Evropská komise > ESS > Předběžná opatření a zajišťovací opatření > Belgie

Poslední aktualizace: 25-05-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Belgie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké druhy opatření se používají? 1.
1.1. Zajišťovací opatření 1.1.
1.2. Předběžná opatření 1.2.
1.3. Předběžný výkon soudního rozhodnutí 1.3.
2. Za jakých podmínek je možno opatření vydat? 2.
2.1. Postup 2.1.
2.2. Za jakých podmínek je možno tato opatření vydat? Je zde požadavek naléhavosti? 2.2.
3. Účel a povaha takových opatření 3.
3.1. Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření? 3.2.
3.3. Jaká je platnost těchto opatření? 3.3.
4. Je možno se proti těmto opatřením odvolat? 4.

 

1. Jaké druhy opatření se používají?

Účelem zajišťovacích opatření je zabezpečit práva. V praxi může věřitel využít tato opatření, aby se chránil proti riziku, že mu dlužník nebude schopen zaplatit.

Pokud výhradně zajišťovací opatření nejsou dostatečná, může soud rovněž nařídit předběžná opatření, která mají podobný účinek jako vlastní rozhodnutí soudu. Konečné rozhodnutí tedy předběžné opatření buď potvrdí, nebo ho zruší.

Předběžná a zajišťovací opatření mohou nařídit soudy v souvislosti s majetkem dlužníka. Při vymáhání dluhu se uplatňuje zásada, že dlužník ručí veškerým svým movitým majetkem (hotovostí, nábytkem, šperky, akciemi a cennými papíry) a nemovitým majetkem (pozemky a budovami). Věřitel může rovněž požadovat nároky věřitele (bankovní zůstatky, mzdy a platy).

1.1. Zajišťovací opatření
A. Předběžné zabavení

V naléhavých případech může kterýkoli věřitel požádat soud o nařízení předběžného zabavení majetku dlužníka, který lze zabavit (článek 1413 soudního zákoníku („soud. zákoníku“)). S majetkem, který se stal předmětem předběžného zabavení, již dlužník nesmí nakládat. Nesmí ho prodat, darovat nebo zatížit hypotékou. Skutečnost, že s majetkem nesmí nakládat, má pouze relativní význam, který jde ve prospěch věřitele, který zabavení dosáhl. Dlužník je i nadále vlastníkem majetku a jeho užívací právo zůstává zachováno.

NahoruNahoru

B. Konfiskace

Konfiskace je deponování (úschova) majetku, který je předmětem sporu a který musí být zachován až do vydání konečného rozhodnutí (článek 1955 a dále občanského zákoníku). Na konfiskaci se mohou dohodnout strany sporu nebo ji může nařídit soud. Na rozdíl od běžné úschovy se konfiskace vztahuje i na nemovitý majetek (článek 1959 občanského zákoníku).

C. Soupis majetku

Účelem pořízení soupisu majetku je určit hodnotu dědictví, bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo jiných osob (článek 1175 soud. zákoníku) na žádost věřitele, jednoho z manželů nebo dědice. Ti, kteří žádají o soupis majetku, si mohou zvolit notáře, který vyhotoví listinu se záznamem majetku. Pokud se nedohodnou, určí notáře místní soud (článek 1178 soud. zákoníku). V případě sporu náleží pravomoc místnímu soudu.

D. Zapečetění

Pokud byl majetek zapečetěn, nelze s ním nadále účinně nakládat. Je-li třeba chránit významný podíl, mohou věřitelé, jeden z manželů nebo dědici požádat o zapečetění majetku, který je součástí dědictví nebo bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo jiných osob (článek 1148 soud. zákoníku). Zapečetění nařizuje místní soud, který může nařídit jeho odstranění na žádost osoby, která o něj požádala, věřitelů, jednoho z manželů nebo dědiců. Pokud je odstranění pečetí napadeno, rozhodne opět místní soud.

1.2. Předběžná opatření

Předběžná nebo zajišťovací opatření jsou opatření, která lze vzít zpět a která nejsou neodvolatelná. Nařizují se v průběhu předběžného řízení nebo řízení o skutkové podstatě věci.

NahoruNahoru

1.3. Předběžný výkon soudního rozhodnutí

Předběžný výkon soudního rozhodnutí je možný za velmi přísných podmínek, kdy bylo rozhodnutí vydáno, ale ještě není pravomocné. Jinými slovy, když stále existuje možnost se proti rozhodnutí odvolat, má platnost pouze relativně pravomocně rozsouzené věci, ale nelze ho vykonat, což může mít negativní důsledky pro tu stranu sporu, která se snaží druhou stranu přimět, aby splnila svůj závazek. V některých případech může navrhovatel požádat soud, aby nařídil předběžný výkon soudního rozhodnutí. Jednou formou předběžného výkonu soudního rozhodnutí je předběžné zabavení majetku věřitele.

2. Za jakých podmínek je možno opatření vydat?

2.1. Postup
A. Předběžné zabavení

Osoba, v jejíž prospěch soud rozhodl, i pokud bylo rozhodnutí vydáno v zahraničí, může dát soudnímu úředníkovi pokyn k předběžnému zabavení majetku soudně uznaného dlužníka. Pokud soud nerozhodl ve prospěch věřitele, je nutný soudní příkaz. Rozhodčí soudce předběžné zabavení nařídit nemůže (článek 1696 soud. zákoníku).

Žádosti se podávají u soudu, který zabavení nařizuje, a projednávají se v rámci předběžného řízení (článek 1395 soud. zákoníku). Lhůta pro předvolání musí být alespoň dva dny, i když v naléhavých případech může být i kratší.

Jednostrannou žádost o předběžné zabavení předloží advokát soudu, který je pravomocný k tomu, aby zabavení nařídil. Soud musí rozhodnout do osmi dnů. Soudní úředník pak toto rozhodnutí spolu s příkazem k zabavení doručí dlužníkovi, aby zajistil, že se s ním dlužník seznámí.

NahoruNahoru

Rozhodnutí je předběžně vykonatelné a má platnost pouze relativně pravomocně rozsouzené věci. Soud může rozhodnutí kdykoli změnit nebo zrušit jako reakci na změnu okolností. Poplatky za práci soudního úředníka stanoví královský výnos ze dne 30. listopadu 1976 (B.S., 8. února 1977).

B. Konfiskace

V případě konfiskace dohodou stačí dohoda mezi stranami a soudní příkaz není nutný. Naproti tomu soudní konfiskaci nařizuje soud.

V obou případech je na základě dohody nebo soudem stanoven nucený správce. Musí spravovat majetek, který mu byl svěřen, s řádnou péčí a pozorností. Když konfiskace skončí, musí majetek vrátit. Má nárok na odměnu, kterou stanoví zákon (čl. 1962 odst. 3 občanského zákoníku).

C. Předběžná opatření

O předběžná opatření je vždy nutno požádat soud, buď v rámci předběžného řízení, nebo během řízení o skutkové podstatě věci. Předběžné opatření může rovněž nařídit rozhodčí soudce (článek 1696 soud. zákoníku).

Předseda soudu prvního stupně vydá předběžné rozhodnutí ve všech naléhavých případech, které zákon nevyhrazuje pouze soudům (čl. 584 odst. 1 soud. zákoníku). Skutečnost, že rozhodnutí je předběžné, znamená, že nemá konečné a nezvratné účinky. Předsedové obchodního a pracovního tribunálu mohou vydat předběžné rozhodnutí ve všech naléhavých případech, které spadají do jejich pravomoci.

Předběžná rozhodnutí nesmějí poškozovat hlavní spor, což znamená, že dotčené rozhodnutí má platnost pouze relativně pravomocně rozsouzené věci. Soud, který projednává hlavní spor, není tímto rozhodnutím vázán, takže soud, u kterého probíhá předběžné řízení, může vydat pouze předběžné opatření.

NahoruNahoru

Například při rozvodovém řízení může předseda soudu prvního stupně nařídit předběžné opatření týkající se osoby, majetku a výživného pro manžele i děti (čl. 1280 odst. 1 soud. zákoníku).

Soudní úředník formálně informuje druhou stranu o nařízených opatřeních, která mají být splněna, v případě nutnosti za podpory policie a s možností nařídit placení pravidelných pokut. Poplatky za práci soudního úředníka stanoví královský výnos ze dne 30. listopadu 1976 (B.S., 8. února 1977).

S vynesením rozsudku prvního stupně může místní soud nařídit předběžné opatření po dobu trvání společného života manželů nebo zákonných druhů, pokud se jejich vztah rozpadl, a to v takových záležitostech, jako je bydlení nebo osobnost a majetek dětí. Tato opatření jsou dočasná a jejich platnost končí, když spolu strany přestanou žít. Nemohou být trvalým základem pro rozvod. Konečné rozvodové vypořádání musí řešit soud prvního stupně.

D. Předběžný výkon soudního rozhodnutí

Rozhodnutí představuje vykonatelné určení nároku. Nelze ho vykonat, dokud není konečné. Výkon rozhodnutí se pozastaví, pokud zákon nabízí možnost odvolání, nikoli však v případě odvolání z důvodu zrušení soudního rozhodnutí (článek 1397 soud. zákoníku).

Soud, který vydává konečné rozhodnutí, může povolit jeho předběžný výkon, kromě zákonem stanovených případů (článek 1398 soud. zákoníku). Těmito případy jsou rozvod, odluka, odpor k manželství a zrušení manželství. Pokud je rozhodnutím pouze nařízena platba pevné částky nižší než 1 860 eur, nelze ho předběžně vykonat (článek 1399 soud. zákoníku).

NahoruNahoru

Pokud je předběžný výkon rozhodnutí možný, provádí se na riziko strany, která o něj požádala. Soud má možnost stanovit podmínky pro tento výkon tím, že si od strany, která o výkon požádala, vyžádá záruku (čl. 1400 odst. 1 soud. zákoníku). Strana požadující výkon rozhodnutí k němu může přistoupit, ale musí uhradit platbu do Deposito- en Consignatiekas nebo poskytnout bankovní záruku, neboť dotčená věc se může stát předmětem odvolání a druhá strana pak může získat nárok na odškodnění.

2.2. Za jakých podmínek je možno tato opatření vydat? Je zde požadavek naléhavosti?
A. Předběžné zabavení

Předběžné zabavení je možné pouze v naléhavých případech a pokud je dlužná částka určitá, pevně stanovená a splatná.

Naléhavost předpokládá, že existují pochybnosti o platební způsobilosti dlužníka, čímž jsou nároky věřitele na jeho majetek vystaveny riziku. Předběžné zabavení lze použít nejen jako nátlakový prostředek, ale i jako zákonný nástroj v případě, že finanční postavení dlužníka je objektivně zranitelné. Musí existovat určitý stupeň naléhavosti jak ve chvíli zabavení, tak ve chvíli, kdy o něm má soud rozhodnout.

Nárok žadatele musí být určitý, což znamená, že pro něj existuje jasné oprávnění a neexistuje žádný rozumný důvod k jeho napadení. Nárok musí být rovněž pevně stanovený. Jeho výše musí být určená nebo alespoň určitelná na základě předběžného odhadu. Pokud přesná částka dluhu není stanovená, soud, který zabavení nařizuje, provede její odhad. A konečně musí být dluh splatný; věřitel musí mít nárok na jeho vyžádání. Článek 1415 soud. zákoníku připojuje dodatek k této podmínce, takže předmětem předběžného zabavení mohou být nároky, které se vztahují k pravidelným příjmům (výživné, nájemné atd.), a dokonce i nároky potenciální.

NahoruNahoru

B. Konfiskace

Soudní konfiskaci může soud nařídit v případě movitého majetku, který byl zabaven věřitelem, v případě nemovitého či movitého majetku, jehož vlastnictví nebo držba je předmětem sporu dvou nebo více osob, a v případě předmětů, které dlužník navrhne za účelem vypořádání svého dluhu (článek 1961 občanského zákoníku). To obecně znamená, kdykoli si okolnosti případu vyžadují použití konfiskace jako druhu preventivního opatření, aby byl zachován současný stav až do urovnání sporu. Naléhavost nehraje v tomto případě žádnou roli. Soudy jsou však při využívání konfiskace jakožto závažného, výjimečného opatření opatrné a přistupují k němu pouze tehdy, mají-li k tomu dobrý důvod.

C. Předběžná opatření

Věc lze projednávat v rámci předběžného řízení pouze v případě, že je tak naléhavá, že pokud se nenajde okamžité řešení, vznikne žadateli značná ztráta nebo potíže. Naléhavost věci je tedy jedním z hlavních požadavků, aby bylo možno nařídit předběžné řízení.

Předběžná opatření v rámci řízení o skutkové podstatě věci musí být rovněž věcí naléhavosti. Následně tedy hovoříme o „naléhavých předběžných opatřeních“, o která lze požádat místní soud.

D. Předběžný výkon soudního rozhodnutí

Kritériem pro rozhodování soudu, zda nařídit předběžný výkon rozhodnutí, nebo ne, je riziko, které žadateli vzniká, pokud se výkon rozhodnutí zbytečně odkládá nebo mu v něm druhá strana brání. Pokud se druhá strana odvolá pouze proto, aby zabránila výkonu rozhodnutí, je to dobrý důvod pro soud, který vydal původní rozhodnutí, aby nařídil jeho předběžný výkon. V některých případech je však předběžný výkon soudního rozhodnutí zakázán (viz výše).

NahoruNahoru

3. Účel a povaha takových opatření

3.1. Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?
A. Předběžné zabavení

Předmětem předběžného zabavení mohou být všechny druhy majetku (movitý, nemovitý, nehmotný). Některé druhy majetku však zabavit nelze, nebo je lze zabavit pouze částečně. Zákon, povaha majetku nebo vztah mezi majetkem a dlužníkem určují, jaký majetek nelze zabavit.

Majetek, který nelze zabavit, je jmenovitě uveden v článku 1408 soud. zákoníku. Patří sem základní životní potřeby, předměty, které dotčená osoba nebo její děti potřebují ke studiu nebo k práci, předměty potřebné k náboženským praktikám, potraviny a palivo. Čl. 1410 odst. 2 soud. zákoníku uvádí peněžní částky, které jsou ze zabavení vyjmuty. Patří sem rodinné přídavky a minimální životní příjmy.

Platy, mzdy a podobně lze zabavit pouze částečně. Částky jsou stanoveny podle čl. 1409 odst. 1 soud. zákoníku a každoročně upravovány královským výnosem na základě indexu spotřebitelských cen. Čl. 1410 odst. 1 soud. zákoníku rozšiřuje rozsah této úpravy vyjmutých částek na další zdroje příjmu, jako jsou výživné, důchody a dávky v nezaměstnanosti, invaliditě nebo pracovní neschopnosti.

Majetek, který lze zabavit, sepíše soudní úředník do úřední zprávy s výhledem na jeho následný prodej, pokud není dosaženo dohody s věřitelem, kdy soudní úředník hraje úlohu prostředníka. Nakládání s majetkem, který tímto způsobem sepsal soudní úředník, je trestným činem.

NahoruNahoru

B. Konfiskace

Soudní konfiskaci může soud nařídit v případě movitého majetku, který byl zabaven věřitelem, v případě nemovitého či movitého majetku, jehož vlastnictví nebo držba je předmětem sporu dvou nebo více osob, a v případě předmětů, které dlužník navrhne za účelem vypořádání svého dluhu (článek 1961 občanského zákoníku).

C. Předběžná opatření

V předběžném řízení lze předběžně zabavit všechny druhy majetku. Soudní pravomoc ve všech běžných občanskoprávních sporech má předseda soudu prvního stupně. Pracovní a obchodní spory je třeba postoupit pracovním nebo obchodním soudům podle příslušnosti.

Místní soud může nařídit předběžná opatření po dobu trvání společného života manželů nebo zákonných druhů, pokud se jejich vztah rozpadl, a to v takových záležitostech, jako je bydlení nebo osobnost a majetek dětí. Tato opatření se vztahují pouze na manžele (čl. 223 odst. 1 občanského zákoníku) a zákonné druhy (čl. 1479 odst. 1 občanského zákoníku), nikoli na druhy podle skutečnosti.

D. Předběžný výkon soudního rozhodnutí

V zásadě může soud, který vydává konečné rozhodnutí, vždy povolit jeho předběžný výkon, kromě zákonem stanovených případů (článek 1398 soud. zákoníku). Těmito případy jsou rozvod, odluka, odpor k manželství a zrušení manželství. Pokud je rozhodnutím pouze nařízena platba pevné částky nižší než 1 860 eur, nelze ho předběžně vykonat (článek 1399 soud. zákoníku).

3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření?
A. Předběžné zabavení

Vlastník zabaveného majetku neztrácí vlastnická ani užívací práva (na užívání, pronájem, příjmy atd.). Nesmí s ním pouze nakládat nebo ho zatížit hypotékou. Výsledkem je, že veškeré transakce vlastníka zabaveného majetku, provedené v rozporu s tímto zákazem, jsou platné, ale nelze se na ně odvolávat u původce zabavení, který je může ignorovat a jednat jako by k nim nedošlo.

NahoruNahoru

B. Konfiskace

Konfiskace, jako jakákoli jiná úschova, znamená, že faktická držba majetku přechází na nuceného správce, který může provádět pouze určité transakce k jeho zachování pro dědice.

C. Předběžná opatření

Nepoužijí se.

D. Předběžný výkon soudního rozhodnutí

Předběžný výkon soudního rozhodnutí má ten účinek, že se rozhodnutí vykoná, i když stále existuje možnost ho napadnout nebo se proti němu odvolat. Riziko nese žadatel (viz výše).

3.3. Jaká je platnost těchto opatření?
A. Předběžné zabavení

Předběžné zabavení je v zásadě omezeno na tři roky. Soudce, který ho nařizuje, může stanovit kratší období. Příkaz může být obnoven, dokud stále běží původní časová lhůta. Obnovení – které ve skutečnosti znamená prodloužení stávající časové lhůty – se nařídí, pokud k tomu existují dobré důvody a prvek naléhavosti.

B. Konfiskace

Neexistují žádné limity pro období platnosti konfiskace. Příkaz konfiskace se zruší, pokud již neexistuje riziko, že majetek nebude zachován v řádném stavu, a pokud je konečné vypořádání v dohledu.

C. Předběžná opatření

Neexistuje žádný obecný zákonný limit pro platnost předběžných opatření. Konečné rozhodnutí v dotčené věci předběžné opatření buď potvrdí, nebo zruší.

Naléhavá předběžná opatření uvalená místním soudem přestanou platit ve chvíli, kdy začne hlavní líčení. Od toho okamžiku je příslušným soudem soud prvního stupně a o předběžná opatření lze požádat předsedu soudu prvního stupně.

NahoruNahoru

D. Předběžný výkon soudního rozhodnutí

Nepoužije se.

4. Je možno se proti těmto opatřením odvolat?

A. Předběžné zabavení

Pokud soud odmítne nařídit předběžné zabavení, může se žadatel odvolat do jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí (čl. 1419 odst. 1 a článek 1031 soud. zákoníku). S dotčenou věcí se nakládá jako u původního soudu; rozhodnutí se projednává neveřejně. Pokud je zabavení nařízeno na základě odvolání, musí osoba, jejíž majetek je zabavován a která se proti tomu staví, podat námitku třetí strany u odvolacího soudu.

Pokud soud souhlasí s nařízením předběžného zabavení, může osoba, jejíž majetek se zabavuje, a jakákoli jiná zúčastněná strana vznést námitku třetí strany (článek 1419 soud. zákoníku). Námitku třetí strany je třeba vznést vůči jednomu oznamovanému rozhodnutí u soudu, který vydal původní příkaz (článek 1125 soud. zákoníku). Námitka třetí strany nemá odkladné účinky, ledaže se soud, který příkaz vydal, rozhodne pozastavit výkon rozhodnutí.

B. Konfiskace

Nepoužije se v případě konfiskace na základě dohody mezi stranami.

Soudní konfiskace je soudní příkaz, proti němuž se lze odvolat postupem dle soudního zákoníku.

C. Předběžná opatření

Jakákoli strana, které se rozhodnutí vydané v předběžném řízení nepříznivě dotkne, se může odvolat nebo vznést námitku třetí strany. Odvolání proti rozhodnutím předsedy soudu prvního stupně nebo obchodního soudu se podávají k odvolacímu soudu. Odvolání proti rozhodnutím předsedy pracovního tribunálu se podávají k pracovnímu soudu.

Časová lhůta pro podání odvolání nebo námitky je jeden měsíc od doručení rozhodnutí v případě, že bylo řízení zahájeno na základě předvolání nebo dobrovolného dostavení se k soudu, a jeden měsíc od doručení rozhodnutí soudním dopisem v případě, že bylo rozhodnutí vydáno na základě jednostranné žádosti.

D. Předběžný výkon soudního rozhodnutí

Proti příkazu k předběžnému výkonu soudního rozhodnutí se nelze odvolat. Odvolací soud nemá pravomoc zakázat nebo pozastavit platnost příkazu k předběžnému výkonu soudního rozhodnutí (článek 1402 soud. zákoníku).

« Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Obecné informace | Belgie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 25-05-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království