Evropská komise > ESS > Předběžná opatření a zajišťovací opatření > Portugalsko

Poslední aktualizace: 01-03-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Portugalsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké druhy opatření se používají? 1.
2. Za jakých podmínek je možno opatření vydat? 2.
2.1. Postup 2.1.
2.2. Podstatné podmínky 2.2.
3. Účel a povaha těchto opatření 3.
3.1. Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření (bankovní účty, movitý majetek, registrované dopravní prostředky, nemovitý majetek, jiné)? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření? 3.2.
3.3. Jaká je platnost těchto opatření? 3.3.
4. Je možné se proti takovému opatření odvolat? 4.

 

1. Jaké druhy opatření se používají?

Následující údaje se týkají zajišťovacích opatření, tj. procesních opatření „nezbytných k zajištění efektivity soudních žalob“ (čl. 2 odst. 2 portugalského občanského soudního řádu). Jedná se o opatření přijatá u soudu a soudem tak, aby zajistila, že rozhodnutí v příslušné věci bude efektivní, a splní tudíž praktický účel, o který usiluje strana, jež žalobu podala a v případu zvítězila.

Předběžná zajišťovací opatření tohoto druhu se přijímají, pokud existuje pouhá pravděpodobnost, že právo, které je nebo má být prosazováno u soudu, je skutečné, a pokud existuje nebezpečí porušení tohoto práva. Opatření se přijímají na základě zkráceného provádění důkazů a posouzení pravděpodobnosti a přijatelnosti. Jejich cílem je zabránit nenapravitelné škodě tím, že se odstraní riziko plynoucí z délky řízení, tj. riziko, že může v důsledku časové prodlevy dojít ke změně základních okolností.

Zajišťovací opatření mohou být preventivní, nebo předběžná, což znamená, že mají za cíl buď zachovat status quo tak, aby rozhodnutí v hlavním řízení nebylo odtrženo od skutečnosti a bylo možné jej vynutit (například opatření bránící zbavování se majetku, který může být předmětem příkazu k exekuci, nebo jeho ztrátě), nebo předjímat soudní rozhodnutí před vydáním konečného rozsudku (například opatření přiznávající předběžné platby na živobytí, bydlení a ošacení osobě uplatňující nárok na výživné).

NahoruNahoru

Zajišťovací opatření mohou být též zákonem upravená, nebo zákonem neupravená.

Zákonem neupravená opatření nepodléhají předem stanovenému postupu a je na soudu, aby přijal vhodné opatření „k zajištění efektivnosti práva, které je ohroženo“ (čl. 381 odst. 1 občanského soudního řádu). Nepoužijí se, jestliže je riziko ztráty kryto zvláštními opatřeními, a vycházejí z procesních pravidel, která se uplatňují, neexistuje-li zákonná úprava.

Zákonem upravená opatření se řídí postupem stanoveným v procesním právu a podléhají souboru konkrétních požadavků a podmínek a konkrétnímu obsahu rozhodnutí.

Portugalský systém občanského práva upravuje tato zajišťovací opatření:

  1. prozatímní obnovení vlastnického práva,
  2. pozastavení podnikových rozhodnutí,
  3. prozatímní výživné,
  4. prozatímní náhrada škody,
  5. zabavení věci,
  6. zákaz další práce,
  7. obstavení zboží.

Prozatímní obnovení vlastnického práva se využívá tehdy, pokud byl vlastník svého majetku zbaven proti své vůli na základě fyzického nebo psychického donucení a chce, aby mu byl majetek prozatím vrácen.

Pozastavení podnikových rozhodnutí mohou využít společníci či akcionáři v jakékoliv formě partnerství či společnosti, kteří chtějí dosáhnout pozastavení rozhodnutí, jež jsou v rozporu s právními předpisy nebo se společenskou smlouvou či stanovami a mohou způsobit „závažnou škodu“ (článek 396 občanského soudního řádu).

NahoruNahoru

Prozatímní výživné představuje měsíční částku, která má až do první oficiální platby zajistit, že osoba uplatňující nárok na výživné disponuje minimální částkou nezbytnou pro živobytí, bydlení a ošacení a na úhradu soudních nákladů, pokud nemůže získat právní pomoc.

Prozatímní náhrady škody mohou využít poškozené strany nebo třetí strany, které mají nárok na náhradu škody nebo výživné a které v souvislosti s nárokem na náhradu škody v důsledku smrti či zranění osoby a ve stavu nouze nebo v situaci, „jež by mohla ohrozit živobytí nebo bydlení poškozené strany“, žádají o přiznání určitých peněžních prostředků ve formě měsíční částky podle ustanovení o prozatímní náhradě škody v čl. 403 odst. 1 občanského soudního řádu.

Zabavení věci umožňuje „věřiteli, který má důvodné obavy z toho, že přijde o majetek zajišťující jeho pohledávku“ domoci se „soudního zabavení zboží“ podle článku 406 občanského soudního řádu.

Zákazu další práce může využít každý, kdo má za to, že je „jeho právo na individuální či společné vlastnictví nebo jakékoliv jiné věcné či osobní právo užívat či vlastnit porušeno v důsledku další práce či další služby, která mu způsobuje nebo může způsobit škodu“; může pak „žádat … okamžité pozastavení práce nebo služby“ (čl. 412 odst. 1 občanského soudního řádu). Tento zákaz lze také uložit mimosoudně, pokud jej následně soud potvrdí. O toto potvrzení je nutné požádat do pěti dnů.

NahoruNahoru

Řízení o obstavení zboží musí být zahájeno tehdy, pokud existují „důvodné obavy ze ztráty, ukrývání nebo zbavování se movitých či nemovitých věcí či dokumentů“, s cílem získat popis zboží do soudního protokolu (s označením hodnoty zboží stanovené odhadcem) a předat je správci podle článků 421 a 424 občanského soudního řádu.

2. Za jakých podmínek je možno opatření vydat?

Viz odpověď na předchozí otázku.

2.1. Postup

S výjimkou zákazu další práce, u něhož je možné podat prvotní návrh mimosoudně a poté žádat soud o potvrzení, vycházejí všechna ostatní zajišťovací opatření z prvotních návrhů předložených soudu.

Soud, který je pro nařizování těchto opatření příslušný, se určuje na základě následujících kritérií stanovených v článku 83 občanského soudního řádu.

  1. „Návrh na zabavení nebo obstavení zboží lze podat soudu, u kterého má probíhat související řízení“ (tj. řízení, v němž se rozhodne o právu, které má být daným zajišťovacím opatřením chráněno), „nebo v místě, kde se majetek nachází, nebo jestliže se majetek nachází v několika soudních obvodech, tak v jednom z nich.“
  2. „V případě zákazu další práce je příslušný soud, v jehož obvodu má být práce vykonána.“
  3. „Pro ostatní zajišťovací opatření je příslušný soud, u kterého má být podána související žaloba.“

Právní zastoupení je povinné, pokud je hodnota zajišťovacího opatření vyšší než 3 740,98 EUR nebo pokud je stále přípustné odvolání.

NahoruNahoru

Hodnota opatření se určí pomocí těchto kritérií (článek 313 občanského soudního řádu):

  1. „u prozatímního výživného a prozatímní náhrady škody požadovanou měsíční částkou vynásobenou dvanácti;
  2. u prozatímní obnovy vlastnictví hodnotou položky, jíž byl vlastník zbaven;
  3. u pozastavení podnikových rozhodnutí rozsahem škody;
  4. u zákazu další práce a zajišťovacích opatření neupravených zákonem výší škody, jíž je třeba předejít;
  5. u zabavení věci výší pohledávky, kterou je třeba zajistit;
  6. u obstavení zboží hodnotou obstaveného zboží.“

Úkoly vykonavatele soudních rozhodnutí v Portugalsku plní advokáti-vykonavatelé a soudní úředníci. V případě zajišťovacích opatření patří k povinnostem těchto vykonavatelů uskutečnit předvolání a vykonat rozhodnutí o zabavení či obstavení.

Soudní poplatky za tato opatření se platí paušální částkou při podání prvotního návrhu a odpovídají hodnotám stanoveným v této tabulce

Hodnota zajištovacího opatreníPoplatek každé strany / všech stran
(ve zúctovacích jednotkách)
do 500 EUR
0,5
500,01 EUR až 1 875 EUR
0,75
1 875,01 EUR až 3 750 EUR
1
3 750,01 EUR až 7 500 EUR
1,25
7 500,01 EUR až 15 000 EUR
1,5
15 000,01 EUR až 25 000 EUR
2
25 000,01 EUR až 40 000 EUR
2,75
40 000,01 EUR až 70 000 EUR
3,5
70 000,01 EUR až 100 000 EUR
5
100 000,01 EUR až 135 000 EUR
6,5
135 000,01 EUR až 170 000 EUR
8
170 000,01 EUR až 210 000 EUR
9,75
210 000,01 EUR až 250 000 EUR
12

Od hodnoty 250 000 EUR výše narůstají poplatky o 2,5 zúčtovacích jednotek za každých, i necelých 25 000 EUR.

V období 2004 – 2006 činila hodnota zúčtovací jednotky 89 EUR.

Podle článku 32 zákona o soudních nákladech zahrnují tyto náklady následující poplatky:

  1. náhradu nákladů;
  2. částky splatné či uhrazené jakémukoliv orgánu za dokumenty, stanoviska, plány nebo jiné informace, důkazy a služby, které si soud vyžádal, s výjimkou osvědčení, která soud získal z vlastního podnětu;
  3. náhrady splatné těm, kdo byli do řízení zapojeni neočekávaně, včetně zákonně stanovených náhrad;
  4. cestovné a příspěvky na náklady;
  5. náhradu výdajů státu na právní pomoc, včetně výdajů na odměnu právníkům;
  6. náklady na předvolání soudním úředníkem, pokud je navrhovatel požaduje.
2.2. Podstatné podmínky

Při posuzování kritérií pro nařízení zajišťovacího opatření musí soud vždy zkoumat, zda je udávaná obava opodstatněná a jak závažná a obtížná bude náprava případného porušení dotčeného práva. Posoudí rovněž, zda je z hlediska zajištění práva, které je údajně ohroženo, v daném konkrétním případě vhodnější opatření preventivní nebo předběžné. Musí rovněž rozhodnout, že existuje riziko spojené s jakýmkoliv prodlením.

Soud dále prozkoumá, zda řízení skutečně nebo potenciálně závisí na žalobě, která byla nebo má být podána na základě zajišťovaného práva.

V tomto druhu řízení musí soud během zkráceného provádění důkazů (tj. volnějšího než v hlavním řízení) zjistit, že existuje skutečná pravděpodobnost, že právo, které má být zjištěno, existuje a že obava z jeho porušení je dostatečně odůvodněná.

K dalším podmínkám, které je třeba u konkrétních zajišťovacích opatření splnit, viz odpověď na otázku 1.

Podle čl. 387 odst. 2 občanského soudního řádu může soud zajišťovací opatření odepřít, pokud by výsledná škoda na straně odpůrce podstatně převýšila újmu, jíž chce navrhovatel předejít.

NahoruNahoru

Právo, které má být zajišťovacím opatřením chráněno, může již existovat, nebo může vzniknout na základě rozhodnutí v projednávané věci.

Pokud jde o dlužníka:

Veškerá zajišťovací opatření se považují za naléhavá. Článek 382 občanského soudního řádu stanoví, že jsou „vždy naléhavá a mají přednost před jakýmkoli jiným soudním aktem, který naléhavý není,“ a že „žaloby podané příslušnému soudu musejí být na prvním stupni rozhodnuty nejdéle do dvou měsíců, nebo, pokud nemusí být odpůrce předvolán, do 15 dnů“.

Je nutné dokázat, že rozhodnutí nebude možné v důsledku odstranění nebo zmizení majetku dlužníka vynutit?

U preventivního zabavení či obstavení zboží ano.

3. Účel a povaha těchto opatření

3.1. Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření (bankovní účty, movitý majetek, registrované dopravní prostředky, nemovitý majetek, jiné)?

Jakékoli.

3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření?

Zajišťovací opatření nařizuje soud, a proto jsou podle č. 205 odst. 2 portugalské Ústavy „závazná pro všechny veřejnoprávní i soukromoprávní subjekty a mají přednost před opatřeními přijatými jakýmkoliv jiným orgánem“.

Ve vztahu k dlužníkovi, který nesplní rozhodnutí:
Je jednání, kterým se tento dlužník zbavuje svého majetku, platné?

Pokud je v případě řízení o zabavení nebo obstavení zboží dlužník ustaven správcem tohoto zboží a zbaví se ho, jedná se o porušení veřejného pořádku. Právní transakce s tímto účinkem bude absolutně neplatná, jestliže obě strany transakce mají společný cíl nařízené opatření obejít, jak stanoví článek 281 portugalského občanského zákoníku.

NahoruNahoru

V jiných případech je tento akt sice platný, avšak ve vztahu k navrhovateli zabavení neúčinný (čl. 622 odst. 1 občanského zákoníku).

Existují nějaké sankce?

Ano. Jsou stanoveny trestní sankce, které mají občanskoprávní důsledky, konkrétně zabavení majetku stejné hodnoty jako majetek, který byl svěřen do správy, ale nebyl předložen, dále náklady, výlohy a náhrada škody.

Ve vztahu ke třetím stranám:
Jaké povinnosti má banka v souvislosti s poskytováním informací a obstavením účtu?

V případě řízení o obstavení účtu musí banky „advokátům-vykonavatelům sdělit výši zůstatku nebo skutečnost, že účet neexistuje nebo na něm není žádný zůstatek“ do 15 dnů. Následně musí informovat odpůrce. Banka „odpovídá za bankovní zůstatky, které drží ke dni oznámení, a poskytne soudu výpis obsahující veškeré transakce mající vliv na vklady po provedení“ obstavení (čl. 861A odst. 7 a 9 použitelný na základě čl. 406 odst. 2 občanského soudního řádu). 

Jaké jsou sankce za nedodržení rozhodnutí?:

Neposkytnutí výše uvedených informací může mít za následek pokutu. Vůči bance lze též uplatňovat občanskoprávní odpovědnost a je možné od ní vyžadovat náhradu škody.

3.3. Jaká je platnost těchto opatření?
Stanoví zákon nebo soudní rozhodnutí omezenou platnost?

Zajišťovací opatření jsou časově omezená podle konkrétních zákonných ustanovení, kterými jsou upravena.

NahoruNahoru

Zůstávají tato opatření v platnosti, dokud není vydán rozsudek nebo jiné rozhodnutí?

Opatření zůstávají v platnosti, dokud nemůže nabýt účinku rozhodnutí v souvisejícím hlavním řízení. V případě řízení o prozatímním výživném nebo prozatímní náhradě škody se například jedná o okamžik, kdy se uskuteční první platba, zatímco v řízení o zabavení zboží jde o okamžik, kdy dojde k zabavení zboží.

Jestliže je prvotní rozhodnutí vydáno jednostranně, existuje lhůta, během které je nutné strany vyslechnout?

Pokud nebyl odpůrce vyslechnut před nařízením zajišťovacího opatření, je mu rozhodnutí, které je nařizuje, pouze oznámeno. Pokud je hodlá napadnout, aby „předložil skutečnosti nebo důkazy, které soud nevzal v úvahu a které mohou mít za následek zrušení zajišťovacího opatření nebo jeho zmírnění“ (čl. 388 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu), musí tak učinit do deseti dnů od oznámení.

Po uplynutí této lhůty se v případně nutnosti předkládají „důkazy, které si vyžádal nebo které určil soud,“ podle čl. 386 odst. 1 občanského soudního řádu.

4. Je možné se proti takovému opatření odvolat?

Odvolat se proti opatřením je možné v řízení s hodnotou zajišťovacího opatření vyšší než 3 740,98 EUR, jestliže je napadené rozhodnutí pro odvolávající se stranu nevýhodné a takto vzniklá újma je vyšší než polovina této částky, a dále bez ohledu na hodnotu, jestliže odvolání „vychází z porušení kolizních norem na základě předmětu, hierarchie nebo porušení práva v dané věci“. Vždy možné je proti rozhodnutím … nařizujícím zajišťovací opatření podat odvolání na základě toho, že hodnota opatření je vyšší, než přísluší soudu, jenž napadené rozhodnutí přijal“ (článek 678 občanského soudního řádu).

Aniž jsou dotčeny případy, v nichž je odvolání možné vždy, nelze se proti rozhodnutím nařizujícím zajišťovací opatření odvolat k nejvyššímu soudu.

Kdo smí rozhodnutí napadnout?

Kterýkoliv účastník, který je v řízení neúspěšný, a kdokoliv, kdo není účastníkem řízení, ale v důsledku zajišťovacího opatření utrpí skutečnou a přímou škodu.

Který soud je příslušný k projednání odvolání?

Soud příslušný k projednání odvolání je soud druhého stupně v tom obvodu, ve kterém se nachází soud, jenž vydal napadené rozhodnutí.

Jaká je lhůta pro odvolání?

Lhůta pro podání odvolání je 10 dní ode dne oznámení rozhodnutí.

Jaké jsou účinky odvolání?

Odvolání proti nařízení, které zcela zamítá prvotní návrh na zajišťovací opatření nebo které je nenařizuje, pozastavuje účinky rozhodnutí, proti kterému bylo odvolání podáno.

Odvolání proti rozhodnutí, které zajišťovací opatření nařizuje, nemá odkladné účinky.

« Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Obecné informace | Portugalsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 01-03-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království