Evropská komise > ESS > Předběžná opatření a zajišťovací opatření > Německo

Poslední aktualizace: 09-06-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Německo

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké druhy opatření existují? 1.
1.1. preventivní obstavení movitého majetku a zatčení dlužníka (oddíl 916 a násl. občanského soudního řádu [dále jen „ZPO“]) 1.1.
1.2. prozatímní příkaz (oddíl 935 a násl. ZPO) 1.2.
1.3. oznámení o zabavení majetku (oddíl 845 ZPO) 1.3.
1.4. výkon nařízení s předběžnou vykonatelností (oddíl 708 a násl. ZPO) 1.4.
2. Za jakých podmínek lze tato opatření vydat? 2.
2.1. Popište prosím postup 2.1.
2.2. Popište prosím podstatné podmínky 2.2.
3. Účel a povaha opatření 3.
3.1. Jaké druhy majetku mohou podléhat těmto opatřením? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření? 3.2.
3.3. Jakou platnost mají tato opatření? 3.3.
4. Existuje možnost odvolání proti takovému opatření? 4.

 

1. Jaké druhy opatření existují?

Jedná se o opatření s cílem chránit věřitele prozatímním zabavením majetku dlužníka nebo předběžným soudním rozhodnutím o právním stavu, třebaže tato opatření sama o sobě věřitele neuspokojí.

Bližší údaje o dostupných opatřeních jsou uvedeny níže:

1.1. preventivní obstavení movitého majetku a zatčení dlužníka (oddíl 916 a násl. občanského soudního řádu [dále jen „ZPO“])

Preventivní obstavení se vykoná na základě vydání soudního příkazu k nucenému zabavení majetku dlužníka (oddíl 928 ZPO), zatímco zatčení může mít formu vzetí dlužníka do vazby nebo jiného omezení jeho osobní svobody výslovně nařízeného soudem (oddíl 933 ZPO).

1.2. prozatímní příkaz (oddíl 935 a násl. ZPO)

Je to soudem vydaný příkaz s dočasnými účinky, jehož cílem je chránit nárok nebo zachovat klidný stav v souladu se zákonem.

1.3. oznámení o zabavení majetku (oddíl 845 ZPO)

Oznámení o zabavení majetku je soukromý postup věřitele pro nucený výkon.

1.4. výkon nařízení s předběžnou vykonatelností (oddíl 708 a násl. ZPO)

Je to výkon rozsudků, které v době jejich vynesení nebyly formálně pravomocné.

2. Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

2.1. Popište prosím postup

Všechna výše popsaná opatření vyžadují odpovídající formu soudního podání. Jediným případem, kdy věřitel (nebo soudní úředník jednající v jeho zastoupení) může jednat bez předchozího podání soudu, je oznámení o zabavení majetku [Vorpfändung]. Je-li doručeno oznámení o zabavení majetku, musí soud vydat příkaz k provedení zabavení majetku do jednoho měsíce, aby zabavení platilo za vykonatelné, a to ve lhůtě stanovené v doručení (oddíl 845 odst. 2 ZPO).

NahoruNahoru

Zatčení dlužníka nebo preventivní obstavení a prozatímní příkaz platí pouze se soudním příkazem – v závislosti na tom, zda rozhodnutí soudu předcházelo nebo nepředcházelo ústní řízení, se takové příkazy nazývají buď rozsudky [Urteile], nebo rozhodnutí [Beschlüsse].

Oznámení o zabavení majetku (viz. bližší údaje uvedené výše) se neprovádí soudním příkazem. V tomto případě se věřitel sám ujímá iniciativy (obvykle zmocněním soudního úředníka, aby jednal v jeho zastoupení) a snaží se dosáhnout výkonu na základě vykonatelného právního dokumentu tak, že při uplatňování nároků nebo jiných práv doručí dlužné třetí straně a samotnému dlužníkovi (nebo zajistí, že jim bude doručeno) písemné oznámení v tom smyslu, že věřitel hodlá uplatnit právo nebo nárok obstavením (oddíl 845 odst. 1 ZPO). Účinkem uvědomění dlužné třetí strany je zadržení, jak je stanoveno v oddílu 930 ZPO, tak, aby obstavení v důsledku dluhu bylo provedeno do jednoho měsíce (oddíl 845 odst. 2 ZPO).

Předběžnou vykonatelnost rozsudku stanoví soud na žádost ve vlastním rozsudku. To umožní provést výkon dříve, než je rozsudek formálně pravomocný. Výkon rozsudku, který je vykonatelný jen předběžně, může být učiněn závislým na zaplacení jistoty (oddíly 708 a 709 ZPO).

Povinnost vydat příkaz k zatčení nebo obstavení je jak na soudu projednávajícím hlavní případ, tak i na okresním soudu [Amtsgericht], v jehož okrese se nachází majetek, který má být zabaven, nebo osoba, jejíž osobní svoboda má být omezena. Pravomoc vydat prozatímní příkaz má pouze soud projednávající hlavní případ.

NahoruNahoru

Není nutné, aby byl věřitel při podávání žádosti o příkaz k zatčení nebo obstavení nebo o prozatímní příkaz právně zastupován.

Výkon prozatímního nebo preventivního opatření spadá hlavně do působnosti soudního úředníka.

Náklady

Zákon o nákladech soudního řízení [Gerichtskostengesetz – dále jen „GKG“] stanoví, že plný poplatek [volle Gebühr] se platí za řízení o žádosti o vydání příkazu k zatčení nebo obstavení nebo prozatímního příkazu. Výše poplatku je stanovena hodnotou sporné záležitosti. Soud odhaduje hodnotu sporné záležitosti od případu k případu podle výše nároku žadatele o zpeněžení majetku dlužníka. Sazebník pro sporné částky do výše 500 000 eur je přiložen k tomuto výkladu v Příloze -1- PDF File (PDF File 68 KB). Jestliže je žádost předmětem ústního řízení a případ není ukončen stažením žádosti před ukončením ústního řízení, uznáním dluhu, vzdáním se nároku nebo vyrovnáním, platí se vyšší poplatek rovnající se 300 %. Náklady nese v první řadě strana, které soud přisoudí úhradu ve svém rozsudku – kromě toho je za náklady odpovědný také žadatel jako iniciátor případu.

Výkon soudního příkazu prostřednictvím nástrojů státu (exekuce) se provádí v souladu s platnými nařízeními pro výkon soudních rozhodnutí.

Soudní úředník účtuje poplatek ve výši 2,50 eur za každé poštovní doručení oznámení o zabavení majetku dlužníkovi a dlužné třetí straně jmenované v oznámení. Kromě toho se účtují poštovní poplatky a výdaje za případně potřebná ověření. Poplatek za osobní doručení oznámení soudním úředníkem činí 7,50 eur, přičemž se hradí také cestovní výlohy soudního úředníka. V závislosti na ujeté vzdálenosti do bydliště adresáta budou činit 2,50 až 10,00 eur. Poplatek soudního úředníka za přípravu oznámení o zabavení majetku jménem věřitele (oddíl 845 odst. 1 druhá věta ZPO) činí 12,50 eur na krytí nákladů na úřední zpracování.

NahoruNahoru

Nucený výkon předběžně vykonatelného rozhodnutí se v zásadě neliší od nuceného výkonu řádně vykonatelného příkazu. V závislosti na povaze přiznaného nároku však zákon stanoví různé možnosti nuceného výkonu:

Jestliže dlužník uznal, že dluží kokrétní peněžní částku, použije věřitel často služeb soudního úředníka pro vykonání soudního rozsudku. Za obstavení movitého majetku soudním úředníkem se hradí poplatek ve výši 20 eur. Trvá-li práce soudního úředníka déle než tři hodiny, hradí se další poplatek za každou hodinu nebo část hodiny navíc. Kromě toho účtuje soudní úředník vzniklé nutné výdaje. Nárok věřitele na platbu jej opravňuje k požádání o soudní příkaz k obstavení pohledávek dlužníka (např. soudní příkaz k obstavení příjmů dlužníka - oddíl 829 ZPO). Za projednání žádosti se ukládá poplatek ve výši 10 eur a zvlášť se účtují vedlejší výdaje (zejména náklady na doručení soudního rozhodnutí).

Co se týče exekuce na nemovitý majetek dlužníka, vykoná se vzhledem k dluhu buď zástava na nemovitost zajišťující dluh, nebo se majetek stane předmětem nuceného prodeje v dražbě nebo nucené správy. Předpis o úhradě nákladů v případech týkajících se dobrovolné jurisdikce (předpis o úhradě nákladů – dále jen „KostO“) stanoví, že se hradí plný poplatek úměrný hodnotě dluhu, který má být zajištěn, za zápis zástavy zajišťující dluh do pozemkové knihy. Sazebník pro částky do 1 milionu eur je připojen k tomuto výkladu v Příloze -2- PDF File (PDF File 64 KB). Za žádost o příkaz k nucenému prodeji v dražbě nebo k nucené správě nemovitosti se účtuje poplatek ve výši 51 eur.

NahoruNahoru

Jestliže rozsudek stanoví, že dlužník musí vydat část movitého majetku, vykoná soudní úředník rozhodnutí soudu na žádost věřitele. Za příslušný úřední výkon se hradí poplatek ve výši 20 eur. Stanoví-li rozsudek, že dlužník musí předat nemovitý majetek nebo byt, pak se na práci v souvislosti s uvolněním majetku vztahuje poplatek 75 eur. Kromě toho se hradí vedlejší výdaje soudního úředníka, zejména výdaje na práci třetích stran (např. náklady na odklizení, výdaje na zámečníka atd.). Trvá-li práce soudního úředníka déle než tři hodiny, hradí se další poplatek ve výši 15 eur za každou další hodinu nebo část hodiny.

2.2. Popište prosím podstatné podmínky

Doručení příkazu k zatčení nebo obstavení předpokládá, že existuje dluh (nárok na obstavení ) a že existují důvody k zatčení nebo k obstavení. V případě preventivního obstavení majetku, kterým se zabavuje veškerý zabavitelný majetek dlužníka, se má za to, že důvody pro obstavení existují tehdy, když se lze obávat, že dlužník svým nepoctivým jednáním buď zmaří výkon rozsudku nebo mu do značné míry zabrání, například přemístěním nebo zatajením svého majetku.

Osobní zatčení, tj. zatčení samotného dlužníka, je také určeno k tomu, aby se mu zabránilo přemístit jakýkoli zabavitelný movitý majetek. To však může být nařízeno jen tehdy, když nelze pro věřitele obdržet požadovanou úroveň jistoty preventivním obstavením majetku.

Prozatímní příkaz má účinek definování a zachování konkrétního dočasného právního stavu. Jeho účelem je zabránit změně současného stavu, a tím zmaření nebo podstatnému zabránění uskutečnění práv některé strany. Příkaz určuje nároky na provedení nebo dočasné převzetí nebo uskutečnění konkrétního úkonu (oddíly 935, 938 a 940 ZPO). Nařízení vztahující se k prozatímním příkazům jsou v zásadě nařízení týkající se zatčení a obstavení (oddíl 936 ZPO).

NahoruNahoru

Důvody a oprávnění k zatčení nebo obstavení nemusejí být prokazovány, avšak musejí být poskytnuty dostatečné důkazy (oddíl 920 odst. 2 ZPO). Totéž platí pro vydání prozatímního příkazu (oddíl 936 ZPO).

Rozhodujícím faktorem pro uvážení vydání těchto preventivních opatření je „naléhavost“. Věřitel musí přesvědčit soud, že jediným prostředkem ochrany je rychlá akce, protože hrozí bezprostřední nebezpečí porušení jeho práv.

3. Účel a povaha opatření

3.1. Jaké druhy majetku mohou podléhat těmto opatřením?

Preventivní opatření se vztahují na jakýkoli majetek, který podléhá nucenému výkonu.

3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření?

Zatčení nebo obstavení má účinek zadržení, čímž jak dlužníci, tak i dlužné třetí strany ztrácejí svá práva nakládat zabaveným majetkem.

Zabavení je chráněno nařízením obsaženým v oddílu 136 německého trestního zákoníku [StGB] – porušení obstavení. Porušení může vést také k nárokům na náhradu škody podle občanského práva.

V případech zatčení nebo obstavení stanoví oddíl 945 ZPO, že povinnost uhradit škodu má strana, která požádala o příkaz, jestliže se prokáže, že nebyly důvody pro příkaz k zatčení nebo obstavení od samého začátku nebo je-li rozsudek zrušen na základě oddílu 936 odst. 2 nebo oddílu 942 odst. 3 ZPO.

Věřitel může do jednoho měsíce požádat o výkon příkazu k zatčení nebo obstavení nebo prozatímního příkazu. V podstatě zde platí obecné předpisy týkající se nuceného výkonu (oddíly 928 a 936 ZPO). V případě preventivního obstavení se výkon provádí zabavením (oddíl 930 ZPO) a při osobním zatčení dlužníka obvykle vydáním zatykače (oddíl 933 ZPO).

NahoruNahoru

Pro prozatímní příkazy platí toto: Soudní úředník provede příkaz k přemístění majetku v souladu s oddílem 883 ZPO. Příkazy ukládající provést určité úkony nebo se jich zdržet se vydávají podle oddílu 887 ZPO (soudem vydané zmocnění věřitele, aby učinil náležitý úkon) nebo podle oddílů 888 a 890 ZPO (příkaz týkající se zaplacení penále/zadržení nebo pokuty/vazby pro zdržení se nenáležitých úkonů nebo opomenutí a dočasného přijetí).

Pokud se obstavení týká bankovních účtů, použije se zvláštní postup, a sice že v souladu s oddílem 835 odst. 3 ZPO nemůže být stav obstaveného bankovního účtu dlužníka, kterým je fyzická osoba, vyplacen z účtu věřiteli dříve než dva týdny od doručení převodního příkazu dlužné třetí straně. Tento postup dává dlužníkovi možnost podat žádost o zrušení obstavení dříve, než se účet vyplatí exekučnímu věřiteli.

3.3. Jakou platnost mají tato opatření?
Stanoví zákon nějakou lhůtu nebo specifikuje soudní rozhodnutí pevnou dobu platnosti?

Výkon příkazu k zatčení nebo obstavení nebo prozatímního příkazu je nepřípustný, jestliže uplynul jeden měsíc od data doručení rozsudku.

Je toto opatření platné až do doby, kdy soud vydá rozsudek nebo než bude vydáno další opatření?

Tato opatření jsou platná, dokud trvají důvody opatření nebo prozatímní povaha okolností.

Jestliže bylo opatření původně vydáno na žádost jen jedné strany, existuje nějaká lhůta pro vyslechnutí obou stran?

Postup zatčení/obstavení nevyžaduje nutně vyslechnutí obou stran (oddíl 922 ZPO). Jestliže dlužník podá odvolání, musí se konat ústní jednání (oddíl 924 ZPO). Ústní jednání se musí konat vždy tehdy, když se žádost týká vydání prozatímního příkazu. Upustit od něj je možné jen v naléhavých případech nebo po zamítnutí žádosti (oddíl 937 ZPO odst. 2 ZPO).

Pro vyslechnutí zúčastněných stran nejsou žádné lhůty stanoveny.

4. Existuje možnost odvolání proti takovému opatření?

Soudní příkaz na zatčení/obstavení nebo prozatímní příkaz lze vydat formou konečného rozsudku (po ústním jednání) nebo rozhodnutí (oddíly 922 a 936 ZPO).

Strany se mohou proti rozsudku odvolat, jestliže jsou povinny zaplatit částku vyšší než 600 eur.

Pro vydání rozhodnutí platí toto:

Dlužník může podat odvolání proti rozhodnutí o zatčení/obstavení nebo prozatímním příkazu (oddíl 924 ZPO). Poté se zahájí ústní jednání za účelem vydání konečného rozhodnutí o platnosti opatření.

Je-li žádost zamítnuta, může věřitel podat okamžité odvolání do dvou týdnů od doručení rozhodnutí o zamítnutí. Totéž platí, když se rozhodnutí týká zatčení/obstavení nebo prozatímního příkazu, přičemž současně vyžaduje, aby věřitel složil jistotu.

Kromě toho může dlužník požádat, aby byl příkaz k zatčení/obstavení nebo prozatímní příkaz zrušen proto, že věřitel neuplatnil svůj nárok v předepsané lhůtě (oddíl 926 ZPO) nebo proto, že se změnily okolnosti (oddíl 927 ZPO).

« Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Obecné informace | Německo - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 09-06-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království