Evropská komise > ESS > Předběžná opatření a zajišťovací opatření > Finsko

Poslední aktualizace: 30-10-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Finsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou různé druhy opatření? 1.
2. Jaké jsou podmínky, za kterých mohou být tato opatření vydána? 2.
2.1. Postup 2.1.
2.2. Materiální podmínky 2.2.
3. Předmět a povaha opatření tohoto druhu 3.
3.1. Na jaký majetek se tato opatření vztahují? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření? 3.2.
3.3. Jaká je platnost těchto opatření? 3.3.
4. Lze se proti opatření odvolat? 4.

 

1. Jaké jsou různé druhy opatření?

Ve Finsku smí dlužník nebo jiný odpůrce v občanskoprávním nebo obchodním řízení získat preventivní opatření ve svůj prospěch. Účelem preventivních opatření je zajistit, že rozsudek, který bude později s ohledem na skutkovou podstatu vynesen, bude moci být vykonán. Ustanovení, kterými se řídí preventivní opatření, jsou stanovena v kapitole 7 procesního řádu, a ustanovení o výkonu rozsudku v kapitole 7 zákona o vymáhání dluhů. Existují tři typy preventivních opatření tohoto druhu:

  1. exekuce na zajištění dlužné finanční pohledávky,
  2. exekuce na zajištění vlastnictví nebo jiného přednostního práva a
  3. další preventivní opatření (všeobecná preventivní opatření).

Tato preventivní opatření, která jsou k dispozici ve všech občanskoprávních věcech, jsou popsána níže. Existují také preventivní opatření, která jsou k dispozici v určitých druzích sporů upravených zvláštními právními předpisy. Příkladem jsou preventivní opatření na zajištění důkazů v občanskoprávních věcech týkajících se průmyslových práv a autorských práv. V trestních věcech lze uplatnit zákon o donucovacích opatřeních. Donucovací opatření uvedená v tomto zákoně zahrnují exekuci, omezení užívání a vnucená správa.

Rozlišuje se mezi preventivními opatřeními a prozatímním (předběžným) výkonem rozsudku v občanskoprávní věci. Posledně jmenované se vztahuje k výkonu rozsudku, než se stal konečným nebo neodvolatelným. Rozsudek v občanskoprávní věci, který ještě není konečný, je obecně přímo vykonatelný podle zákona, avšak jeho výkon obvykle nelze provést v úplnosti. Například v případě rozsudku o splatných dluzích vyneseného soudem prvního stupně, který není konečný, lze provést exekuci dlužníkova majetku, pokud dlužník nesloží na splatné dluhy záruku. Se zadrženým majetkem lze však disponovat a výtěžek lze převést na věřitele pouze tehdy, jestliže na ně věřitel složí záruku. Naproti tomu kontumační rozsudek je okamžitě plně vykonatelný.

NahoruNahoru

2. Jaké jsou podmínky, za kterých mohou být tato opatření vydána?

2.1. Postup

O nařízení uvedených preventivních opatřeních rozhoduje soud (okresní soud prvního stupně). Preventivní opatření nařízená soudem provádí soudní úředník. Žádosti o nařízení preventivních opatření se předkládají soudu v případech, kdy je soudní řízení o skutkové podstatě dosud neukončeno. V případech, kdy soudní řízení ještě nebyla zahájena, by měla být žádost o nařízení preventivních opatření podána krajskému soudu, u kterého bude řízení o skutkové podstatě pravděpodobně zahájeno. Ve Finsku se nepožaduje zastupování právníkem, avšak pokud se o zastupování právníkem jedná, potom tímto právníkem je obvykle lakimies.

Soud nemůže schválit s konečnou platností žádost o nařízení preventivních opatření, pokud nedá odpůrci příležitost ke slyšení. Soud však může podpořit žádost žadatele o předběžná preventivní opatření, aniž by druhé straně umožnil slyšení, pokud by účel preventivního opatření mohl jinak být zmařen. V praxi lze preventivní opatření získat velmi rychle. Předběžné rozhodnutí platí, dokud nedojde k opačnému rozhodnutí.

V případě, že žadatel má již pro vymáhání dluhu odůvodnění, avšak vymáhání nelze okamžitě provést, smí soudní úředník, za určitých okolností, přímo vydat přechodná preventivní opatření. Níže se budeme zabývat pouze preventivními opatřeními nařízenými soudem.

NahoruNahoru

2.2. Materiální podmínky

Požadavky pro nařízení exekuce na zajištění splatného dluhu nebo jiných přednostních práv jsou následující:

  1. žadatel musí řádně doložit, že vůči němu má odpůrce splatný dluh podléhající exekuci, nebo přednostní právo na daný majetek a
  2. musí existovat nebezpečí, že odpůrce bude jednat tak, že by ohrozil splatnost dluhu žadateli nebo žadatelovo právo.

Obdobně vyžadují jiná preventivní opatření přímé důkazy o jiném právu a nebezpečí, že odpůrce může toto právo porušit.

Před uplatněním preventivních opatření musí žadatel u soudního úředníka složit záruku.

3. Předmět a povaha opatření tohoto druhu

3.1. Na jaký majetek se tato opatření vztahují?

Preventivní opatření se vztahují na majetek všeho druhu. Je-li účelem exekuce zajistit splatný dluh, soud nařídí exekuci movitého nebo nemovitého majetku ve vlastnictví odpůrce v hodnotě, která zajistí splatný dluh žadatele. Soudní úředník po té rozhodne, které položky odpůrcova majetku mají být podle předběžného nařízení zabaveny. Je-li účelem exekuce zajistit přednostní právo, soud nařídí exekuci určitého majetku, na které se právo vztahuje, a soudní úředník vykoná tento příkaz na uvedeném majetku.

Prostřednictvím jiných preventivních opatření soud smí:

  1. pod pohrůžkou trestní sankce zakázat odpůrci něco činit nebo uzavírat,
  2. přikázat odpůrci pod pohrůžkou trestní sankce něco činit,
  3. oprávnit žadatele něco činit nebo učinit,
  4. přikázat uložení majetku odpůrce do vlastnictví nebo úschovy zástupce, nebo
  5. přikázat nějaké jiné preventivní opatření nutné pro zajištění práv žadatele.
3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření?

Při provedení příkazu na exekuci majetku je dlužník zbaven svého práva k majetku. Manipulace s majetkem, který podléhá příkazu k exekuci, je trestným činem. V případech, kdy se předmětem příkazu k exekuci stal bankovní účet dlužníka, nesmí banka uvolnit finanční prostředky z tohoto účtu jiné osobě než soudnímu úředníkovi. S ohledem na ostatní věřitele dlužníka však příkaz k exekuci neposkytuje osobě, která o příkaz požádala, žádné přednostní právo na finanční prostředky, na které se příkaz vztahuje.

NahoruNahoru

Účinky jiných preventivních opatření závisí na obsahu opatření.

3.3. Jaká je platnost těchto opatření?

Ve lhůtě jednoho měsíce od rozhodnutí nařizujícího preventivní opatření musí žadatel zahájit jednání ve věci skutkové podstaty u soudu nebo zahájit jiné řízení, které může vést k vykonatelnému rozhodnutí, např. rozhodčí řízení. Jestliže tak nevykoná, dojde ke stažení preventivních opatření. Preventivní opatření lze také stáhnout v případě, že důvody, na základě kterých byla tato opatření vydána, již déle neexistují. Má-li soud vydat rozsudek ve věci skutkové podstaty, musí zároveň nařídit preventivní opatření.

Žadatel zodpovídá především za náklady vzniklé v důsledku preventivních opatření. V případě, že se preventivní opatření prokáží být neopodstatněnými, zodpovídá žadatel za škodu způsobenou odpůrci z důvodu opatření, a to bez ohledu na to, zda byl dlužný. Na pokrytí této možnosti musí žadatel složit před vykonáním preventivního opatření záruku. Obecně řečeno, odpůrce může zabránit výkonu preventivního opatření složením záruky.

4. Lze se proti opatření odvolat?

Odvolání proti rozhodnutí nařídit preventivní opatření lze podat u soudu vyššího stupně (odvolací soud, vrchní soud). Odvolání nebrání výkonu rozhodnutí, pokud soud, který umožní slyšení ve věci odvolání, toto rozhodnutí neodloží. Nelze se však odvolat proti rozhodnutí o předběžných preventivních opatřeních.

Proti opatření nebo rozhodnutí soudního úředníka o výkonu preventivního opatření se lze odvolat na krajském soudu. Odvolání lze také podat například třetí stranou, která je toho názoru, že v důsledku dlužníkova dluhu byl zabaven její vlastní majetek.

« Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Obecné informace | Finsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 30-10-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království