Evropská komise > ESS > Předběžná opatření a zajišťovací opatření > Lucembursko

Poslední aktualizace: 26-07-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Lucembursko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké existují druhy opatření? 1.
2. Jaké jsou podmínky pro vydání těchto opatření? 2.
2.1. Postup 2.1.
2.1.1. Je vždy třeba žádat o vydání soudního příkazu, kterým se dané opatření schvaluje? 2.1.1.
2.1.2. Jaké soudy mají pravomoc nařídit tato opatření? 2.1.2.
2.1.3. Je povinné zastoupení advokátem? 2.1.3.
2.1.4. Jaká je role zprostředkovatelů, např. soudních exekutorů nebo soudních vykonavatelů? 2.1.4.
2.1.5. Náklady řízení 2.1.5.
2.2. Popište, prosím, hmotněprávní podmínky 2.2.
3. Jaký je předmět a povaha těchto opatření? 3.
3.1. Jaké druhy majetku mohou podléhat těmto opatřením? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření? 3.2.
4. Je přípustné odvolání proti tomuto opatření? 4.

 

Předběžná a zajišťovací opatření jsou opatření, které jsou soudy ze zákona oprávněny vydávat s cílem prozatímně vyřešit konfliktní situaci mezi stranami, dokud nebude po úplném projednání věci vydáno konečné rozhodnutí.

Soudní dvůr Evropských společenství je definoval jako opatření přijímaná za účelem ochrany práv, která mají být uznána v soudním řízení, a zároveň zachování stávajícího skutkového i právního stavu.

Jedná se tedy o opatření, která mají zabránit zhoršení situace.

V praxi umožňují věřiteli chránit se proti riziku, že jeho pohledávka nebude splacena, jedním ze dvou způsobů: buď je dlužníku zakázáno nakládat s jeho majetkem, nebo je jeho majetek zatížen břemenem, které umožňuje věřiteli uplatnit svou pohledávku při změně vlastnictví tohoto majetku.

Příklady předběžných opatření:

  • Obstavení dlužníkova movitého majetku nebo peněžních prostředků;
  • Obstavení majetku, který je předmětem sporu a který musí být zachován v daném stavu do vydání konečného rozsudku;
  • Uložení věcného břemene na nemovitost (hypotéka), dobré jméno podniku a cenné papíry. Jsou stanoveny požadavky na zveřejnění této skutečnosti;
  • Jmenování nuceného správce odpovědného za řádné řízení firmy, jejíž řídící orgány nejsou nadále oprávněny vykonávat svou činnost.

1. Jaké existují druhy opatření?

Lucemburské právo zná řadu forem předběžných opatření určených k ochraně práv stran před skončením soudního řízení, ve kterém se s konečnou platností rozhodne o jejich nárocích.

Rozlišují se:

  • opatření nařizovaná soudem bez slyšení obou stran. V těchto případech soud obdrží jednostrannou žádost o vydání předběžného opatření, předloženou jednou ze stran sporu, a vydává své rozhodnutí na základě informací poskytnutých touto stanou; a
  • opatření nařizovaná soudem po slyšení obou stran. V těchto případech soud vydá své rozhodnutí až po veřejném slyšení (nebo někdy slyšení v senátu), při kterém mohou strany sdělit svá stanoviska. Slyšení se svolává soudní obsílkou (kterou doručuje soudní vykonavatel) nebo je svolává registrátor, v závislosti na postupu vyžadovaném zákonem.

2. Jaké jsou podmínky pro vydání těchto opatření?

2.1. Postup
2.1.1. Je vždy třeba žádat o vydání soudního příkazu, kterým se dané opatření schvaluje?

Ve většině případů musí předběžná opatření nařídit soud, a to obvykle předseda okresního soudu nebo soudce jmenovaný namísto něj.

Ve výjimečných případech může strana přijmout předběžná opatření, která však musí bezodkladně poté předložit soudu ke schválení. Například věřitel, který má v ruce dokument potvrzující platný nárok stanovený zákonem (např. notářský zápis) může obstavit majetek náležící dlužníkovi, který má v držení třetí strana. Obstavený majetek se poté zmrazí, přestože zůstává v držení třetí strany, která s ním nesmí nakládat, a nucený prodej může být nařízen pouze se souhlasem soudu.

NahoruNahoru

Jak je z výše uvedeného zřejmé, souhlas soudu je v některých případech možné získat pouhým předložením žádosti spolu s příslušnými podklady a odůvodněním. Soudní příkaz bude vydán na základě informací, které mu sdělila jedna ze stran.

2.1.2. Jaké soudy mají pravomoc nařídit tato opatření?

Pravidla pro určení soudní příslušnosti jsou zpravidla stanovena příslušnými zákonnými ustanoveními, která opravňují soud přijmout předběžné opatření. Pro určení soudní příslušnosti neexistuje obecné pravidlo, s výjimkou pravidla, že pravomoc nařizovat předběžná opatření obvykle přísluší předsedovi soudu, který projednává skutkovou podstatu případu.

Platí řada zvláštních zákonných ustanovení upravujících předběžná opatření použitelná v konkrétních záležitostech (např. ve vztahu k nájmu, spoluvlastnictví nemovitosti, spoluvlastnictví majetku, dědictví, režimy upravující majetek manželů apod.).

Pokud není stanoven zvláštní postup, musí se strana, která žádá o nařízení opatření, obrátit na soud pro naléhavé žaloby. V závislosti na hodnotě sporu se jedná o smírčího soudce (hodnota do 10 000 euro) nebo soudce pro naléhavé žaloby u okresního soudu. Ti jsou obecně příslušní nařizovat předběžná nebo zajišťovací opatření, buď aby zabránili bezprostředně hrozícímu znehodnocení majetku, nebo aby ukončili zjevně protiprávní porušování pořádku (článek 933 nového občanského soudního řádu).

2.1.3. Je povinné zastoupení advokátem?

Obecně není nutné nechat se zastupovat advokátem. Existují však výjimečná řízení, obvykle vysoce technické povahy, kde je přítomnost advokáta nezbytná.

NahoruNahoru

2.1.4. Jaká je role zprostředkovatelů, např. soudních exekutorů nebo soudních vykonavatelů?

Velmi často je při vynucení předběžného opatření nařízeného soudem nezbytná účast zprostředkovatele. Pokud například soud nařídil obstavení majetku, musí být tento příkaz vynucen prostřednictvím soudního vykonavatele.

Některá předběžná opatření zahrnují svěření předmětu řízení do úschovy nezávislé třetí straně. Soud může například jmenovat nuceného správce majetku, k němuž uplatňuje vlastnické právo několik osob, nebo určit správce pověřeného řízením společnosti, jež nemůže vykonávat svou činnost z důvodu sporu mezi akcionáři.

2.1.5. Náklady řízení

Náklady na vydání předběžného opatření se výrazně liší.

Například náklady na obstavení majetku nečiní ve skutečnosti více než přibližně sto euro. Vzniká však řada dodatečných nákladů (např. pokud musí soudní vykonavatel provést šetření), náklady na uskladnění obstaveného majetku, náklady na překladatelské služby a doručení písemností, pokud dlužník žije v zahraničí, a náklady na povolovací řízení. V praxi mohou náklady soudního vykonavatele na obstavení majetku snadno dosáhnou 700 až 800 euro.

Pokud soud jmenuje nuceného správce, pravděpodobně touto funkcí pověří vysoce kvalifikované osoby, které si účtují poplatky v odpovídající výši.

Náklady na vydání předběžného opatření obvykle hradí předem strana, která požaduje jeho vydání.

NahoruNahoru

Náklady na uskladnění je třeba považovat za náklady řízení, které musí uhradit strana, která ve sporu neuspěla. Avšak až do vynesení konečného rozsudku hradí tyto náklady strana, která žádá o vydání předběžného opatření.

2.2. Popište, prosím, hmotněprávní podmínky

Soud může obvykle přijmout předběžná opatření, pouze pokud se, podle jeho posouzení, jedná o skutečně naléhavou záležitost. Existuje pouze velmi málo předběžných opatření, o jejichž vydání lze požádat bez konkrétních důvodů (např. žádost o zapečení prostor po smrti).

Pokud věřitel žádá o povolení k obstavení majetku, musí soud ověřit, zda je nárok pravděpodobně platný, a to na základě dokumentů a vysvětlení, která mu byla předložena.

3. Jaký je předmět a povaha těchto opatření?

3.1. Jaké druhy majetku mohou podléhat těmto opatřením?

Předběžná opatření se mohou týkat veškerého movitého majetku osoby. Pouze pro některý majetek, považovaný za nezbytný k uspokojování denních potřeb, je stanovena výjimka.

Lucemburské právo umožňuje obstavit mzdy a plat i vedlejší příjmy (příjmy z pronájmu, dávky v nezaměstnanosti apod.). Vždy je však stanovena výjimka pro určitou část, která je považována za nezbytnou k uspokojování denních potřeb.

Věřitel však nemůže obstavit nemovitý majetek (nemovitost). K obstavení nemovitosti je požadováno vykonatelné soudní rozhodnutí.

3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření?

Ve většině případů určí soud sám účinky opatření, které nařizuje. Může omezit jeho časovou platnost nebo může svůj příkaz omezit na konkrétní majetek nebo jednání.

Pokud soud povolí obstavení majetku na základě jednostranné žádosti předložené jednou ze stran, předepisuje zákon lhůty, ve kterých musí být soudu předložena žádost o validaci. Pokud není v této lhůtě předložena žádost o validaci, je obstavení majetku automaticky neplatné.

4. Je přípustné odvolání proti tomuto opatření?

Odvolání je přípustné proti příkazům vydaným soudem pro naléhavé věci po slyšení obou stran. Lhůta pro podání odvolání činí 15 dní po doručení rozhodnutí.

Odvolání není přípustné proti rozhodnutím vydaným na základě jednostranné žádosti. Avšak strana, která se domnívá, že rozhodnutí bylo vydáno nesprávně, má právo na nápravu podle článku 66 nového občanského soudního řádu. Soud pro naléhavé věci může být požádán, aby nařídil nové předběžné opatření, kterým se pozastavují účinky původního opatření vydaného na základě jednostranné žádosti.

« Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Obecné informace | Lucembursko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 26-07-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království