Evropská komise > ESS > Předběžná opatření a zajišťovací opatření > Řecko

Poslední aktualizace: 08-06-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Řecko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké druhy opatření existují? 1.
2. Za jakých podmínek lze tato opatření vydat? 2.
2.1. Popište prosím postup 2.1.
2.2. Popište prosím podstatné podmínky pro nařízení těchto opatření 2.2.
3. Účel a povaha těchto opatření? 3.
3.1. Jaké druhy majetku mohou podléhat těmto opatřením? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření? 3.2.
3.3. Jakou platnost mají tato opatření? 3.3.
4. Existuje možnost odvolání proti takovému opatření? 4.

 

1. Jaké druhy opatření existují?

Uveďte prosím definici těchto opatření – Načrtněte prosím přehled stávajících opatření

Prozatímní a preventivní opatření a příkazy obecně značí poskytnutí dočasné soudní ochrany na základě hlavního řízení zkoumajícího otázku, která je ve vztahu k chráněnému právu buď projednávána, nebo jejíž projednávání bude brzy zahájeno. Toto dočasné poskytnutí soudní ochrany se snaží zajistit budoucí uspokojení nároku, který bude zkoumán soudem. K dispozici jsou tato opatření: kauce, registrace předběžného zápisu zástavy, zachovávající obstavení majetku, soudní zabavení, předběžné projednání nároků, prozatímní úprava poměrů, zadržení plateb, zproštění zadržení plateb, zjištění stavu a uložení bankovních vkladů.

2. Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

2.1. Popište prosím postup

Výše uvedená opatření jsou vždy nařizována soudem.

Obecně je pro nařízení takových opatření příslušný samosoudce soudu prvního stupně. Smírčí soud může být příslušný k vydání těchto opatření v případě dočasné úpravy držení nebo vlastnictví a tehdy, je-li podle obecných ustanovení řeckého občanského soudního řádu příslušný pro hlavní případ. Samosoudce soudu prvního stupně je v těchto případech zbaven své věcné příslušnosti. Současně se samosoudcem je k nařízení výše uvedených opatření příslušný i vícečlenný senát soudu prvního stupně, u kterého se hlavní případ projednává. Příslušným soudem bude místní soud projednávající hlavní případ, kdežto výše uvedená opatření může nařídit soud se sídlem co nejblíže místu, kde mají být tato opatření vykonána. Rozhodnutí nařizující tato opatření se doručí straně jím dotčené a vykonají je soudní úředníci. Jestliže je soudnímu úředníkovi bráněno při provádění výkonu, může požádat o pomoc policisty. Náklady nelze vypočítat snadno, protože se poplatky právníků a soudních úředníků liší. Přibližná částka nákladů činí asi 250 eur.

NahoruNahoru

2.2. Popište prosím podstatné podmínky pro nařízení těchto opatření

Soud nařídí prozatímní opatření v těchto případech:

  1. jsou naléhavé důvody k zajištění nebo ochraně práva nebo k úpravě poměrů, nebo je-li to zapotřebí k zabránění hrozícímu nebezpečí a;
  2. lze důvodně předpokládat, že právo vyžadující ochranu, ke které se opatření vztahuje, skutečně existuje.

Nárok by měl být doložen dostatečnými předběžnými důkazy zdůvodňujícími vydání opatření, jinými slovy není nutné prokazování v plném rozsahu. Spíše je zapotřebí neúplný důkaz dostačující k tomu, aby přesvědčil soud, že by tvrzené skutečnosti mohly existovat. Aby soud poskytl požadovanou soudní ochranu, postačí, považuje-li je za pravděpodobné. Pro poskytnutí ochrany musí existovat naléhavé okolnosti nebo hrozící nebezpečí přesunutí majetku dlužníka stranou, která jej drží, takže v budoucnu, až bude mít věřitel po ukončení hlavního řízení ve svých rukou exekuční titul, by bylo nemožné postihnout tento majetek výkonem rozhodnutí.

3. Účel a povaha těchto opatření?

3.1. Jaké druhy majetku mohou podléhat těmto opatřením?

Tato opatření se vztahují na veškerý majetek dlužníka obecně, ať již v jeho vlastnictví či v rukou třetí strany, pokud může být převeden v souladu s pravidly soukromého práva a není zákonem vyloučen. K majetku, na který se mohou vztahovat tato opatření, patří zejména nemovitý majetek, movitý majetek, který se nepovažuje za nezabavitelný, lodě, letadla, pozemní vozidla, vklady na bankovních účtech a zaknihované cenné papíry dlužníka.

NahoruNahoru

3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření?

V důsledku rozhodnutí nemůže dlužník nakládat majetkem, byl-li vydán příkaz k jeho zablokování, například zachovávající obstavení jeho majetku nebo předběžný zápis zástavy na nemovitý majetek. V případě, že se dlužník nepodrobí rozhodnutí soudu, bude podle článku 232A řeckého trestního zákoníku potrestán odnětím svobody až na 1 rok.

Zákonné nařízení 1059/1971 uzákonilo bankovní tajemství o vkladech a stanoví nejméně 6 měsíců odnětí svobody v případě, že členové správní rady, guvernéři nebo zaměstnanci bank toto bankovní tajemství poruší. Tato skutečnost však není na překážku zachovávajícímu obstavení těchto vkladů, protože soudní rozhodnutí nařizující takový příkaz nemusí nezbytně specifikovat bankovní vklady nebo zaknihované cenné papíry k dočasnému zablokování v důsledku příkazu. Tento zákaz nakládat takovým majetkem uložený rozsudkem ani neporušuje bankovní tajemství, protože banky nejsou vyzvány k poskytnutí informací o jejich existenci. V případě zachovávajícího obstavení majetku, který je v rukou třetích stran, jsou tyto povinny uvést, zda existuje obstavený nárok nebo právo a disponují-li jiným obstavením a na jakou částku.

3.3. Jakou platnost mají tato opatření?

Podle zákona jsou tato opatření platná:

  1. do vydání konečného rozsudku při soudním projednávání hlavní žaloby proti straně, která požádala o příkaz, který byl vydán jako konečný;
  2. do vydání a vykonání konečného rozsudku v její prospěch;
  3. v případě smírného vyřízení hlavní žaloby;
  4. jestliže uplyne 30 dní od ukončení nebo zrušení projednávání jiným způsobem;
  5. jestliže je v důsledku nových skutkových okolností příkaz zrušen nebo změněn buď soudem, který jej vydal, nebo soudem projednávajícím hlavní žalobu, aniž by se musel ohlížet na tyto nové skutkové okolnosti;
  6. v případě, že rozhodnutí samo stanoví lhůtu pro zahájení hlavního řízení a hlavní řízení není do této lhůty zahájeno.

Pokud by se jedna ze stran, která byla předvolána v souladu s právem nedostavila k řízení ve stanovené lhůtě, bude následkem to, že tato strana bude souzena v nepřítomnosti, avšak soud přezkoumá případ tak, jako by byly účastny všechny strany sporu, protože rozsudek pro zmeškání v řízení o prozatímním opatření nezakládá domněnku přijetí skutkových okolností uvedených v příslušné žádosti. Případ může být znovu přezkoumán soudem pouze tehdy, když se strana souzená v nepřítomnosti dovolává nových skutkových okolností, které by v případě, že by byly k dispozici soudu, vedly k nařízení jiného opatření. Tato strana může požadovat zrušení nebo změnu rozhodnutí.

4. Existuje možnost odvolání proti takovému opatření?

Proti rozhodnutí nařizujícímu opatření neexistují žádné soudní opravné prostředky s jedinou výjimkou rozhodnutí nařizujícího dočasnou úpravu držby nebo vlastnictví, kdy zákon výslovně stanoví možnost odvolat se k příslušnému vícečlennému senátu soudu prvního stupně do 10 dní od doručení rozhodnutí. Tento soud po přezkoumání případu buď potvrdí nebo zruší napadené rozhodnutí a jeho rozhodnutí je dočasně platné. Žádost o zrušení nebo změnu rozhodnutí (jak je uvedeno výše) může podat strana sporu a také třetí strana, která nebyla předvolána k řízení a neúčastnila se řízení, která je však oprávněná podat žádost o zrušení nebo změnu rozhodnutí (podáním námitky).

« Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Obecné informace | Řecko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 08-06-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království