Evropská komise > ESS > Opatřování a provádění důkazů > Švédsko

Poslední aktualizace: 04-09-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Opatřování a provádění důkazů - Švédsko

 

OBSAH

I. Důkazní břemeno I.
1.
a) Kdo musí dokazovat (kdo nese důkazní břemeno)? a)
b) Výjimky z požadavku předložit důkazy b)
2. Jaké požadavky jsou stanoveny pro váhu důkazů (požadavky na důkazy)? 2.
II. Zajišťování důkazů II.
3. Důkazy, které soud přijímá, aniž by o to byl některou ze stran požádán 3.
4.
a) Jak jsou důkazy do případu nastoupeny? a)
b) Ve kterých případech smí soud důkazy zamítnout? b)
5.
a) Jaké jsou různé důkazní prostředky? a)
b) Rozdíly mezi svědkem/znalcem a písemným důkazem/znaleckým posudkem b)
c) Mají některé důkazy větší váhu než jiné důkazy? c)
d) Stanovují nějaká pravidla, že určité okolnosti vyžadují určitý typ důkazu? d)
6.
a) Existuje povinnost svědčit? a)
b) Jaké jsou výjimky z povinnosti svědčit? b)
c) Jaké sankce jsou určeny osobám, které odmítnou svědčit? c)
d) Osoby, které nemají povoleno svědčit d)
7. Jak jsou svědkové vyslýcháni? Lze podat svědectví prostřednictvím videokonference? 7.
III. Váha důkazů III.
8. Lze důkazy, které byly získány nezákonným způsobem uvádět jako důkazy? 8.
9. Výslech stran 9.

 

I. Důkazní břemeno

1.

a) Kdo musí dokazovat (kdo nese důkazní břemeno)?

Jednoduchým základním pravidlem je, že každý, kdo potřebuje něco prosadit, aby vyhrál soudní řízení, je také osobou, která dotyčnou skutečnost dokazuje. Jestliže jedna ze stran má zvláštní důvod zajistit důkaz o určité skutečnosti, potom často důkazní břemeno leží na této straně. Rozhodujícími mohou být také obtíže, které má určitá strana při předkládání důkazů o určité skutečnosti. Lze například uvést, že osoba, která požaduje platbu za dodané zboží nebo za půjčku, musí dokázat, že má vůči protistraně pohledávku. Jestliže se protistrana hájí tím, že uvedená částka již byla zaplacena, potom nese důkazní břemeno, že platba byla provedena. V případech odpovědnosti za škodu nese obvykle důkazní břemeno poškozená strana. Může se stát, že se důkazní břemeno týkající se určité skutečnosti za určitých svědeckých podmínek obrátí. Jestliže proto v případě diskriminace osoba podávající žalobu může prokázat okolnosti, podle kterých lze předpokládat, že se stala terčem diskriminace, je na obžalovaném, aby dokázal, že k žádné diskriminaci nedošlo.

Jestliže uvedené důkazy nejsou dostatečné, znamená to, že soud nemůže použít vlastní okolnost jako základ svého rozhodnutí. Jedná-li se o odhad hodnoty vzniklé škody, existuje významná výjimka, a to, že pokud není možné nebo pokud je velice obtížné podat důkazy o výši škody, soud smí odhadnout hodnotu škody na přiměřenou částku. 

NahoruNahoru

b) Výjimky z požadavku předložit důkazy

Tvrzení přijatá protistranou nemusí být dokázána. Soud smí využít těchto tvrzení uznaných druhou stranou jako základ pro své rozhodnutí bez dalšího oznámení. V určitých případech, např. v případech týkajících se práv na výchovu, ubytování nebo navštěvování, se uplatňují jiná pravidla, což však znamená, že soud provede nezávislé prošetření důkazů, pokud strana přijala skutečnost uvedenou proti ní. Důvodem je, že soud má v těchto případech zvláštní zodpovědnost za skutečně správný výsledek případu.

Všeobecně známé skutečnosti nemusí být dokazovány. Strany také nemusí předkládat důkazy o tom, co je uvedeno ve švédských právních předpisech. Avšak mají-li se použít zahraniční právní předpisy, soud smí žádat, aby strany předložily důkazy o tom, co předepisují zahraniční právní předpisy.

2. Jaké požadavky jsou stanoveny pro váhu důkazů (požadavky na důkazy)?

Požadavky, které jsou stanoveny s ohledem na váhu důkazů, závisí na dotčeném druhu případu. V občanskoprávních případech je běžným požadavkem potvrdit dotčenou skutečnost. Lze říci, že soudce musí být přesvědčen. V určitých občanskoprávních případech, a za určitých okolností, lze uplatnit požadavek na nižší váhu důkazů. Lze uvést příklad spotřebitelských pojištění, kdy se považuje za dostačující, že se zdá pravděpodobnější, že k pojistné události došlo, než že k ní nedošlo.

NahoruNahoru

II. Zajišťování důkazů

3. Důkazy, které soud přijímá, aniž by o to byl některou ze stran požádán

Základním pravidlem je, že za předložení důkazů zodpovídají strany samy. V určitých případech existuje možnost, že soud nastoupí do případu důkazy, aniž by o to některá strana požádala. Může se tedy stát, zejména v případech ve věci výchovy nebo práv na navštěvování, že má soud za to, že šetření vyžaduje doplnění dalšími důkazy, např. prostřednictvím šetření týkajícího se výchovy provedené sociální službou místního zastupitelství. V občanskoprávních případech, kdy mohou strany dosáhnout závazné dohody o věci, v tzv. případech podléhajících urovnání, má soud právo z vlastní iniciativy vyslechnout svědka, který nebyl dříve vyslechnut, nebo rozhodnout, že během soudního řízení musí být předloženy určité písemné důkazy. 

4.

a) Jak jsou důkazy do případu nastoupeny?

Jestliže se některá strana u soudu odvolává na ústní svědectví, např. výslech svědka nebo výslech strany pod přísahou, soud předvolá osobu, která má být vyslyšena, na řízení, na kterém dojde k výslechu. Písemné důkazy předkládají strany samy, často v souvislosti s žádostí o předvolání nebo žalobní obranou. Koná-li se hlavní slyšení, musí být důkazy nastoupeny na tomto slyšení. To znamená, že písemné důkazy musí být v zásadě na slyšení předčítány a svědek podá své svědectví v přítomnosti soudu.

NahoruNahoru

b) Ve kterých případech smí soud důkazy zamítnout?

Soud smí zamítnout důkazy, jestliže to, co si strana přeje dokázat, nemá pro případ žádnou důležitost. Totéž se uplatňuje také tehdy, když nejsou důkazy požadovány nebo kdyby důkazy neměly žádný zřejmý účinek. Kromě toho existují pravidla, která stanovují, že na písemná svědectví se lze odvolávat pouze za zvláštních výjimečných okolností.

5.

a) Jaké jsou různé důkazní prostředky?

Ve Švédsku v zásadě existuje pět základních forem důkazů (důkazních prostředků). Jsou to

  • písemné důkazy 
  • výslech svědků 
  • výslech strany 
  • výslech znalce 
  • inspekce

b) Rozdíly mezi svědkem/znalcem a písemným důkazem/znaleckým posudkem

Všeobecným pravidlem je, že svědek musí být vyslyšen ústně a v přítomnosti soudu. Není povoleno odvolávat se na písemná svědectví svědků. Na základě schválení soudu však smí svědek používat poznámky pro upamatování se. V případě svědectví znalce je naopak základním pravidlem, že znalec předloží písemný posudek. Jestliže o to jedna ze stran žádá a není to zjevně bezvýznamné, lze během řízení ústně vyslyšet také znalce. K ústnímu slyšení dochází také, je-li nezbytné, aby byl znalec vyslyšen v přítomnosti soudu. 

Jestliže má být o případu rozhodnuto po hlavním slyšení, např. z důvodu výslechu svědka, musí být písemné svědectví a znalecký posudek v zásadě předčítán nahlas na slyšení, aby soud mohl k materiálům přihlédnout ve svém rozhodnutí. Je však možné, že soud rozhodne, že se písemné svědectví bude považovat za vyslyšené na hlavním slyšení, aniž by na slyšení muselo být předčítáno.

NahoruNahoru

c) Mají některé důkazy větší váhu než jiné důkazy?

Ve Švédsku se uplatňuje zásada přijatelnosti důkazních prostředků. To znamená, že neexistují žádná pravidla, která stanovují váhu důkazů, které různé důkazy mají. Soud naopak po nezávislém zhodnocení všech nastalých okolností rozhodne, co má být v případě dokázáno. Obecně se však písemné svědectví, na které se dá ve zvláštních případech odvolávat jako na důkazy, považuje za méně hodnotný důkaz než výslech svědka při slyšení.

d) Stanovují nějaká pravidla, že určité okolnosti vyžadují určitý typ důkazu?

Zásada přijatelnosti důkazních prostředků znamená, že neexistují žádná pravidla, která stanovují, že potvrzení určitých okolností vyžaduje určitý druh důkazních prostředků. Soud naopak provede celkové zhodnocení okolností případu ve svém šetření toho, co mělo být dokázáno (viz bod 5 c).

6.

a) Existuje povinnost svědčit?

Ve Švédku se uplatňuje obecná povinnost svědčit. To znamená, že osoba nazývaná svědek, má, s výjimkou zvláštních okolností, povinnost svědčit. 

b) Jaké jsou výjimky z povinnosti svědčit?

Manželé nemají povinnost svědčit v případě, kdy je stranou řízení druhý manžel. Taktéž blízcí příbuzní nebo jiné osoby, které jsou v příbuzenském vztahu s jednou ze stran, nemohou být nuceni svědčit proti své vůli. Kromě toho smí svědek odmítnout vyjádřit se k určité skutečnosti, jestliže by toto prohlášení znamenalo, že byl svědek nucen odhalit, že se dopustil trestného nebo nepoctivého činu. Svědek také nemusí odhalit služební tajemství, pokud k tomu nejsou výjimečné důvody.

NahoruNahoru

c) Jaké sankce jsou určeny osobám, které odmítnou svědčit?

Osoba, která má být vyslyšena jako svědek, je předvolána na řízení pod trestem pokuty. Jestliže se svědek nedostaví a neuvede platnou omluvu, je mu uložena pokuta. Jestliže se svědek nedostaví, může soud také rozhodnout o jeho přivedení k soudu policií. Soud má nakonec možnost vzít osobu, která odmítá svědčit bez podání přesvědčivého důvodu, do vazby pro odmítnutí odpovídat na otázky.

d) Osoby, které nemají povoleno svědčit

V případě duchovních, advokátů, lékařů a psychologů existují omezení v možnostech svědčit o informacích, které tyto osoby získaly pod závazkem mlčenlivosti. Je-li osoba předvolaná jako svědek mladší 15 let nebo trpí-li mentální poruchou, soud prošetří, zda může být vyslechnuta jako svědek, přičemž bude přihlížet k těmto okolnostem.

7. Jak jsou svědkové vyslýcháni? Lze podat svědectví prostřednictvím videokonference?

Výslech svědků obvykle začíná osobou, která svědka předvolala.

Po té má protistrana příležitost vést křížový výslech. Po křížovém výslechu může položit dodatečné otázky osoba, která svědka předvolala, a soud. Soud musí zamítat otázky, které nemají zjevně souvislost s případem nebo které jsou zmatečné nebo jinak nevhodné.

Výslech svědka může probíhat telefonicky, pokud to je vhodné s přihlédnutím na náklady, které by bylo třeba vynaložit na to, aby svědek předstoupil v soudní síni, a na důležitost osobního výslechu svědka na slyšení. Podle pilotního režimu některých soudů smí být svědek vyslyšen za stejných podmínek prostřednictvím videokonference.

III. Váha důkazů

8. Lze důkazy, které byly získány nezákonným způsobem uvádět jako důkazy?

Zásada přijatelnosti důkazních prostředků znamená, že existuje jen několik řídkých výjimek, kdy je zakázáno použít určitých druhů důkazních prostředků. To, že byl důkaz zajištěn nezákonným způsobem, proto v zásadě nebrání odvolání se na tento důkaz během řízení. Může to však být významné hledisko pro stanovení váhy důkazu.

9. Výslech stran

Strany nesmí svědčit. Mohou však být vyslyšeny pro účely dokazování. V některých případech se slyšení provádí pod přísahou. V takových případech má strana trestní odpovědnost za správnost informací, které poskytuje.

« Opatřování a provádění důkazů - Obecné informace | Švédsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 04-09-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království