětu, který má být zajištěn. U movitého majetku je místně příslušný soud vykonávající rozhodnutí, na jehož území se majetek nalézá nebo kde má dlužník trvalé či přechodné bydliště. U peněžních nároků, nemovitých zástav či jiných majetkových práv dlužníka je příslušný obecně soud, na jehož území má dlužník trvalé bydliště či je zde usazen. U akcií obchodní společnosti je místně příslušný soud, na jehož území společnost úředně sídlí. V případě nemovitostí je místně příslušný soud, na jehož území se dotčená nemovitost nachází.

NahoruNahoru

Musím být povinně zastupován právníkem?

Ne.

Jaká je úloha prostředníků, například soudních vykonavatelů nebo soudních úředníků?

Úlohou soudních vykonavatelů v tomto procesu je přímo konat za účelem zajištění movitého majetku (např. vzít jej do úschovy nebo provést soupis majetku) nebo zajistit, aby dlužník jednal určitým způsobem nebo poskytoval určité služby.

Uveďte prosím rozsah nákladů na každý druh opatření.

Náklady na vystavení jakéhokoli druhu předběžného opatření se skládají ze soudních poplatků a úhrad činnosti soudního vykonavatele (týká-li se opatření movitého majetku nebo vyžaduje-li, aby dlužník jednal určitým způsobem nebo aby se určitého jednání zdržel).

Soudní poplatky jsou stanoveny takto:

  • podání žádosti o předběžné opatření – 1 900 SIT,
  • vydání předběžného opatření – 1 900 SIT.

Platba za činnost soudního vykonavatele závisí na druhu činnosti, kterou je třeba vykonat, nebo na výši nároku, který má být zajištěn. Za úkony vykonané soudním vykonavatelem v případech, kdy je dlužník povinen jednat určitým způsobem, umožnit určité jednání nebo se určitého jednání zdržet, je splatná pevně stanovená částka 12 500 SIT. Jestliže však tyto úkony trvají déle než jednu hodinu, platí se za každou další započatou půlhodinu dalších 2 500 SIT. Úhrada za provedení soupisu movitého majetku záleží na hodnotě pohledávky: například je-li hodnota pohledávky 150 000 SIT až 1 000 000 SIT, činí poplatek 40 000 SIT; je-li hodnota pohledávky 1 000 000 SIT až 25 000 000 SIT, činí poplatek 75 000 SIT. Při zajištění movitého majetku závisí poplatek na hmotnosti předmětu a délce úschovy. Například poplatek za úschovu zboží v uzavřených prostorách činí 100 SIT za každé započaté sedmidenní období a 100 kg či část tohoto zboží.

NahoruNahoru

2.2. Hmotné podmínky.

Soud vydá předběžné opatření pro zajištění peněžní pohledávky, jsou-li splněny tyto podmínky:

  1. věřitel prokáže pravděpodobnost, že jeho nárok existuje nebo že mu nárok vůči dlužníkovi vznikne; a
  2. věřitel prokáže, že existuje pravděpodobné riziko, že majetek bude převeden, ukryt nebo že s ním bude jinak naloženo, což znemožní nebo znesnadní vymáhání pohledávky (subjektivní riziko).

Soud vydá předběžné opatření pro zajištění nepeněžní pohledávky, jsou-li splněny tyto podmínky:

  1. věřitel prokáže pravděpodobnost, že jeho nárok existuje nebo že mu nárok vůči dlužníkovi vznikne; a
  2. věřitel prokáže, že lze s pravděpodobností předpokládat alespoň jednu z těchto skutečností:
    • existuje nebezpečí, že vymáhání pohledávky bude nemožné nebo velmi obtížné (objektivní riziko);
    • opatření je nezbytné, aby se zabránilo použití násilí nebo výskytu vážného poškození náhrady;
    • pokud se během procesu ukáže, že předběžné opatření není opodstatněné, nebude dlužník trpět žádnými horšími následky než těmi, které by bývaly vznikly věřiteli, kdyby předběžné opatření nebylo vystaveno.

V žádném z výše uvedených případů (peněžní i nepeněžní pohledávky) není věřitel povinen prokazovat jakékoli nebezpečí, jestliže je schopen prokázat, že dlužník by jako důsledek navrhovaného opatření pravděpodobně utrpěl pouze drobnou újmu. V obou případech se však nebezpečí považuje za existující, pokud by pohledávka byla vymáhána v zahraničí.

NahoruNahoru

Neprokáže-li věřitel pravděpodobnost pohledávky a nebezpečí, může soud vystavit předběžné opatření rovněž tehdy, jestliže dá věřitel do stanovené doby do úschovy částku pevně stanovenou soudem jako záruku na jakoukoli újmu, kterou může dlužník v budoucnu utrpět jako důsledek vydání a výkonu předběžného opatření.

3. Účel a povaha takových opatření

3.1. Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?

Předmětem předběžných opatření může být jakýkoli dlužníkův majetek, např. peníze na bankovních účtech, movitý majetek, registrovaná vozidla, práva k nemovitostem a jinému majetku.

3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření?

Soudní příkaz vydávající předběžné nařízení má účinek nařízení výkonu. Umožňuje zásah pouze v oblasti práv dlužníka, nikoli jakékoli třetí strany. Vydání jakéhokoli předběžného opatření tedy nezpůsobí vznik zadržovacího práva ohledně zajištěného předmětu.

V souladu s tím platí, že zakazuje-li předběžné opatření dlužníkovi například volně nakládat se zajištěným předmětem, nebrání toto opatření právnímu zásahu vzhledem k tomuto předmětu ze strany jiné osoby (např. při postupu výkonu). Kdyby dlužník předběžného opatření tohoto druhu nedbal, je jediným důsledkem to, že věřitel je v souladu s obecnými ustanoveními závazkového práva oprávněn napadnout právní jednání, která mu způsobila újmu. Osoby, které získaly majetek, s nímž nebyl dlužník oprávněn volně nakládat, jsou chráněny, pokud tento majetek získaly v dobré víře (nebyly a nemohly si být vědomy, že takové jednání způsobí věřiteli újmu). Jestliže tyto osoby nezískaly tento majetek v dobré víře, přestává mít právní akt účinnost výhradně vůči věřiteli (žalobci) a to do takové míry, do jaké je nutno splatit dlužníkovu pohledávku.

NahoruNahoru

Dlužník, který poruší předběžné opatření, je trestně odpovědný za spáchání trestného činu poškozování cizích práv. Soud vykonávající rozhodnutí může dlužníkovi, který porušil předběžné opatření, rovněž uložit pokutu. Dlužník má však právo požadovat na věřiteli náhradu újmy, kterou mu způsobilo předběžné opatření, jež nebylo opodstatněné nebo na něž neměl věřitel žádné oprávnění.

Předběžné opatření může rovněž uložit zákaz plateb dlužníkovi ze strany jeho poddlužníka (např. bance). V takovém případě nabývá zákaz účinnosti od okamžiku doručení poddlužníkovi. Po obdržení zákazu nesmí poddlužník dále účinně plnit své závazky vůči dlužníkovi a může být též odpovědný za placení náhrady věřiteli. Během vystavování předběžného opatření může banka sdělovat informace o existenci a číslech transakčních účtů nebo o jiných pohledávkách, které na nich dlužník má, pouze na žádost soudu. Informace o číslech účtů právnických osob a o tom, zda nejsou jejich účty zmrazené, jsou dostupné veřejnosti v rejstříku transakčních účtů na internetové stránce Slovinské banky (http.//www.bsi.si English - slovenšcina).

3.3. Jaká je platnost takových opatření?

Délka platnosti předběžného opatření není stanovena zákonem, ale je určena soudem v příkazu, kterým se opatření vydává. Jestliže je opatření vydáno ještě před podáním žaloby nebo před zahájením jakéhokoli jiného řízení nebo je-li vydáno pro zajištění nároku, který ještě nevznikl, stanoví soud lhůtu, do níž musí věřitel zahájit řízení nebo podat žalobu. Pokud věřitel do uplynutí této lhůty nepodá žalobu nebo nezahájí řízení, soud proces ukončí.

Předběžná opatření mohou být rovněž platná ode dne soudního rozhodnutí, kterým byla vydána.

Předběžné opatření není vydáno, aniž by se měl dlužník možnost k návrhu tohoto vydání vyjádřit (ex parte). Dlužník může vznést proti příkazu námitku, ale ta nemá na výkon příkazu odkladný účinek.

4. Je možno se proti opatření odvolat?

Dlužník může – do osmi dnů po doručení příkazu – vznést proti předběžnému opatření námitku u soudu, který jej vydal. Shodný soud poté o námitce rozhodne.

Dlužník nebo věřitel mohou – do osmi dnů po doručení příkazu – podat stížnost proti rozhodnutí soudu, jež se týká námitky nebo je proti příkazu, který zamítá žádost o předběžném opatření, u soudu, který příkaz vydal. Stížnost projedná soud druhého stupně.

Obecným pravidlem je, že námitky ani stížnosti nemají odkladný účinek.

Jestliže lhůta pro podání stížnosti nebo námitky uplynula, je také možno požádat o navrácení v původní stav (restitutio in integrum).

Státní žalobce může proti konečnému předběžnému opatření podat zvláštní právní nápravu ve formě žádosti o ochranu zákonnosti, na základě hmotného porušení procesních ustanovení nebo pochybení v žádosti týkajícího se hmotného práva. Rozhodnutí o žádosti o ochranu zákonnosti projedná Nejvyšší soud.

« Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Obecné informace | Slovinsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 14-08-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království