Evropská komise > ESS > Předběžná opatření a zajišťovací opatření > Itálie

Poslední aktualizace: 02-04-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Itálie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké druhy opatření se používají? 1.
2. Výčet předběžných a zajišťovacích opatření 2.
2.1. Netypická opatření 2.1.
2.2. Typická opatření (obsah je stanoven zákonem) 2.2.
3. Za jakých podmínek lze tato opatření vydat? 3.
4. Charakteristika opatření 4.
4.1. Jaké druhy majetku mohou být předmětem těchto opatření? 4.1.
4.2. Jaké jsou účinky těchto opatření? 4.2.
4.3. Jakou platnost mají tato opatření? 4.3.
5. Je možné se proti takovému opatření odvolat? 5.

 

1. Jaké druhy opatření se používají?

V italském soudním systému je k dispozici řada nástrojů, které se řídí různými soubory pravidel a které lze považovat za předběžná nebo zajišťovací opatření. Tato opatření je možné definovat podle jejich cíle, kterým je a) předjímat jakožto prozatímní nebo naléhavá opatření možný obsah nebo účinky rozhodnutí, které bude přijato po skončení hlavního řízení (předběžná opatření), nebo b) zachovat určitý stav do skončení hlavního řízení, aby bylo zajištěno, že toto řízení bude moci mít praktické účinky, které by jinak byly zmařeny jakoukoli změnou ve věci, jež je jeho předmětem (zajišťovací opatření), nebo dokonce c) zjednat okamžitou nápravu stávajícího stavu, kdy hrozí nebezpečí nebo je působena škoda (předběžná nebo zajišťovací opatření - podle druhu přijatého opatření).

Předběžná a zajišťovací opatření mají některé společné znaky. Zjednodušují a urychlují řízení, jsou obvykle dočasná a vzhledem k projednávané věci mají instrumentální povahu. Tento instrumentální vztah však není jejich podstatnou vlastností. Reformou z roku 1990, následně přezkoumanou v roce 2005, byl do občanského soudního řádu začleněn základní soubor standardních pravidel pro předběžná opatření. Podle tohoto procesního modelu, který je základem každého předběžného opatření (ať je obsaženo přímo v občanském soudním řádu, nebo se řídí zvláštními právními předpisy), po předběžném opatření v některých zvláštních případech nemusí následovat rozsudek ani navazující opatření. V těchto případech se předběžné opatření ve skutečnosti stává pouze standardním ochranným opatřením (například pokud subjekt, který je povinen opatření splnit, tak učiní dobrovolně; právní předpisy přijaté v roce 2003 výslovně vztahují stejná ustanovení i na řízení, jejichž účastníky jsou obchodní společnosti, finanční zprostředkovatelé či úvěrové společnosti).

NahoruNahoru

Jelikož toto jednotné předběžné řízení obvykle slouží jako referenční rámec pro všechna opatření, následující analýza se v zásadě zaměří na tento model.

Předběžná a zajišťovací opatření nařizuje soudce (srov. odpověď na otázku 3). Nařízena mohou být, kdykoli je třeba - ať již před hlavním řízením nebo v jeho průběhu. Přitom je možné rozlišovat mezi „typickými“ opatřeními, jejichž obsah je stanoven zákonem, a „netypickými“ opatřeními, v jejichž případě dává zákon soudci možnost rozhodnout podle volného uvážení o nejvhodnějším způsobu, jak ochránit práva žalujícího (srov. odpověď na otázku 2).

Z formálního hlediska je řízení zjednodušené a rychlé, protože je v něm třeba vyvarovat se „veškerých nadbytečných formalit“ (podle oddílu 669 sexies občanského soudního řádu). Zároveň je ovšem zaručeno zachování zásady kontradiktorního řízení (která je zdůrazněna v novém znění článku 111 Ústavy). Soudce musí vyslechnout účastníky řízení a porovnat jejich stanoviska a před vydáním kladného nebo zamítavého rozhodnutí může nařídit ověření jakýchkoli skutečností podle toho, co považuje za vhodné. Bez předchozího slyšení je možné opatření přijmout pouze za výjimečných okolností, kdy si to vyžaduje naléhavost situace.

2. Výčet předběžných a zajišťovacích opatření

2.1. Netypická opatření
  • Naléhavá opatření:

Tato opatření je možné přijmout v případech, kdy není k dispozici jiný („typický“) vhodný nástroj. Přesná povaha opatření není předem stanovena; jeho obsah vychází z volného uvážení soudce (samozřejmě však nelze přijímat opatření, která by byla zakázána zákonem nebo odporovala ústavním zásadám). Cíl opatření ovšem předem stanoven je, protože zákon soudci ukládá, aby nařizoval opatření, u nichž se zdá pravděpodobné, že „odvrátí bezprostředně hrozící a nenapravitelnou škodu“ (oddíl 700 občanského soudního řádu) v konkrétním případu a zároveň „prozatímně zabezpečí účinky rozhodnutí ve věci samé“. Osoba navrhující opatření musí uvést skutkové okolnosti věci a použitelné právní předpisy, protože příkaz soudce má instrumentální povahu ve vztahu k hlavnímu řízení, které bude následovat. Z tohoto důvodu se uvádí, že konečné rozhodnutí „absorbuje“ předběžné opatření.

NahoruNahoru

2.2. Typická opatření (obsah je stanoven zákonem)
  1. Příkaz k prozatímnímu zabavení:

Jde o předběžný příkaz k zabavení majetku (movitých věcí, nemovitých věcí či společností), jejichž vlastnictví nebo držení je předmětem řízení. Tímto opatřením je zabezpečena úschova daného majetku.

  1. Příkaz k zmrazení majetku (Mareva injunction):

Tento příkaz účastníkovi řízení zakazuje disponovat s majetkem (movitým nebo nemovitým) či peněžními částkami. Příkaz se vydává s cílem ochránit věřitele, kteří mají opodstatněné obavy, že nebude zaručeno splacení jimi poskytnutých půjček. Nedávno byla zavedena možnost vydat příkaz k zmrazení majetku proti osobám neplnícím vyživovací povinnost vůči rozloučenému manželovi.

  1. Opatření na ochranu vlastnictví:

Tato opatření se uplatňují, jestliže chce někdo ochránit majetek před ohrožením nebo narušením jeho pokojného užívání nebo v případě, že navrhovatel žádá o obnovu vlastnických práv.

  1. Příkaz pro odvrácení hrozby (quia timet):

Stejně jako u předchozího opatření je také příkaz quia timet určen k zabránění hrozícího jednání (jiných osob) za účelem zachování stávajícího stavu.

  1. Zajišťovací opatření v rámci vyšetřování:

Tato zajišťovací opatření mají přísně procesní povahu a týkají se důkazů. Nastane-li v libovolné fázi řízení potřeba okamžitě zajistit důkazy, přičemž existuje opodstatněná obava, že by je z nějakého důvodu nebylo možné zajistit později, soudce může vydat odůvodněný příkaz k výslechu svědků nebo k provedení technických šetření či kontrol.

NahoruNahoru

  1. Pozastavení účinnosti napadeného rozsudku, který je předběžně vykonatelný:

Toto je preventivní opatření v širokém slova smyslu. Když je rozsudek soudu prvního stupně podle zákona vykonatelný, soudce odvolacího soudu může pozastavit jeho účinnost, pokud se domnívá, že k tomu jsou vážné důvody.

  1. Prozatímní opatření v řízení o rozluce manželství:

Cílem těchto opatření je zajistit okamžitou nápravu ve vztahu k zúčastněným osobám i majetku v situacích sporu mezi rodiči a zabránit možné újmě jejich dětem, které mohou být ponechány bez řádného dohledu a dostatečných prostředků.

  1. Příkaz k placení výživného:

Příkaz k placení výživného se vydává vůči osobě, která je během řízení povinna výživné platit.

  1. Umístění nebo sejmutí pečetí:

Tato opatření se přijímají ve sporech o majetek zesnulých osob.

  1. Příkaz zabraňující spojení tiskových titulů:

Tyto příkazy jsou vydávány na žádost tiskového ombudsmana před přijetím rozhodnutí v rámci antimonopolního řízení.

  1. Příkaz zabraňující nekalé soutěži:

Tyto příkazy se vydávají s cílem zamezit porušování pravidel hospodářské soutěže (pravidla ohledně značek, přetahování zákazníků atd.).

  1. Příkazy zakazující používání nepoctivých či nerovnoprávných ustanovení ve smlouvách uzavíraných společnostmi:

Tyto příkazy se vydávají na žádost spotřebitelských organizací nebo obchodních komor, které požádaly o prohlášení určitých smluvních ustanovení za nezákonná.

NahoruNahoru

  1. Příkazy zaměstnavatelům k vyplacení prozatímní částky zaměstnancům:

Tyto příkazy jsou vydávány v případech, kdy částky nejsou předmětem sporu nebo o nich bylo s konečnou platností rozhodnuto v pracovněprávních řízeních.

  1. Dočasná opatření týkající se opuštěných dětí:

Tato opatření se přijímají před vynesením rozsudku o opatrovnictví.

  1. Příkazy ke zveřejnění opravy novinových či časopiseckých článků nebo obsahu rozhlasového či televizního vysílání:

Tento příkaz se vydává v souvislosti s rozsudkem týkajícím se zveřejnění nesprávných informací, který po příkazu musí následovat.

  1. Přiznání náhrady škody:

Náhrada škody se přiznává poškozenému při dopravní nehodě, který se octne v nouzi, pokud ze souhrnného posouzení skutkových okolností vyplývá zavinění druhého účastníka.

  1. Pozastavení účinnosti rozhodnutí valné hromady společnosti:

Toto preventivní opatření se přijímá v případě, že rozhodnutí akciové společnosti představuje porušení zákona nebo stanov dané společnosti.

  1. Příkaz ke kontrole dokumentů akciové společnosti:

Tento příkaz, o který musí požádat alespoň desetina akcionářů společnosti, se vydává v souvislosti se soudním rozhodnutím ve věci odpovědnosti řídících pracovníků společnosti.

  1. Příkaz k opětovnému přijetí zástupců odborů:

Příkaz se vydává v případech, kdy byli zástupci odborů propuštěni ze zaměstnání bez řádného důvodu.

NahoruNahoru

  1. Preventivní opatření nařizovaná konkurzním soudem:

Existují různá opatření určená k ochraně zájmů věřitelů v konkurzním řízení.

3. Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

Musí použití opatření vždy povolit soudní orgány?

Ačkoli jsou předběžná opatření ze své podstaty obvykle dočasná, mění nebo nějakým způsobem ovlivňují práva či poměry účastníků sporu, a proto je podle Ústavy mohou vydávat pouze soudní orgány (tím se vylučuje svévolné jednání soukromých osob, které nesmějí brát právo do vlastních rukou).

Které soudní orgány mohou nařizovat předběžná opatření? Jestliže se o opatření žádá samostatně před hlavním řízením, návrh posuzuje soudce, kterému byla věc podle obecných procesních pravidel přidělena (s výjimkou smírčích soudců, kteří nemají pravomoc přijímat takováto rozhodnutí; v tom případě se záležitost postoupí okresnímu soudu). Pokud se opatření navrhuje během hlavního řízení, rozhoduje o něm předsedající soudce. Návrhy týkající se rozsudků zahraničních soudců se řídí zvláštními pravidly. Dále existují pravidla, která stanoví pravomoci konkrétních soudních orgánů (např. o opatřeních souvisejících s nekalou soutěží, popsaných v bodu 11 oddílu 2.2., rozhoduje odvolací soud, zatímco o opatřeních týkajících se manželů a dětí (oddíl 2.2. bod 7) rozhoduje předseda okresního soudu).

NahoruNahoru

Jakou úlohu mají zprostředkovatelé, například soudní vykonavatelé? Ustavením soudu je vytvořen přímý vztah mezi soudcem a účastníky řízení. V některých situacích se ovšem na výkonu předběžných opatření, například příkazů k prozatímnímu zabavení nebo příkazů ke zmrazení majetku, pomocní soudní úředníci (soudní vykonavatelé) podílejí, protože tato opatření se provádějí prakticky stejným způsobem jako výkony rozhodnutí týkající se majetku. Proto je stanovena účast dalších, pomocných orgánů veřejné správy.

Uveďte přibližné náklady spojené s jednotlivými druhy opatření. Jako u každého soudního opatření i zde navrhovatel při zařazení hlavního či předběžného řízení na příslušný seznam zaplatí poplatek daňovému úřadu. Jedná se o stanovené částky, které se liší podle povahy a nákladnosti řízení. Vztahy mezi účastníky řízení a jejich právními zástupci se obvykle řídí jejich vzájemnou dohodou, i když existují referenční sazebníky, které jsou pravidelně sestavovány advokátní komorou a schvalovány nařízením ministerstva spravedlnosti. Sazebníky, v nichž jsou uvedeny minimální a maximální poplatky, jsou závazné, je-li třeba stanovit výši výdajů vynaložených neúspěšnou stranou v některých případech, kdy soudci přijímají určité opatření (například když soudce zamítne návrh na netypické naléhavé opatření a tím ukončí předběžné řízení).

Popište faktické požadavky. Z jakých kritérií okresní soud vychází při rozhodování o vydání předběžného opatření nebo soudního příkazu?

NahoruNahoru

Je-li uplatňován nárok na vrácení půjčky, musí se jednat o spornou věc?

Musí se jednat o naléhavou situaci?

Musí být prokázáno, že kvůli přesunu nebo ztrátě majetku dlužníka nebude možné přijmout konečné rozhodnutí? Každý, kdo žádá o soudní příkaz, musí zpravidla dokázat, že probíhá nebo hrozí změna okolností nebo zásah do práv a že tento stav může pravděpodobně poškodit zájmy navrhovatele, tj. že situace vyžaduje odstranění hrozby nebo přijetí opatření k zabránění dalším škodám v době do skončení hlavního řízení. Přitom je třeba vzít v úvahu nebezpečí z prodlení (při přijímání opatření). V každém opatření je v souladu se zákonem, který je upravuje, stanovena oblast jeho použití ve vztahu k druhu práv, jež je třeba ochránit (např. další práce na nemovitosti, potřebnost režimu ve vztazích s dětmi u prozatímních opatření, škody na podnikání u zabránění nekalé soutěži atd.).

Zásada, podle níž musí existovat nebezpečí, se uplatní také v případech, kdy je situace navrhovatele zhoršená nebo se dále zhoršuje, například jestliže dlužník pokračuje v převádění, a tedy zmenšování svého majetku. Samo o sobě však nepostačí, že tomu některé skutečnosti nasvědčují; musí existovat dosti konkrétní důkazy o tom, že je třeba přijmout naléhavá opatření.

4. Charakteristika opatření

4.1. Jaké druhy majetku mohou být předmětem těchto opatření?

Bankovní účty? – Movitý majetek? – Registrované dopravní prostředky? – Nemovitý majetek? – Jiné druhy majetku?

NahoruNahoru

Předmětem předběžného opatření může být jakýkoli druh majetku. Omezení pro použití takového opatření stanoví zákon. V tomto rámci soudce rozhoduje, zda se majetek může stát předmětem soudního příkazu, podle toho, zda tento majetek skýtá záruky pro věřitele, nebo - zejména u „netypických“ opatření - podle toho, co je třeba k zajištění dočasné ochrany.

V případě zabavení, které se do značné míry řídí stejnými postupy jako výkon rozhodnutí, se použijí objektivní kritéria pro možnost exekuce, tj. možnost zabavit majetek v osobním nebo běžném užívání patřící osobě, proti které opatření směřuje. Zejména je možné zmrazit běžné účty nebo stanovit limit pro disponování s nimi. Vozidlo lze zabavit je za určitých podmínek.

Základním kritériem v každém případě je, aby nebyl ohrožen stav, který se má zajistit, tedy cíl opatření. Prodej nemovitého majetku a vozidel tak není v zájmu věřitele a může vést ke vzniku povinnosti na straně dlužníka, jakož i na straně kupujícího, pokud si kupující nezjistil existenci soudního příkazu nebo se rozhodl nebrat na něj ohled - vždy za předpokladu, že údaje o dotyčných věcech lze vyhledat ve veřejných rejstřících. Jestliže dlužník prodá nějakou jinou věc (např. cenné předměty), věřitel se může domáhat jejího vrácení prostřednictvím věcné žaloby.

4.2. Jaké jsou účinky těchto opatření?

Ve vztahu k dlužníkovi, který nesplní příkaz? Může stále disponovat se svým majetkem? Může být potrestán? Jaké povinnosti má banka v souvislosti s poskytováním informací a zmrazením běžných účtů? Jaké jsou sankce za nesplnění příkazu?

NahoruNahoru

V souvislosti s tím, co je v oddílu 4 uvedeno výše, provinilé straně nesplněním opatření na ochranu záruky pro věřitele vzniká v první řadě povinnost odškodnit druhou stranu. Při ověřování toho, zda došlo k nesplnění příkazu ve vztahu k nakládání s věcí, je samozřejmě nutné zohlednit obsah daného příkazu.

Jestliže je možné prokázat, že osoba, proti které příkaz směřuje, nejednala v dobré víře nebo se jinak provinila, soudce může na základě návrhu druhé strany rozhodnout, aby provinilá strana uhradila náklady a náhradu škody, přičemž toto rozhodnutí se stane oficiální součástí rozsudku.

Jestliže povinná osoba nesplní soudní příkaz, může soudce před skončením soudního řízení přijmout další preventivní nebo donucovací opatření. Pokud nesplnění příkazu zahrnuje podvodné jednání, viník se stává pachatelem s trestní odpovědností.

Banka, která vede účet, může třetím stranám pouze sdělit, že s prostředky na účtu nelze disponovat, ale důvody zmrazení účtu musí považovat za důvěrné.

4.3. Jakou platnost mají tato opatření?

Stanoví zákon obvykle časovou lhůtu, nebo ji musí v příkazu stanovit soudce?

Platí příkaz do vynesení rozsudku či do vydání nového příkazu?

Pokud byl příkaz vydán bez předchozího kontradiktorního řízení, existuje lhůta pro předvolání a slyšení účastníků?

Jelikož má předběžné opatření většinou instrumentální povahu ve vztahu k následnému soudnímu řízení, jak je uvedeno v oddílu 1, příkaz obvykle platí do vynesení rozsudku.

NahoruNahoru

Soudce však může lhůtu změnit, vydat jiný příkaz nebo původní opatření zrušit v závislosti na skutkových okolnostech, a to i v průběhu hlavního řízení. Může také vyžadovat, aby navrhovatel složil jistotu, která zaručí rovné zacházení s účastníky řízení v případě, že se následně ukáže, že pro opatření neexistovaly důvody. Obdobně počáteční zamítnutí návrhu na předběžné opatření nebrání tomu, aby bylo opatření nařízeno později, pokud je podán nový návrh a prokáže se, že opatření je odůvodněno změněnými okolnostmi.

Bylo-li předběžné opatření přijato bez předchozího slyšení (výjimečný případ, viz oddíl 1) a odůvodněno pouze naléhavostí situace, musí soudce v předběžném opatření (které má v tomto případě podobu prozatímního rozhodnutí, a nikoli soudního příkazu) požádat o slyšení účastníků ve lhůtě nanejvýš 15 dní, přičemž navrhovateli stanoví pevnou lhůtu ne delší než 8 dní pro oznámení vydaného opatření. Během příslušného jednání jsou pak účastníci slyšeni v rámci zjednodušeného a neformálního postupu (viz oddíl 1) a po jeho skončení soudce počáteční opatření potvrdí, změní nebo zruší.

5. Je možné se proti takovému opatření odvolat?

Kdo může příkaz napadnout?

Který soudní orgán odvolání projedná?

V jaké lhůtě lze odvolání podat?

Jaké jsou účinky odvolání?

Odvolání proti usnesení, kterým se návrhu na předběžné opatření vyhovuje nebo kterým se tento návrh zamítá, může k okresnímu soudu podat jeden z účastníků řízení (podle toho, čí zájmy jsou dotčeny a jaký druh opatření byl nařízen), a to ve lhůtě 10 dní ode dne vyhlášení opatření. Soud rozhodnutí vynese na veřejném zasedání. Bylo-li opatření nařízeno odvolacím soudem, odvolání se podává k jinému senátu tohoto odvolacího soudu nebo, pokud to není možné, k nejbližšímu odvolacímu soudu. Rozhodnutí potvrdit, změnit nebo zrušit původní opatření se v každém případě přijme na neveřejném zasedání.

Odvolání nemá odkladný účinek na výkon opatření a rozhodnutí o odvolání je nenapadnutelné. Jestliže se ovšem později objeví důkazy o tom, že předběžné opatření působí osobě, které ukládá povinnost, závažnou újmu, soudní orgány projednávající odvolání mohou pozastavit účinnost opatření nebo nařídit, aby byla místo něj složena jistota ve vhodné výši.

« Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Obecné informace | Itálie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 02-04-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království