Evropská komise > ESS > Předběžná opatření a zajišťovací opatření > Rakousko

Poslední aktualizace: 24-07-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Rakousko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké druhy opatření existují? 1.
2. Jaké jsou podmínky, za nichž mohou být taková opatření vydána? 2.
2.1. Popište prosím postup 2.1.
2.2. Popište prosím podstatné podmínky 2.2.
3. Účel a povaha těchto opatření 3.
3.1. Jaké druhy majetku mohou podléhat těmto opatřením? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření? 3.2.
3.3. Jakou platnost mají tato opatření? 3.3.
4. Existuje možnost odvolání proti tomuto opatření? 4.
5. Zvláštní ujednání pro věci spadající pod rodinné právo 5.

 

1. Jaké druhy opatření existují?

Prozatímní a preventivní opatření se souhrnně nazývají preventivní postupy. Rakouské právo stanoví tyto preventivní postupy:

  • zajištění důkazů;
  • výkon v souvislosti se zpeněžením majetku;
  • prozatímní příkazy.

Společným rysem všech těchto preventivních postupů je to, že strany nemusejí své nároky prokazovat, nýbrž je jednoduše osvědčit, tj. poskytnout soudu dostatečné důkazy.

Nejdůležitější z nich jsou prozatímní příkazy, a proto se níže uvedený výklad na prozatímní příkazy omezuje.

„Prozatímními příkazy“ se rozumí soudní nařízení ve formě rozhodnutí, kterým se zajistí budoucí výkon, jímž jsou specifikovány a po určitou dobu udržovány současné poměry nebo jímž se dosáhne předběžného uspokojení nároku strany.

Prozatímní příkazy se dále dělí na tyto druhy:

  • pro zajištění nároku na zaplacení peněz;
  • pro zajištění nároku na provedení nějaké činnosti;
  • pro zajištění práva nebo právních poměrů.

2. Jaké jsou podmínky, za nichž mohou být taková opatření vydána?

2.1. Popište prosím postup

Prozatímní příkazy se vydávají jen na žádost. Strany se nazývají „poškozená strana“ a „odpůrce poškozené strany“. Odpovědnost za vydání prozatímních příkazů spočívá

NahoruNahoru

  • na soudu s náležitou soudní pravomocí, který projednává již probíhající případ;
  • na exekučním soudu projednávajícím vykonávací řízení;
  • před nalézacím řízením nebo mezi nalézací a vykonávací fází řízení na kterémkoli okresním soudu v okresu, v němž má odpůrce obvyklé trvalé bydliště;
  • kromě toho na soudní příslušnosti podle předmětu příkazu nebo na trvalém nebo dočasném místě bydliště dlužné třetí strany nebo na okresním soudu, který projednává první řízení o výkonu rozhodnutí.

Protože případ probíhá podle norem exekučního práva, není při projednávání soudem prvního stupně nutné právní zastoupení.

Má-li být proveden fyzický výkon soudního rozhodnutí – jako například svěření do péče nařízené soudem – provádí se úřední cestou (soudní vykonavatel). Náklady na prozatímní příkaz, které závisí na hodnotě uplatněného nároku, musí zprvu nést žadatel. Žadatel je oprávněn k náhradě nákladů pouze v případě, že byl úspěšný při hlavním řízení – tento nárok na náhradu nákladů se vesměs uplatňuje v rámci hlavního řízení. Odpůrce žádosti je však oprávněn k náhradě nákladů v době soudního rozhodování o prozatímním příkazu, je-li úspěšný ve vlastním řízení.

2.2. Popište prosím podstatné podmínky

Nutnou podmínkou pro vydání prozatímního příkazu je žádost poškozené strany, v které

  1. je uplatněn a prokázán peněžní dluh, nárok nikoli finanční, nýbrž na jiné plnění, nebo sporné právo nebo právní poměry;
  2. je tvrzeno a prokázáno riziko;
  3. NahoruNahoru

    • v případě prozatímního příkazu na zajištění peněžního dluhu musí být prokázáno subjektivní riziko – to znamená prokázání v tom smyslu, že bez prozatímního příkazu by odpůrce svými vlastními činy zmařil vymožení peněžního dluhu nebo by tomu zabránil.
    • v případě ostatních druhů prozatímních příkazů musí být prokázáno pouze objektivní riziko, tj. v tom smyslu, že bez vydání prozatímního příkazu by bylo zmařeno soudní řízení nebo realizace nároku nebo by tomu bylo do značné míry zabráněno, zejména změnami na stávajícím stavu předmětu soudního příkazu.
    • Jak u prozatímních příkazů na zajištění peněžních dluhů, tak i u ostatních druhů prozatímních příkazů je dostatečným způsobem prokázání rizika důkaz, že nárok by musel být vymáhán ve státech, kde neplatí nařízení o soudní příslušnosti (Brusel I), nebo které neratifikovaly buď Bruselskou nebo Luganskou úmluvu.

3. Účel a povaha těchto opatření

3.1. Jaké druhy majetku mohou podléhat těmto opatřením?

Taxativní výčet prostředků pro realizaci dluhu je uveden v exekučním zákoně. Patří k nim:

  • úschova a správa movitého majetku;
  • zákaz dlužníkovi nakládat s movitým hmotným majetkem nebo jej zastavit;
  • zákaz třetí straně;
  • správa nemovitého majetku odpůrce poškozené strany;
  • zákaz dlužníkovi nakládat nemovitým majetkem nebo právy zapsanými v pozemkové knize, nebo je zatížit.
3.2. Jaké jsou účinky těchto opatření?

Účinky se liší podle typu realizace. Podstatou úschovy a správy movitého hmotného majetku je odnětí těchto věcí z přímého osobního vlivu odpůrce poškozené strany. To znamená, že jakákoli práva nakládat uschovanými a spravovanými věcmi jsou prakticky vyloučena. Zákon poskytuje soudu široké diskreční pravomoci, co se týče „nutných nebo užitečných“ dispozičních práv nad těmito věcmi při úschově a správě, aby se zabránilo jejich znehodnocení s následkem ztráty hodnoty nebo užitku. K těmto dispozičním právům může například patřit prodej uschovaných věcí snadno podléhajících zkáze.

NahoruNahoru

Jakékoli dispozice s movitými hmotnými věcmi, které porušují zákaz jimi nakládat nebo je zastavit, jsou neplatné v plném rozsahu.

Soudní zákaz třetí straně se vykoná tak, že se odpůrci poškozené strany odepřou jakákoli dispoziční práva nad nárokem, která má vůči této třetí straně, a zejména se odepře právo uplatnit nárok. Současně je třetí straně oznámeno nařízení neplatit odpůrci poškozené strany žádnou mu dlužnou částku až do dalšího oznámení soudu a nedodat ani žádné mu dlužné věci, ani neprovést žádný další úkon, který by mohl zmařit nebo podstatně bránit výkonu vztahujícímu se na dluh nebo věci, které jsou dlužné nebo předmětem plnění. Proto je přípustné zabránit dlužné třetí straně jen v plnění závazku nebo ve zproštění se plnění, není však přípustné od ní požadovat, aby provedla platby poškozené straně, nebo jí zakázat uplatnit jakékoli konkrétní právo. Neuposlechnutí zákazu vydaného třetí straně učiní tuto stranu odpovědnou za zaplacení škody. Avšak otázka, zda dispoziční práva třetí strany odporující zákazu jsou sama o sobě neplatná či nikoli, není výslovně právně stanovena a právní názor na toto téma je v Rakousku nejednotný.

Soudem jmenovaný správce, na kterého soud potom dohlíží, převezme správu nemovitého majetku náležícího odpůrci poškozené strany.

Do pozemkové knihy se zaznamená skutečnost, že se dlužníkovi zakazuje nakládat majetkem nebo právy zapsanými v pozemkové knize nebo je zatížit. Na základě tohoto záznamu jsou práva odpůrce poškozené strany na převod nemovitého majetku nebo práva bez protiplnění a příslušné záznamy v pozemkové knize přípustné a realizovatelné, avšak pouze za určitých podmínek s ohledem na poškozenou stranu. Je tomu tak jen v případě, že je nárok poškozené strany soudem s konečnou platností zamítnut, nebo když je prozatímní příkaz jinak zrušen tak, že třetí strana nabývá plně svých práv, i co se týče poškozené strany, a zákaz může být zrušen.

NahoruNahoru

3.3. Jakou platnost mají tato opatření?

Prozatímní příkaz je vykonatelný pouze ve stanovené lhůtě, která však může být na žádost poškozené strany prodloužena. Jestliže je prozatímní příkaz nařízen mimo nalézací řízení, musí soud, aby umožnil podání žaloby nebo žádosti o výkon, stanovit přiměřenou lhůtu, v které by měly být předneseny důvody na podporu žaloby o zajištěný nárok. Odpůrce žádosti může pozastavit výkon příkazu a zajistit zrušení již vykonaných příkazů složením přiměřené náhrady.

Prozatímní příkaz musí být zrušen buď na žádost nebo úřední cestou, jestliže

  • vypršela lhůta na přednesení důvodů bez následující žaloby;
  • byl vykonán prozatímní příkaz v rozsahu větším, než bylo nutné pro ochranu poškozené strany;
  • již netrvají podmínky ospravedlňující příkaz;
  • odpůrce poškozené strany splatil peněžitou náhradu nebo jistotu;
  • již nejsou důvody k příkazu.

4. Existuje možnost odvolání proti tomuto opatření?

Řízení, jejichž výsledkem je vydání prozatímního příkazu, dovolují dva opravné prostředky, které nemají odkladný účinek:

  • Odvolání proti prozatímnímu příkazu: Odpůrce poškozené strany může podat do 14 dní odvolání, jestliže nebyl dříve vyslechnut. Může být podán nový důkaz za účelem řádného a spravedlivého projednání. Soud prvního stupně rozhodne o odvolání při neveřejném ústním jednání a vydá rozhodnutí.
  • Odvolání je možné také proti rozhodnutím vydaným v řízení o prozatímních příkazech. Lhůta pro toto odvolání je 14 dní. Řízení o podání odvolání jsou čistě písemná a nelze podávat nové důkazy. Toto odvolání lze také podat proti potvrzenému rozhodnutí o vydání prozatímního příkazu, nikoli však tehdy, byl-li prozatímní příkaz zrušen.

5. Zvláštní ujednání pro věci spadající pod rodinné právo

Ve věcech spadajících pod rodinné právo se toto právo vztahuje na čtyři zvláštní rozhodnutí o právních poměrech:

NahoruNahoru

  • určení přechodného bydlení pro (rozvedeného) manžela
  • určení přechodného bydlení pro dítě
  • prozatímní příkazy pro předcházení násilí v rodině a
  • předběžné vypořádání, používání nebo zajištění, co se týče běžných finančních prostředků a úspor manželů.

V těchto zvláštních ujednáních o věcech spadajících pod rodinné právo se zvláštní význam přisuzuje prozatímním příkazům pro předcházení násilí v rodině. Protože zákon o předcházení násilí vstoupil v platnost 1. května 1997, existuje v Rakousku velmi účinný a jednoduše strukturovaný systém pro předcházení násilí v rodině, který možňuje vyloučit z rodiny násilnického člena a zakázat mu návrat. Tento systém podporuje zejména úzkou spolupráci mezi policií, rodinným soudem, zprostředkovatelským orgánem pro předcházení násilí v rodině a – jedná-li se o děti – sociální péčí pro mládež.

Právní předpisy o policejní práci opravňují pořádkové síly vydat nařízení o odepření vstupu nebo zákaz vstupu do určitých prostor na dobu až 10 dní, jestliže došlo k nebezpečnému ohrožení života, zdraví nebo svobody. Jestliže byla soudu podána žádost o prozatímní příkaz, prodlouží se lhůta až na nejvýše 20 dní. Policie je také povinna informovat zprostředkovatelský orgán, aby mohla být osobě, proti které bylo násilí namířeno, nabídnuta pomoc.

Kterékoli osobě, jejíž chování vůči blízkému členu rodiny znemožňuje pokračování soužití, ať už jde o tělesné napadení, hrozbu napadením či chování vedoucí k závažné poruše psychického zdraví osoby, musí být na žádost poškozené strany soudem nařízeno

NahoruNahoru

  • opustit byt a jeho nejbližší okolí a
  • nevracet se do bytu nebo jeho nejbližšího okolí, dokud byt slouží k uspokojování nutné potřeby bydlení žadatele.

Soud kromě toho může osobě s odepřeným vstupem zakázat zdržovat se na určitých stanovených místech (například před domem, před školou dítěte) a může uvedené osobě přikázat, aby se zdržela setkávání nebo kontaktování žadatele, pokud tím není poškozen některý důležitý zájem odpůrce.

Je-li prozatímní příkaz vydán ve spojitosti s řízením o hlavním případu, jako například ve spojitosti s rozvodovým řízením, skončením nebo zrušením manželství, řízením o rozdělení majetku nebo vypořádání práv užívání společného bytu manželů, pak bude prozatímní příkaz platit do pravomocného ukončení hlavního řízení. Prozatímní příkaz může být vydán bez ohledu na to, zda strany spolu i nadále žijí nebo ne, a nezávisle na hlavním řízení. Pokud však takové řízení není dosud rozhodnuto, nemůže být lhůta, na kterou se takový příkaz může vydat, delší než tři měsíce.

Jsou-li pro to podmínky, musí být prozatímní příkaz vykonán neprodleně, buď na základě žádosti nebo úřední cestou. V takovém případě musí donucovací úředník/donucovací orgán (soudní vykonavatel) navštívit odpůrce žádosti mimo byt, odebrat zmíněnému odpůrci všechny klíče od bytu a uložit je u soudu. V souvislosti s výkonem prozatímních příkazů pro zabránění násilí v rodině může soud nařídit pořádkovým službám, aby požádaly o pomoc veřejné donucovací orgány, které mají k dispozici. V praxi k tomu dochází velmi často, a proto prozatímní příkazy pro předcházení násilí v rodině nejsou obvykle vykonávány soudním vykonavatelem, nýbrž veřejnými donucovacími orgány.

« Předběžná opatření a zajišťovací opatření - Obecné informace | Rakousko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 24-07-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království