Evropská komise > ESS > Předběžná opatření a zajišťovací opatření > Francie

Poslední aktualizace: 26-07-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Francie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké druhy opatření existují? 1.
2. Za jakých podmínek lze tato opatření vydat? 2.
2.1. Popište prosím postup 2.1.
2.2. Podstatné podmínky 2.2.
3. Účel a povaha těchto opatření? 3.
3.1. Jaké druhy majetku mohou podléhat těmto opatřením? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření? 3.2.
3.3. Jakou platnost mají tato opatření? 3.3.
4. Existuje možnost odvolání proti takovému opatření? 4.

 

1. Jaké druhy opatření existují?

  • Prozatímní opatření může vždy neprodleně vydat soudce odpovídající za předběžná řízení (postup vyřizování naléhavých žádostí, složení kauce, soudní vystěhování, soudní příkaz a zachování důkazů).

Není možné sepsat seznam prozatímních opatření. V naléhavých předběžných řízeních lze dosáhnout všech naléhavých opatření, proti kterým nejsou vážné námitky, nebo která neopravňují námitku (složení kauce, soudní vystěhování neoprávněného uživatele, znalecký posudek nebo zpráva o škodě atd.). Soudce kromě toho může v naléhavém předběžném řízení bezodkladně vydat všechna opatření, která jsou nezbytná buď k tomu, aby zabránila hrozící škodě (například zpevňovací práce), nebo zastavila evidentně protiprávní věc.

  • Existuje zvláštní režim pro preventivní opatření (preventivní obstavení a soudní omezující opatření), což jsou opatření, která věřiteli umožňují, ve většině případů se souhlasem soudce, učinit veškerý majetek dlužníka nebo jeho část nepřevoditelným, a opatření, která umožňují vložit zvláštní omezující právo na majetek, aby bylo zaručeno zaplacení nároku, který ještě není přiznán v rozsudku, jehož vymožení se však zdá být ohroženo.

Jsou dva druhy preventivních opatření:

  • preventivní obstavení umožňující prozatímní zabavení hmotného majetku (movitého majetku, vozidel atd.) a nehmotného majetku (peněžní částka, účastníkova práva a cenné papíry) a nároků (bankovní účty, nájemné atd.).
  • Soudní omezující opatření na budovy, podniky, akcie jiných akcionářů a majetkové cenné papíry (zápis předběžné zástavy nebo záruka podílů nebo cenných papírů společnosti).

2. Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

2.1. Popište prosím postup
Je vždy nutné požádat o soudní příkaz opravňující k takovému opatření?
  • Prozatímní opatření: případ musí být předložen soudci odpovědnému za naléhavá předběžná řízení soudní obsílkou (příkazem k soudnímu předvolání doručeným soudním vykonavatelem). Předběžná řízení jsou sporná řízení.
  • Preventivní opatření: Teoreticky je zapotřebí předchozího souhlasu soudce. Někteří věřitelé jsou však osvobozeni od takového souhlasu v případě exekučního titulu nebo nároků přiznaných v soudním rozhodnutí, které ještě není vykonatelné. Totéž platí v případě nezaplacení přijaté směnky, vlastní směnky nebo šeku, nebo v případě dlužného nájemného za budovu (je-li nájemní smlouva písemná).
Který soud je příslušný pro nařízení takových opatření?
  • Prozatímní opatření: příslušným soudcem je předseda příslušného soudu v závislosti na povaze žádosti. V běžném procesu je proto příslušným předseda krajského soudu. V naléhavých předběžných řízeních však mohou v rámci své pravomoci rozhodovat také okresní soudy, předseda obchodního soudu, pracovního soudu nebo pozemkového soudu.
  • Preventivní opatření: příslušným soudcem je soudce krajského soudu s pravomocí rozhodovat otázky týkající se výkonu rozsudků v občanskoprávních věcech (exekuční soudce). Příslušným soudcem je soudce v místě, kde má trvalé bydliště dlužník.
Je nutné zastupování právníkem? 

Není, při vykonávacím nebo naléhavém předběžném řízení se strany hájí samy. Právník jim však může pomáhat nebo je může zastupovat.

NahoruNahoru

Jakou úlohu mají zprostředkovatelé, například donucovací orgány nebo soudní vykonavatelé?

Preventivní obstavení musí provádět soudní vykonavatel. Není tomu tak v případě registrace soudních omezujících opatření. Vzhledem ke složitosti soudního řízení o registraci omezujícího opatření však věřitelům vždy pomáhá odborník.

Uveďte prosím sazebník poplatků pro každý druh opatření.

Náklady na preventivní opatření platí nakonec dlužník, i když může být po věřiteli požadováno, aby k tomu účelu složil zálohu. Náklady na výkon jsou vázány sazebníkem, který stanoví odměnu soudních vykonavatelů za každý akt výkonu a každé preventivní opatření.

Podle nařízení č. 96-1080 ze dne 12. prosince 1996 sazebník odměn pro soudní vykonavatele zahrnuje pevně stanovenou částku vyjádřenou buď úhrnně nebo v pevných nebo poměrných nákladech, a v případě potřeby i poplatek za zahájení řízení.

V případě preventivních opatření se hradí poměrné náklady vypočtené na základě vymožených peněžních částek pouze tehdy, když je soudním vykonavatelům udělena plná moc k vymožení dlužných částek. Seznam připojený k výše uvedenému nařízení kromě toho nepřipouští možnost dalšího volně sjednaného poplatku, ale s výjimkou preventivního obstavení účastníkových práv a cenných papírů.

Pro orientaci jsou uvedeny složky sazebníku (pevně stanovené poplatky) za nárok ve výši 10 000 eur:

  • Preventivní obstavení movitého majetku: 67,20 eur za úkon.
  • Obstavení vozidla ohlášením u regionálního správního úřadu: 62,40 eur.
  • Preventivní obstavení bankovního účtu: 59,20 za úkon; 49,60 eur za doručení oznámení o obstavení dlužníkovi.
  • Registrace předběžné zástavy nařízené soudem: 49,60 eur.
2.2. Podstatné podmínky

Soud opatření nevykonává, nýbrž je pouze schvaluje. Opatření vykonává soudní vykonavatel na žádost žadatele o soudní schválení.

NahoruNahoru

Jestliže je nutný předchozí souhlas soudce, musí být nárok „v podstatě založen“.

Co se týče preventivních opatření, není výslovně stanovený požadavek naléhavosti.

Věřitelé musí prokázat, že existují „okolnosti, které pravděpodobně ohrozí vymožení“ nároku (například zlý úmysl dlužníka, který zatajuje svůj majetek, velký počet věřitelů atd.).

3. Účel a povaha těchto opatření?

3.1. Jaké druhy majetku mohou podléhat těmto opatřením?

Preventivnímu obstavení může podléhat veškerý majetek dlužníka, který zákon neuvádí jako „neobstavitelný“ (například majetek potřebný pro každodenní život nebo pro výkon profese). Totéž platí pro nároky: mzdy však nikdy nemohou podléhat opatřením preventivního obstavení (přestože mohou být zabaveny na základě soudního rozhodnutí nebo jiného exekučního titulu v závislosti na řízení o obstavení mzdy).

3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření?

S preventivně obstaveným majetkem se nesmí nakládat. Dlužník si jej podrží ve vlastnictví na svou odpovědnost, avšak nesmí s ním nakládat. Kdyby dlužník zpronevěřil obstavený majetek, dopustí se trestného činu trestaného pokutou a odnětím svobody.

Obstavené peněžní částky budou uloženy na blokovaný účet.

Dlužník může prodat majetek podléhající soudním omezujícím opatřením, ale věřitel má přednostní nárok na výtěžek z prodeje.

NahoruNahoru

Preventivně obstavený majetek se ponechá v odpovědnosti dlužníka, který je ustanoven jejich „opatrovníkem“. Účinek obstavení není závazný pro třetí strany. Soudní omezující opatření, která podléhají povinnosti zveřejnění (registrace), jsou naopak závazná pro všechny.

Banky (a obecně všechny třetí strany), které obdrží žádost o preventivní obstavení ve vztahu ke klientovi, jsou povinny neprodleně oznámit soudnímu vykonavateli všechny jejich závazky vůči dlužníkovi (jinými slovy všechny účty otevřené na jméno dlužníka a částky na nich zaznamenané). Jestliže banky takové údaje neposkytnou a nemají k tomu oprávněný důvod, může jim být nařízeno uhradit dluh za dlužníka.

3.3. Jakou platnost mají tato opatření?

Preventivní opatření musí být provedena do tří měsíců od vydání soudního příkazu schvalujícím soudcem. V opačném případě souhlas pozbývá platnosti.

Pokud věřitel ještě nezahájil řízení o přiznání svého nároku, musí tak učinit do jednoho měsíce od vydání opatření. V opačném případě opatření pozbývá platnosti.

Dlužník musí být vyrozuměn o preventivním opatření nejpozději do osmi dní. Dlužník může požádat exekučního soudce, aby opatření nebo jeho schválení zrušil. Soudce může také předem rozhodnout o termínu jednání, na kterém budou muset strany uvést své důvody. Žádost dlužníka o zrušení opatření je v zásadě přípustná tehdy, když preventivní obstavení nebylo v důsledku toho, že věřitel obdržel soudní rozhodnutí o jeho nároku, změněno na obstavení majetku.

4. Existuje možnost odvolání proti takovému opatření?

Dlužník se může odvolat proti soudnímu příkazu a proti opatření samému.

Exekuční soudce, který je příslušný k udělení souhlasu s preventivními opatřeními, může projedávat také odvolání proti soudním příkazům. Proti jeho rozhodnutím je možné se odvolat k odvolacímu soudu.

Pokud dlužník obdrží oznámení o schválení opatření současně s vlastním opatřením, podléhá žádost o zrušení soudního příkazu stejným pravidlům jako žádost o zrušení opatření: je to přípustné za předpokladu, že preventivní opatření nebylo změněno na obstavení majetku.

Odvolání nepřeruší účinek preventivního opatření, které zůstává v platnosti do doby, než soudce nařídí zrušení obstavení nebo prohlásí opatření za neplatné.

Bližší informace

  • Legifrance français
  • French Ministry of Justice (Francouzské ministerstvo spravedlnosti) français

« Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Obecné informace | Francie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 26-07-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království