Evropská komise > ESS > Předběžná opatření a zajišťovací opatření > Mad'arsko

Poslední aktualizace: 25-10-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Mad'arsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké druhy opatření existují? 1.
2. Za jakých podmínek lze tato opatření vydat? 2.
2.1. Popište prosím postup! 2.1.
2.2. Za jakých podmínek je možno tato opatření vydat? 2.2.
3. Účel a povaha opatření? 3.
3.1. Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření? 3.2.
3.3. Jaká je platnost těchto opatření? 3.3.
4. Je možno se proti těmto opatřením odvolat? 4.

 

1. Jaké druhy opatření existují?

Zákon III z roku 1952 o občanském soudním řádu stanoví dva druhy právních opatření pro zajištění uspokojení popíraného nároku: předběžné opatření a předběžný výkon soudního rozhodnutí, které představují zajištění před vynesením právoplatného rozhodnutí. Tato opatření doplňuje zajišťovací opatření stanovené zákonem LIII z roku 1994 o výkonu soudních rozhodnutí.

2. Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

2.1. Popište prosím postup!
Předběžné opatření:

Článek 156 občanského soudního řádu upravuje předběžné opatření, jehož cílem je zajistit okamžitou právní ochranu před poškozením práv, která z důvodu uplynutí času nemohou být napravena. Prostřednictvím předběžného opatření soud stanovuje žalovanému povinnost v době, kdy soud ještě nevyřknul rozhodnutí ve věci právního sporu mezi stranami. Na rozdíl od obecných pravidel soud rozhodne o návrhu předem, přičemž výnos o vydání prozatímního příkazu lze vykonat předem bez ohledu na odvolací řízení.

Předběžné opatření lze obecně vydat na základě návrhu. Soud ho smí vydat z úřední povinnosti pouze tehdy, pokud to zákon výslovně povoluje: v řízení ve věci otcovství - pokud bylo soudní řízení odloženo - s ohledem na výživné, na něž má dítě nárok [čl. 153 odst. 3 občanského soudního řádu] a v rozvodovém řízení ve věci umístění dítěte do péče a výživného na ně, rozšíření nebo omezení rodičovských práv dohledu a práv styku s dítětem (článek 287 občanského soudního řádu).

NahoruNahoru

Návrh lze předložit pouze během soudního řízení, přičemž nejdřívější datum je okamžik, kdy byla návrh předložena.

Pokud jde o obsah návrhu, musí prokazovat, že v ní uvedené okolnosti jsou pravděpodobné a že se vztahují k jedné z uvedených situací vyžadujících okamžitou právní ochranu (riziko škody, potřeba právní ochrany z důvodu změny stavu právního sporu nebo situace vyžadující zvláštní ohled pro právní ochranu). Opatření, o něž se žádá, musí samozřejmě být taková, aby zabránila poškození práv. Žadatel nemusí podle zákona prokázat, že předložené informace jsou nepochybně pravdivé, ale pouze, že jsou pravděpodobné. Existuje pouze omezená možnost ověření, a to když opatření probíhá, a může být povoleno pouze tehdy, když o návrhu nelze bez ověření rozhodnout. Důvodem omezení je cíl předběžného opatření a skutečnost, že strana musí prokázat pouze to, že je situace možná, aniž by se ověřovalo, zda jsou podmínky návrhu skutečně splněny.

Při rozhodování musí soud přihlédnout k tomu, zda strana prokázala, že právní podmínky odůvodňující vydání předběžného opatření jsou pravděpodobně splněny. Soud má také volnost rozhodnout o tom, jaký stupeň pravděpodobnosti musí strana prokázat. Pokud návrh tyto podmínky splňuje, musí soud posoudit nevýhody způsobené předběžným opatřením a porovnat je s výhodami, kterých lze dosáhnout. Ačkoli občanský soudní řád používá výraz „způsobená nevýhoda“, nemíní tím ve skutečnosti nevýhodu již způsobenou, ale nevýhodu, jež by mohla být způsobena opatřením a jeho provedením. Pokud se posouzením zjistí, že nevýhody převažují nad výhodami, musí být návrh zamítnut. Soud také v době posuzování rozhodne, zda požaduje složení záruky na prozatímní příkaz.

NahoruNahoru

Soud rozhoduje o návrhu o prozatímní příkaz vydáním příkazu. Ve výjimečných případech soud ve svém rozhodnutí prozatímní příkaz ruší.

Soud může rozhodnout o návrhu buď během vlastního řízení, nebo zvlášť.

Opatření zůstává platné do zrušení, nebo pokud ke zrušení nedojde, do vynesení konečného rozhodnutí v případu, nebo když se stane rozhodnutí soudu prvního stupně pravomocným.

O zrušení opatření může požádat každá ze stran.

Předběžný výkon soudního rozhodnutí:

Článek 231 občanského soudního řádu upravuje možnosti předběžného výkonu soudního rozhodnutí. Podle těchto ustanovení - v některých případech - mohou mít pravomocná rozhodnutí účinek a rozhodnutí lze vykonat, než se stanou skutečně konečnými. V případech uvedených v článku 231 občanského soudního řádu musí soud prvního stupně, pokud jsou uvedené podmínky splněny, prohlásit své rozhodnutí za prozatímně vykonatelné z úřední povinnosti. Pokud je odvolací slyšení odročeno, může soud druhého stupně také rozhodnout o předběžném výkonu soudního rozhodnutí na základě žádosti dotčené osoby, přičemž přihlédne ke skutkovým okolnostem.

V této souvislosti obsahuje občanský soudní řád taxativní výčet, jež nelze vykládat extensivně. Předběžný výkon soudního rozhodnutí proto nemůže být nařízen z žádného jiného důvodu.

Následující rozhodnutí musí být prohlášena za vykonatelná bez ohledu na to, zda je podáno odvolání:

  • rozhodnutí nařizující plnění výživného nebo výživného na dítě a poskytnutí jiných dočasných služeb, jež mají podobný účel,
  • rozhodnutí o příkazu ukončení neoprávněného vstupu na cizí pozemek,
  • rozhodnutí přikazující uspokojení nároku uznaného odpůrcem,
  • rozhodnutí nařizující platbu peněžní částky na základě povinnosti přijaté ve veřejné listině nebo soukromé listině představující nezvratný důkaz (články 195 a 196), pokud všechny okolnosti sloužící jako její základ byly ověřeny s touto listinou,
  • rozhodnutí nařizující provedení nefinančního opatření, pokud by žalobce utrpěl neúměrně závažnou škodu nebo pokud je obtížné stanovit škodu způsobenou odkladem výkonu, a pokud žalobce poskytne odpovídající záruku.

Jestliže soud prvního stupně prohlásí své rozhodnutí za prozatímně vykonatelné i přes ustanovení článků 231 a 232 občanského soudního řádu, smí předseda komory jednající na druhém stupni nařídit pozastavení řízení, dokud se nebude konat jednání. Toto jednání se však bude konat na žádost zúčastněné strany, i když je odvolací řízení odloženo, společně s prošetřením všech skutkových okolností případu.

NahoruNahoru

Soud může odmítnout nařídit předběžný výkon soudního rozhodnutí, pokud by jeho nařízení způsobilo odpůrci neúměrně těžší újmu, než by odmítnutí tak učinit způsobilo žalobci. Odpůrce musí nicméně podat soudu žádost v každém případě. Soud nesmí rozhodnout o odmítnutí předběžného výkonu soudního rozhodnutí v uvedených případech z úřední povinnosti.

Výkon zajišťovacího opatření:

Podle maďarského práva lze výkon nařídit pouze tehdy, pokud soud vydal exekuční titul. Exekuční titul může být vydán, pokud konečné rozhodnutí obsahuje povinnost (příkaz něco učinit), pokud je pravomocné nebo pokud může být prozatímně vykonatelné a lhůta pro splnění povinnosti uplynula. Pokud nejsou všechny tři podmínky splněny současně, není vydání exekučního titulu možné, a proto nelze výkon zahájit. Na ochranu práv oprávněných osob však existuje možnost nařídit zajišťovací opatření.

Proto, pokud exekuční titul na splnění nároku ještě nelze vydat, avšak strana, která o výkon žádá, prokázala, že pozdější splnění nároku je pravděpodobně ohroženo, potom na základě návrhu strany žádající o výkon soud nařídí prostřednictvím zajišťovacího opatření:

  1. záruku na peněžní pohledávku, a
  2. dispoziční zákaz k uvedenému předmětu.

Zajišťovací opatření může být nařízeno pouze v případech, které jsou stanoveny zákonem: například pokud nárok vychází z rozhodnutí, podle kterého by mohl být vydán exekuční titul, ale není tak možno učinit, protože rozhodnutí zatím není pravomocné, nebo je pravomocné, ale lhůta pro jeho splnění ještě nevypršela, nebo bylo zahájeno rozvodové nebo jiné řízení u soudu pro rodinné záležitosti a platnost nároku, jeho částka a splatnost byly ověřeny veřejnou listinou nebo soukromou listinou představující nezvratný důkaz.

NahoruNahoru

V prvním případě má právo vést řízení soud oprávněný vydat exekuční titul a ve druhém případě soud, u kterého bylo řízení zahájeno.

Soud musí rozhodnout o zajišťovacím opatření jako o naléhavé záležitosti do osmi dnů a příkaz k zajišťovacímu opatření musí neprodleně odeslat soudnímu vykonavateli.

Odvolání proti příkazu k zajišťovacímu opatření nemá odkladný účinek.

Jakmile soudní vykonavatel obdrží příkaz k zajišťovacímu opatření, bezodkladně vyzve strany žádající o výkon, aby složily zálohovou platbu nutnou pro výkon v krátké lhůtě, a po složení zálohové platby neprodleně zahájí výkon zajišťovacího opatření.

2.2. Za jakých podmínek je možno tato opatření vydat?

Kritéria, která musí soudy použít, v zásadě odrážejí potřebu zajistit následný výkon nároku. V případě předběžného opatření je základním kritériem, že výkon musí být nutný pro zabránění bezprostřední hrozbě škody nebo zachování situace, která způsobila soudní spor, nebo na ochranu zvláštních práv navrhovatele, a že nevýhoda způsobená opatřením nepřeváží výhody, kterých je příkazem možno dosáhnout. V případě nařízení předběžného výkonu soudního rozhodnutí musí soud nařídit výkon. Volné uvážení soudu je dáno pouze v případě návrhu odpůrce, aby předběžný výkon soudního rozhodnutí nebyl nařízen. Pokud má být nařízeno zajišťovací opatření, musí existovat důkazy hrozby následného nesplnění nároku. Proto je podmínkou, že proti nároku byla ve všech třech případech vznesena námitka, a v případě předběžné opatření a zajišťovacího opatření, že je nárok ohrožen. V případě předběžného výkonu soudního rozhodnutí je kritériem ochrana zájmů způsobilé osoby.

NahoruNahoru

3. Účel a povaha opatření?

3.1. Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?

V případě předběžné opatření soud nařídí splnění toho, co bylo stanoveno v nároku nebo v návrhu na vydání předběžného opatření, což se může rozšířit na jakýkoli nárok uvedený v návrhu.

Předběžný výkon soudního rozhodnutí znamená výkon toho, co bylo nařízeno v rozhodnutí soudu prvního stupně, které dosud není pravomocné. Může také ukládat několik povinností nebo plnění.

V případě zajišťovacího opatření může soud nařídit obstavení určitého předmětu nebo požádat záruku na finanční pohledávku. Jestliže soud nařídí složení záruky na finanční pohledávku, soudní vykonavatel předá dlužníkovi příkaz obsahující toto nařízení a zároveň příkaz bezodkladně zaplatit příslušnou částku do rukou soudního vykonavatele. Pokud dlužník nařízení nesplní, může soudní vykonavatel zajistit jakýkoli druh majetku dlužníka. Aby soudní vykonavatel mohl zajistit nemovitý majetek, bezodkladně kontaktuje katastrální úřad, aby do pozemkové knihy zapsal vykonávací práva v zájmu zajištění peněžní pohledávky.

Pokud má být zajištěna určitá částka, soudní vykonavatel předvolá finanční instituci spravující částku, na kterou má dlužník právo, a předá jí příkaz, aby po obdržení soudní obsílky nevyplatila zajištěnou částku a částku na pokrytí nákladů na řízení dlužníkovi ani žádné jiné osobě, a pokud zůstatek na účtu nedosáhne částky, která má být zajištěna, aby jednala stejně i s ohledem na budoucí platby.

NahoruNahoru

Nařízení zajištění určitého předmětu může být rozšířeno na jakýkoli movitý majetek o určité hodnotě.

3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření?

V případě předběžného opatření a předběžného výkonu soudního rozhodnutí musí dlužník splnit rozhodnutí soudu. Vykonávací řízení může být zahájeno na základě příkazu.

Existují dva druhy zajišťovacího opatření s odlišným účinkem. Pokud je účelem opatření zajistit pohledávku, musí dlužník předat uvedenou peněžní částku soudnímu vykonavateli. Pokud nějaký peněžní ústav spravuje peněžní částku, na kterou má dlužník právo, potom soudní vykonavatel obešle tento peněžní ústav spravující částku, na kterou má dlužník právo, a předá mu příkaz, aby po obdržení soudní obsílky nevyplatil zajištěnou částku a částku na pokrytí nákladů na řízení dlužníkovi ani žádné jiné osobě, a pokud zůstatek na účtu nedosáhne částky, která má být zajištěna, aby jednal stejně i s ohledem na budoucí platby. Peněžní ústav informuje soudního vykonavatele do osmi dnů od obdržení soudní obsílky o tom, na jakou částku mohl opatření uplatnit, přičemž po té může být zabaven majetek dlužníka pouze do zbývající částky pohledávky. Jestliže dlužník uvedenou peněžní částku nemá, bude zajištěn jiný majetek.

V případě, že má být zajištěn určitý předmět, který nemá být fyzicky uzamčen, může ho dlužník i nadále používat, nesmí s ním však volně nakládat. Pokud soudní vykonavatel předmět fyzicky uzamkne, je trestným činem otevřít místnost, ve které je uložen, odstranit pečeť znamenající obstavení nebo se zajištěným předmětem nakládat nebo jej používat, přičemž pachatel bude soudně stíhán (porušení pečeti).

NahoruNahoru

3.3. Jaká je platnost těchto opatření?

Soud rozhoduje o návrhu na vydání předběžného opatření vydáním příkazu. Příkaz zůstává platný do zrušení, nebo pokud není zrušen, do konečného rozhodnutí o věci samé nebo do doby, než nabude rozsudek soudu prvního stupně účinnosti.

Zajišťovací opatření zůstává platné do vydání příkazu k výkonu nároku nebo dokud soud nerozhodne o ukončení zajišťovacího opatření.

Předběžný výkon soudního rozhodnutí znamená výkon povinnosti stanovené v rozhodnutí soudu, než toto rozhodnutí nabude právoplatnosti, a to bez ohledu na to, zda proti němu bylo podáno odvolání. Proto není nijak časově omezený.

4. Je možno se proti těmto opatřením odvolat?

Existuje možnost zvláštního odvolání proti nařízení předběžného opatření. Podání odvolání se řídí obecnými pravidly. Lhůta činí 15 dní. Odvolání musí být podáno u soudu, který vynesl rozhodnutí. Pokud je odvolání odůvodněné, soud předběžné opatření zruší. Jinak, na základě návrhu - nebo pokud žalobce od nároku upustí - smí soud příkaz změnit sám.

Soud má povinnost nařídit předběžný výkon soudního rozhodnutí v případech uvedených v občanském soudním řádu. Žalovaný nicméně smí požádat o zrušení předběžného výkonu soudního rozhodnutí, pokud by pro něho znamenal neúměrně těžkou újmu. Žádost musí být předložena soudu projednávajícímu případ.

Odvolání proti nařízení zajišťovacího opatření lze podat u soudu projednávajícího případ. Odvolání však nemá žádný odkladný účinek na výkon soudního rozhodnutí. Strany mohou odvolání podat do 15 dní od oznámení příkazu.

« Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Obecné informace | Mad'arsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 25-10-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království