Evropská komise > ESS > Opatřování a provádění důkazů > Rumunsko

Poslední aktualizace: 05-05-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Opatřování a provádění důkazů - Rumunsko

 

OBSAH

I. Důkazní břemeno I.
1.
a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno? a)
b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazní povinnosti? Ve kterých případech? Je možné předložit protidůkaz? b)
2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby jeho rozhodnutí mohlo být založeno na existenci této skutečnosti? 2.
II. Dokazování II.
3. Provádí se dokazování vždy na návrh strany, nebo může soud v určitých případech dokazovat i bez návrhu? 3.
4.
a) Vyhověl-li soud žádosti strany sporu o přijetí důkazů, jaký je další postup? a)
b) V jakých případech může soud odmítnout návrh strany na obstarání důkazů? b)
5.
a) Jaké existují druhy důkazních prostředků? a)
b) Jaké jsou způsoby provádění výslechu svědků a jak se liší od výslechu znalců? Jaká jsou pravidla s ohledem na předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků? b)
c) Mají některé důkazní prostředky větší důkazní sílu než jiné? c)
d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky? d)
6.
a) Jsou svědci ze zákona povinni vypovídat? a)
b) V jakých případech mohou odmítnout vypovídat? b)
c) Může být osoba, která odmítla vypovídat, potrestána nebo přinucena k výpovědi? c)
d) Existují určité skupiny osob, které nemohou vypovídat jako svědci? d)
7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií, jako je televize nebo videokonference? 7.
III. Hodnocení důkazů III.
8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonnou cestou, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku? 8.
9. Bude má výpověď, jako strany sporu, považována za důkaz? 9.

 

I. Důkazní břemeno

Hlavní právní předpisy týkající se této záležitosti:

Občanský zákoník, občanský soudní řád, obchodní zákoník, zákon č. 189/2003 o mezinárodní právní pomoci v občanskoprávních a obchodních věcech, zákon č. 105/1992 o úpravě záležitostí mezinárodního práva soukromého.

1.

a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno?

(Která strana nese důkazní břemeno u kterých skutkových stavů? Jaké jsou důsledky, nelze-li rozptýlit pochybnosti ohledně konkrétní skutečnosti?)

Danou věc musí prokazovat žalobce. Pokud žalovaný uvede námitky za účelem popření nároků žalobce, nese důkazní břemeno žalovaný. V případě domněnek je důkazní břemeno přeneseno z osoby, v jejíž prospěch byly předloženy, na odpůrce.Veřejné listiny nevyžadují, aby osoba, která se jich dovolává, předložila jakékoli důkazy, jelikož jsou v souladu se zákonem předloženy státním úředníkem, který je oprávněn působit v místě, v němž byla písemnost uzavřena. Většina právních listin je vyhotovena v úřadech notářů nebo státních úřadech či se jedná o soudní příkazy, akty zaznamenané v matrikách nebo písemnosti vydané orgány státní správy atd.

b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazní povinnosti? Ve kterých případech? Je možné předložit protidůkaz?

Právní domněnky jsou stanoveny zákonem a proti nevyvratitelným domněnkám lze předložit protidůkazy pouze formou svědecké výpovědi, a někdy dokonce ani to ne. Existuje rovněž prostřední nebo smíšená kategorie právních domněnek, které jsou charakterizovány skutečností, že mohou být vyvráceny protidůkazy, avšak pouze určitými důkazy, za určitých okolností nebo pouze určitými osobami. Protidůkaz je přípustný proti podmínečným právním domněnkám.

NahoruNahoru

Obecně známé skutečnosti (kdy je důkaz založen na obecném povědomí o dané skutečnosti) a zákony bez ohledu na svou formu nepodléhají důkaznímu břemenu. Předpokládá se, že jsou známy všem občanům.

Veřejné listiny nevyžadují, aby osoba, která se jich dovolává, předložila jakékoli důkazy, jelikož jsou v souladu se zákonem předloženy státním úředníkem, který je oprávněn působit v místě, v němž byla písemnost uzavřena. Většina právních listin je vyhotovena v úřadech notářů nebo státních úřadech či se jedná o soudní příkazy, akty zaznamenané v matrikách nebo písemnosti vydané orgány státní správy atd.

2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby jeho rozhodnutí mohlo být založeno na existenci této skutečnosti?

(Musí být soud naprosto přesvědčen o skutečnosti, nebo postačuje, aby skutečnost byla velmi pravděpodobná, přičemž zůstávají určité pochybnosti?)

Důkazy nelze použít, pokud nesplňují určité podmínky týkající se jejich zákonnosti, věrohodnosti, vhodnosti a přesvědčivosti. Prvním pravidlem týkajícím se provádění důkazů je, že důkazy musí být získány před zahájením hlavního soudního líčení, a druhým pravidlem je, že důkazy a protidůkazy je nutno předložit pokud možno současně.

II. Dokazování

3. Provádí se dokazování vždy na návrh strany, nebo může soud v určitých případech dokazovat i bez návrhu?

Na návrh účastníků řízení je možno provést toto dokazování: výslech znalců, svědecké výpovědi uvedené žalobcem v žalobě a žalovaným v žalobní odpovědi nebo nejpozději první den soudního líčení; přiznání učiněná po předvolání k výslechu na návrh zúčastněné strany k dosažení určitého doznání odpůrce; doznání (prostřednictvím přiznání / předvolání k výslechu).

NahoruNahoru

Soudce si může vyžádat výslech znalců; zjištění skutkového stavu na místě, svědectví svědků, svědeckou výpověď v reakci na výslech atd.

Občanský soudní řád stanoví pravidla pro situace, kdy písemnost uvedená jedním z účastníků jako důkaz není v jeho vlastnictví, situace, kdy je písemnost ve vlastnictví odpůrce, a situace, kdy má písemnost v držení určitý orgán nebo třetí strana.

4.

a) Vyhověl-li soud žádosti strany sporu o přijetí důkazů, jaký je další postup?

Soud vydá své stanovisko ohledně důkazů požadovaných účastníky řízení po přezkoumání jejich přípustnosti. Nemůže důkaz přijmout, jestliže byl účastníky řízení zpochybněn.

Prvním pravidlem pro předkládání důkazů je to, že důkaz musí být předložen dříve, než je projednávána skutková podstata případu, a druhým pravidlem je to, že důkazy a protidůkazy je nutno předložit současně, je-li to možné.

Zajištění důkazů je kontradiktorní řízení za účelem předložení a zachování důkazů, existuje-li nebezpečí, že by se důkazy mohly ztratit, nebo že by se v budoucnu mohly vyskytnout potíže, pokud jde o jejich předložení. Základním kritériem návrhu na zajištění důkazů je naléhavá potřeba. Návrh projedná soud, který je příslušný pro oblast, v níž se nachází předmět vyšetřování nebo v níž žije svědek.

b) V jakých případech může soud odmítnout návrh strany na obstarání důkazů?

(Například v případech, kdy důkaz není vhodný, opodstatněný nebo přípustný)

NahoruNahoru

Důkaz předkládá žalobce v návrhu na zahájení řízení a žalovaný v žalobní odpovědi nebo je předložen nejpozději první den soudního líčení. Důkazy, které nebyly předloženy za těchto podmínek nebo nejpozději první den soudního líčení, nelze v soudním řízení použít. Sankce týkající se jejich vyloučení se však nepoužije v určitých zvláštních situacích, kdy nebyl in limine litis předložen důkaz, který bude předložen později.

Zákon nestanoví žádné jiné právní prostředky k prokázání jednání nebo právních skutečností. Při použití některých důkazů však existují určitá omezení (např. prokázání právních úkonů svědeckou výpovědí, zákaz ústního výslechu k zjištění důvodů rozvodu).

Co se týká otázek věrohodnosti, důležitosti a přesvědčivosti, důkazy lze přijmout pouze tehdy, vedou-li k ukončení soudního řízení.

5.

a) Jaké existují druhy důkazních prostředků?

Písemnosti, výpovědi svědků, domněnky, přiznání při výslechu u soudu, zjištění skutkového stavu na místě, výpovědi znalců.

b) Jaké jsou způsoby provádění výslechu svědků a jak se liší od výslechu znalců? Jaká jsou pravidla s ohledem na předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků?

Svědci jsou obvykle navrhováni in limine litis účastníky řízení, žalobcem v žalobě a žalovaným v žalobní odpovědi, nebo nejpozději první den soudního líčení. Nepředložení důkazů za těchto podmínek vede k tomu, že dotyčný účastník pozbude právo na předložení důkazů během soudního řízení, není-li stanoveno jinak. V zájmu zjištění pravdy může soud důkazy přezkoumat i v případě, že vůči tomu účastníci vznesou námitky. Všechny právní úkony s hodnotou vyšší než 250 RON mohou být doloženy pouze veřejnou právní listinou nebo právní listinou uzavřenou osobním podpisem. Svědectví svědků proti právní listině nebo ohledně jejího obsahu je nepřípustné. Toto omezení platí pouze pro listiny uzavřené předem. Z těchto dvou omezujících pravidel týkajících se přípustnosti svědectví svědků existuje několik důležitých výjimek: svědecká výpověď není použitelná, pokud byl zahájen postup písemného dokazování a pokud věřitelé nejsou schopni opatřit písemné důkazy o dluhu nebo zachovat získané důkazy.

NahoruNahoru

Považuje-li soud při zjišťování určitých skutkových stavů za nutné vyžádat si posudek znalců, jmenuje na návrh účastníků řízení nebo z moci úřední jednoho až tři znalce, určí záležitosti, s ohledem na něž se požadují jejich stanoviska, a lhůtu, v níž musí provést dobrozdání.

Důkazy jsou předkládány u soudů, nestanoví-li zákon jinak. Má-li být dokazování provedeno jinde, musí být provedeno na základě pověření soudem stejné nebo nižší úrovně, neexistuje-li v daném městě soud stejné úrovně. Pokud to druh důkazu umožňuje a účastníci řízení s tím souhlasí, může být soud, který provádí dokazování, zproštěn povinnosti předvolat účastníky, aby se dostavili k soudu.

c) Mají některé důkazní prostředky větší důkazní sílu než jiné?

Veřejné listiny jsou často účastníky řízení přijímány vzhledem k výhodám, které poskytují, k nimž patří předpoklad pravdivosti na straně osoby, která předkládá ověřené listiny jako důkaz. Datum veřejné listiny představuje důkaz, není-li prokázáno, že je zfalšované. Veřejné listiny, které stanoví závazek, mají sílu exekučního titulu a mohou být vykonány bez vydání rozsudku. Právní listiny týkající se záležitosti s hodnotou vyšší než 250 RON musí být i v případě, že jsou uloženy dobrovolně, původními listinami, které byly uzavřeny osobním podpisem. Svědecká výpověď proti obsahu listiny nebo v souvislosti s jejím obsahem či ohledně tvrzení o tom, co bylo řečeno před jejím vyhotovením, v jeho průběhu či posléze, není přípustná ani v případě, že hodnota nepřesahuje 250 RON.

NahoruNahoru

d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky?

Všechny právní listiny týkající se předmětu s hodnotou vyšší než 250 RON lze prokázat pouze prostřednictvím originální písemnosti nebo písemnosti uzavřené osobním podpisem. Toto omezení se nevztahuje na rozhodné skutečnosti; tyto okolnosti mohou prokázat přímo dotčené strany, třetí strany a s použitím jakýchkoli důkazů. Existují však rovněž rozhodné skutečnosti, které v zásadě nelze prokázat výpovědí svědků, například narození a úmrtí nebo zboží pořízené společně manžely.

Svědecká výpověď je nepřípustná proti písemnosti a ohledně jejího obsahu. Toto omezení se vztahuje pouze na písemnosti vyhotovené předem. §§ 1197 a 1198 občanského zákoníku stanoví některé důležité výjimky z omezení přípustnosti svědecké výpovědi:

  • svědeckou výpověď nelze použít v případě, bylo-li zahájeno písemné dokazování;
  • věřitel není schopen obstarat písemné důkazy týkající se pohledávky nebo zachovat důkazy, které již byly opatřeny.

Zákon vyžaduje, aby písemnosti byly ověřeny, pokud mají potvrdit právní úkon, jehož se týkají. To platí pro dary, běžné hypotéky a právní úkony týkající se vlastnictví pozemku.

Existují určité výjimky z obecného pravidla: osobní písemnosti jsou platné pouze tehdy, je-li splněna jedna podmínka, a to že jsou podepsány stranou, která přijímá závazek. Splněny musí být rovněž další požadavky. První výjimka se týká recipročních smluv, u nichž zákon vyžaduje, aby byly vyhotoveny ve více exemplářích. Další výjimkou je požadavek na schválení potvrzení, které slovně udává částku, a podpis na soukromých písemnostech, v nichž se jedna strana zavazuje zaplatit druhé straně určitou peněžní částku.

NahoruNahoru

Soukromé písemnosti vyžadují ověření platnosti (vykonatelné vůči třetím stranám), jsou-li předloženy veřejné instituci, zaevidovány ve veřejných archivech nebo je-li jejich obsah uveden či shrnut v písemnostech vypracovaných státními úředníky.

6.

a) Jsou svědci ze zákona povinni vypovídat?

Viz odpověď k písmenu c).

b) V jakých případech mohou odmítnout vypovídat?

[například je-li svědek příbuzným jedné ze stran sporu (které?) nebo pokud výpověď může poškodit svědka]

Občanský soudní řád stanoví podmínky svědecké výpovědi, nikoli důvody, kdy svědek může odmítnout vypovídat. Viz odpověď k písmenu d).

c) Může být osoba, která odmítla vypovídat, potrestána nebo přinucena k výpovědi?

Soud uloží pokutu svědkovi, který se nedostaví k soudu nebo odmítne u soudu vypovídat, vyjma případu, je-li svědkem nezletilá osoba. Pokuta není uložena, pokud svědkům bránil ve splnění jejich povinností platný důvod.

Soud může nařídit dostavení se k soudu svědkovi, který se nedostaví na první soudní předvolání. V naléhavých záležitostech může být svědkům nařízeno dostavit se již při prvním jednání. Pokud se svědek nedostaví k soudu poté, co mu to bylo nařízeno, soud pokračuje v soudním řízení. Soud může souhlasit s výslechem svědka doma, není-li svědek schopen dostavit se k soudu.

NahoruNahoru

Pokud účastník řízení odmítne odpovědět na dotazy, které mají prokázat vlastnictví písemnosti, nebo jestliže předložený důkaz odhalí, že byla utajena nebo zničena, nebo pokud bylo odmítnuto předložit listinu poté, co bylo zjištěno její vlastnictví, soud bude považovat za prokázaná tvrzení účastníka, který předložení listiny navrhl. V těchto případech proto existuje předpoklad, že soud může vydat rozsudek s přihlédnutím k postoji účastníka, který byl předvolán k výslechu.

Druhá hypotéza se týká situace, kdy je písemnost v držení orgánu či jiné osoby. V těchto případech soud nařídí, aby byla písemnost předložena v příslušný den.

Držiteli listiny, který písemnost nepředloží, může být uložena pokuta a na návrh zúčastněné strany může být osobě, která písemnost nepředložila úmyslně či z nedbalosti, nařízeno zaplatit náhradu škody způsobené prodlevou.

Existují výjimky z pravidla, že soud může nařídit přenesení písemností, a to písemností katastru nemovitostí a plánů, veřejných listin a originálních listin uložených u soudů nebo notářů. Všechny tyto právní listiny však mohou být přezkoumány soudem u dotyčného úřadu nebo na základě žádosti o právní pomoc.

d) Existují určité skupiny osob, které nemohou vypovídat jako svědci?

(dospělé osoby, které nejsou způsobilé k právním úkonům, nezletilé osoby, osoby se společnými zájmy s jednou ze stran sporu, osoby, které byly odsouzeny za určité trestné činy)

NahoruNahoru

Osobami, které nemohou být vyslechnuty jako svědci nebo které jsou zproštěny povinnosti svědčit, jsou příbuzní až do třetího stupně, včetně manželů, a to i v případě odluky, nezletilé osoby pod dohledem opatrovníka a osoby, které byly soudně prohlášeny za nezpůsobilé svědčit, a osoby, které byly uznány vinnými z křivého svědectví.

V občanskoprávních a rozvodových řízeních mohou být jako svědci vyslechnuti příbuzní. Z etických důvodů zákon neumožňuje vyslýchat v těchto soudních řízeních potomky. Je zakázáno použít výslech svědků k prokázání důvodů rozvodu. Vyslechnout nelze nezletilé osoby pod dohledem opatrovníka, osoby, které byly soudně prohlášeny za nezpůsobilé svědčit, a osoby, které byly uznány vinnými z křivého svědectví.

Povinnosti svědecké výpovědi jsou zproštěni kněží, lékaři, porodní asistentky, lékárníci, advokáti, notáři a další úředníci, kteří jsou ze zákona povinni zachovat mlčení o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu svého povolání (ledaže jsou dotyčnými osobami nebo dotčeným orgánem zproštěni povinnosti zachovávat mlčení); státní zaměstnanci v činné službě a bývalí státní zaměstnanci v souvislosti s tajemstvím, jež se dověděli při výkonu svého povolání (ledaže jsou dotyčnými osobami nebo dotčeným orgánem zproštěni povinnosti zachovávat mlčení); nebo osoby, které by svými odpověďmi mohly usvědčit samy sebe či jiné osoby nebo vystavit sebe či jiné osoby veřejnému opovržení.

Předpisy týkající se výslechu příbuzných a manželů, a to i v případě odluky, jsou svou povahou podmínečné, jelikož jsou stanoveny v zájmu stran sporu. Proto bylo rozhodnuto, že příbuzní mohou být vyslechnuti jako svědci, pokud strana, na niž se vztahuje takovýto zákaz, nevznese vůči svému výslechu námitku.

NahoruNahoru

Nezletilé osoby pod dohledem opatrovníka, osoby, které byly soudně prohlášeny za nezpůsobilé svědčit, a osoby, které byly uznány vinnými z křivého svědectví, nelze vyslechnout v žádném případě.

7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií, jako je televize nebo videokonference?

(Kdo svědka vyslýchá? Může soudce klást otázky svědkům? Může druhá strana provést křížový výslech svědka?)

Občanský soudní řád obsahuje některá důležitá pravidla týkající se výslechu svědků.

Za prvé, soud předvolává svědky, aby se dostavili k soudu, a může uložit pokutu osobě, která se nedostaví. Ve věcech týkajících se majetku nejsou svědci předvoláni, aby se dostavili, jelikož je povinností strany sporu, která je navrhla, zajistit jejich účast u soudu ke dni konání přelíčení. Pořadí, v němž mají být svědci vyslechnuti, stanoví soud. Každý svědek musí být vyslechnut zvlášť. Svědci, kteří dosud nebyli vyslechnuti, nesmí být přítomni výslechu ostatních svědků. Po výslechu musí svědek zůstat v soudní síni až do konce řízení, nerozhodne-li soud jinak. To vyžaduje zákon, aby vyslechnutí svědci neovlivňovali svědky, kteří dosud vyslechnuti nebyli.

Před výslechem je svědek předsedajícím soudcem požádán, aby uvedl tyto informace: jméno, povolání, bydliště a věk; zda je v příbuzenském poměru s některou ze stran sporu a pokud ano, jaká je povaha jejich vztahu; zda je zaměstnancem některého účastníka řízení a zda je s ním ve sporu, chová vůči němu zášť či s ním sdílí společné zájmy. Tyto informace jsou nutné pro přesnou identifikaci svědka a pro posouzení hodnoty jeho výpovědi u soudu. Další právní požadavek se týká složení přísahy nebo místopřísežného prohlášení. Po složení přísahy předsedající soudce svědka informuje, že pokud neřekne pravdu, dopustí se křivého svědectví. Podle rumunského systému občanského práva procesního nemohou být vzati pod přísahu svědci mladší 14 let; je jim však nařízeno mluvit pravdu.

NahoruNahoru

Po výpovědi svědka mohou klást dotazy jednotlivé strany sporu. Strana sporu, která navrhla výslech svědka, klade dotazy jako první, poté následuje odpůrce. Svědek nesmí přečíst předem připravenou písemnou odpověď, může však se souhlasem soudce použít poznámky, avšak pouze s ohledem na čísla a jména. Svědci mohou být vyslechnuti znovu, pokud to soud považuje za nutné. Stejné předpisy povolují provedení křížového výslech svědků, jestliže se jejich výpovědi neshodují.

III. Hodnocení důkazů

8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonnou cestou, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku?

(například nedovolené pořizování zvukových záznamů)

Písemnost, jež nemůže být považována za autentickou kvůli nedostatečné pravomoci či nezpůsobilosti na straně státního úředníka nebo kvůli nedodržení formálních náležitostí, je platná jako soukromá písemnost, je-li podepsána smluvními stranami.

Ve všech případech, kdy je zpochybněn rukopis nebo podpis, je pravost písemnosti určena postupem nazvaným ověření písemnosti. Ověření písemnosti je postup, který se používá, pokud jedna strana sporu neuzná rukopis nebo podpis na listině. Po ověření může soud přijmout stanovisko ohledně pravosti písemností. Nemůže-li soud vydat stanovisko ohledně pravosti písemnosti po jejím přímém ověření, požádá o znalecký posudek.

Podvod je zjištěn zvláštním a složitým postupem, který je zahájen poté, co zúčastněná strana podala oznámení osobně nebo prostřednictvím právního zástupce se zvláštní plnou mocí. Strana, která chce písemnost použít, musí předložit originál. Soud může nařídit pozastavení občanskoprávního řízení do doby, než úřad státního zástupce dokončí vyšetřování podvodu.

9. Bude má výpověď, jako strany sporu, považována za důkaz?

Pokud žalovaný, který je předvolán k soudu kvůli finančnímu dluhu, dluh uzná a prohlásí, že jej chce uhradit osobě určené soudem, nemusí být postaven před soud, složí-li dlužnou částku. Pokud žalovaný uzná část nároků žalobce, soud na návrh žalobce vydá částečné rozhodnutí o uznání nároků.

Žalobci se mohou kdykoli v průběhu soudního líčení zřeknout nároku, a to i v případě, že žalovaný vznese námitky. Zřeknutí se nároků ze strany žalobce nemá žádný vliv na nároky žalovaného. Rozvodové věci mohou být uzavřeny smírem manželů v kterékoli fázi soudního řízení i v případě, že daná věc byla postoupena odvolacímu soudu nebo k soudnímu přezkumu, nebo pokud odvolání nebo přezkum není opatřen kolkem v souladu se zákonem. Navrhovatel však může po usmíření podat nový návrh a v tomto případě může použít rovněž staré skutečnosti.

Pokud osoba označená jako držitel uzná nároky žalovaného a žalobce s tím souhlasí, může tato osoba nahradit žalovaného, vůči němuž je řízení zastaveno. Pokud se předvolaná osoba nedostaví k soudu nebo napadne dostavení se žalovaného k soudu, může osoba, na niž byla žaloba podána, zasáhnout ve vlastním zájmu, a rozsudek je pro ni závazný.

Bližší informace

(Odkazy na internetové stránky atd.)

www.just.ro română

mezinárodní soudní spolupráce

« Opatřování a provádění důkazů - Obecné informace | Rumunsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 05-05-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království